Kvilda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ nová kapitola == Vývoj osídlení ==; + drobné úpravy
Pramen Vltavy už není přírodní památka + pravopis a formulace
 
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 24 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Kvilda
| název = Kvilda
| obrázek = Kvilda.jpg
| popisek = Celkový pohled na Kvildu
| znak = Kvilda CoA CZ.jpg
| vlajka = Flag of Kvilda.svg
| status = obec
| status = obec
| nuts3 = CZ031
| NUTS3 = CZ031
| nuts4 = CZ0315
| nuts5 = 550337
| nadmořská výška = 1065
| obec s rozšířenou působností = [[Vimperk]]
| obec s rozšířenou působností = [[Vimperk]]
| pověřená obec = [[Vimperk]]
| pověřená obec = [[Vimperk]]
Řádek 15: Řádek 8:
| okres = Prachatice
| okres = Prachatice
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 45,17
| PSČ = 384 93
| psč = 384 93
| počet částí obce = 5
| počet částí = 5
| počet katastrálních území = 2
| počet katastrálních území = 2
| počet zsj = 2
| počet ZSJ = 2
| adresa = Obecní úřad Kvilda<br />Kvilda 17<br />384 93 Kvilda
| adresa = Kvilda 17<br />384 93 Kvilda
| web = http://kvilda.sumava.net/kvilda/
| web = https://www.sumava.net/kvilda/
| úřední web = http://kvilda.sumava.net/kvilda/ou/
| úřední web = https://www.sumava.net/oukvilda/
| email = ou.kvilda@tiscali.cz
| e-mail = ou.kvilda@sumavanet.cz
| starosta = Václav Vostradovský
| starosta = Radek Thér
| starosta aktuální k = 2019
| starosta aktuální k = 2022
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=1 |lat_sec=9.3 |lon_deg=13 |lon_min=34 |lon_sec=46.48 |float=center}}
}}
}}
'''Kvilda''' ({{Vjazyce2|de|''Außergefild''}}) je obec na území [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]], v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]], 16&nbsp;km jihozápadně od [[Vimperk]]a. S nadmořskou výškou 1065&nbsp;m<ref>{{Citace monografie
[[Soubor:Kvilda sjezdovka.jpg|náhled|vpravo|Sjezdovky u Kvildy]]
| příjmení = Řezníčková
'''Kvilda''' (německy '''Außergefild''') je obec na [[Šumava|Šumavě]], v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]], 16&nbsp;km jihozápadně od [[Vimperk]]a. S nadmořskou výškou 1065&nbsp;m<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řezníčková
| jméno = Zdeňka
| jméno = Zdeňka
| příjmení2 = Řezníček
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Řezníček
| jméno2 = Přemysl
| jméno2 = Přemysl
| titul = Šumava: příroda, historie, život
| titul = Šumava: příroda, historie, život
Řádek 42: Řádek 31:
| kapitola = Místopis
| kapitola = Místopis
| strany = 63
| strany = 63
}}</ref> se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela<ref name="PT deník">{{citace elektronického periodika|autor=redakce|titul=Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější|periodikum=prachaticky.denik.cz|url=http://prachaticky.denik.cz/z-regionu/kvilda-nejvyse-lezici-obec-je-take-ta-nejchladnejsi-7rxe.html}}</ref> jedná o nejvýše položenou obec v České republice.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Agentura Dobrý den|titul=Nejvýše položená obec|datum vydání=2011|url=http://www.dobryden.cz/ceska-databanka-rekordu-2011/nejvyse-polozena-obec/}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|autor=ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda|titul=Základní údaje|url=http://www.sumava.net/kvilda/zaklad.asp}}</ref> Nachází se 5&nbsp;km od pramenů [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v místech, kde do ní zleva ústí [[Kvildský potok]]. Území obce leží na [[Česko-německá státní hranice|česko-německé státní hranici]]. Na turistické stezce [[Bučina (Kvilda)|Bučina]] - [[Finsterau]] je určené místo pro přechod do Německa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jazyk =
| příjmení =
}}</ref> se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela<ref name="PT deník">{{citace elektronického periodika|autor=redakce|titul=Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější|periodikum=prachaticky.denik.cz|url=http://prachaticky.denik.cz/z-regionu/kvilda-nejvyse-lezici-obec-je-take-ta-nejchladnejsi-7rxe.html}}</ref> jedná o nejvýše položenou obec v České republice.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Agentura Dobrý den|titul=Nejvýše položená obec|datum vydání=2011|url=http://www.dobryden.cz/ceska-databanka-rekordu-2011/nejvyse-polozena-obec/}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|autor=ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda|titul=Základní údaje|url=http://www.sumava.net/kvilda/zaklad.asp}}</ref> Leží 5&nbsp;km od pramenů [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v místech, kde do ní zleva ústí [[Kvildský potok]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel.
| jméno =
| titul = 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje...
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-395/zneni-0
| jazyk =
| datum přístupu = 2022-11-21
}}</ref> Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Kvilda sjezdovka.jpg|náhled|vpravo|Sjezdovky u Kvildy]]

