Železniční trať Brno–Jihlava

Brno–Jihlava
Diagram tratě
Stát	Česko Česko
Číslo	240
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	104 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	25 ‰
Minimální poloměr oblouku	225 m
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 143,496 Brno hlavní nádraží 154,834 Brno dolní nádraží Vídeňský viadukt Svratka trať do Veselí nad Moravou trať do Přerova 140,736 152,932 Brno-Horní Heršpice trať do Břeclavi silnice I/52 151,760 Odbočka Státní silnice cca 149,2 Brno-Lískovec dálnice D1 146,013 Troubsko Střelice dolní 142,637 0,000 Střelice trať do Hrušovan nad Jevišovkou 3,094 Omice 6,475 Tetčice vlečka do sklárny 8,395 Rosice u Brna úzkoroz. muzejní dráha (býv. vlečka) 10,877 Zastávka u Brna vlečka - uhelný důl 16,145 Vysoké Popovice 18,882 Rapotice Chvojnice 23,651 Kralice nad Oslavou Oslava 29,530 Náměšť nad Oslavou vlečka na letiště vlečka do skladu st. hmotných rezerv 35,806 Studenec trať do Křižanova 42,751 Vladislav zastávka 43,953 Vladislav Jihlava vlečka do PBS 50,083 Třebíč Libušino údolí 52,448 Třebíč-Borovina 55,467 Krahulov vlečka - silo Krahulov trať do Znojma vlečka - lesní závod 61,846 169,857 Okříšky 175,085 Číchov 178,275 Bransouze 180,396 Dolní Smrčné 182,782 Přímělkov 185,130 Bítovčice 187,253 Luka nad Jihlavou 195,148 Malý Beranov Jihlava trať do Veselí nad Lužnicí 198,627 Jihlava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Brno–Jihlava je železniční trať v České republice vlastněná státem a spravovaná Správou železniční dopravní cesty. V jízdním řádu pro cestující je uvedena pod číslem 240. Propojuje krajská města Brno a Jihlavu, konkrétně stanice Brno hlavní nádraží a Jihlava. První úsek dnešní dráhy byl otevřen v roce 1856, v plné délce byla trať zprovozněna roku 1886.

Jedná se o hlavní, z větší části jednokolejnou neelektrizovanou trať o délce 104 km, propojující hlavní trať Břeclav - Brno s hlavní tratí Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí. Provozovány jsou na ni též rychlíky dálkové linky R11, jejichž objednatelem je Česká republika. Úsek mezi Brnem a Náměští nad Oslavou je začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. V budoucnu je na trati plánována elektrifikace a zdvoukolejnění v úsecích blíže k Brnu.

Historie

Do provozu byla uváděna postupně po částech, jelikož původně byla součástí tří tratí s rozdílným účelem. Jako první byl v roce 1856 vystavěn úsek z Brna do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna). Vlastníkem byla Brněnsko-rosická dráha, která se zabývala především přepravou uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru do Brna. v roce 1871 Rakouská severozápadní dráha postavila trať z Jihlavy do Okříšek jako součást své hlavní trati z Vídně do Děčína. V roce 1871 Rakouská společnost státní dráhy převzala a v roce 1879 i odkoupila Brněnsko-rosickou dráhu a krátký úsek ze Střelic do Brna se stal součástí hlavní trati společnosti z Vídně přes Prahu k saským hranicím u Děčína. V roce 1886 Rakouská společnost státní dráhy vystavěla spojující trať mezi Okříškami a Zastávkou u Brna jako součást tzv. Českomoravské transverzálky, jejíž stavbu tehdy stát podporoval.

Až do novostavby tratě přes Žďár nad Sázavou (1953) představovala hlavní spojnici Brna a Českomoravské vrchoviny.

Současnost

Kolejiště brněnského hlavního nádraží

Nástupiště a koleje jihlavského nádraží

Současná trať č. 240 zahrnuje úsek Brno – Zastávka u Brna (dříve Boží Požehnání) otevřený již roku 1856; úsek Okříšky – Jihlava byl jako součást Rakouské severozápadní dráhy vystavěn v roce 1871; podstatný mezilehlý úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1886.

Výhledově se uvažuje o vybudování zastávek Sudice (úsek Kralice nad Oslavou – Rapotice); Ostopovice, Brno Starý Lískovec, Brno Vídeňská (vše v úseku Troubsko – Brno Horní Heršpice) a v závislosti na vedení tratě v brněnském uzlu i o zastávce Brno Štýřice (úsek Brno Horní Heršpice – Brno hlavní nádraží).

Dle návrhu jízdního řádu platného od prosince roku 2019 by měly být posunuty odjezdy rychlíků. Omezen má také být poslední spoj osobním vlakem z Brna do Třebíče, který vyjížděl ve 22.45. V novém jízdním řádu by měl fungovat na trase Brno-Třebíč jen na pátek a sobotu, ostatní dny by měl spoj končit v Náměšti nad Oslavou. Přibudou také nové spěšné vlaky a několik rychlíků.

