Vlárská dráha

Brno - Trenčianská Teplá
Železniční stanice Bučovice
Stát	Česko Česko a Slovensko Slovensko
Číslo	340/341 SŽDC, 123 ŽSR
Provozovatel dráhy	SŽDC/ŽSR
Technické informace
Délka	179 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	25 kV, 50 Hz (jen v úseku Brno – Blažovice, zbytek neelektrifikován)
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1 (2 v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou)
Maximální rychlost	100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Brno hlavní nádraží Svratka trať do Střelic a Břeclavi Svratka trať do Přerova Svitava 5,278 Brno-Černovice 6,207 2,230 2,272 trať do Brna-Židenic Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) 6,105 Brno-Slatina Dálnice D1 Šlapanice zastávka 10,422 Šlapanice Říčka 12,556 Ponětovice 16,264 Blažovice vlečka do Cementárny Mokrá Blažovická spojka - směr Přerov trať Brno - Přerov Rakovec 20,516 Křenovice dolní nádraží Litava 23,743 Slavkov u Brna Silnice I/54 Litava 28,418 Křižanovice 31,270 Marefy Litava 33,342 Bučovice Litava Litava 37,081 Nevojice Litava 40,035 Nesovice Litava 44,117 Brankovice trať do Koryčan 47,710 Nemotice Kyjovka 53,668 Jestřabice 57,963 Hr. Bohuslavice u Kyjova Kyjovka Kyjovka Kyjovka 62,425 Kyjov Silnice I/54 trať do Mutěnic Kyjovka 64,368 Kyjov zastávka přeložka od roku 1941 67,300 68,900 70,172 Vlkoš 74,300 Vracov 77,694 Bzenec trať do Moravského Písku trať Břeclav - Přerov Baťův kanál Morava Silnice I/55 trať do Sudoměřic nad Moravou 87,828 Veselí nad Moravou Silnice I/54 trať do Nového Mesta nad Váhom 91,692 Uherský Ostroh Silnice I/71 Okluky Silnice I/55 95,720 Ostrožská Nová Ves 96,840 Ostrožská Nová Ves lázně 99,402 Kunovice zastávka Olšava 100,702 Silnice I/50 trať do St. Města u Uh. Hradiště 101,389 Kunovice 103,950 Vésky 106,098 Popovice u Uherského Hradiště Olšava Olšava 109,931 Hradčovice 114,005 Havřice 116,164 Uherský Brod Olšava Olšava 119,582 Újezdec u Luhačovic trať do Luhačovic Šťávnice 122,625 Šumice 124,754 Nezdenice 127,151 Záhorovice 129,369 Bojkovice Olšava 130,757 Bojkovice město 133,530 Pitín zastávka Olšava 137,142 Pitín 139,490 Hostětín 143,988 Slavičín 147,100 Divnice 148,409 Bohuslavice nad Vláří Vlára Vlára 153,460 Popov Vlára trať do Horní Lidče Brumovka 157,761 Bylnice Silnice I/57 160,900 Svatý Štěpán Silnice I/57 162,880 Vlárský průsmyk 163,500 12,649 státní hranice CZ/SK Vlára Vlára Silnice I/57 7,740 Horné Srnie Silnice I/57 trať do Lednických Rovní 3,738 Nemšová Váh Dálnice D1 Kočkovský kanál trať do Žiliny 0,000 Trenčianska Teplá trať do Trenčianských Teplic trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlárská dráha (též Vlárská trať) je mezistátní železniční trať Brno – Veselí nad Moravou – Vlárský průsmyk – Trenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělená mezi traťové oddíly SŽDC číslo 340 (Brno – Uherské Hradiště) a číslo 341 (Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk) v Česku a traťový oddíl ŽSR číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována v pěti etapách od 1. dubna 1883 do 28. října 1888. Na své trase mimoúrovňově kříží dvě jiné tratě (Brno–Přerov a Přerov–Břeclav), s nimiž je propojena krátkými spojkami.

Vlárská dráha vede z Brna přes Blažovice, Slavkov u Brna, Bučovice, Nesovice, Nemotice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod, Újezdec u Luhačovic, Bojkovice, Pitín, Bylnici a Vlárský průsmyk do slovenské Trenčianské Teplé. Vlárská dráha je v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný. Kromě úseku Brno – Blažovice, který byl elektrifikován v roce 1996, není elektrifikovaná.

Vlárská dráha je v úseku Brno – Kunovice součástí celostátní dráhy, navazující úsek Kunovice – Trenčianska Teplá je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Úsek Brno – Veselí nad Moravou je začleněn do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako rychlíkové linky R56 (spěšné vlaky) a linka osobních vlaků S6.

Historický vývoj trati

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

• 1. dubna 1883: Kunovice – Uherský Brod
• 20. července 1884: Kyjov – Bzenec
• 4. června 1887: Bzenec – Kunovice
• 10. října 1887: Brno – Kyjov
• 28. října 1888: Uherský Brod – Trenčianska Teplá

Vlárská dráha v Kyjově

Železniční stanice Veselí nad Moravou

Železniční stanice Bylnice

Vlárská dráha byla vybudována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. Trať 240. V roce 1919 zasáhla Vlárskou dráhu v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá devastující povodeň, což způsobilo, že byl v tomto úseku na nějakou dobu zastaven provoz. V roce 1934 byla vybudována spojka Vlárské dráhy z Blažovic do Holubic na trati Brno - Přerov. Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1937 dána do provozu druhá kolej v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou. V roce 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově. V roce 1996 probíhala elektrifikace v úseku Brno – Blažovice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen v roce 1996, zbývající část tratě Blažovice – Trenčianska Teplá zatím není elektrifikována. Od roku 2008 je úsek Kunovice – Trenčianska Teplá kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny). Rychlíky spojující Brno s Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic. Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno – Bzenec, jeho první zastávkou byla železniční stanice Slavkov u Brna) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno – Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany.

I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brno s Trenčianskou Teplou prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk. V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Brno – Nesovice. Od března 2016 je po trati (v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá) provozován expres společnosti Arriva vlaky jedoucí po trase Praha – Nitra.

Počáteční úsek Vlárské dráhy Brno – Blažovice je běžně projížděn rychlíky a expresy na trase Brno – Přerov nebo Brno – Olomouc, protože je tato trať kratší a kapacitnější než vlastní trať Brno–Přerov přes Chrlice. Tyto vlaky však v tomto úseku nezastavují.

Fotogalerie

• 
  Žel. st. Trenčianska Teplá
• 
  Zastávka na Vlárské dráze; Bojkovice město
• 
  Bylnice, železniční stanice
• 
  Vlakové nádraží Uherský Brod na Vlárské dráze

Odkazy

Související články

• Slavičín (nádraží)
• Slavkov u Brna (nádraží)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlárská dráha na Wikimedia Commons
• Železniční trať Brno – Veselí nad Moravou z cyklu Brněnské televize

Autoritní data	NKC: ge911284