1. česká fotbalová liga: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
historická poznámka do historie, obrázek stadionu, přerovnání tabulky týmů podle aktuálního ročníku; televizní práva k televizním právům
značka: revertováno
Řádek 74: Řádek 74:
Posledním ročníkem společné [[Fotbalová liga Československa|československé ligy]] byla sezóna [[1. československá fotbalová liga 1992/93|1992/93]], ve které získala svůj 24. titul [[AC Sparta Praha]].<ref name="Tituly ACS" /> Liga si právě odbývala zimní přestávku když došlo k [[Zánik Československa|rozdělení Československa]]. Československá fotbalová asociace (ČFA) byla rozdělena na dva orgány. V [[Česko|Česku]] vznikl [[Fotbalová asociace České republiky|Českomoravský fotbalový svaz]] (ČMFS), jehož prvním předsedou byl jmenován dosavadní předseda České větve ČFA [[František Chvalovský]].<ref name="Předseda" >{{Citace elektronické monografie|titul = Od Chvalovského po Haška. Tvrdý šéf, figurka i popleta řízený Košťálem| url =http://fotbal.idnes.cz/od-chvalovskeho-po-haska-tvrdy-sef-figurka-i-popleta-rizeny-kostalem-1j1-/fot_reprez.aspx?c=A110708_143856_fot_reprez_min|jazyk = cs| vydavatel = iDnes.cz| datum vydání = 14.07.2011| datum přístupu = 09.08.2011}}</ref> Na [[Slovensko|Slovensku]] vznikl Slovenský futbalový zväz (SFZ). Jarní část ligy se ovšem ještě dohrála jako společná soutěž dvou nyní už nezávislých zemí. Také probíhající kvalifikaci o MS dohrál společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RČS), na [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|mistrovství světa do USA]] se však neprobojoval.
Posledním ročníkem společné [[Fotbalová liga Československa|československé ligy]] byla sezóna [[1. československá fotbalová liga 1992/93|1992/93]], ve které získala svůj 24. titul [[AC Sparta Praha]].<ref name="Tituly ACS" /> Liga si právě odbývala zimní přestávku když došlo k [[Zánik Československa|rozdělení Československa]]. Československá fotbalová asociace (ČFA) byla rozdělena na dva orgány. V [[Česko|Česku]] vznikl [[Fotbalová asociace České republiky|Českomoravský fotbalový svaz]] (ČMFS), jehož prvním předsedou byl jmenován dosavadní předseda České větve ČFA [[František Chvalovský]].<ref name="Předseda" >{{Citace elektronické monografie|titul = Od Chvalovského po Haška. Tvrdý šéf, figurka i popleta řízený Košťálem| url =http://fotbal.idnes.cz/od-chvalovskeho-po-haska-tvrdy-sef-figurka-i-popleta-rizeny-kostalem-1j1-/fot_reprez.aspx?c=A110708_143856_fot_reprez_min|jazyk = cs| vydavatel = iDnes.cz| datum vydání = 14.07.2011| datum přístupu = 09.08.2011}}</ref> Na [[Slovensko|Slovensku]] vznikl Slovenský futbalový zväz (SFZ). Jarní část ligy se ovšem ještě dohrála jako společná soutěž dvou nyní už nezávislých zemí. Také probíhající kvalifikaci o MS dohrál společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RČS), na [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|mistrovství světa do USA]] se však neprobojoval.


Z posledního ročníku československé ligy přešlo do prvního ročníku české ligy přímo 9 klubů: [[AC Sparta Praha|Sparta]], [[SK Slavia Praha|Slavia]], [[FK Dukla Praha|Dukla]], [[SK Sigma Olomouc|Sigma Olomouc]], [[FC Baník Ostrava|Baník Ostrava]], [[FC Zbrojovka Brno|Brno]], [[FC Hradec Králové|Hradec Králové]], [[MFK Vítkovice|Vítkovice]] a [[SK Dynamo České Budějovice|České Budějovice]]. Doplnilo je 6 nejlepších z posledního ročníku [[Českomoravská fotbalová liga 1992/93|Českomoravské fotbalové ligy]] (ČMFL) – [[FC Union Cheb|Union Cheb]], [[FC Viktoria Plzeň|Viktoria Plzeň]], [[FK Viktoria Žižkov|Viktoria Žižkov]], [[FC Slovan Liberec|Slovan Liberec]], [[1. FK Drnovice|Petra Drnovice]] a [[FC Fastav Zlín|Svit Zlín]]. O poslední pozici byla sehrána baráž mezi posledním týmem 1. ligy a sedmým týmem ČMFL [[FK Jablonec|Jabloncem]], kterou vyhráli [[Bohemians Praha 1905]]. Těchto šestnáct klubů tedy zahájilo ročník [[1. česká fotbalová liga 1993/94|1993/94]]. [[Fotbalová národní liga|Druhá liga]] měla stejný počet účastníků jako liga první. Z bývalých dvou skupin 2. ČNFL vznikly [[Česká fotbalová liga]] (18 účastníků) a [[Moravskoslezská fotbalová liga]] se 16 účastníky.<ref name="Bakalářka">{{citace monografie|příjmení=Picek|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Počátky fotbalu u nás - Bakalářská práce|vydavatel=Masarykova Univerzita|místo=Brno|rok=2007|počet stran=43|kapitola=|strany=16|isbn=|jazyk=cs}}</ref><ref>{{Citace periodika|autor = |titul=Kniha Rekordů českého fotbalu|časopis = Sport SPECIÁL|ročník=|rok=|strany = 76 a 77}}</ref>
Z posledního ročníku československé ligy přešlo do prvního ročníku české ligy přímo 9 klubů: [[AC Sparta Praha|Sparta]], [[SK Slavia Praha|Slavia]], [[FK Dukla Praha|Dukla]], [[SK Sigma Olomouc|Sigma Olomouc]], [[FC Baník Ostrava|Baník Ostrava]], [[FC Zbrojovka Brno|Brno]], [[FC Hradec Králové|Hradec Králové]], [[MFK Vítkovice|Vítkovice]] a [[SK Dynamo České Budějovice|České Budějovice]]. Doplnilo je 6 nejlepších z posledního ročníku [[Českomoravská fotbalová liga 1992/93|Českomoravské fotbalové ligy]] (ČMFL) – [[FC Union Cheb|Union Cheb]], [[FC Viktoria Plzeň|Viktoria Plzeň]], [[FK Viktoria Žižkov|Viktoria Žižkov]], [[FC Slovan Liberec|Slovan Liberec]], [[1. FK Drnovice|Petra Drnovice]] a [[FC Fastav Zlín|Svit Zlín]]. O poslední pozici byla sehrána baráž mezi posledním týmem 1. ligy a sedmým týmem ČMFL [[FK Jablonec|Jabloncem]], kterou vyhráli [[Bohemians Praha 1905]]. Těchto šestnáct klubů tedy zahájilo ročník [[1. česká fotbalová liga 1993/94|1993/94]]. [[Fotbalová národní liga|Druhá liga]] měla stejný počet účastníků jako liga první. Z bývalých dvou skupin 2. ČNFL vznikly [[Česká fotbalová liga]] (18 účastníků) a [[Moravskoslezská fotbalová liga]] se 16 účastníky.<ref name="Bakalářka">{{citace monografie|příjmení=Picek|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Počátky fotbalu u nás - Bakalářská práce|vydavatel=Masarykova Univerzita|místo=Brno|rok=2007|počet stran=43|kapitola=|strany=16|isbn=|jazyk=cs}}</ref><ref>{{Citace periodika|autor = |titul=Kniha Rekordů českého fotbalu|časopis = Sport SPECIÁL|ročník=|rok=|strany = 76 a 77}}</ref> uwu baka ,iluju uplne a jsem tepla


V červenci 2016 přešla nejvyšší česká liga pod mandát Ligové fotbalové asociace, do té doby byla řízena [[FAČR]].<ref name=lfa/>
V červenci 2016 přešla nejvyšší česká liga pod mandát Ligové fotbalové asociace, do té doby byla řízena [[FAČR]].<ref name=lfa/>

Verze z 6. 12. 2021, 14:28

FORTUNA:LIGA
Aktuální ročník Fortuna:Liga 2021/22
ZeměČeskoČesko Česko
Datum založení1993
Počet týmů v soutěži16
Stupeň v pyramidě1.
Nižší soutěž(e)Fotbalová národní liga
Domácí pohárMOL Cup
Evropské poháryLiga mistrů (2 místa)
Evropská liga (3 místa)
Úřadující mistrSK Slavia Praha (2020/21)
Nejúspěšnější klubAC Sparta Praha (12 titulů v ČR,
celkem 36)
Oficiální stránky

1. česká fotbalová liga (v sezóně 2021/22 sponzorským názvem Fortuna:Liga) je česká profesionální fotbalová soutěž, nejvyšší soutěž v systému fotbalových soutěží v Česku. Od července 2016 je řízena Ligovou fotbalovou asociací, do té doby byla řízena FAČR.[1] Tato soutěž existuje od léta roku 1993, kdy byla rozdělena Fotbalová liga Československa na českou a slovenskou ligu.

Soutěž je zimní přestávkou rozdělena na dvě hrací období. První hrací období probíhá ve druhé polovině kalendářního roku. Je nazýváno „podzimní část“, začíná ve druhé polovině července a končí na přelomu listopadu a prosince.[2][3] Druhá část sezóny trvá od konce února do druhé poloviny května (s možností až třítýdenní variability). Tato část, kdy se rozhoduje o konečné podobě tabulky, nese název „jarní“.

