Přeskočit na obsah

Čučice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čučice
Kostel svatého Jakuba Staršího
Kostel svatého Jakuba Staršího
Znak obce ČučiceVlajka obce Čučice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel451 (2024)[1]
Rozloha8,23 km²[2]
Katastrální územíČučice
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ664 91
Počet domů168 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČučice 131
664 91 Ivančice
obec@cucice.cz
StarostaMartin Jacko
Oficiální web: www.cucice.cz
Čučice
Čučice
Další údaje
Kód obce582930
Kód části obce24376
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čučice (německy Czuczitz, Tschutschitz[4]) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se na rozhraní Jevišovické pahorkatiny a Křižanovské vrchoviny, zhruba 35 km jihozápadně od Brna, poblíž města Oslavany. Žije zde 451[1] obyvatel. Obec je ze tří stran obklopena lesy a nachází se v přírodním parku Oslava.

Obec Čučice je členskou obcí Mikroregionu Ivančicko.

Výchozí podoba jména Čučici byla odvozena od osobního jména Čuk (nebo Čuč), což byla domácká podoba jména Čúkvas (v jehož první části je základ slovesa čúti - "cítit"). Význam místního jména byl "Čukovi lidé".[5]

Vývoj a historie obce je známa z archeologických nálezů: kamenné mlaty a klíny, pazourkové nožíky a hroty, žernovy a popelnice to dotvrzují. Pro dějiny Čučic a jejich okolí hraje podstatnou roli zakládací listina třebíčského kláštera, kterou lze nalézt v Kosmově kronice. Zmíněný dokument by mohl značit, že Čučice patřily mezi původní statky darované klášteru v roce 1101, nicméně záznam o obci Tuchssici patrně může odkazovat i na nedaleké Tetčice. K roku 1496 náležela ves k Ivančicím. Později pak moravskokrumlovskému panství, kam připadala až do zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století.[6] Mezi lety 1949–1960 byla obec součástí okresu Rosice, později součástí okresu Brno-venkov.[4] V letech 1986–1990 byly Čučice součástí Oslavan.[7]

Názvy zdejších polních a lesních tratí „Vinohrady“ a „Vinohrádky“ a snad i letopočet výše komentované zakládací listiny dokládají, že již před rokem 1100 se zde pěstovalo víno. Později se v obci těžilo stříbro a tuha. Těžba v grafitových dolech byla zastavena v roce 1924.

V Čučicích se nachází mateřská škola, hospoda, obchod, obecní úřad a kostel. Obec je obsluhována autobusovou linkou IDS JMK.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 238 255 315 336 358 452 494 532 539 557 493 451 428 405 428
Počet domů 41 44 48 50 65 78 102 116 128 134 127 144 147 157 168

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Čučice.

Pod červenou hlavou se zlatou pětihrotou korunou ve stříbrném poli modrý vinný hrozen se dvěma zelenými listy.

Zastřeleni byli na radnici dne 5. května 1945:[10]

  • František Sochor[10] (1885–1945)
  • Jan Bureš[10] (1887–1945)
  • Matěj Lipold[10] (1892–1945)
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 91. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 166.
  6. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 360. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  10. a b c d PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Lubenec, s. 538. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]