Libušín: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
m editace uživatele 185.185.128.0 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Alena Pokorná značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky [[Libušín (hradiště)|stejnojmenného slovanského hradiště]] z [[9. století|9.]] až [[11. století]] s [[Kostel svatého Jiří (Libušín)|kostelíkem sv. Jiří]]. |
Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky [[Libušín (hradiště)|stejnojmenného slovanského hradiště]] z [[9. století|9.]] až [[11. století]] s [[Kostel svatého Jiří (Libušín)|kostelíkem sv. Jiří]]. |
||
Žije zde Jankis333 je to chabr |
|||
== Poloha a základní informace == |
== Poloha a základní informace == |
||
Verze z 24. 10. 2021, 12:26
| Libušín | |
|---|---|
 Pohled na Libušín z cesty od Kladna | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′6″ s. š., 14°3′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 403 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,48 km² |
| Katastrální území | Libušín |
| Nadmořská výška | 317 m n. m. |
| PSČ | 273 06 |
| Počet domů | 911 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hálkova 140 27306 Libušín starosta@mestolibusin.cz |
| Starosta | Ing. Vladimír Eichler |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Libušín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532576 |
| Kód části obce | 83585 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libušín je město ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Žije zde přibližně 3 400[1] obyvatel.
Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky stejnojmenného slovanského hradiště z 9. až 11. století s kostelíkem sv. Jiří.
Poloha a základní informace
Libušín se nachází cca 4 km severozápadně od Kladna. Střed obce se nachází v poměrně strmě tvarovaném údolí Svatojiřského potoka v nadmořské výšce 317 m. Novější výstavba (především z éry těžby na Kladensku) se rozrůstá do okolních svahů. Největším jednotným urbanistickým celkem je Korej, postavená na jihovýchodním okraji města v druhé polovině 20. století.
Obec má svůj fotbalový klub (SK Baník Libušín), 7 junáckých oddílů (již roku 1938 Vladimír Jager založil v Libušíně středisko Junáka), sportovně rekreační a zájmové centrum Labyrint, městskou policii (Libušín), hřbitov, zubního lékaře, praktického lékaře pro dospělé, dětského lékaře a několik hospod.
Historie
Obec se poprvé připomíná za vlády knížete Břetislava kolem roku 1050. Od 14. století byla ves v údolí nazývána Libušín a ves na návrší Hradiště. V roce 1514 koupili Libušín Martinicové ze Smečna a jejich panství trvalo až do 20. století. V polovině 19. století bylo v Libušíně pouze 17 selských usedlostí a 6 samot. Podle sčítání v roce 1869 zde žilo 501 obyvatel.
Roku 1919 byl Libušín povýšen na město, v roce 1961 však byl znovu degradován na obec. Až 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[3]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 501 | 855 | 2339 | 4087 | 4682 | 4146 | 4106 | 4025 | 3574 | 3015 | 2585 | 2330 | 2463 | 2878 |
Období těžby uhlí na Kladensku
Prudký rozmach města nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku. Ve městě byly tři doly a elektrárna, další důl Mayrau byl v těsné blízkosti hranic k. ú. Libušín. Počet obyvatel se tehdy během čtyřiceti let zdevítinásobil, do roku 1910 prudce vzrostl na 4682.[5]
Důl Jan
Důl byl v provozu v letech 1887—1925, těžil uhlí z hloubky přes 400 m.
Důl Max
Důl byl v provozu v letech 1890 — 1980. Uhlí se z dolu dopravovalo větví (vlečkou) Kladensko-nučické dráhy.[6]
Důl Schöller
Důl byl v provozu v letech 1902 — 2002. Důl měl čtvercovou kompozici, v jejímž středu se nalézala jámová budova s ocelovou těžní věží.
