Přeskočit na obsah

Člověk v tísni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Člověk v tísni, o. p. s.
ZkratkaČlověk v tísni
ZakladatelČeská televize, Jaromír Štětina a Šimon Pánek
Vznik1992[1]
Typnestátní nezisková organizace
Právní formaobecně prospěšná společnost[2]
Účelhumanitární pomoc a rozvoj, obhajoba lidských práv,
sociální integrace,
vzdělání a osvěta
SídloPraha
Působnostcelosvětově
ŘeditelŠimon Pánek[3]
Finanční ředitelJan Kamenický[3]
Správní radaKristina Taberyová, Jan Pergler, Daniel Münich a Petr Jančárek
Dozorčí radaOndřej Matyáš
Rozpočet2 814 126 000 Kč (2021)[4]
Počet zaměstnanců2000+ (včetně dobrovolníků) (2018)[5]
Oficiální webwww.clovekvtisni.cz
Datová schránkakpmghs7
IČO25755277 (VR)
LEI315700BIMZCWRZWJP644
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člověk v tísni (anglicky People in Need) je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace vycházející z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity. Je to obecně prospěšná společnost, jejímž ředitelem je Šimon Pánek. Svou činnost začínala v roce 1992 pod názvem Nadace Lidových novin, od roku 1994 fungovala jako Nadace Člověk v tísni při České televizi, od roku 1999 pak jako Člověk v tísni - společnost při České televizi. Pod současným názvem funguje od roku 2007.[6] Roku 2022 bylo po třiceti letech fungování organizace změněno její logo.[7]

Organizace Člověk v tísni v současné době působí ve více než 40 zemích světa. Ve 31 zemích poskytuje humanitární a rozvojovou pomoc. V rámci České republiky poskytuje dluhové poradenství, v 7 krajích nabízí také další sociální služby.[8]

Člověk v tísni je členem mezinárodní platformy humanitárních organizací Alliance2015, která na různých úrovních kooperuje při boji s chudobou a zvyšování účinnosti humanitární pomoci, snaží se přispívat ke zvyšování odolnosti komunit a ovlivňovat humanitární a rozvojovou politiku v Evropě.[9] Člověk v tísni je členem organizací a sdružení jako FoRS, CONCORD VOICE, Calp, EISF, INEE a dalších.[10]

Činnost

[editovat | editovat zdroj]
Šimon Pánek v roce 2022

Humanitární a rozvojová pomoc

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni pomáhá lidem zasaženými válečnými krizemi, přírodními katastrofami i těm, kteří žijí dlouhodobě v chudobě. Zabývá se i dlouhodobými problémy, jako je nedostupnost kvalitního vzdělání a zdravotní péče, nebo degradací životního prostředí. Humanitární a rozvojovou pomoc poskytl Člověk v tísni ve více než 50 zemích Evropy, Asie a Afriky. V rámci svých rozvojových projektů se organizace zaměřuje na zajištění základních životních potřeb (voda, zdravotnictví, vzdělávání, obživa) a na podporu vytváření sociálních programů, rozvoj místního podnikání a podporu občanské společnosti a dobrého vládnutí.[11]

Ukrajina

[editovat | editovat zdroj]

Válečný konflikt vyvolaný ruskou invazí v únoru 2022 uvrhl do humanitární krize miliony obyvatel Ukrajiny. Člověk v tísni, který na Ukrajině působí od roku 2003, započal hned v první den ozbrojeného konfliktu organizovat humanitární pomoc pro útokem postižené oblasti. Ve spolupráci s dopravními partnery byl zřízen vlakový most mezi Ukrajinou a Prahou, který pomohl s logistikou a koordinací pomoci. První kamiony se základními a trvanlivými potravinami, léky, zdravotnickým materiálem, spacáky, matracemi, hygienickými potřebami a výživou pro děti vyrazily na Ukrajinu už dva dny po začátku války. Celkem bylo vypraveno 66 kamionů a 17 vlaků obsahujících humanitární pomoc.[12]

Člověk v tísni okamžitě založil sbírku SOS Ukrajina[13], díky které mohla finančně pomoci také veřejnost. Tato sbírka se stala nejúspěšnější za dobu fungování organizace, přispělo na ni již přes půl milionu individuálních dárců celkovou částkou přesahující 2,45 miliardy korun, institucionální dárci přispěli více než třemi miliardami korun.[14]