=== Vznik názvu a počátky osidlování ===
=== Vznik názvu a počátky osidlování ===
První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Název ''Kvilda'' v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce [[1345]]. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v [[16. století]] neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku [[1569]].<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.<ref name="KrajinaNPsumava101" />
První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století. Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve. Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce [[1345]]. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století, neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569. Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny. Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.<ref name="KrajinaNPsumava101" />


=== Kostel svatého Štěpána ===
=== První polovina 20. století ===
V roce 1938 Kvilda byla v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] přičleněna k [[Nacistické Německo|Německé říši]] (žilo zde 1128 obyvatel).<ref>{{Citace monografie
Uprostřed vesnice stojí kamenný [[novogotika|novogotický]] [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostel sv.Štěpána]], vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo [[šindel]]em, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765,<ref name="KrajinaNPsumava101" /> zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.<ref name="KrajinaNPsumava101" />
| titul = Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938)
| url = https://digi.law.muni.cz/bitstream/handle/digilaw/1152/Spravni_pravo_od_1919_0007-1938-1.pdf?sequence=3
| strany = 12
}}</ref>


=== Po druhé světové válce ===
==== Po druhé světové válce ====
Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války {{#tag:ref|Obyvatelstvo Kvildy bylo až do roku [[1945]] téměř výhradně německé.|group="p"|name="obyvatelstvo.Kvildy"}} a následný vznik pohraničního pásma.<ref name="KrajinaNPsumava101" />
Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce. Celou situaci ještě zhoršil i [[Vysídlení Němců z Československa|odsun]] velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války {{Poznámka|Obyvatelstvo Kvildy bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.|group=p.}} a následný vznik pohraničního pásma.<ref name="KrajinaNPsumava101" />

=== Po sametové revoluci ===
Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní [[Základní škola|základní školy]].<ref>{{citace elektronického periodika|jméno=Leona|příjmení=Fröhlichová|titul=Dveře se zabouchly, školy musely skončit|periodikum=denik.cz|datum vydání=29-05-2013|url=http://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/dvere-se-zabouchly-skoly-musely-skoncit-20130529.html}}</ref> Od roku 2015 zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Kvilda je především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících k zimní i letní rekreaci.

== Přírodní poměry ==
[[Katastrální výměra|Katastrální výměra Kvildy]] činí 45,17&nbsp;km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce [[Modrava]], na severozápadě je sousední obcí [[Horská Kvilda]], na východě [[Nové Hutě]] a [[Borová Lada]] a na jihu je sousedním územím [[Národní park Bavorský les]].

V kvildském správním území, které celé náleží do [[Národní park Šumava|národního parku Šumava]], je vyhlášeno celkem pět maloplošných zvláště chráněných území; poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží [[Jezerní slať]] a dále jsou to: [[Kvilda – Pod políčky]], [[Olšinka]], [[Tetřevská slať]] a [[Vltavské stráně]]. Přírodní památka [[Pramen Vltavy]] byla roku 2017 zrušena.

Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol [[Černá hora (Šumava)|Černé hory]] (1 316 m), z [[Seznam třináctistovek na Šumavě|šumavských třináctistovek]] leží na kvildském katastru ještě [[Stráž (Šumava)|Stráž]]. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]] pod [[Františkov (Kvilda)|Františkovem]] s 947 m.