Od prvního ročníku 1993/94 se ligy účastní šestnáct týmů a hraje se systémem „každý s každým“ dvoukolově, čili každý účastník odehraje třicet zápasů (patnáct na domácím hřišti a patnáct na soupeřových hřištích) během třiceti kol, dohromady obsahujících 240 zápasů. Za vítězství se udělují tři body, za remízu jeden. Od sezóny 2018/19 po této třicetikolové základní části následuje nadstavbová část: Nejlepších šest týmů základní části postoupí do skupiny o titul a o evropské poháry; skupina se hraje systémem každý s každým jednokolově. Týmy od 7. do 10. místa utvoří dvojice (7.–10. a 8.–9.), vítězové duelů hraných dvoukolově doma/venku se spolu utkají a celkový vítěz si zahraje kvalifikační utkání o účast v Evropské lize proti nejhoršímu z týmů ve skupině o titul, který by se jinak do Evropské ligy ještě kvalifikoval. Nejhorších šest týmů základní části hraje o udržení. Nejhorší tým přímo sestoupí do 2. ligy, druhý a třetí nejhorší tým vyzvou v baráži druhý a třetí tým 2. ligy.

Název

Oficiální název soutěže obsahuje od sezóny 1997/98 označení podle hlavního sponzora. Od sezóny 1997/98 do 2013/14 jím byl Plzeňský prazdroj, takže se soutěž jmenovala Gambrinus liga.[4] V sezónách 2014/15 a 2015/16 byla generálním sponzorem společnost Synot a liga nesla název Synot liga. Plzeňský Prazdroj vlastnící značku Gambrinus pro další 4 roky zůstal hlavním ligovým sponzorem a na stadionech se nadále čepovalo výhradně jeho pivo.[5] Po ukončení spolupráce s firmou Synot po sezóně 2015/16 byla nejvyšší soutěž několik týdnů bez sponzora,[6] jeden den před začátkem ročníku 2016/17 se však novým partnerem stala, podle původního plánu na dva roky, společnost ePojisteni.cz a oficiálním názvem soutěže byla ePojisteni.cz liga.[7] Po roce však sponzorskou smlouvu společnost neprodloužila a pro sezónu 2017/18 se sponzorem stala společnost HET a názvem HET liga.[8] Od sezóny 2018/19 pak je titulárním sponzorem sázková společnost Fortuna.[8]

Historie

Počátky fotbalu v Čechách a na Moravě

Fotbalová jedenáctka týmu AC Sparta Praha již z roku 1896

Cesta, kterou se do zemí Českých dostala hra zvaná fotbal není dost dobře dohledatelná. Traduje se, že roku 1887 přivezl fyziolog prof. Hering ze svých cest anglického asistenta, který zasvěcoval studenty na Albertově do tajů této hry. Ovšem nikdo nezná jméno tohoto průkopníka. Historicky první doložený zápas v Čechách se odehrál 29. září 1887 v Roudnici na Labem mezi veslaři místního AC (Českého Athletic Clubu) a Sokoly.[9] První fotbalovou jedenáctku, která hrála pravidelně zápasy (byť zpočátku pouze s německými a rakouskými soupeři) sestavil na zámku v Loučeni princ Erich Thurn-Taxis, který si ze studií v Anglii přivezl tři zkušené fotbalisty, které doplnil o místní muže a sám v této „Zámecké XI“ hrál na pozici středního záložníka.[10]

Masově začaly vznikat fotbalové kluby na území Čech v poslední dekádě 19. století, a to převážně v Praze. Nejstarším českým klubem je SK Slavia Praha,[11] která byla založena roku 1892. Fotbalový odbor zde však vznikl až roku 1896.[12] Roku 1893 vznikl její největší rival AC Sparta Praha, který je následován dalšími. V této nejstarší době se jednalo většinou o studentské spolky, které pěstovaly více sportů - kromě kopané především atletiku, veslování, cyklistiku a bruslení. Roku 1892 vyšel český překlad pravidel fotbalu zhotovený Josefem Klenkou.[10] Tato pravidla ještě připouštějí různé rozměry hřiště, délku zápasu i počet hráčů podle toho, v jakém počtu se sejdou - na tom všem se měli dohodnout kapitáni mužstev před zahájením zápasu. Rychlý rozvoj českého fotbalu vyvolal potřebu oficiální soutěže. Na jaře roku 1896 se konal první fotbalový turnaj za účasti 4 mužstev (AC Sparty, SK Slavie, AC Prahy a ČFK Kickers) na Císařské louce v Praze, a vznikl pokus založit stálou soutěž, která dostává název Mistrovství Čech a Moravy. Přestože tento název napovídá o účasti týmů z celých Čech a Moravy, jednalo se pouze o kluby z Prahy a blízkého okolí. Postupem času se však soutěž rozrůstala a účastnily se jí i kluby mimo Prahu a Středočeský kraj. Před rokem 1925, kdy byla založena oficiální ligová soutěž, se konala ještě čtyři takto obsazená mistrovství, které dnes můžeme označit jako celostátní. Právem tak byl za vítězství v soutěži udělen mistrovský titul.[13][14] Tři z těchto čtyř mistrovství ovládla AC Sparta Praha, včetně toho prvního z roku 1912. Zbývající mistrovský titul z ročníku 1913 připadl dalšímu pražskému klubu SK Slavia Praha. V té době se již hrají i pravidelné pohárové soutěže. Velice oblíbené a zároveň uznávané byly například Pohár dobročinnosti nebo soutěž klubů ze středních Čech nazvaná Středočeský pohár.

Československá fotbalová liga

Hlavní článek: Fotbalová liga Československa

Liga jako taková byla založena až v roce 1925 v období První republiky. Zpočátku ale šlo pouze o přejmenování mistrovství Středočeské župy, které se účastnily pouze kluby z Prahy a nejbližšího okolí.[10] Úroveň fotbalu v hlavním městě byla vzhledem k náskoku několika desetiletí o tolik vyšší, že zápasy pražských S s venkovskými kluby končívaly často dvouciferným rozdílem a celostátní mistrovská soutěž tehdy nebyla považována za nutnou, za nejlepší klub republiky byl automaticky považován vítěz této župy. Ovšem již na počátku dalšího ročníku se do celostátní ligy přidává první mimopražský klub SK Kladno. Roku 1929 následují němečtí sportovci z Teplitzer FK, po čtyřech letech první moravský zástupce SK Židenice a o další dva roky později slovenský 1. ČsŠK Bratislava.[10][15] V roce 1936 pak SK Rusj Užhorod z Podkarpatské Rusi a o rok později ze Slezska SK Slezská Ostrava, čímž jsou pokryty všechny země republiky. V počátečním období, od založení ligy do 2. světové války, potvrzuje rozkvět fotbalu u nás úspěšné působení českých klubů v tehdejší nejprestižnější mezinárodní klubové soutěži, Středoevropském poháru. Sparta jej vyhrála třikrát a Slavia jednou.[16] Fotbalisté Československa také vybojovali stříbro na Mistrovství světa ve fotbale 1934. V lize bojovali o titul obvykle pouze fotbalisté Sparty a Slavie. Během 23 ročníků přerušila jejich nadvládu pouze v sezóně 1927/28 FK Viktoria Žižkov.

První éru ligy ukončily tragické politické události let 1938/39. Z fotbalových soutěží nejprve vypadly kluby z obsazených Sudet, po okupaci Čech a Moravy vystoupil z ligy jediný slovenský zástupce I.ČsŠK Bratislava [17]. V období Protektorátu se hrála soutěž pod názvem Českomoravská liga, kterou i nadále ovládala pražská „S“. SK Slavia Praha získala čtyři ze šesti titulů, v jejím dresu zářili zejména Josef Bican, se 447 vstřelenými brankami nejlepší kanonýr historie ligy, a druhý střelec v historickém pořadí, jeho klubový spoluhráč a vrstevník Vlastimil Kopecký.[18] Na podzim 1944 nebyla liga kvůli totálnímu válečnému nasazení v Německu vůbec zahájena, už po skončení války v červnu 1945 se odehrál pouze jednorázový „Pohár osvobození“.

Dukla Praha, jedenáctinásobný mistr.

Euforie z konce války a osvobození trvala pouze tři roky a v roce 1948 byla nahrazena novou totalitou. Podzim 1948 se odehrál pouze jednokolově bez vyhlášení mistra, od roku 1949 se přešlo na „sovětský systém“ jaro-podzim. Tuto změnu doprovázela řada dalších, zejména politicky motivovaných. Klubům byly odebrány tradiční názvy[15], každý oddíl byl přidělen pod určitý patronátní průmyslový podnik a podle oborové příslušnosti tohoto podniku mu byl určen nový název - např. podniky pod strojírenským průmyslem dostaly přidělen název „Spartak“, chemický průmysl nesl jméno „Jiskra“, zemědělství „Sokol“, doprava „Dynamo“ apod. Bylo také rozhodnuto, že ligy se bude z každého oboru hospodářství účastnit vždy po jednom klubu a liga bude doplněna o nově vytvořené armádní a policejní oddíly (Rudá hvězda, Dukla, Tankista, Křídla vlasti). Docházelo k takovým absurditám, že např. roku 1952 administrativně sestoupily z ligy třetí Teplice. Reorganizací procházely i nižší soutěže, byla zrušena druhá liga i divize a v polovině 50. let se bezprostředně pod ligou hrálo 20 krajských přeborů. Do Přeboru Prahy tehdy např. sestoupila i bývalá Slavia, nyní Dynamo Praha[19]. Většina těchto změn měla jen krátké trvání a situace se postupně vracela k normálu. Sezóna 1957/58 se odehrála tříkolově (liga tedy trvala rok a půl) a od následujícího roku se opět hrálo systémem podzim-jaro. Roku 1965 se nejslavnějším klubům vrátily i tradiční názvy - Spartak Sokolovo se stal opět Spartou, Železničáři Stalingrad Bohemians a Dynamo Slavií.