Za účelem párování nabídky a poptávky pomoci spustil Člověk v tísni portál Pomáhej Ukrajině, a to ve spolupráci s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty.[15]

V důsledku pokračujících bojů byla poškozena ukrajinská infrastruktura a statisíce lidí se ocitly bez vody a elektřiny. Člověk v tísni proto na východě země zajistil dodávku vody.[16] Po zničení Kachovské přehrady zajistil okamžité dodávky pitné vody a hygienických potřeb do zasažených oblastí.[17]

Finančně podporuje Člověk v tísni místní partnery z řad nevládních organizací, kteří zajišťují distribuci základních potravin, pitné vody nebo hygienických potřeb. Tisícům rodin Člověk v tísni pomohl přímou finanční podporou nebo zajištěním materiálu a základních oprav pro jejich domovy. Na Ukrajině také zrenovoval nebo vybavil 179 kolektivních center pro vnitřní uprchlíky. Klíčová je také psychologická pomoc, kterou Člověk v tísni zajišťuje skrze psychosociální týmy a telefonickou help linku. Finanční a psychologická podpora putuje také do škol, k novinářům nebo k lidskoprávním aktivistům.

Pomoc je poskytována také válečným uprchlíkům v České republice, v Moldavsku, Gruzii a Arménii, a to zejména v oblasti vzdělávání, sociální práce a poradenství. Člověk v tísni se také podílí na dokumentování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině.[18]

Sýrie

[editovat | editovat zdroj]

V Sýrii probíhá největší humanitární krize současnosti, situaci navíc zhoršilo drtivé zemětřesení na hranicích s Tureckem v únoru 2023. Člověk v tísni v regionu pomáhá od roku 2012. Humanitární či jinou pomoc poskytuje každý měsíc přes 900 tisícům lidí. Pracovníci Člověka v tísni se zde věnují podpoře vzdělávání, ochraně dětí, zajišťování základních potravin, přístřeší a hygienických potřeb. Zároveň také podporují místní obyvatele v zemědělské a jiné hospodářské činnosti, opravují zdroje vody a infrastrukturu.[19]

Irák

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2003 působí Člověk v tísni také v Iráku. Na jihu země během války pomáhal s obnovou zdravotnických zařízení a podporoval místní samosprávy a občanskou iniciativu. Po začátku občanské války v roce 2014 se zaměřil na humanitární pomoc na severu země, kde pomohl více než 557 000 lidí. Po ukončení bojů v roce 2017 se situace postupně zlepšuje. V současné době se v Iráku tým Člověka v tísni zaměřuje na vzdělávání, podporu podnikání, zajištění vody, sanitaci, hygienu a obnovitelné zdroje energie.[20]

Afghánistán

[editovat | editovat zdroj]

V Afghánistánu působí Člověk v tísni od roku 2001 a za tu dobu pomohl více než dvěma milionům lidí. Po převzetí moci Tálibánem se podmínky pro působení humanitárních organizací zhoršily, i přesto Člověk v tísni v zemi zůstal.[21] Za rok 2023 poskytl pomoc téměř čtvrt milionu lidí formou potravinové pomoci, oprav vodních zdrojů a latrín, zřizování a provozování komunitních škol, školení učitelů či umožnění opravení a vybavení domů. Pomáhá zemi vyrovnávat se s klimatickou změnou, ekonomickým propadem či nucenými návraty afghánských uprchlíků z okolních zemí.[22]

Mezinárodní působení neziskové organizace Člověk v tísni v roce 2020

Afrika

[editovat | editovat zdroj]

V Africe má Člověk v tísni dlouhodobě pracovníky v Etiopii, Angole, Zambii a v Demokratické republice Kongo. Tyto země patří mezi nejchudší na světě, trpí rozvrácenou politickou i společenskou situací a čelí důsledkům občanských válek a klimatické změny. V Etiopii působí Člověk v tísni od roku 2003, v DR Kongo od roku 2008 a do Zambie svou činnost rozšířil v roce 2017. Mezi jeho hlavní projekty zde patří podpora vzdělávání a stavba škol (podporovaná penězi z veřejné sbírky Postavme školu v Africe[23]), zajišťování přístupu k pitné vodě, spolupráce na udržitelných formách zemědělství či boj s podvýživou.[24][25][26]