=== Kvildské tisícovky ===
Kvilda leží uprostřed [[Šumavské pláně|šumavských plání]]. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora [[Lapka (Šumava)|Lapka]] (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch [[Tetřev (Šumava)|Tetřev]] (1258 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: „je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou“). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1316 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka [[Vltava]]) a [[Stráž (Šumava)|Stráž]] (1308 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: [[Stolová hora (Šumava)|Stolovou horou]] (1256 m) a [[Vysoký stolec|Vysokým stolcem]] (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší [[Stanová hora]] (1160 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch [[Orel (Šumava)|Orel]] (1181 m) a Hůrka (1159 m).<ref name="infoPanelKvildaOkoli" /><ref name="mapaKCT65" /><ref name="3kvildskeTisicovky" />

=== Meteorologická měření na Kvildsku ===
Od ledna roku 1999 spolupracuje informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]] s [[Český hydrometeorologický ústav|Českým hydrometeorologickým ústavem]] v Českých Budějovicích.<ref name="info.prehled.meteo" /> Měření se zde ale prováděla již během druhé světové války.<ref name="info.prehled.meteo" /> Po odsunu německého obyvatelstva v něm pokračoval od roku 1946 pan Emanuel Sláma s chotí.<ref name="info.prehled.meteo" /> Stejně jako v předchozích letech se zaznamenávají denní úhrny srážek a celková výška sněhové pokrývky.<ref name="info.prehled.meteo" /> Jednou týdně se eviduje i vodní hodnota celkové sněhové pokrývky.<ref name="info.prehled.meteo" /> Kromě toho provádí od roku 1985 na Jezerní slati pan Antonín Vojvodík měření denních teplot.<ref name="info.prehled.meteo" /> {{Poznámka|[[Perla (meteorologická stanice)|Meteorologická stanice Perla]] v mrazové kotlině na Jezerní slati je součástí rozsáhlé sítě měřicích meteo–stanic, kterou obsluhuje pan Antonín Vojvodík spolu se svými dobrovolnými spolupracovníky.<ref name="info.prehled.meteo" />|group=p.}}

=== Přehled vybraných údajů na Kvildsku ===
Teplotní údaje jsou porovnávané v rozmezí let 1986 až 2010,<ref name="info.prehled.meteo" /> srážkové údaje jsou porovnávány v rozmezí let 1961 až 2010,<ref name="info.prehled.meteo" /> průměrný roční úhrn srážek je určován za léta 1981 až 2010 a průměrné hodnoty mrazových a ledových dnů {{Poznámka|Mrazový den je takový, kdy denní minimální teplota klesne pod 0&nbsp;°C. Ledový den je takový, kdy denní maximální teplota klesne pod 0&nbsp;°C.<ref name="info.prehled.meteo" />|group=p.}} pak za roky 1990 až 2010.<ref name="info.prehled.meteo" />
* Průměrná teplota na Jezerní slati činí 2&nbsp;°C;<ref name="info.prehled.meteo" />
* minimální denní teplota -41,6&nbsp;°C byla naměřena dne 30. ledna 1987 na Jezerní slati;<ref name="info.prehled.meteo" />
* maximální denní teplota 31,3&nbsp;°C byla naměřena v červenci roku 2005 na Jezerní slati;<ref name="info.prehled.meteo" />
* roční maximální úhrn srážek činil 1538 mm v roce 1995 na Kvildě;<ref name="info.prehled.meteo" />
* roční minimální úhrn srážek činil 700 mm v roce 1971 na Kvildě;<ref name="info.prehled.meteo" />
* průměrný roční úhrn srážek na Kvildě byl 1165 mm;<ref name="info.prehled.meteo" />
* denní maximální úhrn srážek byl zaznamenán dne 15. června 1969 na Kvildě (hodnota 103 mm);<ref name="info.prehled.meteo" />
* maximální výška sněhu 225 cm byla zjištěna na Kvildě v březnu roku 1988;<ref name="info.prehled.meteo" />
* průměrný počet mrazových dnů na Horské Kvildě byl 224.<ref name="info.prehled.meteo" />

== Pamětihodnosti ==

=== Kostel svatého Štěpána ===
Uprostřed vesnice stojí kamenný [[novogotika|novogotický]] [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostel sv. Štěpána]], vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo [[šindel]]em, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.<ref name="KrajinaNPsumava101" />


=== Hřbitov a jeho historie ===
=== Hřbitov a jeho historie ===
Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen i hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru [[Hraběcí Huť|Hraběcí Huti.]] Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ŠumavaNet.CZ|titul=Kostel sv. Štěpána a hřbitov|url=http://www.sumava.net/kvilda/fr.asp?tab=snet&id=3505&burl=&pt=HS}}</ref>
Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen i hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru [[Hraběcí Huť|Hraběcí Huti.]] Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.<ref>{{citace elektronické monografie
| autor = ŠumavaNet.CZ
| titul = Kostel sv. Štěpána a hřbitov
| url = http://www.sumava.net/kvilda/fr.asp?tab=snet&id=3505&burl=&pt=HS
}}</ref>