V poválečném období se odehrálo celkem 47 soutěžních ročníků[10] do rozpadu Československa v roce 1993. Na mistrovském trůnu se vystřídalo celkem deset klubů. Nejúspěšnějšími byly AC Sparta Praha[20] s dvanácti a Dukla Praha s jedenácti mistrovskými zářezy. Oproti období první republiky hrály mnohem výraznější úlohu slovenské kluby, zejména v letech 1968–1975, kdy se osm let v řadě střídaly v zisku mistrovské trofeje Slovan Bratislava a Spartak Trnava. Velké úspěchy zaznamenala i reprezentace ve formě druhé stříbrné medaile z Mistrovství světa ve fotbale 1962[21] a zlatého úspěchu z Mistrovství Evropy ve fotbale 1976. Na mezinárodním poli klubovém zářila především Dukla Praha. Ta se roku 1967 dostala až do semifinále Poháru mistrů evropských zemí nebo čtyřikrát v řadě ovládla prestižní turnaj na území Spojených států nazvaný International Soccer League.[22] V 80. letech se nejúspěšnějším mužstvem stává znovu Sparta ČKD Praha, která předtím na jeden rok (1975/76) jedinkrát ve své historii z ligy sestoupila. Československá liga měla i překvapivé vítěze, v roce 1960 vyhrál titul jako jediný ligový nováček v dějinách Hradec Králové, roku 1986 získaly titul Vítkovice.

Vznik samostatné české ligy

Posledním ročníkem společné československé ligy byla sezóna 1992/93, ve které získala svůj 24. titul AC Sparta Praha.[20] Liga si právě odbývala zimní přestávku když došlo k rozdělení Československa. Československá fotbalová asociace (ČFA) byla rozdělena na dva orgány. V Česku vznikl Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), jehož prvním předsedou byl jmenován dosavadní předseda České větve ČFA František Chvalovský.[23] Na Slovensku vznikl Slovenský futbalový zväz (SFZ). Jarní část ligy se ovšem ještě dohrála jako společná soutěž dvou nyní už nezávislých zemí. Také probíhající kvalifikaci o MS dohrál společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RČS), na mistrovství světa do USA se však neprobojoval.

Z posledního ročníku československé ligy přešlo do prvního ročníku české ligy přímo 9 klubů: Sparta, Slavia, Dukla, Sigma Olomouc, Baník Ostrava, Brno, Hradec Králové, Vítkovice a České Budějovice. Doplnilo je 6 nejlepších z posledního ročníku Českomoravské fotbalové ligy (ČMFL) – Union Cheb, Viktoria Plzeň, Viktoria Žižkov, Slovan Liberec, Petra Drnovice a Svit Zlín. O poslední pozici byla sehrána baráž mezi posledním týmem 1. ligy a sedmým týmem ČMFL Jabloncem, kterou vyhráli Bohemians Praha 1905. Těchto šestnáct klubů tedy zahájilo ročník 1993/94. Druhá liga měla stejný počet účastníků jako liga první. Z bývalých dvou skupin 2. ČNFL vznikly Česká fotbalová liga (18 účastníků) a Moravskoslezská fotbalová liga se 16 účastníky.[24][25] uwu baka ,iluju uplne a jsem tepla

V červenci 2016 přešla nejvyšší česká liga pod mandát Ligové fotbalové asociace, do té doby byla řízena FAČR.[1]

Mistrovské souboje

1993–2001

Svou formu do samostatné české soutěže si z fotbalové ligy Československa přenesla AC Sparta Praha, která zvítězila v 8 z jejích posledních devíti ročníků. V prvním ročníku české ligy si po náskoku šesti bodů v konečné tabulce mohla připsat už 25. titul v historii. Před následující sezónou se měnila pravidla bodových zisků, kdy vítěz zápasu získal tři body místo dosavadních dvou. Sezónu 1994/95 nezačal obhájce trofeje nejlépe a již po dvou kolech měnil kouče. Na lavičku se na několik zápasů dostal i hrající kouč Jozef Chovanec. V jarní části však Sparta zlepšila svoji hru i bodové zisky a titul obhájila.[20]

Sezóna 1995/96 byla pro český fotbal nejúspěšnější od rozpadu Československa. České kluby v evropských pohárech posbíraly do žebříčku koeficientu v průměru 10,333 bodu na mužstvo (ten rok 3. nejvyšší v Evropě),[26] což vyvrcholilo o několik let později posunem na 8. místo žebříčku UEFA. Díky tomu pak postupoval český mistr přímo do Ligy mistrů. SK Slavia Praha se v sezóně 1995/96 dostala až do semifinále Poháru UEFA, kde vypadla s francouzským Girondins Bordeaux.[19] Pro Slavii znamenala sezóna také zisk titulu po 49 letech. Na reprezentačním poli zazářil český tým na Mistrovství Evropy v Anglii ziskem stříbrných medailí.

Následné období – zahrnující celkem 5 sezón – se stalo obdobím dominance AC Sparty Praha. Ta získala podruhé v historii pět mistrovských titulů v řadě (poprvé to bylo v letech 1987–1991). Ligová prvenství získávala s pohodlným náskokem, který se nedostal pod čtyři body (v 1996/97) a vygradoval náskokem šestnácti bodů v páté sezóně této série.[20] Herní náskok Sparty se projevil i na čele tabulky střelců, kde si tři prvenství v řadě připsal Horst Siegl, kterého vystřídal spoluhráč Vratislav Lokvenc. Zároveň se dostavily i úspěchy na mezinárodním poli v podobě trojnásobné účasti Letenského klubu v základní skupině Ligy mistrů.[27]

Vítězové československé a české ligy (bez slovenských týmů)
Klub Vítěz Mistr ligy v sezóně
AC Sparta Praha
36
1912, 1919, 1922, 1925/26, 1927, 1931/32, 1935/36, 1937/38, 1938/39, 1943/44, 1945/46, 1947/48, 1952, 1954, 1964/65, 1966/67, 1983/84, 1984/85, 1986/87, 1987/88, 1988/89, 1989/90, 1990/91, 1992/93, 1993/94, 1994/95, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 1999/2000, 2000/01, 2002/03, 2004/05, 2006/07, 2009/10, 2013/14
SK Slavia Praha
21
1913, 1924/25, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1936/37, 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1946/47, 1995/96, 2007/08, 2008/09, 2016/17, 2018/19, 2019/20, 2020/21
FK Dukla Praha
11
1953, 1956, 1957/58, 1960/61, 1961/62, 1962/63, 1963/64, 1965/66, 1976/77, 1978/79, 1981/82
FC Viktoria Plzeň
5
2010/11, 2012/13, 2014/15, 2015/16, 2017/18
FC Baník Ostrava
4
1975/76, 1979/80, 1980/81, 2003/04
FC Slovan Liberec
3
2001/02, 2005/06, 2011/12
FK Viktoria Žižkov
1
1927/28
FC Hradec Králové
1
1959/60
FC Zbrojovka Brno
1
1977/78
Bohemians Praha
1
1982/83
FC Vítkovice
1
1985/86

2001–2010

Po pěti titulech Sparty ji premiérově vystřídal na trůnu FC Slovan Liberec. Hned v následující sezóně si Sparta vzala titul zpět, obhájit ho však od té doby nedokázala. Sezóna 2003/04 se stala nečekanou kořistí slezského klubu FC Baník Ostrava a způsobila v Ostravě fotbalovou horečku. Zachovala se z něj v Česku velmi známá hymna „Baníčku, my jsme s tebou“.[28]

Byla to opět Sparta, která po výpadku obhajujícího Baníku vystoupala na příčku nejvyšší. Náskok na druhou Slavii činil na konci sezóny pohodlných 11 bodů. Ani herní náskok z tohoto ročníku však nestačil na obhajobu v další sezóně. Sparta si naopak připsala nejhorší umístění v samostatné české lize, když skončila až pátá. Historicky druhý titul získal FC Slovan Liberec, vicemistrem se překvapivě stala Mladá Boleslav, která do ligy postoupila teprve dva roky předtím. Sezóna 2006/07 pak znamenala jubilejní desátý titul v samostatné české lize pro tým AC Sparta Praha. Ta potvrdila titulový trend v sezónách končících lichým rokem. Takto končící sezóny vyhrála 12× v řadě. Naposledy se jí to nepovedlo v roce 1983.[15]

Soutěžní ročník 2007/08 znamenal historickou sezónu pro SK Slavia Praha. Zisk titulu po dvanácti letech byl doprovozen postupem do základní skupiny Ligy mistrů.[19] To se doposud povedlo jen Spartě, která postoupila celkem osmkrát. Následovala obhajoba titulu pro Slavii (po 66 letech), ale později se dostavily finanční problémy, kdy slavnému klubu hrozil krach a sestup.[29]

Svůj 35. titul získala AC Sparta Praha v sezóně 2009/10. Celou ligu prošla bez jediné porážky, přesto vyhrála o pouhý bod před druhým Jabloncem - nasbírala totiž čtrnáct remíz.[30]

2010–2020

V sezóně 2010/11 se překvapivým mistrem stala FC Viktoria Plzeň, jejíž mužstvo bylo složeno z velké části z hráčů, odložených jako neperspektivní pražskou Spartou. O titulu rozhodli v předposledním kole výhrou 3:1 nad Baníkem Ostrava, kterou získali náskok čtyř bodů na Spartu.[31] Později se ukázalo, že nešlo o náhodu, a Plzeňští vybojovali v následujících osmi letech další čtyři mistrovské tituly. Naopak Sparta v tomto období získala jen jeden titul a pět druhých míst. V sezóně 2011/12 se mistrem stal potřetí Slovan Liberec, který využil jarního poklesu formy Sparty Praha. Ta po podzimní části vedla o šest bodů, ale nakonec si teprve v závěrečném kole zajistila druhé místo o jeden bod před Viktorií Plzeň a se ztrátou dvou bodů na Slovan Liberec, který se utkal právě s Viktorií Plzeň v posledním kole v přímém souboji o titul. K jeho zisku mu stačila bezbranková remíza.[32]

Mistrem ligy 2012/13 se stala podruhé FC Viktoria Plzeň, která nakonec uhájila první místo o dva body před dotírající Spartou .[33] Sezónu 2013/14 vyhrála Sparta Praha, která poznala první porážku až 3. května 2014, kdy ji porazil FK Teplice, v témže kole se Sparta stala mistrem po remízovém zaváhání druhé Viktorie Plzeň.[34] Avšak sezóna 2014/15 znamenala opět návrat Viktorie Plzeň na mistrovský trůn. Třetí titul si připsala již ve 28. kole po domácím vítězství nad týmem Jihlavy.

