Tramvajová obratiště v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam tramvajových obratišť v Praze obsahuje používaná, nevyužívaná i zrušená pražská obratiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku se v pražské tramvajové dopravě používaly výhradně obousměrné vozy, které (šlo-li o koněspřežnou tramvaj nebo o elektrickou tramvaj s vlečným vozem) se na konečných přepřahaly. Ukončení na vratném trojúhelníku umožnilo na některých konečných soupravám elektrické tramvaje otáčet couváním bez přepřahání. Již od dob zřízení vinohradsko-pražské okružní dráhy v roce 1897 také tradičně existovala okružní linka, která obratiště nepotřebovala.

První tramvajové smyčky byly zřizovány kvůli urychlení provozu a tím zvýšení kapacity obratiště: v roce 1907 fungovala provizorní sletová smyčka na Letné, roku 1908 vznikly první stálé smyčky, na Výstavišti a na Purkyňově náměstí (dnešní náměstí Míru). V roce 1914 následovala smyčka u Západního (smíchovského) nádraží, v roce 1919 na Pohořelci, v roce 1920 na Floře, v roce 1924 u Kolbenovy továrny, v roce 1925 u vozovny Střešovice, v roce 1926 vznikla bloková smyčka u Čechova náměstí, v roce 1927 smyčky na Pankráci a v Radlicích, v roce 1928 na Vypichu, v roce 1929 v Braníku (lomy), u Olšanských hřbitovů a na Spořilově. Ve 30. a 40. letech z důvodu zvyšování podílu jednosměrných tramvají byly vybudovány smyčky v mnoha dalších obratištích a u nových tratí se již smyčka stala standardem. V letech 19741986 Praha dokonce neměla k dispozici žádné obousměrné tramvaje, takže při nutném provizorním ukončení linky na kolejovém přejezdu byly jednosměrné vozy spřaženy zády k sobě.

Od roku 1974 se ukončení na kolejovém přejezdu používá pouze při výlukách. Na vratném trojúhelníku Laurová na Smíchově se poslední tramvaje v pravidelném provozu otáčely po půlnoci ze 4. na 5. dubna 2008. Od této doby se vratné trojúhelníky v Praze v běžném provozu několik let nevyužívaly. Stále funkční je triangl Zvonařka, na kterém se od 25. března 2017 obrací nostalgická linka 23.

Smyčky podle data zřízení[editovat | editovat zdroj]

Řazeno podle data zřízení smyčky. Byla-li smyčka rekonstruována, avšak zůstala v původním umístění, je řazena pod datem zřízení původní smyčky. Zrušené smyčky jsou označeny kurzívou.

Smyčky podle data zrušení[editovat | editovat zdroj]

Zrušené tramvajové smyčky jsou řazeny pokud možno podle data zrušení. Byla-li smyčka rekonstruována, je původní smyčka uvedena mezi zrušenými jen v případě, že došlo k podstatnému přemístění.

Jiné kolejové konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Obracení tramvaje na vratném trojúhelníku Zvonařka

Jiné kolejové konstrukce určené k obracení či odstavování tramvají, zakončení tratě atd.

Existující[editovat | editovat zdroj]

Zrušené[editovat | editovat zdroj]

Jako obratiště sloužilo ve stálém provozu i při výlukách množství kolejových přejezdů, odboček i křižovatek. Tento seznam zahrnuje jen část z nich. Obratiště jsou řazena pokud možno podle data zrušení.

  • Malostranské náměstí, zbytek trati ke Karlovu mostu, sloužící jako vratný trojúhelník, zrušen v březnu 1926
  • U Markéty, 16. 8. 1923 – prodloužení 1. 8. 1928
  • Na Růžku (Vítězné náměstí), 7. 6. 1926, prodlouženo 12. 11. 1926
  • Masarykova kolej (Thákurova), zřízeno 12. 11. 1926, prodlouženo 1. 8. 1928
  • Vyšehrad, radnice, zrušeno 20. 6. 1927
  • Staré Dejvice (Hadovka), zřízeno 1. 8. 1928
  • Čímická (Ke stírce), zřízeno 28. 12. 1928, prodl. 24. 1. 1937
  • Prašná brána, zrušeno srpen 1930
  • Koulka, zrušeno 31. 12. 1932
  • Vokovice, 13. 1. 1930 – prodloužení 6. 1. 1933
  • Vozovna Košíře (Mentlíkova), 1. 9. 1924 – 21. 9. 1934
  • Elektrárna, 1929 – listopad 1935
  • Zátory, 18. 7. 1930 – listopad 1935
  • Vychovatelna, 15. 8. 1930 – 1935
  • Olšanské náměstí (pův. Radešínovo náměstí), 28. 10. 1928 – 1. 7. 1936
  • Průběžná, jako obratiště sloužil začátek trati k Zahradnímu Městu, od 6. 1. 1935, pak i nějakou dobu po jejím zprovoznění
  • Vinice, jako obratiště sloužil začátek trati k Novým Strašnicím, od 3. 11. 1936
  • Krematorium (Židovské hřbitovy), 1. 11. 1931 – 7. 10. 1937
  • Čechova (Korunovační), 11. 1. 1917 – 1937
  • Střešovice (Ořechovka) 23. 10. 1932 – prodloužení trati 16. 5. 1938
  • Michle, 1. 3. 1928 – 3. 11. 1938
  • Chodovská, od 1. 3. 1928, později zrušeno
  • Santoška, trať zrušena 1. 12. 1938
  • Královská obora (zrušena 29. 9. 1941, likvidace 1944, viz tramvajová trať Náměstí Republiky - Královská obora)
  • Veltěžská, od 24. 1. 1937, později po prodloužení trati k Vozovně Kobylisy odbočka zrušena
  • Vojenská nemocnice 16. 5. 1938 – cca 16. 11. 1950
  • Nové Strašnice 7. 3. 1937 – cca 24. 7. 1952
  • Odbočná kolej Bulovka, 20. 8. 1937 – 19. 12. 1953
  • Vratný trojúhelník Fidlovačka, 31. 10. 1927 – 9. 9. 1957
  • Dětská nemocnice (Karlov), od 24. 11. 1912, trať zrušena 1. 7. 1966
  • Ryšánka, od 13. 11. 1938, trať zrušena 19. 10. 1970
  • Motol, od 15. 12. 1946, zakončení na přejezdu zrušeno 14. 1. 1974
  • Vratný trojúhelník Sparta (zrušen 6. 10. 1978)
  • Vratný trojúhelník U Uranie (pův. Štítného ulice, r. 1931 vznikl zkrácením zkušební trati, zrušen 30. 5. 1980)
  • Vratný trojúhelník Laurová (od 21. 11. 1983, zrušen 2008, tramvajová trať Smíchov - Radlice)
  • Kolejový kruh ve vozovně Kobylisy (zrušen při přestavbě a rekonstrukci kolejové harfy vozovny v létě roku 2009, Vozovna Kobylisy)

Související články[editovat | editovat zdroj]