Seznam tramvajových tratí v Praze

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Tramvajové tratě v Praze)

Tramvajové tratě v Praze byly budovány nejprve jako soukromé, postupně byly vykoupeny městským podnikem a spojeny do jedné sítě. Původní síť tratí koněspřežné tramvaje byla postupně zelektrifikována. Informace týkající se celé sítě a tramvajového provozu jsou též v článku Tramvajová doprava v Praze.

Podle data zprovoznění[editovat | editovat zdroj]

Seznam obsahuje tramvajové tratě seřazené chronologicky podle data zprovoznění, místní názvy v seznamu jsou zčásti přizpůsobeny dnešnímu názvosloví.

Tratě koňské dráhy[editovat | editovat zdroj]

Po Příkopech vedla od roku 1875 první trať pražské koňky. Foto kolem roku 1890.
Po délce Václavského náměstí jezdila koňka od roku 1884. Foto kolem roku 1895.
Trať na Karlově mostě byla v provozu v letech 1883–1908.
Související informace naleznete také v článku Koněspřežná tramvaj v Praze.

Síť pražské koňky vznikala jako jednotná síť soukromé společnosti Pražská tramway s podporou zahraničního kapitálu.

  • trať Národní divadlo – Karlín (Šaldova). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin. Úsek Národní divadlo – Josefské náměstí elektrifikován od 28. září 1899. Úsek Josefské náměstí – Karlín elektrifikován od 14. května 1900. Úsek Perštýn – náměstí Republiky zrušen 4. července 1985.
  • trať Újezd – Smíchovské nádraží. Zprovozněna v květnu 1876. Úsek Anděl – Smíchovské nádraží elektrifikován od 18. prosince 1900, současně byla trať prodloužena od úrovně dnešní zastávky Plzeňka zhruba k úrovni dnešní tramvajové smyčky. Úsek Anděl – Újezd elektrifikován od 17. června 1901, současně byla trať prodloužena od Újezda k Národnímu divadlu přes nový most (dnes most Legií). 15. dubna 1906 byla trať prodloužena do úrovně dnešní Moulíkovy ulice.
  • trať Státní nádraží – Dlážděná – Jindřišská – Vodičkova – Myslíkova – Palackého most – Anděl. Zprovozněna v červnu 1883. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900.
  • trať Národní divadlo – Křižovnické náměstí – Karlův most – Malostranské náměstí. Zprovozněna v létě 1883. Úsek Národní divadlo – Křižovnické náměstí elektrifikován od 28. října 1901. V úseku Křižovnické náměstí – Malostranské náměstí projela poslední koňka 12. května 1905 v 18 hodin, úsek byl elektrifikován 28. září 1905 spodním přívodem, avšak v tomto úseku byl tramvajový provoz definitivně zrušen s koncem dubna 1908.
  • trať Křižovnické náměstí – Platnéřská – Mariánské náměstí – Staroměstské náměstí – Celetná – Prašná brána – Hybernská – Bulhar – Husitská – Prokopova – Rokycanova – vozovna Chelčického (Žižkov, u usedlosti Bezovka). Zprovozněna v prosinci 1883. V roce 1893 byla prodloužena Chelčického ulicí do Nákvasovy ulice, k dnešnímu jižnímu konci Prokopovy ulice. Úsek Křižovnické náměstí – Bulhar elektrifikován od 26. srpna 1901. Úsek Bulhar – Žižkov elektrifikován od 28. října 1901, část trati byla přeložena do části Lupáčovy ulice. Úsek Prokopovou ulicí přestal být používán v roce 1910, manipulačně sloužil ještě asi do roku 1927. Úsek Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí byl v roce 1925 zrušen. Úsek Staroměstské náměstí – Prašná brána byl zrušen 1. ledna 1960. Úsek Opletalova – Bulhar a dále Husitskou byl zrušen 27. června 1977. Úsek Prašná brána – Opletalova zrušen 4. července 1985.[1]
  • trať Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka). Zprovozněna 1884. Úsek Můstek – Muzeum elektrifikován od 14. května 1900, úsek Muzeum – Nuselské schody elektrifikován od 23. června 1900 a přitom prodloužen odbočením pod Nuselské schody. Úsek Tylovo náměstí – Deminka – Mezibranská (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928, úsek Tylovo náměstí – Deminka pak znovu obnoven roku 1938. Úsek Muzeum – křižovatka Anglické s Mezibranskou byl zrušen roku 1969. Úsek Můstek – Muzeum byl zrušen 13. prosince 1980 (viz též článek Tramvajová trať na Václavském náměstí.) Zakončení na Zvonařce bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušeno 1986, ale v roce 1993 zrekonstruováno a obnoveno pro příležitostné použití při výlukách.
  • trať Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce). Zprovozněna 1884, v roce 1885 prodloužena až do Královské obory. 8. září 1898 byla jako první z tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku vybudována smyčka.
  • trať Újezd – Malostranské náměstí. V roce 1900 budována již pro elektrický provoz, ale zpočátku na něm provizorně jezdila koňka.

Elektrické podniky král. hl. města Prahy celou síť koňky odkoupily na konci června 1898.