V ročníku 2015/16 dokázala Plzeň svůj úspěch obhájit. Ačkoliv na první příčku tabulky se dostala až ve čtrnáctém kole, sérií šestnácti ligových výher v řadě stanovila rekord samostatné české ligy a tři kola před koncem soutěže si zajistila svůj čtvrtý ligový triumf po výhře 2:0 nad Baníkem Ostrava, pro který výsledek znamenal sestup do druhé ligy.[35]

Ročník 2016/17 vyhrála SK Slavia Praha, i když po podzimní části ztrácela 4 body na vedoucí Plzeň. Slavia se do vedení dostala až po 19. kole, kdy ji po dvou kolech opět předběhla Plzeň. Podruhé Slavia vedla až po 25. kole a náskok udržela. Titul oslavila na Strahovském stadionu, protože v Edenu byl koncert.

Sezónu 2017/18 ovládla po roční pauze opět Plzeň, když poprvé nevyhrála až v 15. kole proti FK Teplice a poprvé prohrála v 18. kole s Jihlavou. Po podzimu měla náskok 14 bodů a vypadalo to, že je o titulu rozhodnuto. Plzeň ale na jaře ztrácela a titul si zajistila až po 29. kole po výhře nad Teplicemi.

Sezóny 2018/19, 2019/20 a 2020/21 ovládla pražská Slavia.

V ročníku 2019/20 se kvůli pandemii covidu-19 nedohrála skupina o udržení, takže žádný tým nesestoupil, ale ze druhé ligy postoupily první dva týmy; v sezóně 2020/21 se tak soutěže výjimečně účastnilo osmnáct týmů a soutěž měla 34 kol bez nadstavbové části. Na jejím konci z nejvyšší soutěže sestoupily tři týmy, zatímco ze druhé ligy postoupil pouze jeden, takže se počet účastníků první ligy vrátil na standardních šestnáct.

Přehled vítězů jednotlivých ročníků

Tato tabulka shrnuje vítěze jednotlivých ročníků.[15][36][37]
Čísla v závorce udávají o kolikátý titul v historii daného klubu se jedná (včetně oficiálních ročníků před rokem 1993).

Zlatá hvězda označuje zisk 10 titulů.

1. česká fotbalová liga (1993 – 2020)
Ročník Mistr/trenér 2. místo 3. místo
1993–94 AC Sparta Praha (25) - trenér Karol Dobiaš SK Slavia Praha FC Baník Ostrava OKD
1994–95 AC Sparta Praha (26) - trenér Jozef Jarabinský SK Slavia Praha FC Boby Brno
1995–96 SK Slavia Praha (15) - trenér František Cipro SK Sigma Olomouc FK Jablonec
1996–97 AC Sparta Praha (27) - trenér Vlastimil Petržela (1.–5. k) a Jozef Chovanec (6.–30. k) SK Slavia Praha FK Jablonec
1997–98 AC Sparta Praha (28) - trenér Jozef Chovanec (1.–15. k) a Zdeněk Ščasný (16.–30. k) SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
1998–99 AC Sparta Praha (29) - trenér Zdeněk Ščasný FK Teplice SK Slavia Praha
1999–00 AC Sparta Praha (30)  - trenér Ivan Hašek SK Slavia Praha FC Petra Drnovice
2000–01 AC Sparta Praha (31) - trenér Ivan Hašek SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
2001–02 FC Slovan Liberec (1) - trenér Ladislav Škorpil AC Sparta Praha FK Viktoria Žižkov
2002–03 AC Sparta Praha (32) - trenér Jozef Jarabinský (1.–15. k) a Jiří Kotrba (16.–30. k) SK Slavia Praha FK Viktoria Žižkov
2003–04 FC Baník Ostrava (3) - trenér František Komňacký AC Sparta Praha SK Sigma Olomouc
2004–05 AC Sparta Praha (33) - trenér František Straka (1.–16. k) a Jaroslav Hřebík (17.–30. k) SK Slavia Praha FK Teplice
2005–06 FC Slovan Liberec (2) - trenér Vítězslav Lavička FK Mladá Boleslav SK Slavia Praha
2006–07 AC Sparta Praha (34) - trenér Stanislav Griga (1.–5. k) a Michal Bílek (6.–30. k) SK Slavia Praha FK Mladá Boleslav
2007–08 SK Slavia Praha (16) - trenér Karel Jarolím AC Sparta Praha FC Baník Ostrava
2008–09 SK Slavia Praha (17) - trenér Karel Jarolím AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2009–10 AC Sparta Praha (35) - trenér Jozef Chovanec FK Baumit Jablonec FC Baník Ostrava
2010–11 FC Viktoria Plzeň (1) - trenér Pavel Vrba AC Sparta Praha FK Baumit Jablonec
2011–12 FC Slovan Liberec (3) - trenér Jaroslav Šilhavý AC Sparta Praha FC Viktoria Plzeň
2012–13 FC Viktoria Plzeň (2) - trenér Pavel Vrba AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2013–14 AC Sparta Praha (36) - trenér Vítězslav Lavička FC Viktoria Plzeň FK Mladá Boleslav
2014–15 FC Viktoria Plzeň (3) - trenér Dušan Uhrin (1. až 3. k) a Miroslav Koubek (4. až 30. k) AC Sparta Praha FK Baumit Jablonec
2015–16 FC Viktoria Plzeň (4) - trenér Miroslav Koubek (1. až 4. k) a Karel Krejčí (5. až 30. k) AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2016–17 SK Slavia Praha (18) - trenér Dušan Uhrin (1. až 5. k) a Jaroslav Šilhavý (6. až 30. k) FC Viktoria Plzeň AC Sparta Praha
2017–18 FC Viktoria Plzeň (5) - trenér Pavel Vrba SK Slavia Praha FK Jablonec
2018–19 SK Slavia Praha (19) - trenér Jindřich Trpišovský FC Viktoria Plzeň AC Sparta Praha
2019–20 SK Slavia Praha (20) - trenér Jindřich Trpišovský FC Viktoria Plzeň AC Sparta Praha
2020–21 SK Slavia Praha (21) - trenér Jindřich Trpišovský AC Sparta Praha FK Jablonec

Kvalifikace do evropských pohárů

FC Viktoria Plzeň, při zápase proti FC Barcelona v rámci Ligy mistrů 2011/12

Klíčem k nasazování týmů do Evropských pohárů (dnes Liga mistrů UEFA a Evropská liga) je postavení země (fotbalové ligy) v žebříčku koeficientu UEFA.[38] Body do koeficientu se přidělují takto: za výhru 2 body, za remízu 1 bod. Body v předkolech se půlí. Dále se udělují bonifikační body za dosažené mety. Například za postup do Ligy mistrů se udělují 4 body. Body takto získané všemi reprezentanty jedné ligy se sečtou a vydělí právě počtem reprezentujících týmů (z české ligy v sezóně 2017/18 pět týmů). Pro nasazování slouží součet bodů z posledních pěti let nezahrnujících předešlou sezónu.[39]

Nejlepším umístěním pro český fotbal bylo osmé místo pro nasazení do ročníku 2001/02. To zaručovalo českému mistru přímou účast v Lize mistrů a účast v Evropských pohárech pro celkem šest českých klubů. Postupem času se však postavení českého fotbalu, který po rozpadu Československa začínal na posledním místě žebříčku, poměrně rapidně propadalo.[39][40]

Pro sezónu 2019/20 byly české kluby ze 13. místa nasazeny takto: Mistr nastoupil ve 4. předkole Ligy mistrů, klub z druhého místa už ve 2. předkole. Klub ze 3. místa začínal ve 3. předkole Evropské ligy, 4. a 5. tým z ligy ve 2. předkole Evropské ligy, vítěz českého fotbalového poháru byla Slavia Praha, získala tedy double.

Kluby a stadiony

Kluby

V české 1. fotbalové lize nastoupilo od jejího založení v roce 1993 celkem 34 klubů. Z toho 3 kluby odehrály všech 27 sezón čili 820 zápasů. Jsou jimi AC Sparta Praha, SK Slavia Praha a FC Slovan Liberec. Všechny tři kluby se řadí mezi doposud pět českých mistrů. Dalších šest klubů nastoupilo pouze v jedné sezóně 1. české fotbalové ligy.

Mistrovská sezóna 2019-20 skončila bez vyhlášení konečného pořadí, a to z důvodu nestihnutí nejzazšího termínu dokončení soutěže 2. srpna 2020. V soutěži zůstala nedohraná skupina o sestup (v tabulce označeno kurzívou), kde nebyla odehrána poslední dvě kola. Ostatní části nadstavby byly odehrány, mistrovský titul získal tým SK Slavia Praha, řádně ukončen byl i boj o Evropské poháry. Ze soutěže nikdo nesestoupil, následující ročník se hrál s 18 týmy.[41]