V roce 2023 organizace pomáhala také v Jemenu, v Súdánu, kde vypukla občanská válka, v Libyi zasažené bouří Daniel a v Maroku zasaženém zemětřesením.[27]

Balkán

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni má své humanitární mise také v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Kosovu a Severní Makedonii. Dnes je pomoc zaměřena na rozvoj veřejných institucí a občanské společnosti. V Kosovu Člověk v tísni pomáhá zejména s podporou ohrožených skupin obyvatel a vzděláváním mládeže.[28]

Další rozvojové projekty

[editovat | editovat zdroj]

Mezi další lokality, do nichž směřuje humanitární a rozvojová pomoc Člověka v tísni, patří Moldavsko, Rumunsko, Gruzie, Turecko, Arménie, Filipíny, Myanmar, Kambodža, Mongolsko či Nepál. Pomoc nereaguje pouze na aktuální krize, jako jsou ozbrojené konflikty nebo přírodní katastrofy, ale je zaměřena na dlouhodobé zlepšování životní úrovně obyvatel a hospodářské, politické i společenské situace v zemích.[29]

Skutečný dárek a Skutečná pomoc

[editovat | editovat zdroj]

Skutečný dárek je dlouhodobě fungující projekt financující rozvojovou pomoc, spuštěn byl v roce 2009. Certifikát, který lze zakoupit v e-shopu Skutečný dárek, zajistí pomoc potřebným, například ve formě slepice, zemědělského nářadí či sazenic. Přispět lze ale například také na stavbu či opravu vodních zdrojů, zajištění lékařské péče či bezpečnějšího porodu, zakoupení školních pomůcek pro děti nebo ekologické bioplynárny.[30]

Skutečná pomoc je sbírka na dlouhodobou koncepční rozvojovou pomoc v zemích třetího světa. Z výtěžku sbírky Člověk v tísni staví především školy a nemocnice, buduje zdroje pitné vody v suchých oblastech nebo podporuje drobné rolníky, aby dokázali uživit své rodiny.[31]

Podpora lidských práv

[editovat | editovat zdroj]
Syrská učitelka Su'ád Nawfal převzala během zahájení festivalu Jeden svět lidskoprávní ocenění Homo Homini 2014.

Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni pracuje v zahraničí a věnuje se zejména podpoře lidí a skupin, kteří se v zemích s represivními režimy potýkají s perzekucemi, pronásledováním, šikanou, či jsou vězněni kvůli svým názorům nebo aktivitám, zpravidla nezávislým na státní moci.[32]

Člověk v tísni působí na poli lidských práv od konce devadesátých let. Organizace poskytuje komplexní ochranu občanským aktivistům a jejich rodinám (přemístění do bezpečí, psychosociální pomoc, bezpečnostní školení), podporuje rozvoj organizací a nezávislých občanských iniciativ (vzdělávací aktivity, sdílení zkušeností, podpora novinářů) a vyvíjí advokační činnost (pořádání akcí, debat a kampaní, monitorování a dokumentace porušování lidských práv). Člověk v tísni je členem konsorcia neziskových organizací Lifeline, každoročně uděluje cenu Homo homini osobnostem, které se významně podílely na rozvoji lidských práv, a pořádá festival filmů s lidskoprávní tematikou Jeden svět.[33]

Centrum pro lidská práva a demokracii pracuje v několika diktaturách a také několika zemích, kde se zkušenost s přechodem k demokracii v některých aspektech podobá té české. V současnosti realizuje programy ve východní Evropě (v Ázerbájdžánu, Bělorusku, Moldavsku a na Ukrajině), v Latinské Americe (na Kubě, ve Venezuele, v Ekvádoru, Hondurasu a v Nikaragui) v Egyptě, Libyi, Vietnamu a ve Střední Asii.[34]