Soukromé elektrické dráhy[editovat | editovat zdroj]

  • Elektrická dráha na Letné v Praze, vlastněná Františkem Křižíkem, veřejný provoz v úseku od Letenského zámečku k hornímu vchodu Královské obory začal 18. července 1891, od 1. září 1893 prodloužena k Místodržitelskému letohrádku. Provoz zastaven 1900, dráha odstraněna do roku 1904.
  • Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany byla vlastněná Františkem Křižíkem. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy.
    • Úsek Karlínská vozovna – Balabenka byl zprovozněn 19. března 1896,
    • úsek Karlínská vozovna – Karlínské varieté v provozu od 5. září 1896. 18. září 1927 byl tento úsek v dnešní Křižíkově ulici, souběžný s elektrifikovanou koňkou v dnešní Sokolovské, zrušen.
    • odbočná trať Palmovka – Libeň (Libušák, dnes U kříže) v provozu od 4. října 1896
    • úsek od karlínského varieté ke státnímu (dnes Masarykovu) nádraží v provozu od 21. prosince 1896. Úsek byl zrušen 18. září 1927. Ulicí Na Florenci byla znovu zavedena trať 25. dubna 1948 a opět zrušena 8. března 1983.
    • úsek z Balabenky k vysočanské lékárně od roku 1898
    • úsek z Balabenky do Českomoravské ulice k továrně v provozu od 30. března 1903.
  • Elektrická dráha Smíchov – Košíře, provozoval Matěj Hlaváček. V úseku Anděl – Klamovka zprovozněná 13. června 1897. 21. června 1900 ji odkoupily Elektrické podniky král. hl. m. Prahy. Na pražskou síť byla trať kolejově napojena až v roce 1907.

Elektrické dráhy královského hlavního města Prahy (a Královských Vinohrad)[editovat | editovat zdroj]

Mapa elektrických drah královského hlavního města Prahy, cca rok 1902
  • Okružní dráha Praha – Žižkov – Královské Vinohrady
    • úsek Muzeum – náměstí Míru – Korunní – Flora patřil městu Královské Vinohrady (podniku Městská elektrická dráha Královských Vinohrad), provoz byl zahájen 25. června 1897, 15. prosince 1897 byl vinohradský podnik začleněn do pražského. Úsek Muzeum – Deminka byl mezi lety 1921 až 1938 dočasně zrušen. Úsek náměstí Míru – Deminka (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928.
    • úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar – Seifertova – Olšanské náměstí – Flora postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky), provoz byl zahájen 18. září 1897. Úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar v původní trase zrušen roku 1972 kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazen tratí v Opletalově ulici.
  • trať Perštýn – Karlovo náměstí – Purkyňovo náměstí (nám. Míru), zprovozněna 4. února 1898.
  • trať Karlovo náměstí – Vyšehrad, radnice, zprovozněna 8. září 1898. Úsek Svobodova – Vyšehrad radnice (pod viaduktem) byl zrušen 20. června 1927. Úsek Botanická zahrada - Svobodova (Vyšehradskou ulicí) byl 25. června 1931 zrušen a nahrazen tratí v ulici Na Slupi.
  • trať Purkyňovo náměstí (nám. Míru) – Čechovo náměstí, zprovozněna 1. července 1899
  • trať Těšnov – Na Poříčí, zprovozněna 1. června 1900, zrušena 8. března 1983
Tratě byly zřizovány i v úzkých uličkách Hradčan (1911–1938) a Starého Města (1883–1925). Malou Stranou vedly od roku 1901 dvě jednosměrné tratě, roku 1926 byl úsek Letenskou ulicí zobousměrněn.
  • trať Klárov (Malostranská) – Letenské nábřeží – Tržnice – Centrála (elektrárna Holešovice), zprovozněna 2. července 1900
  • trať Újezd – Malostranské náměstí, zprovozněna 22. prosince 1900
  • trať Národní divadlo – Újezd, zprovozněna 17. června 1901
  • trať Malostranské náměstí – Klárov, zprovozněna 24. června 1901 jako dvě jednokolejné tratě různými trasami. 4. června 1926 byla trať Tomášskou a Valdštejnskou ulicí zrušena a trať v Letenské ulici zobousměrněna.
  • trať Těšnov – Štvanice – nádraží Bubny - Veletržní, zprovozněna 10. října 1901, úsek Bubenskou a Veletržní ulicí zrušen 2. října 1978.
  • trať Klamovka – vozovna Košíře, zprovozněna 1. října 1902
  • trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí), zprovozněna 19. listopadu 1903, zrušena 17. listopadu 1925, jako jednokolejná znovu zprovozněna 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985.
  • trať Nuselské schody – nádraží Vinohrady, zprovozněna 30. září 1904
  • trať Výstaviště – Elektrárna Holešovice, zprovozněna 19. června 1905
  • trať Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí, zprovozněna 9. června 1907, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
  • trať Muzeum – Flora – Olšanské hřbitovy, zprovozněna 17. října 1907
  • trať Myslíkova – Mánes – Jiráskovo náměstí, zprovozněna 30. října 1907 (původní trať vedla Náplavní ulicí)
  • trať Čechův most – Právnická fakulta, zprovozněna 7. června 1908
  • trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí, zprovozněna 28. června 1908, zrušena 1. ledna 1960
  • trať Olšanské hřbitovy – vozovna Strašnice, zprovozněna 1. srpna 1908
  • trať Letenské náměstí – Hradčanská, zprovozněna 21. listopadu 1908, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
  • trať Hradčanská – Vozovna Střešovice, zprovozněna 24. října 1909, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
  • trať Vyšehrad – Nusle (Fričova), zprovozněna 6. ledna 1910
  • trať Klárov – Pražský hrad, zprovozněna 30. ledna 1910, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • trať Pražský hrad – Prašný most, manipulační 110 m dlouhá spojovací trať zprovozněna 1910, zrušena 1913 pro přílišnou strmost (nahrazena spojkou U Brusnice)
  • trať Libeň, u Kříže – Vychovatelna, zprovozněna 25. května 1910
  • trať Národní divadlo – Mánes, zprovozněna 31. července 1910
  • trať Palackého náměstí – Podolí, zprovozněna 31. července 1910, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
  • trať křiž. Husitská/Prokopova – Ohrada – Vápenka, zprovozněna 4. prosince 1910. Úsek Bulhar – Ohrada byl zrušen 27. června 1977.
  • trať Pražský hrad – Pohořelec, zprovozněna 22. prosince 1911. Od 1. dubna 1938 zrušen úsek Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – Hradčanské náměstí – Loretánská – Pohořelec, který již od roku 1926 zdvojovala přímější trať Jelení ulicí. Viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora.
  • trať Chotkovy sady – Špejchar, zprovozněna 31. května 1912
  • trať Vysočany - náměstí OSN, zprovozněna 13. června 1912
  • trať Mezibranská – I. P. Pavlova – Karlov, zprovozněna 24. listopadu 1912, zrušena 1. července 1966, úsek Anglická – I. P. Pavlova zrušen 1969.
  • spojovací trať ulicí U Brusnice, zprovozněna 26. ledna 1913
  • trať Plzeňská – Koulka, zprovozněna 23. března 1913. V úseku Křížová – Koulka provoz zrušen 16. června 1927, 31. prosince 1932 zrušena trať (nebo až v roce 1934). Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
  • trať Radlická – Santoška, zprovozněna 23. března 1913, zrušena 1. prosince 1938, od 1. října 1939 nahrazena trolejbusem, viz článek Tramvajová trať Smíchov - Radlice
  • Čechovo náměstí – Minská – Oblouková, zprovozněna 20. června 1913
  • trať Křižovnické náměstí – Rudolfinum 21. září 1913
  • trať Klárov – Rudolfinum, zprovozněna 15. července 1914
  • odbočka Moráň - nemocnice, zprovozněna 2. září 1914, zrušena 14. března 1928
  • trať nádraží Vinohrady – Nusle (náměstí Bratří Synků, tehdy Riegerovo), zprovozněna 21. listopadu 1914