=== Po Sametové revoluci ===
=== Sklárny a jejich historie ===
Zřízení prvních sklářských hutí mělo pro šumavskou krajinu kolem Kvildy zásadní důsledky. Byli to řemeslně zdatní skláři a zcestovalí, světaznalí obchodníci, kteří objevili potenciál nevyužitých pustin Šumavy: lesy plné dřeva, horniny bohaté na křemen a horské potoky celoročně oplývající vodou.<ref name="sklarny.muzeum.kvilda" />
Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po Sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní [[Základní škola|základní školy]].<ref>{{citace elektronického periodika|jméno=Leona|příjmení=Fröhlichová|titul=Dveře se zabouchly, školy musely skončit|periodikum=denik.cz|datum vydání=29-05-2013|url=http://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/dvere-se-zabouchly-skoly-musely-skoncit-20130529.html}}</ref> V posledních letech (roky 2015 až 2019) zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Dnes (2019) je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V&nbsp;centru obce se nachází informační středisko [[Národní park Šumava|NP Šumava]].
* V roce 1796 byla na západním svahu [[Stolová hora (Šumava)|Stolové hory]] (1256 m) založena Tobiasem Rafaelem Adlerem [[Tobiášova huť]]. Huť produkovala duté sklo; zaměstnávala dvojici malířů skla a jednoho brusiče a její výrobky byly určeny převážně na export.<ref name="sklarny.muzeum.kvilda" />
* V roce 1801 byla na levém břehu Lesního potoka (pravostranný přítok [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]]) založena Františkem hrabětem ze Sickingenu (v katastru Kvildy nazvaném [[Hraběcí Huť]]) sklárna označovaná jako „Graffenhütte am der Moldau“ (Hraběcí Huť nad Vltavou). Huť produkovala broušené zrcadlové sklo a také duté sklo.<ref name="sklarny.muzeum.kvilda" />
* Další sklárna byla založena v roce 1802 v údolí na levém břehu horního toku Vltavy tehdejším majitelem panství Velký Zdíkov Františkem hrabětem ze Sickingenu. Sklářská huť se jmenovala „Biertopfhütte“ (sklárna U Pivního hrnce) podle skalního útvaru zvaného [[Pivní hrnec (skalní útvar)|Pivní hrnec]] u obchodní stezky.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Blau
| jméno = Josef
| titul = Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte. 1
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| počet stran = 298
| strany = 35
| isbn = 978-3-87553-206-7
}}</ref> Sklárna produkovala jak tabulové, tak i duté sklo a [[páteřík]]y. Majitel panství hrabě Franz Thun-Hohenstein v roce 1852 na místě této sklárny nebo v jejím blízkém okolí vystavěl novou sklářskou huť. Ta se po něm jmenovala „Franzenshütte“ a z názvu sklárny pak pochází i jméno „Franzenstahl“, dnes [[Františkov (Kvilda)|Františkov]] – část obce Kvilda.<ref name="sklarny.muzeum.kvilda" /><ref name=":0" />


<gallery caption="" perrow="4" heights="200" widths="200">
== Vývoj osídlení ==
File:Tobiasova_Hut_Drevena_Socha.jpg|Dřevěná vyřezávaná socha na lesní mýtině v místech Tobiášovy sklářské huti
Jako první byla osídlena vlastní („centrální“) Kvilda.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Později v souvislosti s rozvojem hamrů a skláren vznikly části obce Hamerské Domky, Svatý Jan a [[Hraběcí Huť]].<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Nejmladší osídlení je v částech obce Lesní Chalupy a Vilémov.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Počet místních obyvatel kulminoval ve druhé polovině 19. století a potom s několika dílčími výkyvy (v roce 1900 a v roce 1920) zvolna jejich počet klesal.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Významný pokles počtu obyvatel způsobil odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války a následné nedostatečné dosídlování osadníky z vnitrozemí.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> To bylo příčinou úplného zániku osídlení v částech obce [[Hraběcí Huť]] a Lesní Chalupy.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Až do konce 50. let dvacátého století přicházeli noví osadníci díky nimž se počet obyvatel mírně navyšoval.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Zhruba od 60. let dvacátého století ale počet obyvatel zvolna klesal.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> V roce 2011 byl počet obyvatel mnohem nižší než v minulosti, hustota obyvatel v okrajových částech obce byla nižší na rozdíl od středu obce Kvilda, kde byla hustota obyvatel naopak vyšší než byla v minulosti.<ref name="KrajinaNPsumava101" />
File:Odstrihy_Skla_Tobiasova_Hrabeci_Hut_Sumava_A.jpg|Odstřihy skla nalezené na místě zaniklé „Graffenhütte am der Moldau“ (Hraběcí Huti nad Vltavou)
File:2014-03-23_08.45.28_Pivní_hrnec.jpg|Skalní útvar zvaný Pivní hrnec
File:Pateriky_Muzeum_Kvilda_2023.jpg|Kolekce páteříků vyráběných a nalezených v okolí Kvildy
</gallery>