Následující tabulka shrnuje působení a umístění klubů v jednotlivých ročnících.[15][36][37]
Týmy 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Týmy 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
SK Slavia Praha 2 2 1 2 2 3 2 2 5 2 4 2 3 2 1 1 7 SK Slavia Praha 9 12 7 13 11 5 1 2 1 1 1
AC Sparta Praha 1 1 4 1 1 1 1 1 2 1 2 1 5 1 2 2 1 AC Sparta Praha 2 2 2 1 2 2 3 5 3 3 2
FK Jablonec 10 3 3 6 12 14 12 9 12 10 6 8 9 12 5 2 FK Jablonec 3 8 4 11 3 7 8 3 4 4 3
1. FC Slovácko viz FC Slov. Slavia Uh. Hradiště 11 11 8 5 13 7 16 14 1. FC Slovácko 12 7 9 6 9 8 12 12 11 10 4
FC Viktoria Plzeň 5 9 9 11 13 15 16 16 14 6 9 8 5 FC Viktoria Plzeň 1 3 1 2 1 1 2 1 2 2 5
FC Slovan Liberec 9 4 7 5 5 9 8 6 1 4 6 5 1 4 6 3 9 FC Slovan Liberec 7 1 3 4 12 3 9 6 6 5 6
FK Pardubice bez účasti v letech 1994–2010 FK Pardubice 7
FC Baník Ostrava 3 11 12 10 4 5 11 14 6 5 1 7 6 7 3 9 3 FC Baník Ostrava 14 14 14 10 13 16 13 5 6 8
SK Sigma Olomouc 7 8 2 8 3 4 12 3 10 11 3 4 9 14 11 4 6 SK Sigma Olomouc 4 11 5 15 15 4 9 11 9
Bohemians Praha 1905 14 15 16 7 9 4 15 15 12 Bohemians Praha 1905 6 15 14 8 9 13 7 13 8 10
FK Mladá Boleslav 14 2 3 7 6 8 FK Mladá Boleslav 5 4 8 3 4 4 4 9 7 7 11
MFK Karviná založen v roce 2003 MFK Karviná 10 14 15 14 12
SK Dynamo Č. Budějovice 6 7 11 6 15 13 15 13 8 15 10 13 10 13 SK Dynamo Č. Budějovice 11 10 15 16 9 13
FC Fastav Zlín 11 14 15 7 7 10 11 13 8 15 FC Fastav Zlín 13 6 10 8 13 14
FK Teplice 13 7 2 5 8 7 6 9 3 4 8 5 7 4 FK Teplice 10 5 11 5 7 12 5 8 10 12 15
FC Hradec Králové 13 12 14 14 11 8 16 12 16 FC Hradec Králové 8 13 16 15 15
Další účastníci 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Další účastníci 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
FC Zbrojovka Brno 12 3 8 4 10 7 4 13 8 9 14 11 12 5 4 11 11 FC Zbrojovka Brno 15 13 9 14 6 11 16 16
1. FK Příbram 13 13 6 4 13 10 11 9 13 15 12 10 1. FK Příbram 13 9 12 12 5 14 16 14 16 17
SFC Opava 6 9 12 14 15 16 12 16 SFC Opava 12 15 18
FK Dukla Praha 16 FK Dukla Praha 6 6 7 6 10 7 11 16
FK Viktoria Žižkov 8 5 10 12 8 10 9 5 3 3 15 10 16 FK Viktoria Žižkov 16
FC Vysočina Jihlava 15 FC Vysočina Jihlava 10 8 10 11 14 15
SK Kladno 11 14 14 15 SK Kladno bez účasti po roce 2010
FK Ústí nad Labem bez účasti v letech 1994–2010 FK Ústí nad Labem 16
1. SC Znojmo bez účasti v letech 1994–2010 1. SC Znojmo 16
MFK Vítkovice 15 MFK Vítkovice bez účasti po roce 2010
SK Benešov 16 SK Benešov bez účasti po roce 2010
1. FK Drnovice 10 6 5 7 9 11 3 7 15 8 zanikl v roce 2006
FK Chmel Blšany 6 10 10 14 14 13 12 16 FK Chmel Blšany bez účasti po roce 2010, zanikl v roce 2016
FC Union Cheb 4 13 13 zanikl v roce 1996
FK Baník Most 10 12 16 FK Baník Most bez účasti po roce 2010, zanikl v roce 2016
FK Bohemians Praha 13 16 FK Bohemians Praha bez účasti po roce 2010, zanikl v roce 2017
FC Karviná 15 16 zanikl v roce 2003
FC Slov. Slavia Uh. Hradiště 16 viz 1. FC Slovácko
AFK Atlantic Lázně Bohdaneč 16 zanikl v roce 2000

Stadiony

Požadavky na úroveň a vybavenost stadionů jsou dány dvěma dokumenty s charakterem pravidel. Tyto dokumenty nesou název Stadiony 2003 a Stadiony 2012. Proti těmto dokumentům lze podat žádost o výjimku.[42]

Některé z pravidel určených stadionům 1. fotbalové ligy

  • Všechny stadiony musí mít umělé osvětlení
  • Všechny stadiony musí mít vyhřívaný trávník
  • Všechny stadiony musí mít všechna divácká místa určená k sezení
Jméno Obrázek Klub Město Otevřeno Kapacita
Sinobo Stadium
vnitřek stadionu SK Slavia Praha Praha 2008 20232 [43]
Generali Česká pojišťovna Arena vnitřek AC Sparta Praha Praha 1917 (1994) 18887 [44]
AGC ARENA pohled z tribuny FK Teplice Teplice 1973 (1999) 18221 [45]
Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích pohled z tribuny FC Baník Ostrava Ostrava 1938 (2012) 15123 [46]
Městský fotbalový stadion Srbská pohled z tribuny FC Zbrojovka Brno Brno 1949 (2001) 10785 [47]
Andrův stadion pohled z tribuny SK Sigma Olomouc Olomouc 1940 (2010) 12464 [48]
Doosan Arena pohled z tribuny FC Viktoria Plzeň Plzeň 1955 (2013) 11700 [49]
Stadion u Nisy uvnitř stadionu FC Slovan Liberec Liberec 1934 (2001) 9900 [50]
Na Litavce uvnitř stadionu 1. FK Příbram Příbram 1955 (1980) 9100 [51]
Stadion Miroslava Valenty pohled z tribuny 1. FC Slovácko Uherské Hradiště 2003 8000 [52]
Městský stadion uvnitř stadionu SFC Opava Opava 1973 7550 [53]
Stadion Střelnice uvnitř stadionu FK Baumit Jablonec Jablonec nad Nisou 1955 (2005) 6108 [54]
Stadion Letná západní tribuna FC Fastav Zlín Zlín 1953 (2006) 5848 [55]
Městský stadion pohled z tribuny FK Mladá Boleslav Mladá Boleslav 2005 5000 [56]
Ďolíček hlavní tribuna Bohemians Praha 1905

FK Pardubice

Praha 1932 (2013) 6300 [57]
Městský stadion Karviná hlavní tribuna MFK Karviná Karviná 2016 4833 [58]

Kurzívou uvedena poslední významná rekonstrukce.
Stadiony jsou seřazeny dle kapacity sedících diváků.

Nejlepší střelci

Nejlepší střelci ročníků
Ročník Střelec Klub Branky
1993/94 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 20
1994/95 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 15
1995/96 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 22
1996/97 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 19
1997/98 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 13
1998/99 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 18
1999/00 Česko Vratislav Lokvenc AC Sparta Praha 22
2000/01 Česko Vítězslav Tuma FK Drnovice 15
2001/02 Česko Jiří Štajner FC Slovan Liberec 15
2002/03 Česko Jiří Kowalík 1. FC Synot 16
2003/04 Česko Marek Heinz Baník Ostrava 19
2004/05 Česko Tomáš Jun AC Sparta Praha 14
2005/06 Slovensko Milan Ivana 1. FC Slovácko 11
2006/07 Česko Luboš Pecka FK Mladá Boleslav 16
2007/08 Česko Václav Svěrkoš Baník Ostrava 15
2008/09 Chorvatsko Andrej Kerić FC Slovan Liberec 15
2009/10 Česko Michal Ordoš SK Sigma Olomouc 12
2010/11 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 19
2011/12 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 25
2012/13 Česko David Lafata[59] FK Baumit Jablonec
AC Sparta Praha
20
2013/14 Česko Josef Hušbauer AC Sparta Praha 18
2014/15 Česko David Lafata AC Sparta Praha 20
2015/16 Česko David Lafata AC Sparta Praha 20
2016/17 Česko David Lafata AC Sparta Praha 15
Česko Milan Škoda SK Slavia Praha
2017/18 Česko Michael Krmenčík FC Viktoria Plzeň 16
2018/19 Rusko Nikolaj Komličenko FK Mladá Boleslav 28
2019/20 Česko Libor Kozák AC Sparta Praha 14
Chorvatsko Petar Musa FC Slovan Liberec
SK Slavia Praha
2020/21 Česko Adam Hložek AC Sparta Praha 15
Česko Jan Kuchta SK Slavia Praha
David Lafata, šestinásobný nejlepší střelec

Nejlepším střelcem se stává hráč, který v jednom ligovém ročníku nastřílí nejvíce branek. Od roku 1993 vyhlašuje a předává cenu pro nejlepší střelce fotbalové ligy Klub sportovních novinářů.[60] Jako ocenění tohoto úspěchu dostává tento hráč křišťálovou trofej ve tvaru míče.[61]

V historii československé ligy se střelcem ligy celkem jedenáckrát stal výborný střelec Josef Bican, který ve čtyřech sezónách dokázal překonat hranici 40 branek a v sezóně Národní ligy 1943/44 vstřelil dokonce 57 branek v šestadvaceti zápasech, což je průměr více než dvou branek na zápas. Po druhé světové válce pak s Bicanovým odchodem ustaly i střelecké hody a na zisk „koruny krále střelců“ mnohdy stačilo i méně než dvacet gólů v sezóně.[62] Tento trend přetrval až do vzniku samostatné české ligy. V počátečních sezónách samostatné české soutěže dominoval tabulkám střelců útočník Sparty Praha Horst Siegl, který střeleckou soutěž vyhrál celkem čtyřikrát, v prvním případě dokonce o 8 branek před druhým v pořadí René Wagnerem hrajícím za Zbrojovku Brno. Mezi jeho čtyři vítězství se vklínil ještě Radek Drulák z Drnovic se dvěma po sobě následujícími prvenstvími. Po Sieglovi se v ročníku 1999/00 stal nejlepším střelcem jeho kolega ze sparťanského útoku Vratislav Lokvenc a pak dlouho nikdo nedokázal překonat dvacetigólovou hranici. V mistrovském ročníku Baníku Ostrava 2003/04 se jí na dosah přiblížil ještě Marek Heinz, ale v dalších ročnících se počet gólů postačujících k zisku trofeje krále střelců stále snižoval. Dosud nejnižší skóre postačující k zisku ocenění má na kontě útočník 1. FC Slovácko Milan Ivana, kterému v ročníku 2005/06 stačilo pouhých 11 branek. Podobně chudý byl i ročník 2009/10, kdy ocenění získal Michal Ordoš ze Sigmy Olomouc s 12 zásahy.[61]