Tratě Velké Prahy[editovat | editovat zdroj]

Smyčky nebyly na konci tratí budovány odjakživa, ale až se zaváděním jednosměrných vozů. Zbylá obratiště bez smyček byla postupně rekonstruována po druhé světové válce. Smyčka Starý Hloubětín, byť v pozměněné podobě, je jedním z mála zbývajících dokladů protisměrných smyček oblíbených v letech 1946–1967.
Úsek Vypich – Bílá Hora pochází z roku 1937. Od té doby byl několikrát zrekonstruován.
Po vzniku Velké Prahy se na nových komunikacích mimo centrum začalo stávat standardem vedení tramvajové trati v samostatném středovém pásu. Z této koncepce jako poslední z delších tratí vycházelo i prodloužení tramvaje do Řep v roce 1988.
  • trať Podolí – Cementárna (dnes plavecký stadion), zprovozněna 25. června 1922. 15. června 1956 přeložena z Podolské ulice na Podolské nábřeží. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
  • trať Nusle náměstí Bratří Synků – Michle, zprovozněna 17. června 1923
  • trať Pohořelec – Břevnovský klášter, zprovozněna 16. srpna 1923, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • trať Cementárna – Braník, zprovozněna 15. srpna 1924. Úsek Cementárna – Dvorce byl v roce 1952 přeložen. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso navazující úsek Přístaviště – Nádraží Braník. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
  • trať vozovna Košíře – Zámečnice, zprovozněna 1. září 1924
  • trať Vychovatelna – Kobylisy, zprovozněna 14. září 1924
  • trať Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí, zprovozněna 14. září 1924, zrušena 15. května 1978
  • trať Českomoravská – Harfa, zprovozněna 13. července 1925
  • trať Smíchovské nádraží – Lihovar, zprovozněna 16. července 1925
  • trať Nusle – Pankrác, zprovozněna 20. července 1925. V roce 1970 přeložena trať k vozovně Pankrác objezdem vozovny.
  • trať Vozovna Strašnice – Nové Strašnice, zprovozněna 1. listopadu 1925 (zřejmě chyba, tentýž úsek uveden též k 7. březnu 1937)
  • trať Nusle (Fričova) – Otakarova, zprovozněna 1. listopadu 1925
  • trať Rudolfinum – Právnická fakulta, zprovozněna 6. prosince 1925
  • spojka Senovážné náměstí – Bolzanova zprovozněna 24. ledna 1926
  • trať Nusle Otakarova – Vršovice (cca Oblouková), zprovozněna 1. nebo 6. června 1926,[2], 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré Otakarovy ulice do nové.
  • jednokolejná bloková smyčka Čechovo náměstí (objezd dnešní Moskevskou ulicí) od 1. června 1926, 6. ledna 1935 zdvojkolejněn úsek Vršovickou ulicí, 23. října 1956 i úsek Moskevskou ulicí
  • trať vozovna Střešovice – Dlabačov, zprovozněna 6. června 1926, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
  • manipulační kolej Hládkov, zprovozněna 6. června 1926
  • trať Lumbeho zahrada (Brusnice) – Pohořelec (Jelení ulicí), zprovozněna 1926, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • trať Prašný most – Dejvická, zprovozněna 7. června 1926, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
  • trať Dejvická – Hadovka, zprovozněna 12. listopadu 1926, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
  • trať Křížová – Radlice, zprovozněna 16. června 1927, úsek Laurová – Radlice byl zrušen 1. listopadu 1983, v roce 2008 obnoven i s prodloužením. Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
  • trať Výtoň – Vyšehradská, zprovozněna 20. června 1927
  • trať Lihovar – Hlubočepy, zprovozněna 20. července 1927
  • trať Michle – Chodovská, zprovozněna 1. března 1928
  • trať Břevnovský klášter – Vypich, zprovozněna 1. srpna 1928, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • trať Dělnická – Libeňský most, zprovozněna 29. října 1928
  • trať Vítězné náměstí – Podbaba, zprovozněna 19. prosince 1928, viz článek Tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba
  • trať Chodovská – Spořilov, zprovozněna 12. října 1929. V roce 1986 přeložena smyčka Spořilov blíže sídlišti.
  • trať Pankrác – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zprovozněna 29. května 1930. V úseku Budějovické náměstí – Kačerov zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále. Úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno, uvažuje se i o obnovení.
  • trať Hadovka – Vokovice, zprovozněna 13. července 1930. V roce 1967 byla přeložena trať v oblasti Červeného Vrchu. Viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka.
  • trať Harfa – Hloubětín, zprovozněna 23. května 1931
  • trať Botanická zahrada – nádraží Vyšehrad, zprovozněna 25. června 1931
  • trať Vápenka – Hrdlořezy, Spojovací, zprovozněna 9. srpna 1931
  • trať Palmovka – Libeňský most, zprovozněna 29. září 1931
  • trať Strossmayerovo náměstí – Bubenská, zprovozněna 5. června 1932
  • trať Vozovna Střešovice – Ořechovka, zprovozněna 23. října 1932, viz článek Tramvajová trať Vozovna Střešovice – Petřiny
  • trať Braník – Ledárny Braník, zprovozněna 6. ledna 1933. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso úsek Přístaviště – Nádraží Braník. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
  • trať Vokovice – Vozovna Vokovice, zprovozněna 6. ledna 1933 (koncem roku 1932 manipulačně), viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
  • trať Čechovo náměstí – vozovna Strašnice, zprovozněna 6. ledna 1935
  • trať Nádraží Holešovice – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna, zprovozněna 17. ledna 1936, zrušena 15. ledna 1975, původně mělo jít jen o dočasné přerušení.
  • trať Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov, zprovozněna 1. července 1936
  • trať Průběžná – Zahradní Město, zprovozněna 18. října 1936, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař
  • trať Vinice – Nové Strašnice, zprovozněna 7. března 1937 (zmíněna již k 1. listopadu 1925 ??)
  • trať Ke Stírce – Veltěžská zprovozněna 24. dubna 1937
  • trať Želivského – Ohrada, zprovozněna 7. října 1937
  • trať Vypich – Bílá Hora, zprovozněna 17. října 1937, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • trať Zámečnice – Vozovna Motol, zprovozněna 1. prosince 1937
  • trať Ořechovka – Vojenská nemocnice, zprovozněna 16. května 1938, viz článek Tramvajová trať Vozovna Střešovice – Petřiny
  • trať Muzeum – Tylovo náměstí, obnova 29. května 1938
  • trať Pohořelec – Brusnice, obnova 29. května 1938, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • prodloužení v Podbabě, 3. listopadu 1938, viz článek Tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba
  • trať Budějovické náměstí – Ryšánka, zprovozněna 13. listopadu 1938, zrušena 19. října 1970
  • trať Radlická – Knížecí (Za ženskými domovy), 1. prosince 1938, viz článek Tramvajová trať Smíchov – Radlice
  • trať Veltěžská – Vozovna Kobylisy, zprovozněna 29. dubna 1939