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo v listopadu 2019 organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí.[35] Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček k tomu kroku uvedl, že zákaz lidskoprávní organizace v Rusku svědčí o špatném stavu lidských práv v zemi.[36] Člověk v tísni však nadále poskytuje podporu ruským aktivistům v exilu.[37]

V roce 2023 založil Člověk v tísni na podporu lidskoprávních aktivistů a organizací veřejnou sbírku SOS Svoboda, v níž se během prvních čtyř měsíců nashromáždily téměř 2 miliony Kč.[38]

Sociální práce a poradenství v ČR

[editovat | editovat zdroj]
Působení neziskové organizace Člověk v tísni v České republice v roce 2016

V současnosti působí Člověk v tísni v různé míře ve 13 krajích ČR. Pomoc dospělým má podobu terénní sociální práce, odborného sociálního poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, dluhového poradenství, pomoci obětem trestných činů, resocializačních programů a pomoci uprchlíkům.

Pomoc dětem a mládeži je realizována prostřednictvím předškolních klubů a nízkoprahových center, doučování a mentoringu, kariérního poradenství, poskytování retrostipendií či sbírky počítačů.

Člověk v tísni se v posledních letech také zabývá analytickou činností a podporou systémových změn zejména v problematice zadlužení.[39]

Dluhové poradenství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 spustil Člověk v tísni aplikaci Doložkomat, která rozpozná nezákonné exekuce. V případě, že je exekuce vedena na základě rozhodčího nálezu a lze ji zastavit, připraví aplikace návrh na zastavení exekuce.[40]

Dvakrát ročně Člověk v tísni zveřejňuje analýzu úvěrů pod názvem Index odpovědného úvěrování, s cílem kultivace trhu s úvěry a informování potenciálních klientů. Index dělí bankovní i nebankovní společnosti do pěti skupin pomocí parametrů, jako jsou náklady, transparentnost, klientská vstřícnost a zkoumání úvěruschopnosti.[41]

Rozcestníkem pomoci je pak webová stránka Jak přežít dluhy, nabízející například mapu poraden nebo tipy, jak vyjít s penězi, jak zažádat o oddlužení apod.[42]

Terénní sociální práce

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni pomáhá lidem v situacích, jako jsou nevyhovující nebo nestabilní bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, potíže s výchovou či péče o děti. Pracovníci ČvT docházejí ke klientům, doprovázejí je na úřady, učí je samostatnému hledání řešení, případně jim zprostředkovávají další odbornou pomoc. Tyto služby jsou organizací poskytovány v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Středočeském a Olomouckém kraji a v Praze.[43] V roce 2023 bylo v rámci terénních sociálních služeb podpořeno 10 tisíc jednotlivců a rodin. Organizace se též zasazuje o pozitivní systémové změny, například v rámci nového zákona o podpoře bydlení.[44]

Nízkoprahové a předškolní kluby

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni provozuje 7 nízkoprahových klubů, které umožňují dětem a mládeži z nepodnětného prostředí smysluplně trávit volný čas. Pracovníci vedou děti také k tomu, aby nechodily za školu a neukončovaly předčasně školní docházku. Ve všech věkových skupinách se pak zaměřují na prevenci závislostí.[45]

Sociálně znevýhodněným dětem ve věku 3-5 let jsou určeny předškolní kluby, které je připravují na docházku do mateřské nebo základní školy. Děti zde získávají základní vědomosti a dovednosti, na nichž mohou později dále stavět.[46]

Doučování a mentoring

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni nabízí dětem, které nemají potřebnou podporu doma, individuální doučování prostřednictvím dobrovolníků. Díky němu mají děti lepší prospěch, ale také se více zajímají o své vzdělávání. V Praze pak organizace začala i s mentoringem pro dospívající.[47]

Informační a vzdělávací programy

[editovat | editovat zdroj]
Zahájení Příběhů bezpráví 2011. Hana Truncová přebírá Cenu Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu.