Budoucnost

V roce 2020 mají být na některé přejezdy bez závor instalovány závory. Má se jednat o přejezdy v Okříškách, Třebíči (Sv. Čecha, Ruská) a v Čechočovicích.

Plánování rekonstrukce

V letech 2014–2015 mělo dojít k opravám a modernizaci tratě v úseku Zastávka u Brna – Třebíč, kdy se počítalo s modernizací a zvýšení rychlosti na trati mezi stanicemi Okříšky a Zastávka u Brna, k rekonstrukcím a modernizacím železničních mostů, k rekonstrukci zastávek a k rekonstrukci železničních stanic v Třebíči, Kralicích nad Oslavou, Náměšti nad Oslavou, Studenci a Krahulově. V lednu 2015 bylo oznámeno, že k modernizaci za cca 1 miliardu Kč dojde v roce 2016, společně s modernizací úseku Zastávka u Brna – Brno, kde by mělo dojít ke zdvoukolejnění a elektrifikaci.

Dlouhodobě se připravuje elektrifikace trati, která měla být rozdělena na dvě etapy: Brno–Rapotice a Rapotice–Jihlava, následně byl však úsek Zastávka–Rapotice přesunut z první do druhé etapy. V květnu 2011 bylo zahájeno územní řízení pro elektrifikaci úseku Brno–Zastávka. Dne 27. ledna 2012 bylo vydáno stavebním úřadem Rosice územní rozhodnutí proti kterému se odvolala obec Tetčice. Krajský úřad Jihomoravského kraje však toto odvolání 19. června 2012 zamítl a územní rozhodnutí tedy nabylo platnosti. Rozhodnutí krajského úřadu bylo posléze napadeno obcí Tetčice podáním žaloby 10. července 2012 u Krajského soudu v Brně, který svým rozsudkem z 26. září 2012 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Krajský úřad rozhodnutím z 12. prosince 2012 napadené územní rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému stavebnímu odboru k dalšímu projednání. Po dlouhých jednáních mezi SŽDC a obci Tetčice byly na jednání zastupitelstva 13. srpna 2013 smluvně upraveny požadavky obce týkající se stavby na jejím území. Pokud budou smluvně zakotvené požadavky ze strany SŽDC dodržovány, obec se zavázala dále nenapadat územní řízení. Mezi hlavní požadavky obce patřila nízká výška protihlukové stěny, rozšířená otevírací doba nádraží, příchod na nástupiště ze dvou stran, vyšší počet přístřešků na nástupištích a zachování možnosti přecházení přes trať. Poté, co stáhla obec Tetčice veškeré připomínky, napadlo stavební řízení občanské sdružení Voda z Tetčic. Sdružení u soudu napadlo výjimku Ministerstva životního prostředí. Krajský soud koncem roku 2013 zastavil přípravu stavby. V roce 2015 udělilo ministerstvo výjimku novou, sdružení ji opět napadlo, ale soud již nepřerušil stavební řízení. SŽDC získala územní rozhodnutí koncem roku 2017. V červenci 2018 SŽDC vyhlásila veřejnou zakázku na zpracování aktualizace projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení (DSP). V optimistické variantě by mohlo dojít k zahájení stavby koncem roku 2019.

Dle původních předpokladů měla výstavba úseku Brno–Zastávka proběhnout od září 2013 do září 2015 (dle rozpočtu SFDI na rok 2013). Tato stavba měla být z cca 70 % financována z dotací EU. Vzhledem k problémům s přípravou ovšem návrh rozpočtu SFDI pro rok 2014 počítal s financováním až z nové finanční perspektivy a zahájením stavby v roce 2016.

Předpokládané náklady na realizaci stavby "Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna vč. PEÚ" dosahují 3,7 miliardy korun. Součástí projektu je i zřízení zastávky Ostopovice, naopak zřízení zastávky Brno-Vídeňská není do této akce zahrnuto. V rámci elektrifikace má dojít ke zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna, což umožní jízdu vlaků mezi Brnem a Zastávkou v 15minutovém taktu (podmínkou jeho zavedení ovšem je také výrazné zkapacitnění železničního uzlu Brno). V rámci modernizace má být zřízena nová zastávka Brno-Starý Lískovec v prostoru východně od ulice Šoustalovy. K zastávce má být prodloužena ulice Osová, po které sem mají být protaženy některé linky brněnské MHD.

Spolek Voda z Tetčic dlouhodobě blokoval stavbu s tím, že jeho představitel údajně prohlásil, že by trať měla být zrušena a udělána místo ní cyklostezka.

Rekonstrukce úseku Okříšky – Náměšť nad Oslavou

Na konci roku 2015 bylo oznámeno, že první etapa „realizace projektu Revitalizace trati Zastávka u Brna – Okříšky“ by měla být zahájena v červenci roku 2016 a kompletní stavba by měla být hotova v červnu 2017. První etapa měla začít 1. července a spolu s ní měla být zahájena výluka trvající do 31. října 2016, která se měla týkat úseku od Náměště nad Oslavou do Okříšek a jejíž součástí je i rekonstrukce nádraží ve Vladislavi, Třebíči a Třebíči-Borovině. Druhá etapa měla být zahájena 1. března 2017 a dokončena měla být 30. června 2017; výluka se měla týkat úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna.

