Bohumil Doležal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bohumil Doležal, Ph.D.

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 5. června 1990

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
Členství ČSDI (1986–1990)
OF (LDS) (1990–1992)
ODS (1992–1994)

Narození 17. ledna 1940 (77 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese politik, novinář, politolog, pedagog a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Doležal (* 17. ledna 1940 Praha) je český literární kritik, politický komentátor, publicista a vysokoškolský učitel. Za normalizace disident a signatář Charty 77, po sametové revoluci politik menších pravicových stran Československá demokratická iniciativa a Liberálně demokratická strana, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, po vzniku samostatné České republiky politický poradce premiéra Václava Klause. Blízký spolupracovník Jana Lopatky a Emanuela Mandlera.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, v roce 1962 ukončil studia germanistiky a německého jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964 až 1965 a 1968 až 1969 působil jako literární kritik v časopisu Tvář, a to vždy až do doby, kdy bylo vydávání tohoto časopisu v roce 1965 a po druhé v roce 1969 zastaveno.[1] Za normalizace nejprve pracoval v dělnických profesích a následně, a to až do roku 1989, jako počítačový programátor. Společně s Janem Lopatkou podepsal jako jeden z prvních již v prosinci 1976 dokument Charty 77.[2]

V lednu 1990 nastoupil jako poslanec za formaci Československá demokratická iniciativa v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 8 – Praha 6). Československá demokratická iniciativa navazovala na předlistopadovou opoziční platformu Demokratická iniciativa utvořenou v roce 1986, jež již 11. listopadu 1989 požádala o oficiální registraci. Doležal patřil k jejím hlavním představitelům (tajemník a místopředseda). Československá demokratická iniciativa se pak během roku 1990 přejmenovala na Liberálně demokratickou stranu spolupracující s Občanským fórem. Ve svobodných volbách roku 1990 přešel Doležal do Sněmovny národů, nyní jako poslanec za Občanské fórum (volební obvod Praha). V rámci OF patřil k předákům pravicové skupiny Liberálně demokratické strany (místopředsedou LDS byl do podzimu 1991). Počátkem roku 1992 ovšem přestoupil do ODS (ODS se již předtím v roce 1991 neúspěšně pokoušela s politiky LDS dojednat integraci obou subjektů). Ve federálním parlamentu setrval do konce volebního období, tedy do voleb roku 1992.[2][3][4][5][6] V letech 1992–1993 pracoval jako šéf týmu poradců Václava Klause, jenž v té době působil ve funkci předsedy vlády České republiky. V září 1994 ovšem na protest proti politice strany z ODS vystoupil.[2]

Působí jako nezávislý publicista, v minulosti přednášel na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.[zdroj?] Od roku 2000 zveřejňuje komentáře k politickému dění ve vlastním internetovém zápisníku Události. Často se zabývá kritikou Benešových dekretů, obhajobou nároků vysídlených sudetských Němců a kritikou některých rozšířených představ o české státnosti.[7] V roce 2013 vydal knihu Karel Havlíček. Portrét novináře. Téhož roku spoluzaložil Klub na obranu demokracie (KOD), jehož je předsedou. V roce 2014 vyšel výbor jeho komentářů pod názvem Události.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 83. Dále jen „Kdo byl kdo“. 
  2. a b c Kdo byl kdo. S. 83.
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online.  
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-05-17]. Dostupné online.  
  5. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 č. 11/1986 Sb., o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění. Dostupné online.
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522, 1667–1668.  
  7. Svéráz oslav české státnosti [online]. Bohumil Doležal, 2005-10-30, [cit. 2015-07-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 157.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 109.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 126.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 245.  
  • Doležal, Bohumil: Události (knižní výbor z glos a komentářů), 424 s., Revolver Revue, Praha 2014, ISBN 978-80-87037-63-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]