Tratě po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Velkorysý terminál MHD u nádraží Braník odpovídal významu tohoto přestupního uzlu v roce 1959, kdy sem tramvaj byla zavedena, a byl prvním moderním přestupním terminálem v pražské MHD. Dnes je málo využívaný a chátrá.
Od druhé poloviny 70. let začalo být častěji využíváno vedení trati po samostatném tělese, někdy i mimoúrovňová křížení. Přeložka v Braníku pochází z roku 1986.
Od 80. let se při výstavbě a rekonstrukcích začalo více využívat otevřeného svršku, kolem roku 2000 se začalo používat i zatravnění nebo moderní zadláždění svršku.

Tratě po sametové revoluci[editovat | editovat zdroj]

Poslední zprovozněná trať Divoká Šárka – Dědina (2023)

Aktuální záměry[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce tramvajové trati na Kubánském náměstí ve Strašnicích v roce 2013

Uvažuje se o obnově některých tratí zrušených v 70. a 80. letech i o výstavbě nových tratí. Některé z tratí jsou již zahrnuty v územním plánu, osud většiny ze zmiňovaných záměrů je však nutno považovat za nejistý. V říjnu 2008 v souvislosti s otevřením trati do Radlic zveřejnil Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. prostřednictvím ČTK návrh rozvoje, který počítá s rozšířením sítě do roku 2015 až o 32 kilometrů.[9] Podobný seznam se v květnu 2008 objevil v interní prezentaci strategických cílů Dopravního podniku.[10] O uvažovaných tratích informuje na svém webu neúředním stylem také magistrát.[11]

Následující přehled čerpá z dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029, který byl vydán v roce 2019.[12] Strategie rozvoje tramvajových tratí byla následně aktualizována v roce 2021.[13]

Útvar rozvoje hlavního města Prahy v září 2012 doporučil k realizaci následujících 13 projektů:[43]

