Přeskočit na obsah

Tetín (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tetín
Zámek v Tetíně
Zámek v Tetíně
Znak obce TetínVlajka obce Tetín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel879 (2024)[1]
Rozloha10,29 km²[2]
Katastrální územíTetín u Berouna
Nadmořská výška235 m n. m.
PSČ266 01
Počet domů301 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa knížecí 2
266 01 Tetín
ou@tetin.cz
StarostaIng. Martin Hrdlička
Oficiální web: www.tetin.cz
Tetín na mapě
Tetín
Tetín
Další údaje
Kód obce531839
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetín je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji asi dva kilometry východně od Berouna nad řekou Berounkou. Obec se skládá ze dvou částí, Koda a Tetín, ve kterých dohromady žije 879[1] obyvatel.

Obec Tetín je známa jako poutní místo, hlavní poutě se pořádají první neděli po 16. září.

Místo, kde stojí vesnice, bylo osídleno už v neolitu. Během pozdní doby bronzové mohlo vzniknout nejstarší opevnění a neopevněné sídlo zde existovalo v době laténské. Počátky Tetína jsou v pověstech spojovány s Krokovou dcerou Tetou, ale dochované archeologické stopy pocházejí z přelomu 9. a 10. století, kdy bylo na ostrohu nad Berounkou postaveno tetínské hradiště.[4] Počátkem 10. století na hradišti stál dřevěný dvorec, který byl vdovským sídlem kněžny Ludmily, která zde byla 15. září roku 921 zavražděna. Její tělo bylo pohřbeno dle legendy na starém hřbitově u kostela svatého Jana Nepomuckého. V roce 925, za vlády knížete Václava byly její ostatky převezeny a pohřbeny v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě.[5]

Románský, barokně výrazně přestavěný kostel Svatého Jana Nepomuckého

V 11. a 12. století byl Tetín sídlem Tetínské župy, která spravovala celé Podbrdsko. Tetín je zmiňován v zakládací listině vyšehradské kapituly, která byla založena kolem roku 1070 knížetem Vratislavem II.[6] V roce 1288 měl ve vsi sídlo královský lovčí. Koncem 13. století byl tetínský hrad přestavěn na sídlo přemyslovských levobočků. V roce 1321 hrad držel Štěpán z Tetína, který Tetín prodal císaři Karlu IV. Ten pak Tetín připojil ke Karlštejnu, a hrad zanikl. V letech 1527–1533 na tetínské faře žil a psal Václav Hájek z Libočan svou Kroniku českou.[7] Je po něm pojmenována místní základní škola.

V 19. století byla ve vsi vystavena židovská synagoga, která byla po více než 120 letech v roce 1974 zbourána.[8] V roce 1917 v Tetíně nalezl Jan Axamit malý bronzový poklad.[9] V roce 2020 bylo po rekonstrukci znovuotevřeno tetínské muzeum. Součástí muzea se stalo zároveň i informační centrum.[10]

Tetínu věnoval dvě básně i významný spisovatel, novinář, překladatel, básník Jaroslav Seifert.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[11]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun - do r.1990
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun (nové krajské uspořádání)

V obci Tetín (přísl. Koda, 1235 obyvatel, poštovna, 3 katolické kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cukrář, 2 holiči, 4 hostince, hotel Pivald, 2 kapelníci, konsum Včela, 2 kováři, krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek Důras.[17]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[18][19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 551 630 720 900 1 066 1 040 1 167 929 913 850 798 717 702 702 820
Počet domů 72 69 75 88 123 133 192 182 235 226 231 251 262 279 279

Do obce vede silnice III. třídy a také cyklotrasa s názvem Stezka svaté Ludmily.[20] Pod Tetínem vede železniční trať Praha–Plzeň. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, která je součástí 3. koridoru. Doprava na ní byla zahájena roku 1862. Nejbližší železniční stanicí je ve vzdálenosti dvou kilometrů Beroun.

Přes Tetín jezdí linka autobusu 633, kterou zajišťuje společnost PID. Trasa tohoto autobusu je Zdejcina – Tetín – Liteň.[21] V roce 2011 v obci zastavovala autobusová linka Králův Dvůr – Tetín – Liteň (v pracovní jezdí každou hodinu spoj, o víkendu tři spoje )

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje TJ Sokol Tetín, které pořádá různá cvičení mezi která patří například zdravotní cvičení, florbal či volejbal.[22] V Tetíně byl založen Sportovní klub SK Tetín v roce 1912 a 12. července 2012 tetínský fotbal oslavil sto let od založení.

Svatoludmilská pouť

[editovat | editovat zdroj]

Tetínská svatoludmilská pouť je obvykle třídenní. Akce se koná k uctění památky kněžny Ludmily. Součástí pouti jsou poutní mše, koncerty, přednášky a také například trhy. Termín pouti je každý rok jiný, ale zpravidla se koná vždy první sobotu po 16. září.

Základní škola Václava Hájka z Libočan

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola na Tetíně nese název po českém kronikáři a knězi Václavu Hájkovi z Libočan, který na Tetíně pobýval. Svůj název získala 25. listopadu 2019.[23] Jedná se o malotřídní školu pro žáky prvního stupně.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Barokní kostel Svaté Ludmily
Románský kostel Svaté Kateřiny
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tetíně (okres Beroun).
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Tetín, s. 312–315. 
  5. Kde je pochována babička sv. Václava? Odborníci zkoumají kostel u Berouna. iDNES.cz [online]. 2014-04-06 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  6. Vyšehradská kapitula: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  7. Hájkova kronika je především literárním dílem, na fakta se spolehnout nedá. iDNES.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  8. PODZIMEK, František. Synagoga – Tetín [online]. Zaniklé obce, 2006-27-02 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  9. Tetín u Berouna. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  10. O vzniku [online]. Muzeum Tetín [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  11. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  17. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1698. (česky, německy) 
  18. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  19. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  20. Stezka Svaté Ludmily - Obec Tetín. www.tetin.cz [online]. [cit. 2020-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-21. 
  21. Berounsko a Hořovicko. Arriva [online]. [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  22. O nás :: Sokol Tetín. sokoltetin.webnode.cz [online]. [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  23. TETÍN, Základní škola a Mateřská škola. Propůjčení nového názvu škole - Základní škola a Mateřská škola Tetín. zakladni-skola-tetin.cz [online]. 2020-03-30 [cit. 2020-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-23. 
  24. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Vojáček Jan Bohdan. 
  25. Tetínský zámek [online]. Obec Tetín [cit. 2020-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-21. 
  26. Ladislav Pecka – Smrťák. 40 let od objevu jeskyně Martina v Českém krasu [online]. Česká speleologická společnost, 2015-06-10 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  27. Zdeněk Kothera, osobní profil a životopis - Čeští RAFáci
  28. Ivo Šťastný, Ing. František Jedlička. Pamětní deska Zdeněk Kothera [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  29. Brajerová, Jana, 1924–2017

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CÍLEK, Václav, a kol. Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita. Praha: Dokořán, 2017. 235 s. ISBN 978-80-7363-771-2. 
  • HEJNA, Michal. Tetín objektivem historie. 1898–1948. Beroun: Machart, 2017. 79 s. ISBN 978-80-87938-49-2. OCLC 989929564 
  • Tetín speleologický a historický: sborník příspěvků k 20. výročí objevu jeskyně Martina a vzniku speleologické skupiny Tetín = Tetín – its history and speleology. Praha: Zlatý kůň a Česká speleologická společnost, 1996. ISBN 978-80-85304-46-6. OCLC 85013117 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]