Vzdělávací programy společnosti Člověk v tísni se zaměřují nejen na studenty a pedagogy českých škol, ale i na širokou veřejnost. Témata jako chudoba, globalizace, migrace nebo multikulturalismus jsou těmto skupinám přibližována prostřednictvím krátkodobých či dlouhodobých seminářů a didaktických materiálů, jako jsou příručky nebo sady dokumentárních filmů.[48]

Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) vznikl v roce 2001 a nabízí učitelům základních a středních škol filmy, interaktivní kurzy a materiály pro výuku mediálního vzdělávání, lidských práv, moderních československých dějin či občanského aktivismu. Program rozvíjí u žáků kritické myšlení, schopnost diskuze či emoční inteligenci. Provádí také průzkumy a šetření, pořádá Studentské volby[49] či uděluje cenu Gratias tibi, která oceňuje občanskou aktivitu mladých lidí.[50]

Studentské volby probíhají od roku 2010 a jedná se o vzdělávací a aktivizační projekt pro studenty středních škol, kteří z větší části ještě nemohou volit. Probíhají před termínem skutečných voleb na různých úrovních a díky své vypovídající hodnotě o politických názorech mladých jsou mediálně sledované. Studentských voleb do Evropského parlamentu 2024 se zúčastnilo 265 škol z celé ČR.[51]

Cena Gratias Tibi je udělována od roku 2014 ve třech věkových kategoriích mladým lidem do 30 let za zapojení do okolního dění a proměnu svého okolí k lepšímu.[52]

Dalším projektem v programu JSNS jsou Příběhy bezpráví. Projekt vznikl v roce 2005 a školám poskytuje filmy a další materiály k výuce moderních československých dějin a zprostředkovává besedy s pamětníky. Organizuje také semináře pro pedagogy a výstavy pro veřejnost, publikuje knihy a uděluje Cenu Příběhů bezpráví.[53]

Program Varianty vznikl stejně jako program JSNS v roce 2001 a je zaměřen zejména na podporu inkluze, moderní výukové metody či klimatické vzdělávání. Pedagogům poskytuje v těchto oblastech kurzy, metodické materiály a poradenství.[54]

Člověk v tísni informuje také širokou veřejnost, např. v projektu Migrace v souvislostech poskytuje data o migraci a životě cizinců v ČR a předkládá médiím informace o migraci z různorodých a ověřených zdrojů formou reportů.[55]

Festival Jeden svět

[editovat | editovat zdroj]

Člověk v tísni každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět. Tento festival vznikl roku 1999 a od té doby vyrostl v největší dokumentární filmový festival s tematikou lidských práv na světě. Od roku 2024 je festival otevřen i hraným filmům s lidskoprávní tematikou. Festival pracuje s širokou definicí lidských práv, a proto má v programu nejen filmy o politických kauzách a rozvojových tématech, ale i o sociálních otázkách, životním prostředí a životním stylu. Jeden svět uvádí každý rok kolem stovky filmů z celého světa. Festival se koná v březnu v Praze, následně v téměř 50 městech po celé České republice a v Bruselu. Divácky nejúspěšnější dokumenty z Jednoho světa jsou následně dostupné na webu Jeden svět online, kde si je diváci a divačky mohou zdarma a legálně promítnout. Dobrovolní promítači mohou také filmy promítat veřejnosti v rámci projektu Promítej i ty. Velmi důležitou součástí festivalu jsou také projekce pro školy. Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům.

Na festivalu probíhají také diskuze s režiséry, protagonisty filmů, lidskoprávními aktivisty i odborníky. V rámci festivalu se zároveň každoročně uděluje ocenění Homo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.[56]

Festival se snaží o citlivou komunikaci, přístupnost pro diváky s hendikepem a udržitelnost.[57]

Ochrana klimatu a krajiny

[editovat | editovat zdroj]

Po tornádu na Moravě v roce 2021 začal Člověk v tísni kromě materiální pomoci zasaženým domácnostem pomáhat také s obnovou zahrad, sadů, vinic a polí či výsadbou alejí, parků a další zeleně.[58] Na základě zkušeností s rozvojovou pomocí v zahraničí pak v rámci ČR rozvinul několik projektů pro zvýšení zdraví krajiny, například při boji se suchem, nízkou biodiverzitou či hrozbou povodní. Organizace se také snaží o celkové snižování dopadů své práce na životní prostředí.[59]

Financování

[editovat | editovat zdroj]

Rozpočet Člověka v tísni je financován z několika zdrojů. V roce 2018 mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily především zahraniční státní rozpočty (39%), prostředky EU (Evropská komise a delegace EU, 24%), prostředky agentury OSN a ostatních mezivládních organizací (8%), dary od jednotlivců a firem (8%), státní rozpočet ČR (8%), operační programy (4%), vlastní výnosy (3%), dary nadací a nevládních organizací (3%) a místní rozpočty (3%).[60] Některé aktivity Člověka v tísni jsou financovány za podpory pravidelných dárců a to zejména díky projektům Skutečná pomoc, Skutečný dárek a Klub přátel Člověka v tísni.