== Obyvatelstvo ==
== Okolní obce a chráněná území ==
[[Soubor:Hinterglasbild Außergfield Adam und Eva 19Jh.jpg|náhled|241x241pixelů|Adam a Eva v ráji. (Podmalba na skle – Kvilda, 19. století)]]
[[Katastrální výměra|Katastrální výměra Kvildy]] činí 45,17&nbsp;km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce [[Modrava]], na severozápadě je sousední obcí [[Horská Kvilda]], na východě [[Nové Hutě]] a [[Borová Lada]] a na jihu je sousedním územím [[Národní park Bavorský les]].
Jako první byla osídlena vlastní („centrální“) Kvilda. Později v souvislosti s rozvojem hamrů a skláren vznikly části obce Hamerské Domky, Svatý Jan a [[Hraběcí Huť]]. Nejmladší osídlení je v částech obce Lesní Chalupy a Vilémov. Počet místních obyvatel kulminoval ve druhé polovině 19. století a potom s několika dílčími výkyvy (v roce 1900 a v roce 1920) zvolna jejich počet klesal.<ref name="KrajinaNPsumava101" />


Významný pokles počtu obyvatel způsobil odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války a následné nedostatečné dosídlování osadníky z vnitrozemí. To bylo příčinou úplného zániku osídlení v částech obce [[Hraběcí Huť]] a Lesní Chalupy. Až do konce 50. let dvacátého století přicházeli noví osadníci, díky nimž se počet obyvatel mírně navyšoval. Zhruba od 60. let dvacátého století ale počet obyvatel zvolna klesal. V roce 2011 byl počet obyvatel mnohem nižší než v minulosti, hustota obyvatel v okrajových částech obce byla nižší na rozdíl od středu obce Kvilda, kde byla hustota obyvatel naopak vyšší než v minulosti.<ref name="KrajinaNPsumava101" />
V kvildském katastru, který celý náleží do [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]], je vyhlášeno celkem 6 maloplošných zvláště chráněných území (vesměs kategorie [[přírodní památka]]); poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží [[Jezerní slať]] a dále jsou to: [[Kvilda-Pod políčky]], [[Olšinka]], [[Pramen Vltavy]], [[Tetřevská slať]] a [[Vltavské stráně]].


== Osobnosti ==
Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol [[Černá hora (Šumava)|Černé hory]] (1 316 m), z [[Seznam třináctistovek na Šumavě|šumavských třináctistovek]] leží na kvildském katastru ještě [[Stráž (Šumava)|Stráž]]. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]] pod [[Františkov (Kvilda)|Františkovem]] s 947 m.
* [[Johann Peter]] (1858–1935), německý učitel, básník a spisovatel, narodil se v Bučině.
* [[Franz Reinisch]] (1903–1942), na Kvildě působící německý kněz, který byl popraven kvůli tomu, že odmítl přísahat věrnost [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]].


== Kvildské tisícovky ==
== Obecní správa a politika ==
Obec Bučina byla 16. února 1952 připojena k obci Kvilda.<ref>{{Citace monografie
Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora [[Lapka (Šumava)|Lapka]] (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch [[Tetřev (Šumava)|Tetřev]] (1260 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: "je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou"). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: [[Černá hora (Šumava)|Černá hora]] (1315 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka [[Vltava]]) a [[Stráž (Šumava)|Stráž]] (1307 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: [[Stolová hora (Šumava)|Stolovou horou]] (1256 m) a [[Vysoký stolec|Vysokým stolcem]] (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1159 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch [[Orel (Šumava)|Orel]] (1182 m) a Hůrka (1158 m).<ref name="infoPanelKvildaOkoli" /><ref name="mapaKCT65" /><ref name="3kvildskeTisicovky" />
| titul = Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20.
| vydavatel = Ministerstvo vnitra
| místo = Praha
| strany = 93
}}</ref> K 1. lednu 1955 je obec / osada Bučina vedena jako zaniklá.<ref>{{Citace monografie
| titul = Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955
| vydavatel = Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra
| místo = Praha
| strany = 562
}}</ref>