Tramvajová trať Délka Uvedena v platném
územním plánu		 Předpokládané náklady Uvedena v konceptu
Metropolitního plánu[44]
Divoká Šárka – Dědinská 2,1 km ano 578 mil. Kč ano
Nádraží Podbaba – Suchdol 4,48 km ne 1 975 mil. Kč ano
Zlíchov – Dvorce 0,8 km částečně 1 032 mil. Kč ano
obnovení trati na Václavském náměstí 0,67 km ne 412 mil. Kč ano
obnovení trati v ulici Na Florenci 0,53 km ne 439 mil. Kč ne
Kobylisy – Bohnice 5,5 km ano 2 464 mil. Kč ano
Na Veselí – Pankrác – Budějovická 1,5 km ne 845 mil. Kč ano
Budějovická – Dvorce 2,7 km ne 887 mil. Kč ano
Chodovská – Spořilov – Opatov – Háje 6,5 km ne 3 075 mil. Kč ano
smyčka Depo Hostivař — ne 383 mil. Kč ano
Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec 1,5 km ano 410 mil. Kč ano
Modřany – Libuš – Nové Dvory 3,7 km ano 517 mil. Kč ano
Počernická 2,1 km ano 1 344 mil. Kč ano

Koncept Metropolitního plánu Prahy kromě výše uvedených ve stádiu návrhu tratě Vlastina – Nádraží Ruzyně, Dědinská – Dlouhá Míle – Terminál Jih, Opletalova, Eden – Bohdalec – Chodovská, Olšanská (Jana Želivského) – Sídliště Habrová (Jarov), Ústřední dílny DP – Průmyslová – Kutnohorská – Štěrboholy, Budějovická – Vyskočilova – Michle (U Plynárny), Vršovická – Litevská – Želivského; ve stádiu územní rezervy pak s i dalšími tratěmi.[44]

Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2013 ani 2014 však žádné finanční prostředky na přípravu či stavbu nových tramvajových tratí neobsahoval.[45][46][47] V návrhu Operačního programu Doprava na období 2014–2020 byly uvedeny tratě Nádraží Podbaba – Suchdol (realizace 2016–2019), Kobylisy – Bohnice (2018–2021) a Chodovská – Háje (2016–2019).[48] Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2015 počítá s tratěmi Divoká Šárka – Dědinská a Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec.[49] Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2018 počítal pouze s tratí Divoká Šárka – Dědinská, když náklady na stavbu měly činit 853 mil. Kč.[50]

Nerealizované plánované tratě[editovat | editovat zdroj]

Do Modřan jezdí tramvaj od roku 1995.
Tramvajová trať na Barrandov z roku 2003 je vedena jen po samostatném drážním tělese, ze značné části po estakádě a v tunelech.

Mnohé plány tramvajových tratí byly v různých fází úvah nebo přípravy opuštěny, ke mnoha se úvahy opakovaně vracejí a i v dnešní době existuje mnoho záměrů, jejichž budoucnost lze těžko odhadovat. Ve studiích, projektech nebo územních plánech se objevily například tyto nerealizované tratě:

  • trať Letná – Klárov – Chuchle – Zbraslav, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování trati na Letné.
  • Libeň – Troja, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování vysočanské dráhy.
  • Vysočany – Brandýs nad Labem, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování vysočanské dráhy.
  • trať Malostranské náměstí – Nerudova ulice – Hradčany byla požadována od roku 1899, mělo jít o parní ozubnicovou tramvaj. Nakonec v této trase v letech 1908–1909 jezdila první pražská autobusová linka, jejíž provoz skončil neúspěchem. Tramvaj na Hradčany byla později zavedena jinou cestou, přes Chotkovu silnici a Mariánské hradby.
  • trať Veletržní – Letenské náměstí měla být pokračováním tratě vedoucí od roku 1901 z Těšnova přes Štvanici po dnešní Bubenské a Veletržní ulici ke křižovatce u dnešního Veletržního paláce. Namísto toho byla v roce 1907 vybudována trať na Letenské náměstí ze Strossmayerova náměstí.
  • úsek Korunovační – Letenské náměstí byl součástí projektu trati od mostu Korunovační ulice přes Buštěhradskou dráhu na dnešní Strossmayerovo náměstí; v ulici U letenské vodárny měla vzniknout vozovna pro 45 vozů. V prosinci 1906 byl projekt schválen. Úsek Korunovační ulicí však nikdy nebyl postaven. Podruhé byl úsek v Korunovační ulici schválen v listopadu 1913, tentokrát záměr přerušila první světová válka.[51]
  • Letenský průkop (Čechův most - Bubeneč), záměry z doby kolem roku 1910.[52]
  • trať z Mánesova mostu (postavená v roce 1914) měla pokračovat Kaprovou ulicí do hloubi Starého Města, severním okrajem Staroměstského náměstí a po Dlouhé třídě, kde měla křižovat trať v dnešní Revoluční ulici a pokračovat jednokolejně Soukenickou ulicí na Petrské náměstí a dále dvojkolejně Petrskou ulicí na Těšnov. Projekt projednán v roce 1913, postaven však byl jen krátký úsek přes Mánesův most. V roce 1916 byly schváleny ještě některé doplňky projektu v úseku, který nakonec nebyl nikdy postaven.
  • soustava tratí v Bubenči a pod Bruskou navržena 29. prosince 1916, projekt zamítnut kvůli úrovňovému křížení s železnicí u Špejcharu.[52]
    • Špejchar – Bubeneč, sv. Gothard (dnešními ulicemi Pelléova a V sadech, v části jednokolejně s výhybnami).
    • Jaselská a Dejvická ulice v Bubenči (cca od Pelléovy ulice k Vítěznému náměstí).
    • nákladní odbočka do dejvické vojenské zásobárny: z Dejvické ulice Kyjevskou, Wuchterlovou a Generála Píky a větvená síť v areálu kasáren
    • Svatovítská ulice, jednokolejná spojovací trať
  • trať Santoška – Malvazinky, v roce 1924 bez zásadních schválena výstavba s datem zprovoznění v roce 1925, ale těsně před zahájením výstavby bylo z bezpečnostních důvodů od projektu upuštěno (maximální sklon trati byl 95,8 ‰).[52]
  • Santoška – Březinka: 30. října 1930 bylo schváleno vybudování blokové smyčky ulicemi Na Březince a U Nikolajky. Tento projekt ani jiná varianta s odbočkou do ulice Na Březince nebyly realizovány, v roce 1938 byla zrušena i stávající trať na Santošku.[52]
  • Petřínská komunikace, projekt z 20. a 30. let 20. století na trať Smíchov – Strahov – Břevnov. Trať Strahov - Břevnov je v koncepci hlavního města.
  • na Jiráskově mostě byly v době otevření jeho první části v roce 1931 položeny tramvajové koleje. Později byly odstraněny jako nepotřebné.
  • Trať Kačerov-Sociální ústavy (dnešní nemocnice Krč), vyznačena na mapě města z roku 1938[53].
  • jednokolejná trať Kobylisy – Letňany, uvažovaná v první polovině 40. let 20. století. Od křižovatky Střelničná měla vést po samostatném tělese severně od Střelničné ulice a dále ve stejném směru po kobylisko-letňanské silnice (z niž dnes zbyl jen nepojmenovaný úsek) a zhruba v místech dnešní křižovatky Příborská-Beranových po letňansko-prosecké silnici vlevo k továrně Letov. Trať měla mít 7 výhyben, z toho Střelnice a Slovanka se zastávkami a dalších 5 výhyben nepojmenovaných a bez zastávky. Byly provedeny přípravné terénní práce a připraven materiál snesením kolejí z několika jiných úseků v Praze. 17. února 1944 byl projekt schválen, 6. července 1944 byly stavební práce zastaveny.[52]
  • trať Ohrada – Tachovské náměstí – Cimburkova byla součástí plánů na asanaci Žižkova z konce 80. let 20. století. Žižkov byl po změně režimu zachráněn v původní pustnoucí podobě a z plánu sešlo.
  • trať Trojská – Zoologická zahrada,[54] záměr vybudovat podobnou trať byl několikrát vážně zvažován a jednou již byla i zahájena stavba drážního spodku, nyní trať není ve strategickém záměru ani územním plánu. Některé úvahy se zabývají i propojením Zoologická zahrada – Podbaba.[54]
  • vozovna Hodkovičky, o záměru se psalo v době prodloužení trati do Modřan (1995), v posledních letech nebývá zmiňován, po povodních 2002 se od něj ustoupilo. Uvažuje se o postavení vozovny v Libuši.[54]
  • Krejcárek – Churchilovo náměstí, po zrušené železniční trati, včetně využití tunelu: s plánem se již nepočítá, v této trase byla zřízena stezka pro pěší a cyklisty
  • Ústřední dílny – Průmyslová, v posledních letech záměr není zmiňován. Záměr byl spojen s plánem na prodloužení linky A metra k Dubči a vytvořením přestupního uzlu v oblasti křižovatky Černokostelecká – Průmyslová.[54]
  • Bílá Hora – Sídliště Řepy:[54] o možném propojení se uvažovalo v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Karlovarské ulice a nutným přemístěním smyčky Bílá Hora. Studie počítala s prodloužením tratě na Bílé Hoře asi o 300 metrů a umístěním nové smyčky tak, aby umožňovala pokračování trati do sídliště Řepy. Dopravní podnik však v roce 2008 toto propojení ve strategickém záměru nemá.

Zrušené tratě[editovat | editovat zdroj]

Tramvajové trati v oblasti Pankráce a Krče byly v letech 1970–1974 postupně zrušeny kvůli výstavbě Severojižní magistrály a zprovoznění první trasy metra. Dnes se nezávazně uvažuje i o obnovení a prodloužení některých z nich.

K rušení tramvajových tratí docházelo v několika etapách.[55]