Politická angažovanost a její kritika

[editovat | editovat zdroj]

Kritika klimatického kurzu Člověka v tísni v článku týdeníku Echo Leden 2020: Redaktorka Lenka Zlámalová v článku kritizuje Člověka v tísni za to, že způsobuje u mladých lidí strach z ekologické katastrofy.[61] Organizace se proti kritice vymezila. Podotkla, že Lenka Zlámalová článek napsala, aniž by kurz viděla. Lekce je založená na vědeckých poznatcích týkající se klimatických změn, nikoli na politickém aktivismu.[62]

Zákaz činnosti Člověka v tísni v Rusku Listopad 2019: Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno.[63] RF podle organizace potlačuje základní lidská práva a svobody. Jakékoli tendence proti režimu potlačuje. Zákaz lidskoprávních institucí není výjimkou.[64]  Ruští občané v organizacích nesmějí působit ani s nimi spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.[65]

Britské listy Březen 2009, červen a říjen 2010: Podle autorů Britských listů není Člověk v tísni jen humanitární, ale především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky.[66][67]

Kosovo, Jižní Osetie Březen, srpen 2008: Podle kritiků, autorů Britských listů, se organizace Člověk v tísni v některých konfliktech nechovala apoliticky a podporovala jen ty potřebné, kteří jsou „na správné straně barikády“. Např. v Kosovském konfliktu podporovala strádající Albánce, ale ne Srby,[68] v konfliktu v Jižní Osetii podporovala potřebné Gruzínce, ale ne Osety[69]

NEOnácek: Chcete ho? / Imigranti: Chcete je? V roce 2008 organizovala kampaň „NEOnácek: Chcete ho?“, která vystupuje proti neonacismu.[70][71] Kampaň byla kritizována pro svůj obsah osobnostmi z různých částí politického spektra.[72][73][74] V reakci na tuto kampaň vznikla internetová kampaň „Imigranti: Chcete je?“, která prezentovala opačný postoj, podle jehož zastánců riziko pro českou společnost nepředstavuje neonacismus, který je okrajovým a přeceňovaným jevem, ale masivní imigrace.[75][76]

Kubánské obvinění, ECOSOC Leden 2006: V březnu 2009 informoval Štěpán Kotrba o tom, že v lednu 2006 byla organizace Člověk v tísni obviněna na půdě OSN – přesněji: Kubánským zastupitelem v jednání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC)[77] – že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládou České republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.[78]

Ruská obvinění, Čečensko, Ingušsko Březen 2005: V souvislosti se svou činností v Rusku (Čečensku a Ingušsku) byla organizace a její představitelé – spolu s řadou dalších NGOs a OSN – obviněni ruským týdeníkem Argumenty i fakty ze soustavné podpory čečenského separatismu a terorismu,[79] mezi jinými i organizace Člověk v tísni tato obvinění odmítla.[80] V témže roce Rusko organizaci vyhostilo, o dva roky později, v roce 2007, jí ale činnost v Čečensku a Ingušsku povolilo.[81]

Protikubánská demonstrace v Praze Říjen 2003: Štěpán Kotrba podal v souvislosti s údajnou politickou angažovaností ČvT stížnost Radě České televize.[82][83]