Vzhledem k problémům při výběrovém řízení a odvolání některých účastníků bylo zahájení rekonstrukce prvního úseku odloženo na 29. července 2016. Byla zavedena náhradní autobusová doprava, jejíž trasa vedla mj. přes městys Vladislav, kde od jara do podzimu 2016 probíhala rekonstrukce silničního mostu. Práce na rekonstrukci tratě byly narušeny sesuvem kamení vzniklým nestabilitou skály u obce Vladislav. Tento sesuv způsobil problémy i v silniční dopravě, silnice I/23 byla ve druhé polovině srpna 2016 po dva týdny uzavřena. Výlukové práce měly skončit 8. prosince 2016, nicméně 16. listopadu 2016 České dráhy na svých internetových stránkách zveřejnily jízdní řád počítající s prodloužením výluky až do 17. února 2017. Posléze mělo být na rekonstrukci navázáno druhou etapou od Náměště nad Oslavou do Zastávky u Brna. V prosinci 2016 pak bylo oznámeno, že ukončení opravy se posouvá až na konec února. Traťový úsek po rekonstrukci byl znovu zprovozněn 1. března, kdy navázala rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna. Výluka tohoto úseku skončila (v souladu s původními předpoklady) 30. června.

Při rekonstrukci došlo také k opravám či úpravám několika železničních přejezdů, mimo jiné přejezdu u městysu Vladislav a u zastávky Vladislav zastávka. Celkem budou opraveny 4 přejezdy. Dále byly zrušeny dva přejezdy pro zemědělskou techniku mezi Třebíčí a Vladislaví.

Rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna

Rekonstrukce tohoto úseku byla zahájena 1. března 2017, zprovoznění trati bylo naplánováno na 30. června téhož roku. Oprava trati umožnila zvýšení cestovní rychlosti v tomto úseku až na 100 km/h. Zkrácení cestovních dob coby stav po revitalizaci bylo deklarováno na 11 minut u rychlíků a 25 minut u osobních vlaků. Skutečné zkrácení jízdní doby o 6 minut v úseku Třebíč – Brno hl. n. nastalo u rychlíků od vydání nového jízdního řádu dne 10. prosince 2017.

Rekonstrukce úseku Brno – Zastávka u Brna

Rekonstrukce úseku Brno – Zastávka u Brna by měla být zahájena na jaře roku 2020, měla by umožnit jízdu rychlostí až 120 km/h. Součástí stavby je i elektrifikace tohoto úseku a realizace druhé koleje v úseku Střelice – Tetčice – Zastávka u Brna. V roce 2019 bylo oznámeno, že práce na elektrifikaci začnou již na podzim téhož roku. Dokončena by měla být roku 2022. Měly by vzniknout dvě nové zastávky, Starý Lískovec a Ostopovice.

Plán dopravní obslužnosti v letech 2017–2021

V plánu Kraje Vysočina jsou na roky 2017–2021 zmíněny změny křižovacích stanic. Křižovací stanice budou přesunuty z Bransouz do Krahulova, z Kralic nad Oslavou (resp. z Rapotic) na dvoukolejnou trať u Střelic. Měly by také vzniknout nové spoje, které zrychlí dopravní obslužnost z Třebíče, resp. z Náměště nad Oslavou, do Brna. Ze Zastávky do Brna bude trať elektrifikována. V předběžném plánu se i mluví o tom, že by bylo záhodno prodloužit možnou elektrizaci ze Zastávky u Brna do Jihlavy, která by zvýšila propustnost trati.

Propojení s tratí 241

V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě 240 a 241 blíže k Třebíči, Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železniční dopravní cesty žádost o zpracování studie. V souvislosti s touto modernizací by městys chtěl přesunout nádraží blíže k zastavěné části obce.

Stanice a zastávky

Kraj Vysočina

• 
  Jihlava
• 
  Luka nad Jihlavou
• 
  Bítovčice
• 
  Přímělkov
• 
  Dolní Smrčné
• 
  Bransouze
• 
  Číchov
• 
  Okříšky
• 
  Krahulov
• 
  Třebíč-Borovina
• 
  Třebíč
• 
  Vladislav
• 
  Vladislav zastávka
• 
  Studenec
• 
  Náměšť nad Oslavou
• 
  Kralice nad Oslavou
• 
  Rapotice

Jihomoravský kraj

• 
  Vysoké Popovice
• 
  Zastávka u Brna
• 
  Rosice u Brna
• 
  Tetčice
• 
  Omice
• 
  Střelice
• 
  Střelice dolní
• 
  Brno-Horní Heršpice
• 
  Brno hl.n.

Odkazy

Související články

• Doprava v Třebíči

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Jihlava na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Brno | Třebíč | Železnice