Elektrárna
Elektrárna vznikla roku 1930 severně od dolu Schoeller, odkud bylo palivo dopravováno nákladní lanovkou. Výkon byl zprvu asi 10 MW. Elektrárna měla 100 metrů vysoký komín. Provoz byl ukončen v roce 1986. Elektrárně dominovala kromě komína i vysoká hala, která je tvořena železobetonovým rámem.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[7]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[12]
Rok 1932
V městě Libušín (4046 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, společenstvo živnostenské, hostinských a výčep (výběr)níků, krejčí a obuvníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lékař MUDr.Zeman, zubní lékař, 2 autobusoví dopravci, 2 autodopravy, Lido bio, 4 cihelny, Maxův a Schöllerův důl, městská elektrárna, hodinář, 20 hostinců, obchod s hračkami, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, kožišník, lékárna U černého orla, mlýn, papírnictví, pila, řezbář, soustružník dřeva, Živnostenská záložna v Libušíně, 2 stavitelé (Ullmann), velkostatek rodiny Přistoupilů, obecní vodárna, 2 voňavkářství, 4 zahradnictví, zlaté a stříbrné zboží, truhlářství a pohřební ústav Maštalíř, zubní ateliér.
Zajímavá místa
- V centru obce stojí novogotický kostel sv. Prokopa z roku 1908.
- Hřbitovní kostel sv. Jiří za městem
- Za městem byl postaven letní tábor.
- U obce se nalézá přírodní rezervace Pašijová draha.
- V katastru města jsou vyhlášeny dva památné stromy – Vrba v Libušíně (u potoka na východním okraji města) a Dub na Beraníku (v lese u Tuhaně asi 2½ km vjv. od Libušína).
Každoroční události
- Libušínská zahradní slavnost.[14]
- Víkend který je nejblíže po svátky sv. Jiří (24. dubna) se v sousedstvím hradišti odehrává Bitva Libušín s účastí více než 1000 účinkujících; počet diváků se pohybuje kolem 5 000.[15]. V obci Libušín pak svatojiřská pouť. Na přání obce byla ale bitva v roce 2019 poslední. Areál bude rekonstruován pro jiný účel. Bitva bude doufejme přenesena do jiné lokality.
Doprava
Železniční doprava
Železniční stanice dnes na území města není. Nejblíže městu je železniční stanice Kamenné Žehrovice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka.
V minulosti na území města existovala řada železničních tratí, k nejznámějším patřila Kladensko-nučická dráha, která vedla od roku 1890 do roku 1973 z dolu Max v Libušíně přes Kladno-Vejhybku do Nučic, od 1. června 1886 do roku 1925 byla v provozu trať důl Jan Libušín-Vinařice-Kralupy nad Vltavou, jejíž část je stále využívána jako vlečka podniku Stavební obnova železnic a.s. v Třebichovicích (v místě bývalého vlečkového kolejiště v Libušíně je dnes klubovna Junáků). Na území města leží i nedávno zrušená vlečka ze zrušeného dolu Scholler do stanice Kamenné Žehrovice, na kterou navazovala úzkorozchodná dráha do Přelíce a do Slaného, která ovšem již nebyla na území Libušina (stanice ležela několik desítek metrů od hranice k. ú. Libušín). Přímo v Libušíně byla hustá síť důlních železnic o rozchodu 600 mm, a to jak podzemních, tak nadzemních (v areálu dolů, výsypek a v lesích v okolí dolu Max). V posledních 30 letech těžby bylo uhlí dopravováno důlní železnicí v podzemí do úpravny uhlí na dole Scholler, normálně rozchodné vlečky k ostatním dolům v okolí byly zrušeny.
Lanová dráha
V Libušíně byla provozována nákladní lanová dráha, která dopravovala uhlí z dolu Scholler do elektrárny.
Silniční doprava
Do města vedou silnice III. třídy. Jeden z prvních automobilů ve městě vlastnil MUDr. Zeman, který s ním objížděl pacienty. V období mezi dvěma světovými válkami začal pan Barášek provozovat linku taxi do Kladna. Na tento počin později navázala autobusová linka č.7 do Kladna, zpočátku provozovaná autobusy RTO. Ve městě zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Praha, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[16]
Osobnosti
- Josef Frolík (1928–1989) – příslušník StB, emigrant a špión CIA
- Zdeněk Herman (1934–2021) – fyzikální chemik
- Jiří Pauer (1919–2007) – pedagog a hudební skladatel, ředitel Národního divadla
- Rudolf Rost (1912–1999) – mineralog, petrograf, publicista a pedagog, v roce 1942 objevil nerost kladnoit
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ www.mestolibusin.cz [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-21.
- ↑ Vlečka na důl Max
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 732-733. (česky a německy)
- ↑ www.mestolibusin.cz [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-21.
- ↑ http://libusin.org/
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libušín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Libušín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Libušín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Bitva v Libušíně - fotografie z roku 2003