V jarní části ročníku 2010/11 předvedli Tomáš Pekhart a David Lafata střelecké dostihy, které vrcholily v posledním kole. Oba hráči ještě na podzim působili ve stejném klubu FK Baumit Jablonec. Po odchodu Tomáše Pekharta do Sparty David Lafata zaznamenal tři třígólové zápasy v krátké době. Do posledního kola nastupovali oba střelci se stejným počtem 17 gólů na kontě, ale zatímco Pekhart se trefil pouze jednou, Lafata vstřelil dva góly a získal tak titul nejlepšího střelce. Zároveň se mu podařilo vyrovnat nejlepší výsledek za posledních jedenáct sezón.[63]

V sezóně 2011/12 se o překonání letitého rekordu v této disciplíně postaral znovu David Lafata, který zejména díky podzimní části neměl mezi střelci konkurenci a i přes absenci v závěrečném kole získal prvenství s 25 góly. Další v pořadí Marek Bakoš vstřelil 16 gólů a Michal Breznaník se trefil 15krát. V ročníku 2012/13 zvítězil s dvaceti góly opět David Lafata; bylo to jeho třetí prvenství v řadě, přičemž góly střílel v podzimní části za Jablonec a v jarní již za pražskou Spartu, kam přestoupil. Teprve sezóna 2013/14 přinesla změnu, králem střelců se stal Lafatův spoluhráč ze Sparty Josef Hušbauer, který jako záložník nastřílel celkem 18 gólů. David Lafata skončil se 16 góly na druhé příčce.[64]

Po sezóně 2016/2017 měla fotbalová liga poprvé dva nejlepší střelce,[65] kdy oba vstřelili 15 gólů. Jedním z nich byl David Lafata ze Sparty, který obhájil svůj výsledek z předchozích dvou sezón, a druhým se stal Milan Škoda ze Slavie.[66] Žádný jiný hráč tohoto klubu se nejlepším střelcem první fotbalové ligy po roce 1993 do té doby nestal.[65]

Finance

Erich Brabec, jeden z nejlépe placených hráčů ligy.

Finance v českém fotbale jsou postupem času zvětšující se problém. Ano, z reklamních a televizních práv přiteklo v uplynulých sezónách asi 250 milionů ročně, ale po rozdělení mezi kluby tato částka rozpočet klubů nenaplní. Součet rozpočtů prvoligových klubů za sezónu 2011/12 činil přibližně 1 385 milionů korun.[67] Pro srovnání stejný údaj v Anglii za rok 2010 činil 2 479 milionů €.[68] Největší rozpočet v sezóně 2011/12 měla AC Sparta Praha, přibližně 300 milionů Kč. Na druhém místě byly kluby FK Baumit Jablonec a FK Mladá Boleslav s přibližně 150 miliony. Nejmenší rozpočet činil 35 milionů, který měly kluby Žižkov, Dukla a Příbram. Chybějící trhliny v rozpočtech doplňují kluby prodejem hráčů, což snižuje hráčskou kvalitu v lize. Hráčské platy se pohybují ve velkém rozmezí od pár desítek tisíc po několik milionů korun. Například Bohemians Praha 1905 zveřejnili v roce 2009 platy hráčů, pohybující se od 25 do 50 tisíc korun bez bonusů.[69] Naopak platy hráčů týmu AC Sparta Praha podle odhadů dosahují i přes 5 milionů korun. Například Erich Brabec při svém angažmá ve Spartě bral přibližně 8,5 mil. korun.[70]

Sponzoři, marketing a televizní práva

Dokud nejvyšší českou soutěž organizovala přímo Fotbalová asociace, spravovala marketingová a vysílací práva k lize marketingová společnost STES, kterou asociace k tomuto účelu založila.[71] STES tedy tvořil prostředníka, přes kterého putovaly finanční výnosy z reklamy do ligy. Pro sezónu 1. fotbalové ligy 2011/12 pro ni garantoval STES přibližně 143 milionů korun z reklamních práv.[72] Druhá liga dostala dvacet milionů. Největší příjem má STES právě z reklamy. Generálním partnerem ligy byly od samého založení roku 1993 do roku 2014 Plzeňské pivovary. Podle jednoho z jejich členů – Pivovaru Gambrinus, se také celá soutěž v letech 19972014 jmenovala. Plzeňské pivovary zaplatily agentuře STES v sezóně 2011/12 přibližně 70 milionů korun.[73] Dalším významným sponzorem pro sezónu 2011/12 byla společnost Synot Tip, která kromě svého partnerství s Českým Superpohárem (který se jmenoval podle ní) podílela i na sponzorování Gambrinus ligy přibližně 10 miliony korun.[74] Vítěz ligové soutěže dostal přibližně 15 milionů korun. Nejméně dostaly týmy na opačném pólu tabulky, a to méně než 6,5 milionu.[75]

Od sezóny 2010/11 do roku 2014 koupila vysílací práva k první lize společnost KPS Media a.s., od té doby je vlastní společnost Pragosport.[76]

Pro sezóny 2021/22, 2022/23 a 2023/24 získala vysílací práva výhradně digitální televize O2 TV.[77]

Korupční aféra z roku 2004

Jiří Lábus ztvárnil roli Milana Brabce

Asi nejstinnější stránkou v historii první ligy byla korupční aféra z roku 2004.[78] Aféra vypukla 30. dubna 2004, kdy policie zatkla rozhodčího Stanislava Hrušku a Jaroslava Hastíka, předsedu klubu 1. FC Synot (nyní 1. FC Slovácko), který měl u sebe 175 tisíc korun.[78] Oba dotčení obvinění popřeli.[78]

Postupem času se do vyšetřovací sítě zapletli další rozhodčí a předsedové klubů.[79] Policii se obvinění z korupce podařilo prokázat pomocí odposlechů u klubů 1. FC Synot, FK Viktoria Žižkov a FC Vítkovice.[80] Prvním dvěma byl udělen trest ve výši 12 bodů, týmu FC Vítkovice pak trest devítibodový.[81] Poslední dva jmenovaní v době udělení trestu již nepůsobili v 1. lize.[81][82] Známým představitelem fotbalové korupční aféry se stal žižkovský funkcionář Ivan Horník.[78][79] Pro označení vyplácených peněz používali rozhodčí a funkcionáři mj. výraz kapříci, proto se mezi fanoušky 1. lize někdy posměšně říká Kaprliga.[80]

Následně bylo ještě prokázáno podplácení rozhodčích a delegátů týmům FC Slovan Liberec a SFC Opava, kterým bylo odečteno shodně 6 bodů.[81][82]

O této aféře vznikla divadelní inscenace Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, jejíž scénář ztvárnil Petr Čtvrtníček pomocí přepisů policejních odposlechů.[80] Ten hrál ve hře Ivana Horníka. Druhým hercem (představujícím Milana Brabce, tehdejšího místopředsedu svazu) byl Jiří Lábus. Hra se odehrává formou dialogu.[83]

Korupční aféra SK Sigma Olomouc vs. FK Bohemians Praha 2010

Druhá korupční aféra není takového rozsahu ani významu jako aféra první. O to smutnější ale je, že přišla po velkých svazových i policejních opatření po aféře z roku 2004. Do korupce neměli být zapleteni rozhodčí ani delagáti. V posledním kole fotbalové ligy 2009/10 došlo před kláním klubů SK Sigma Olomouc a FK Bohemians Praha (Střížkov) k předání peněz mezi hráči klubů. Brankář Sigmy Petr Drobisz měl předat 300 tisíc korun hráčům Bohemians Praha Davidu Zoubkovi a Miroslavu Obermajerovi. Takto to uvedl u soudu předseda pražského klubu Karel Kapr.[84] Olomoucká strana veškerá obvinění popírala. Pouze bývalý předseda Jiří Kubíček u soudu uvedl, že z účtů Sigmy zmizelo oněch 300 tisíc. Disciplinární komise rozhodla o konečném verdiktu 18. srpna 2011.[85] Podle Disciplinární komise FAČR, se SK Sigma Olomouc provinila proti stanovám soutěže korupčním jednáním a uložil jí trest. Ten spočívá v pokutě 4 milionů korun a odečtu 9 bodů v probíhající sezóně (2011/12).[82] Dále byl potrestán i hlavní podezřelý v kauze, gólman Petr Drobisz, který rok a půl nesmí hrát profesionální fotbal a někdejší předseda klubu Jiří Kubíček, trestem zákazu působení ve fotbale na dva roky.[86]

Odvolací a revizní komise FAČR tresty překvapivě zrušila a vrátila případ znovu k projednání, aniž by někdo podal proti předchozímu nařízení odvolání.[87] Disciplinární komise svazu však po opětovném projednání udělila všem potrestaným totožné tresty jako při předchozím projednávání.[88] Případem se na podnět Policie zabývá i civilní soud. Rozsudek by mohl padnout již v říjnu.[89]

Kauza Bohemians

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Bohemians.
Stadion původního FC Bohemians

Tento spor začal v roce 2005 finančními problémy tehdy druholigového klubu FC Bohemians Praha, a.s., které vedly až k uvalení konkurzu na tuto společnost. Práva na jméno a logo přešly za souhlasu TJ Bohemians Praha na tehdy třetiligový FK Střížkov. Následně byl na základech původního klubu vystavěn nový klub Bohemians Praha 1905, v současnosti působící v 1. lize. Tento klub má sice za domácí hřiště Ďolíček a zároveň bojuje o morální právo na pokračování klubu, nicméně již se nehlásí k dluhům a odpovědnosti. Poté konkurzem prošel klub FC Bohemians Praha a.s., který tvrdí, že klub vlastně nikdy nezkrachoval. Tento klub však v roce 2012 skončil. FK Bohemians Praha skončil v roce 2016. Dnes tedy existuje pouze jeden ze tří klubů, které si v minulosti dělaly nárok na jméno a logo Bohemians.[90]