Britské listy Listopad 2002 Podle šéfredaktora webzinu se Člověk v tísni zabývá i novinařinou a politikou, viz "Ta (Člověk v tísni) dnes rozsáhlým způsobem fušuje i do novinářského řemesla (zvláštní: mezinárodní humanitární organizace pomáhají lidem v krizových oblastech, ale úzkostlivě si dávají pozor na to, aby NIKDY nevystupovaly politicky – to by totiž jejich postavení v krizových oblastech zdiskreditovalo – a v žádném případě nefušují do novinařiny a nešíří po světě "dokumentární filmy""[84]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ O nás [online]. Člověk v tísni [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Struktura [online]. Člověk v tísni [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Výroční zpráva 2021. Praha: Člověk v tísni, 2021. Dostupné online. 
  5. ↑ Výroční zpráva 2018. Praha: Člověk v tísni, 2019. Dostupné online. 
  6. ↑ TÍSNI, Člověk v. Časté dotazy. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ NEUMANN, Ondřej. Ondřej Neumann: Člověk v tísni se rozloučil s Franzem Kafkou. Vadilo příliš depresivní logo. HlídacíPes.org [online]. 2022-06-24 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ What we do – Alliance [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Partnerství a spolupráce. Člověk v tísni [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ Humanitární a rozvojová pomoc. Člověk v tísni [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ SOS Ukrajina. Darujme.cz [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ TÍSNI, Člověk v. Člověk v tísni pomůže Ukrajině. Na rychlou pomoc uvolnil milion korun, lidé mohou přispět na sbírku SOS UKRAJINA. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ TÍSNI, Člověk v. Ukrajina: pomáháme tady i tam. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Pomáhej Ukrajině. Pomáhej Ukrajině [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ TÍSNI, Člověk v. Podle údajů OSN je na Ukrajině zasaženo humanitární krizí 18 milionů lidí. Pomáháme na východě i západě země. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ TÍSNI, Člověk v. Reagujeme na protržení Kachovské přehrady. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ TÍSNI, Člověk v. Ukrajina: pomáháme tady i tam. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ TÍSNI, Člověk v. Sýrie: poskytujeme přístřeší a potravinovou pomoc. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ TÍSNI, Člověk v. Irák: obnovujeme vodovodní řad, školy a nemocnice. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ TÍSNI, Člověk v. Afghánistán: zaměřujeme se na humanitární projekty. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ TÍSNI, Člověk v. Postavme školu v Africe. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ TÍSNI, Člověk v. Etiopie: budujeme vodovodní síť a nové vodní vrty. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ TÍSNI, Člověk v. DR Kongo: zlepšujeme hygienické podmínky. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ TÍSNI, Člověk v. Zambie: podporujeme udržitelné zemědělství. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ DÁREK, Skutečný. Kde a jak charitativní dárky pomáhají. Skutečný dárek [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ O nás [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ TÍSNI, Člověk v. Lidská práva ve světě. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ TÍSNI, Člověk v. Lidská práva ve světě. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  35. ↑ Rusko zařadilo organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích. ‚Čekali jsme to,‘ říká ředitel Pánek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ Kvůli zákazu Člověka v tísni v Rusku si chce Petříček předvolat velvyslance. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ TÍSNI, Člověk v. Lidská práva ve světě. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  38. ↑ TÍSNI, Člověk v. Sbírka SOS Svoboda. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ TÍSNI, Člověk v. Sociální práce v ČR. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  40. ↑ Dolozkomat. www.dolozkomat.cz [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  41. ↑ TÍSNI, Člověk v. Index odpovědného úvěrování: červen 2024. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  42. ↑ Jak přežít dluhy – poradíme a pomůžeme s dluhy i exekucemi. Jak přežít dluhy [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  43. ↑ TÍSNI, Člověk v. Terénní sociální práce. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ TÍSNI, Člověk v. Nízkoprahové kluby - bezpečný prostor na volný čas. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ TÍSNI, Člověk v. Předškolní kluby. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  47. ↑ TÍSNI, Člověk v. Doučování. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  48. ↑ TÍSNI, Člověk v. Vzdělávání a filmy o lidských právech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  49. ↑ JSNŠ. Studentské volby - JSNS. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. 