  • Elektrická dráha na Letné v Praze, provoz zastaven 1900, dráha zrušena 1902, odstraněna do 1904
  • úsek Náplavní ulicí zrušen 30. října 1907, trať Myslíkova – Jiráskovo náměstí přeložena na nábřeží
  • trať Křižovnické náměstí – Karlův most – Malostranské náměstí, zrušena 1908
  • Prokopova ulice, pravidelný provoz ukončen 1910, příležitostně používána ještě cca do roku 1927
  • manipulační trať Pražský hrad – Prašný most, zrušena 1913 (tři roky po zřízení),
  • spojovací trať Muzeum – Škrétova (kavárna Demínka), zrušena 1921, obnovena 1938
  • trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí) (v provozu od 19. listopadu 1903) zrušena 17. listopadu 1925, poté znovu v provozu v letech 1947–1985.
  • Staroměstské náměstí – Křižovnické náměstí, zrušena 1925, formálně nahrazena tratí Rudolfinum – Právnická fakulta od 6. prosince 1925
  • jednokolejná trať Malostranské náměstí – Klárov přes Tomášskou a Valdštejnskou ulici, zrušena 4. června 1926, nahrazena zdvojkolejněním Letenské ulice
  • Křížová – Koulka, provoz zrušen 16. června 1927, 31. prosince 1932 zrušena trať (nebo až v roce 1934)
  • Svobodova ul. – Vyšehrad, radnice, zrušena 20. června 1927
  • Karlín, trať Křižíkovou ulicí – kvůli souběhu 18. září 1927 zastaven provoz zkušebně na měsíc, pak natrvalo. Koleje odstraněny do roku 1930.
  • odbočka Moráň - nemocnice z roku 1914 zrušena 14. března 1928
  • náměstí Míru – Sokolská (Anglickou ulicí, část původního vinohradského okruhu) zrušena 17. dubna 1928
  • Tylovo náměstí – kavárna Demínka (dnes křiž. Bělehradská – Anglická) – zrušena 17. dubna 1928, v roce 1938 obnovena
  • trať ve Vyšehradské v úseku Botanická zahrada – Svobodova byla zrušena 25. června 1931, nahrazena tratí v ulici Na Slupi
  • Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – Hradčanské náměstí – Loretánská – Pohořelec, zrušena 1. dubna 1938, nahrazena přeložkou z roku 1926, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
  • Radlická – Ostrovského – Santoška zrušena 1. prosince 1938, od 1. října 1939 nahrazena trolejbusem, viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice
  • Výstaviště – Královská obora, naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944
  • Cementárna – Dvorce, trať přeložena v roce 1952, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
  • Prašná brána – Staroměstské náměstí – Právnická fakulta, zrušena 1. ledna 1960
  • náměstí I. P. Pavlova – Karlov, zrušena 1. července 1966, kvůli Severojižní magistrále
  • Červený Vrch, přeložka trati v roce 1967, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
  • náměstí I. P. Pavlova – Muzeum (Mezibranskou ulicí), zrušena 1969, kvůli Severojižní magistrále
  • Budějovické náměstí – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále
  • Budějovické náměstí – Ryšánka (ulicí Antala Staška), zrušena 19. října 1970, koleje zčásti zachovány ještě po roce 2000, uvažuje se o obnovení a prodloužení Jeremenkovou ulicí a přes nový most k Lihovaru
  • přeložena trať k vozovně Pankrác, 1970
  • Chodovská – Záběhlice, 160 metrů dlouhý úsek zrušen v roce 1971, zbytky kolejí zůstaly až do roku 1988.
  • Muzeum – Hlavní nádraží (kolem Fantovy budovy) – Hybernská, zrušena 1972 kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazena tratí v Opletalově ulici
  • Vozovna Motol – Motol, provoz zastaven 14. ledna 1974 pro nedostatek obousměrných vozů, v letech 1977–1979 využit v rámci manipulační dočasně tratě Motol – Vypich, obnoven při prodloužení trati roku 1988.
  • Budějovická ulice, 10. května 1974 zrušen úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno. V roce 2020 byla v úseku Pražského povstání - Pankrác obnovena, od 5. 6. 2021 zde jezdí linka č. 19.
  • Holešovice – most Barikádníků – Vychovatelna, zrušena 15. ledna 1975, původně mělo jít jen o dočasné přerušení. Od 5. května 1977 ji nahradila strmá trať Trojskou ulicí, která původně měla být provizorní.
  • trať Ohrada – Koněvova (Hartigova) – Husitská včetně spojky Bolzanova – Kalininova (Seifertova) byla zrušena 27. června 1977 z důvodu intenzity automobilového provozu a přestavby křižovatky Bulhar. Koncem 80. let se uvažovalo o úplném zbourání a přestavbě velké části Žižkova a o stavbě nové trati Ohrada – Tachovské náměstí – Cimburkova.
  • Otakarova, 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré úzké Otakarovy ulice do nové, vzniklé vybouráním domů
  • trať Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Bolzanova z roku 1972 byla zrušena 25. března 1978. Kusá manipulační trať poblíž Bolzanovy ulice byla napojena ještě asi do roku 2000 na trať od Senovážného náměstí. Na přelomu let 2021/2022 došlo k reaktivaci této kusé trati, která bude v roce 2022 využita při výlukách.
  • trať Karlovo náměstí – Jiráskovo náměstí byla zrušena 15. května 1978
  • trať Veletržní – Bubenská byla zrušena 2. října 1978, tramvaj byla v roce 1980 zahloubena do mimoúrovňové křižovatky
  • manipulační dočasná trať Motol – Vypich z roku 1977 byla zrušena 12. listopadu 1979
  • trať Muzeum – Můstek po délce Václavského náměstí byla zrušena 13. prosince 1980. Uvažuje se o obnovení buď jen v horní části, nebo v celé délce.
  • trať Těšnov – Na Florenci – Nádraží střed zrušena 8. března 1983, zřejmě pro nadbytečnost. Zbytky kolejí byly odstraněny v říjnu 2013 při rekonstrukci ulice Na Florenci. Návrhy na obnovení ve funkci blokové smyčky se objevovaly.
  • Laurová – Radlice, poslední pravidelně pojížděná jednokolejná trať, byla zrušena 1. listopadu 1983. Počítalo se zde s vybudováním rychlostní komunikace a vybouráním stávající zástavby, k tomu došlo jen v části úseku. V roce 2008 znovuvybudována v nové trase. Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
  • trať náměstí Republiky – Prašná brána – Na Příkopě – Můstek – 28. října – Perštýn, provoz zrušen 4. července 1985 z důvodu souběhu s linkou metra B a výstavby pěší zóny.
  • trať Prašná brána – Hybernská – Bolzanova, provoz zrušen 4. července 1985
  • trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí) zrušena 4. července 1985.
  • trať Bruselská – Zvonařka, bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušena 1986, ale v roce 1993 zrekonstruována a obnovena pro příležitostné použití při výlukách, od roku 2016 v pravidelném provozu
  • 1986 zrušena stará smyčka Spořilov na Bratislavském náměstí, trať přeložena blíže sídlišti
  • 1986 přeložena trať v Braníku na samostatné těleso, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