O rozvíření tohoto problému se ještě postaral předseda FK Bohemians Praha Karel Kapr, který odmítl poslat své mužstvo do zápasu proti Bohemians Praha 1905 v sezóně 2009/10 na důkaz své nespokojenosti s dosavadním vývojem kauzy.[91] Důsledkem toho byla kontumace 3-0 ve prospěch Bohemians Praha 1905 a kromě dalších trestů i nejvyšší pokuta v historii české kopané – 6 milionů korun pro FK Bohemians Praha. Tu odmítli představitelé zaplatit a byla jim odejmuta profesionální licence potřebná pro I. a II. ligu.[92]

Rekordy 1. české fotbalové ligy

Hráčské

Zdroj: Kniha rekordů českého fotbalu.[93]
Nejvíce zápasů
Hráč Kluby Období Počet zápasů
Jaroslav Šilhavý RH Cheb, SK Slavia Praha, FC Petra Drnovice, FK Viktoria Žižkov 1980–1999 465
Martin Vaniak SK Sigma Olomouc, Petra Drnovice, FK Siad Most, SK Slavia Praha 1991–2011 441
Milan Petržela 1. FC Slovácko, AC Sparta Praha, FC Viktoria Plzeň 2003–dosud 437
Stanislav Vlček Bohemians Praha 1905, SK Dynamo České Budějovice, SK Sigma Olomouc, SK Slavia Praha 1993–2012 436
Horst Siegl AC Sparta Praha, FK Marila Příbram, FC Viktoria Plzeň, FK Siad Most 1987–2006 434
Rudolf Otepka FK Drnovice, 1. FK Příbram, FC Baník Ostrava, SK Sigma Olomouc, SK Dynamo České Budějovice 1997–2012 432
Pavel Horváth AC Sparta Praha, FK Baumit Jablonec, SK Slavia Praha, FK Teplice, FC Viktoria Plzeň 1993–2015 426
David Lafata SK Dynamo České Budějovice, FK Baumit Jablonec, AC Sparta Praha 1999–2018 418
Oldřich Machala SK Sigma Olomouc 1984–2001 414
Martin Kotůlek SK Sigma Olomouc, 1. FC Brno, SFC Opava 1986–2005 412
Jozef Weber AC Sparta Praha, RH Cheb, FK Drnovice, FK Baumit Jablonec 1993–2007 409
Libor Došek FC Brno, FC Slovan Liberec, AC Sparta Praha, FK Teplice, 1. FC Slovácko 1998–2016 407
Michal Bílek AC Sparta Praha, RH Cheb, FK Viktoria Žižkov, FK Teplice 1982–2000 407
Jiří Novotný AC Sparta Praha, FC Slovan Liberec, FK Siad Most 1987–2007 407
David Limberský FC Viktoria Plzeň, AC Sparta Praha 2003–2021 406
Miroslav Holeňák FK Drnovice, SK Slavia Praha, FC Slovan Liberec 1996–2011 404
Václav Procházka FC Viktoria Plzeň, FK Mladá Boleslav, FC Baník Ostrava, FC Fastav Zlín 2003–dosud 401
Jaromír Blažek SK Dynamo České Budějovice, SK Slavia Praha, Bohemians Praha 1905, 1. FK Příbram, AC Sparta Praha, FC Vysočina Jihlava 1996–2015 401
  • Stav k 6. 11. 2021, tučně uvedení stále aktivní fotbalisté.
  • Uvedeni jsou fotbalisté s více než 400 starty.
  • V tabulce jsou hráčům připočítány i starty z československé ligy.
  1. Střelci
  2. Tituly
  3. Starty
  4. Vyloučení
  5. Brankáři
  6. Jiné

Klubové

  1. Nejvíce účastí:
  2. Nejvíce titulů:
  3. Nejdelší období bez vstřeleného gólu:
  4. Nejvyšší výhry:
  5. Nejvyšší prohra na domácím hřišti:
  6. Nejvíce branek v jednom utkání:[103]


Divácké

  • Uvedeny jsou všechny návštěvy nad 20 000 diváků od podzimu 1993
Nejvyšší návštěvy
Datum Zápas Výsledek (poločas) Návštěva Poznámka
2. října 1996 Boby BrnoSlavia Praha 1:1 (0:1) 44 120 rekord ligy, nejvyšší návštěva 1996/97 a na Moravě[104]
1. září 1996 Boby BrnoDrnovice 4:1 (2:1) 37 150 -
24. února 1995 Boby BrnoSlavia Praha 1:2 (0:0) 34 770 nejvyšší návštěva 1994/95
27. října 1997 Boby BrnoSparta Praha 2:1 (1:1) 31 730 nejvyšší návštěva 1997/98
30. září 1994 Boby BrnoSparta Praha 3:1 (0:0) 28 695 -
12. srpna 1996 Boby BrnoSparta Praha 2:1 (0:0) 28 320 -
15. října 1995 Boby BrnoDrnovice 2:2 (0:0) 26 872 nejvyšší návštěva 1995/96
2. března 1997 Boby BrnoSlovan Liberec 1:1 (1:0) 26 200 -
1. června 1995 Boby BrnoViktoria Žižkov 2:0 (0:0) 26 122 -
11. června 1997 Boby BrnoKarviná 5:1 (3:1) 24 811 -
23. října 1994 Boby BrnoDrnovice 3:1 (2:0) 24 799 -
3. listopadu 1996 Boby BrnoViktoria Žižkov 1:1 (1:1) 24 750 -
18. dubna 1999 Boby BrnoSigma Olomouc 0:0 24 400 nejvyšší návštěva 1998/99
4. listopadu 1994 Boby BrnoSigma Olomouc 2:0 (1:0) 24 152 -
11. dubna 1999 Boby BrnoBaník Ostrava 3:0 (1:0) 24 100 -
18. září 1999 Boby BrnoSparta Praha 1:1 (0:0) 23 800 nejvyšší návštěva 1999/00
25. srpna 1996 Boby BrnoSigma Olomouc 1:0 (0:0) 23 270 -
12. března 1995 Boby BrnoViktoria Plzeň 2:0 (1:0) 23 153 -
3. srpna 1997 Boby BrnoLázně Bohdaneč 3:0 (1:0) 23 123 -
10. října 1993 Boby BrnoSlavia Praha 2:1 (1:1) 23 111 nejvyšší návštěva 1993/94
12. března 1995 Hradec KrálovéSlavia Praha 0:0 22 672 nejvyšší návštěva v Čechách
17. srpna 1997 Boby BrnoSlavia Praha 0:2 (0:1) 22 640 -
25. května 1997 Boby BrnoČ. Budějovice 2:1 (2:0) 22 620 -
8. března 1999 Boby BrnoSlavia Praha 1:0 (1:0) 22 400 -
1. března 1998 Boby BrnoSlovan Liberec 0:0 22 300 -
17. května 2008 Slavia PrahaJablonec 2:2 (0:0) 20 698 nejvyšší návštěva 2007/08 a v Praze
23. dubna 2007 Sparta PrahaSlavia Praha 1:0 (0:0) 20 565 nejvyšší návštěva 2006/07
16. března 1998 Boby BrnoBaník Ostrava 2:0 (1:0) 20 500 -
6. října 2008 Sparta PrahaSlavia Praha 1:4 (1:2) 20 500 nejvyšší návštěva 2008/09
8. dubna 2006 Sparta PrahaSlavia Praha 2:1 (1:0) 20 318 nejvyšší návštěva 2005/06
18. října 2007 Sparta PrahaSlavia Praha 0:2 (0:1) 20 165 -
13. dubna 2009 Slavia PrahaSparta Praha 1:1 (0:1) 20 156 -
8. listopadu 2003 Sparta PrahaBaník Ostrava 1:1 (0:1) 20 032 nejvyšší návštěva 2003/04
  • Stav k 7. 6. 2015