  50. ↑ JSNŠ. O JSNS.CZ - Promítejte ve škole zdarma a legálně dokumentární filmy - JSNS. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  51. ↑ JSNŠ. Výsledky studentských voleb - JSNS. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ Cena Gratias Tibi. www.gratiastibi.cz [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  53. ↑ JSNŠ. Příběhy bezpráví - JSNS. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  54. ↑ TÍSNI, Člověk v. Varianty jsou vzdělávací program Člověka v tísni. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  55. ↑ TÍSNI, Člověk v. Migrace v souvislostech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  56. ↑ TÍSNI, Člověk v. Cena Homo Homini. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  57. ↑ Festival · Jeden svět 2024. Jeden svět 2024 [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  58. ↑ TÍSNI, Člověk v. I tři roky po tornádu na Moravě stále pomáháme. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  59. ↑ TÍSNI, Člověk v. 2023 v obrazech a číslech. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  60. ↑ O nás: Jak hospodaříme [online]. www.clovekvtisni.cz, 2018 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  61. ↑ ZLÁMALOVÁ, Lenka. Výchova Gret v Čechách. EchoPrime [online]. Echo Media, 2020-01-03 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  62. ↑ Redaktorka Zlámalová zkritizovala klimatický kurz Člověka v tísni. Aniž by kurz kdy viděla. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  63. ↑ Člověk v tísni je nežádoucí, ohlásilo Rusko. Organizace zastaví tamní aktivity. iDNES.cz [online]. 2019-11-12 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  64. ↑ ČLOVĚK V TÍSNI. Oficiální vyjádření. www.clovekvtisni.cz [online]. Dostupné online. 
  65. ↑ Člověk v tísni je v Rusku na seznamu nežádoucích organizací. Absurdní, říká Petříček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-12 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  66. ↑ Člověk v tísni, jednooká "obecně prospěšná" společnost. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  67. ↑ Daniel Veselý: Vyzývám Člověka v tísni, aby upozornil na porušování lidských práv v indonéských provinciích, Britské listy, 22.10.2010, také na czechfreepress.cz Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine., 25.10.2010
  68. ↑ Dobrý film, ale zaujatá organizace. blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  69. ↑ Štěpán Kotrba, Lidé v Cchinvali jsou v tísni, kde je Člověk v tísni?, 13.8.2008
  70. ↑ POLÁKOVÁ, Lenka. Člověk v tísni nabízí v kampani NEOnácka k adopci. iDNES.cz [online]. 2008-04-07 [cit. 2008-04-14]. Dostupné online. 
  71. ↑ Daníček, chcete ho? [online]. Dostupné online. 
  72. ↑ Neonacismus a měšťácká nesnášenlivost -- co je horší?. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  73. ↑ Milan Tobiáš: Ďábel vymítačem satana Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine., Altermedia ČR, 10.4.2008
  74. ↑ Bohumil Doležal: Politická hysterie Archivováno 13. 6. 2008 na Wayback Machine., lidovky.cz, 8.4.2008 (na stránkách svého blogu bohumildolezal.lidovky.cz)
  75. ↑ Rozhovor se spoluautorem projektu CHCETEJE.cz. www.chceteje.cz [online]. [cit. 2009-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. 
  76. ↑ Rozhovor s autory projektu CHCETE JE? [online]. 2008-05-28 [cit. 2023-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-22. 
  77. ↑ Sistema de Bibliotecas. Sistema de Bibliotecas [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Politicko rozvratná činnost Člověka v tísni. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  79. ↑ Георгий Александров, Назрань – Москва: В наших стреляют автоматы ООН? – Миллионы долларов для чеченских боевиков проходят через организации, прикрывающиеся дипломатическим статусом, Аргументы и факты, 23 Марта 2005
    (Georgi Alexandrov, Nazran – Moskva: Střílí do našich automaty OSN? – Miliony dolarů pro čečenské bojovníky pocházejí od organizací, schovávajících se za diplomatický status, Argumenty a fakta, 23.3.2005)
  80. ↑ Ruský tisk: Člověk v tísni podporuje teroristy. iDNES.cz [online]. 2005-03-24 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  81. ↑ Člověk v tísni může opět pomáhat v Čečensku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-10-26 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  82. ↑ Štěpán Kotrba: Stížnost Radě České televize na Člověka v tísni, Britské listy, 13.10.2003
  83. ↑ Člověk v tísni: Měli by reportéři BBC také jít demonstrovat před vyslanectví Vatikánu?. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  84. ↑ O "hodném teroristovi" Petry Procházkové. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Člověk_v_tísni&oldid=24219218“