  • 1987 zrušena smyčka Nový Hloubětín a navazující trať Kbelskou ulicí, přeložená trať vede kolem druhé strany vozovny
  • 1987 zrušena smyčka Zahradní Město (kvůli uvolnění místa pro sjezdovou rampu Jižní spojky), v roce 2021 znovuvybudována v nové poloze, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, DP kontakt 6/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22
  2. ↑ Křižovatka Otakarova, prazsketramvaje.cz
  3. ↑ Sůra, Jan. Na Pankrác k metru přijela poprvé tramvaj, cestující sveze ale až příští rok. Dostupné online
  4. ↑ Obnovená linka 19 vyjede na Pankrác v sobotu 5. června. Slávu zajistí historické tramvaje
  5. ↑ Tramvajová smyčka Zahradní Město. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hlavní nádraží Archivováno 27. 8. 2017 na Wayback Machine., SŽDC
  7. ↑ Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – Praha Hostivař – Praha hl. n. Archivováno 27. 8. 2017 na Wayback Machine., SŽDC
  8. ↑ Vlak a tramvaj na Zahradní Město - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km, Aktuality, web Krytiny – střechy, jako zdroj uvedeny ČTK a Dopravní podnik hl. m. Prahy, nedatováno
    Do 2015 se tramvajové tratě v Praze mohou rozrůst až o 32 km Archivováno 12. 2. 2009 na Wayback Machine., České noviny 2. 10. 2008, ČTK (tentýž text bez přehledové tabulky)
  10. ↑ Strategie a strategické cíle DP, interní prezentace Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s., květen 2008, formát .pps
  11. ↑ Kam metro nemůže, nastrčí tramvaj Archivováno 13. 12. 2009 na Wayback Machine., Portál hlavního města Prahy, Oskar Exner, redakce portálu, 4. 10. 2007
  12. ↑ ROPID. Pražská integrovaná doprava [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-16. 
  13. ↑ Rada schválila aktualizaci Strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030 (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Tramvajová trať Sídl. Barrandov - Holyně - Slivenec. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Tramvaj na Slivenec - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ DPP dnes zahájil stavbu tramvajové tratě Sídliště Barrandov – Holyně [online]. 2021-06-11 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Nová tramvajová trať: Sídliště Barrandov – Holyně. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Stoupání až 53 promile a téměř kilometr kolejí ve smyčce. Tramvaje v Praze nově jezdí až do Slivence. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2023-10-13 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Tramvajová trať Sídliště Modřany - Libuš. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Adam Scheinherr. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Tramvaj na Libuš - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Tramvajová trať Sídliště Modřany – Libuš. www.dpp.cz [online]. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c d e f g Velké změny Prahy - tramvajové tratě 2 [online]. [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ Tramvajová trať Divoká Šárka - Dědinská. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Tramvaj na Dědinu - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Tramvaj na Padesátník - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ NEVYHOŠTĚNÝ, Jan. Obrazem: Praha má novou trať na Dědinu. Pár dní bychom ještě potřebovali, připouští DPP [online]. Zdopravy.cz, 2023-1022 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  28. ↑ Dvorecký most - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  29. ↑ Praha zahájila stavbu Dvoreckého mostu (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ P+ zásobník opatření. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ Tramvaj na Strahov - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  32. ↑ Tramvajová trať Na Veselí - Pankrác. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  33. ↑ Tramvaj na Pankrác - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ Tramvaj na Sídliště Malešice - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  35. ↑ Tramvajová trať Vozovna Kobylisy - Zdiby. zasobnik.poladprahu.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  36. ↑ https://praha.idnes.cz/tramvaj-z-prahy-do-stredoceskeho-kraje-dyz-/praha-zpravy.aspx?c=A180210_382184_praha-zpravy_rsr
  37. ↑ Příměstská tramvaj do Zdib - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  38. ↑ Tramvaje do Bohnic - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  39. ↑ Tramvaj na zakryté Spořilovské - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  40. ↑ Tramvaj na Suchdol - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  41. ↑ Smyčka Trojská - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  42. ↑ Další tramvajové tratě - Plánovaná dopravní stavba na Metrobusu. metrobus.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  43. ↑ ÚRM: Možnosti rozvoje sítě tramvajové dopravy v Praze
  44. ↑ a b [Koncept Metropolitního plánu Prahy – Dopravní infrastruktura]
  45. ↑ Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 29.11.2012 č. 21/2[nedostupný zdroj]
  46. ↑ Auto*Mat: Praha šetří na všem kromě aut. Změňte priority, vyzval Auto*Mat zastupitele
  47. ↑ Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 33/1 ze dne 12.12.2013, k návrhu rozpočtu vlastního hlavního města Prahy na rok 2014, dotačních vztahů k městským částem hlavního města Prahy na rok 2014 a rozpočtového výhledu do roku 2019[nedostupný zdroj]
  48. ↑ Návrh Operačního programu Doprava 2014-2020 – Příloha I
  49. ↑ Návrh rozpočtu vlastního hlavního města Prahy na rok 2015, finančních vztahů k městským částem hlavního města Prahy na rok 2015 a rozpočtového výhledu do roku 2020
  50. ↑ Návrh rozpočtu vlastního hlavního města Prahy na rok 2018, finančních vztahů k městským částem hlavního města Prahy na rok 2015 a rozpočtového výhledu do roku 2023
  51. ↑ Trať Hradčanská – Strossmayerovo náměstí, web Pražské tramvaje
  52. ↑ a b c d e Pavel Fojtík: Neuskutečněné tramvajové sny. DP kontakt 12/2003, Dopravní podnik hl. m. Prahy.
  53. ↑ Praha včera. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b c d e Plánované tramvajové tratě do roku 2020, Metroweb.cz, Tomáš Rejdal, zdroj: Magistrát hl. m. Prahy a jiné návrhy, aktualizace 13. 11. 2007
  55. ↑ Zrušené tramvajové tratě v Praze, Český dopravní server, Richard Bílek, 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_tramvajových_tratí_v_Praze&oldid=23682983“