Odkazy

Reference

  1. a b Schváleno: První a druhá liga se osamostatní. Televizní práva v hodnotě přes 100 milionů přejdou na kluby, iHNED.cz
  2. Rozlosování podzimní části soutěže 2011/12 – Sport.cz 6.8.2011
  3. Rozlosování soutěže 2010/11 – Sport.cz 6.8.2011
  4. Gambrinus zůstává u fotbalu dalších šest let [online]. Fotbalová asociace České republiky, 28.07.2008 [cit. 2011-08-06]. Dostupné online. 
  5. Lize dá jméno skupina Synot, nový generální sponzor, eurofotbal.cz
  6. Fotbalová liga ukázala nové logo. Jméno sponzora v názvu zatím není [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. 
  7. Fotbalová liga má přece jen nového sponzora: ePojištění.cz. iSport.cz [online]. 28. 7. 2016 [cit. 28.7.2016]. Dostupné online. 
  8. a b Fotbalová liga zase přemalovala svůj název!. Sport.cz [online]. 2017-06-21 [cit. 2017-06-22]. Dostupné online. 
  9. Před 120 lety měl v Čechách fotbal premiéru, ihned.cz, vydáno 29. 9. 2007, cit. 29. 12. 2015
  10. a b c d e R.JELÍNEK A J.TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. PRAHA: INFOKART, 2000. 200 s. S. 82. 
  11. Nejstarší český fotbalový klub Archivováno 18. 8. 2011 na Wayback Machine. – slavia.cz
  12. Historická esej [online]. SK Slavia Praha [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  13. Přehled vítězů fotbalové ligy [online]. iDnes.cz [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. 
  14. Deník Sport. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. 2011, roč. 2, s. 98 a 112. 
  15. a b c d e Přehled všech ročníků fotbalové ligy [online]. RSSSF.com [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (angličtina) 
  16. PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. PRAHA: MAC, 2008. 197 s. Kapitola Slávistické století, s. 147–150. 
  17. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. S. 22. 
  18. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. S. 134 (rekordy). 
  19. a b c Historická esej SK Slavia Praha [online]. Slavia.cz [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-02. 
  20. a b c d AC Sparta Praha - 35 titulů [online]. sparta.cz [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23. 
  21. VYHLÍDAL, KŘÍŽ. Kronika Mistrovství světa ve fotbale 1930-2006. PRAHA: M&V, 2006. 419 s. ISBN 80-86771-18-0. Kapitola MS 1962, s. 106–124. 
  22. Historie Dukly Praha [online]. Dukla.cz [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-11. 
  23. Od Chvalovského po Haška. Tvrdý šéf, figurka i popleta řízený Košťálem [online]. iDnes.cz, 14.07.2011 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. 
  24. PICEK, Lukáš. Počátky fotbalu u nás - Bakalářská práce. Brno: Masarykova Univerzita, 2007. 43 s. S. 16. 
  25. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. S. 76 a 77. 
  26. Koeficient UEFA. Deník Sport. 30. prosinec 1999, roč. XXXXVII, čís. 301, s. 21. 
  27. AC Sparta Praha - Úspěchy [online]. sparta.cz [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-02. 
  28. Novodobé dějiny Baníku Ostrava [online]. fcb.cz [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-25. 
  29. Fotbalové Slavii hrozí krach. Podívejte se na viníky [online]. IHNED.cz, 07.05.2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12. 
  30. Sparta získala 35. titul. Gólem se o něj postaral kapitán Řepka [online]. lidovky.cz, 15.10.2010 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. 
  31. Fotbalová Plzeň: MISTŘI!!! [online]. AHA.cz, 22.05.2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. 
  32. Zvítězila spravedlnost: Liberec mistrem! aneb Když se na Letné srazí auta, může za to Hřebík [online]. Mediaboard.cz, 13.05.2012 [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-12. 
  33. NOVÁK, Miloslav. Fotbalový titul má Plzeň, Spartě nepomohla ani jasná výhra [online]. iDnes.cz, 2013-06-01 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. 
  34. Sparta je fotbalovým mistrem, titul slaví po remíze Plzně v Jablonci, iDNES.cz, citováno 4. 5. 2014
  35. Plzeň slaví obhajobu titulu! Baník poslala do druhé ligy. Liberec si pojistil Evropu. Sport.cz [online]. 30. 4. 2016. Dostupné online. 
  36. a b Czech Republic 2005/06 [online]. rsssf.com [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. a b Tabulka 1. Gambrinus ligy [online]. Sport.cz [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  38. UEFA rankings [online]. UEFA.com [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. a b Národní koeficienty UEFA - úvod [online]. eurofotbal.cz, 20.10.2010 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. 
  40. Aktuální tabulka koeficientu UEFA [online]. coen.wz.cz [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. 
  41. Ligový výbor ukončil soutěžní ročník 2019/20, příští sezóna F:L s osmnácti týmy [online]. bohemians.cz, 24.07.2020 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  42. Projekt Stadiony 2012 Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine. – Oficiální dokument FAČR
  43. Eden Aréna [online]. slavia.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  44. GENERALI Arena [online]. sparta.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  45. Stadion [online]. fkteplice.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  46. Stadion [online]. www.fcb.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  47. MĚSTSKÝ FOTBALOVÝ STADION SRBSKÁ [online]. fczbrno.cz [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. 
  48. Fotbalový stadion [online]. www.sigmafotbal.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  49. Základní informace [online]. fcviktoria.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  50. Základní info [online]. sigmafotbal.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  51. Adidas Aréna [online]. fkpribram.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-30. 
  52. Základní údaje o stadionu [online]. fcslovacko.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  53. Stadion [online]. www.sfc.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  54. Střelnice [online]. fkjablonec.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  55. Stadion [online]. www.fcfastavzlin.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  56. MĚSTSKÝ STADION Mladá Boleslav [online]. fkmb.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  57. Stadion Bohemians Praha 1905 [online]. bohemians.cz [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. 
  58. Městský stadion Karviná-Ráj [online]. mfkkarvina.cz [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. 
  59. NOVÁK, Miloslav. Fotbalový titul má Plzeň, Spartě nepomohla ani jasná výhra. iDNES.cz [online]. 2013-06-01 [cit. 207-05-28]. Dostupné online. 
  60. Kanonýři Musa a Kozák převzali ceny od KSN. www.ksn.cz [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  61. a b Ordoš dostal cenu pro nejlepšího střelce. www.sigmafotbal.cz [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Ligoví mistři a nejlepší střelci [online]. gambrinusliga.cz [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-26. 
  63. Lafata nejlepším střelcem [online]. eFotbal.cz [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. 
  64. NOVÁK, Miloslav. Z fotbalové ligy sestupují Olomouc a Znojmo. Slavia měla namále. iDNES.cz [online]. 2014-05-31 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  65. a b NOVÁK, Miloslav. Šestinásobný král střelců Lafata: Zpackaná sezona, nevyšel mi ani jeden cíl. Lidovky.cz [online]. 2017-05-27 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  66. NOVÁK, Miloslav. Titul má Slavia, poháry Boleslav, králi střelců jsou Škoda s Lafatou. iDNES.cz [online]. 2017-05-27 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
  67. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. S. 96 a 127. 
  68. Premier League wages keep on rising, Deloitte says [online]. BBC.com, 09.06.2011 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Bohemians 1905 zveřejnili platy hráčů! [online]. iSport.cz, 17.07.2009 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. 
  70. Dnešní duel fotbalistů Sparty a Slavie: Boháči vs. chudáci! [online]. ahaonline.cz, 14.04.2011 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. 
  71. STES – partner FAČR a vlastník práv Archivováno 17. 8. 2011 na Wayback Machine. – Oficiální web STES, 10.08.2011
  72. Sparta se Slavií hrozí marketingovým bojkotem ligy [online]. Sázkyonline, 15.09.2011 [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-29. 
  73. Sázení na fotbal: Gambrinus liga a český pohár [online]. Týden.cz, 15.09.2011 [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  74. Synot Tip přinese fotbalové lize 10 milionů [online]. deník.cz, 29.07.2011 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. 
  75. Liga má nového partnera, mistr dostane opět 15 milionů [online]. iHNed.cz, 29.07.2011 [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. 
  76. ČTK. Pragosport koupil vysílací práva na fotbalovou ligu do roku 2024 [online]. 2018-06-20 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  77. Česká televize přišla o ligu: Musíme přihlížet k situaci. Vše bude na O2 TV. iSport.cz [online]. 2021-06-30 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  78. a b c d Největší korupční aféra v historii českého fotbalu [online]. iDnes.cz, 15.05.2004 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  79. a b Horník dostal za kapříky pokutu 900 000 [online]. Aktuálně.cz, 15. bžezna 2006 [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. 
  80. a b c Přepisy odposlechů v kauze fotbalové korupce [online]. Ivánkovodoupe.cz [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-02. 
  81. a b c Největší skandály v českém fotbale [online]. Haló noviny [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. 
  82. a b c Trest pro Sigmu: odečet 9 bodů a pokuta 4 miliony + seznam korupčních skandálů [online]. Deník.cz, 18. srpna 2011 [cit. 2011-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10. 
  83. Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (divadlo) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  84. V korupční aféře je namočen i trenér Psotka!? [online]. iSport.cz, 19.11.2010 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  85. Disciplinárka rozhodne o kauze Kapr 18. srpna [online]. deník.cz, 04.08.2011 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  86. Olomouc přijde kvůli korupci o devět bodů. Navíc zaplatí čtyři miliony [online]. iHNed.cz, 18.08.2011 [cit. 2011-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. 
  87. Sigmě byl zrušen trest. Klub se chce bránit u soudu [online]. lidovky.cz, 27.09.2011 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  88. Disciplinárka dala Olomouci za korupci stejné tresty jako poprvé [online]. Sportovní noviny.cz, 06.10.2011 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  89. Drobisz s Obermajerem rozesmáli soud v Olomouci. Jak dopadlo celé líčení? [online]. eFotbal.cz, 07.10.2011 [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. 
  90. Unikátní spor: Bohemians u soudu bojují o své jméno [online]. aktuálně.cz, 24.03.2009 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  91. Fotbalový skandál: Střížkov odmítl nastoupit do derby na Bohemians 1905 [online]. iDnes.cz, 10.04.2010 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  92. Kaprův Střížkov: Dluží balík, ale hrát může [online]. iSport.cz, 08.08.2010 [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. 
  93. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. S. 130–139. 
  94. Obránce Novák dal desátý gól a vstoupil do dějin. Je to krásné, zářil, iDNES.cz, cit. 27. 4. 2015
  95. Zavadil se stal nejstarším prvoligovým hráček historie. Region Opavsko. 6. října 2020, roč. 14, čís. 40, s. 32. ISSN 1802-730X. 
  96. VIDEO: Vorel v Plzni dostal červenou po 22 vteřinách. Dukla se zlobila. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. 
  97. Statistiky » Lídři historických statistik [online]. gambrinusliga.cz, 2013-08-18 [cit. 2013-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-20. 
  98. ŠVÉD, Jan. Rekordy: Čech nedostal gól 903 minut [online]. iDnes.cz, 2003-07-14 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  99. Brankář, který vzal Čechovi ligový rekord, sní o postupu, iDNES.cz, cit. 4. 4. 2015
  100. Švýcar, jenž Švýcarům nepřeje. Nikdy na Spartu nezapomenu, říká Lustrinelli, iDNES.cz, cit. 25. 6. 2013
  101. http://fotbal.idnes.cz/cipro-a-jeho-vsechna-angazma-v-ceskych-budejovicich-f85-/fotbal.aspx?c=A150303_115911_fotbal_min
  102. a b Teplický trapas, Boleslav je zdolala 8:0. Zlín vyhrál, v Praze remíza. iDNES.cz [online]. 2019-05-03 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  103. ČTK. Utkání Jablonce se Znojmem vyrovnalo rekord ligy v počtu gólů [online]. sport.cz, 2013-08-18 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  104. http://tv.isport.blesk.cz/video/2286521/jako-v-bundeslize-dostalek-vzpomina-jak-v-brne-prislo-44-tisic-divaku.html

Literatura

  • R. JELÍNEK, J. TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. Praha: Infokart, 2000. ISBN 80-902832-0-9.  (česky)
  • HORÁK, Jindřich. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2.  (česky)
  • DENÍK SPORT, Speciál. Kniha rekordů českého fotbalu. Praha: Deník Sport, 2009.  (česky)
  • PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. Praha: MAC, 2009. ISBN 978-80-86783-35-2.  (česky)

Související články

Externí odkazy