== Místní části ==
=== Místní části ===
* [[Bučina (Kvilda)|Bučina]]
* [[Bučina (Kvilda)|Bučina]]
* [[Františkov (Kvilda)|Františkov]]
* [[Františkov (Kvilda)|Františkov]]
Řádek 82: Řádek 151:


=== Vilémov ===
=== Vilémov ===
Vilémov je část obce Kvilda. Nachází se na levém břehu [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v jihovýchodní části Kvildy, asi 800 metrů vzdušnou čarou od [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]] (střed obce). Vilémov se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 1050 m a je situován zhruba na jižním úpatí jedné z kvildských tisícovek (vrch [[Orel (Šumava)|Orel]] 1182 m). Vilémov patří k nejzachovalejším částem obce, nachází se zde tzv. hamerské domky – ukázka šumavské lidové architektury.<ref name="Vilemov" /> {{#tag:ref|GPS souřadnice Vilémova: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E).|group="p"|name="GPS.vilemov"}}
Vilémov je část obce Kvilda. Nachází se na levém břehu [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v jihovýchodní části Kvildy, asi 800 metrů vzdušnou čarou od [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]] (střed obce). Vilémov se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 1050 m a je situován zhruba na jižním úpatí jedné z kvildských tisícovek (vrch [[Orel (Šumava)|Orel]] 1182 m). Vilémov patří k nejzachovalejším částem obce, nachází se zde tzv. hamerské domky – ukázka šumavské lidové architektury.<ref name="Vilemov" />{{Poznámka|GPS souřadnice Vilémova: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E).|group=p.}}

<gallery caption="Pohledy na kvildské tisícovky z horního konce Vilémova">
Kvilda Vilemov Panoramaticky Vyhled 01.jpg|Na obzoru jsou: Stanová hora, Vysoký stolec a Stolová hora
Kvilda Vilemov Panoramaticky Vyhled 02.jpg|Na obzoru jsou: [[Stráž (Šumava)|Stráž]] a [[Černá hora (Šumava)|Černá hora]]
</gallery>


=== Hamerské Domky ===
=== Hamerské Domky ===
Hamerské Domky je část obce Kvilda.<ref name="KrajinaNPsumava101" /> Nachází se na pravém břehu [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v jižní části Kvildy, asi 600 metrů vzdušnou čarou od [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]] (střed obce). Hamerské Domky<ref name="KrajinaNPsumava101" /> se rozkládají v nadmořské výšce přibližně 1050 m a nacházejí se v pomyslném trojúhelníku tvořeném dvěma silnicemi: silnicí Kvilda – [[Borová Lada]] a silnicí Kvilda – [[Bučina (Kvilda)|Bučina]]. {{#tag:ref|GPS souřadnice Hamerských Domků: 49°0'48.913"N, 13°34'48.328"E; 49.0135869N, 13.5800911E.|group="p"|name="GPS.hamerske.domky"}}
Hamerské Domky je místní část vsi Kvilda. Nachází se na pravém břehu [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], v jižní části Kvildy, asi 600 metrů vzdušnou čarou od [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]] (střed obce). Hamerské Domky se rozkládají v nadmořské výšce přibližně 1050 m a nacházejí se v pomyslném trojúhelníku tvořeném dvěma silnicemi: silnicí Kvilda – [[Borová Lada]] a silnicí Kvilda – [[Bučina (Kvilda)|Bučina]].<ref name="KrajinaNPsumava101" />


<gallery caption="Pohledy" perrow="3" heights="200" widths="200">
<gallery caption="Pohledy">
File:Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Vilemov.Dole.jpg|Kvilda – Vilémov (dolní část)
Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Vilemov.Dole.jpg|Kvilda – Vilémov (dolní část)
File:Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Vilemov.Nahore.jpg|Kvilda – Vilémov (horní část)
Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Vilemov.Nahore.jpg|Kvilda – Vilémov (horní část)
File:Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Hamerske.domky.jpg|Kvilda – Hamerské Domky<ref name="KrajinaNPsumava101" />
Ceska.Republika.Sumava.Kvilda.Hamerske.domky.jpg|Kvilda – Hamerské Domky
</gallery>
</gallery>


== Muzeum ==
== Společnost ==
=== Školství ===
[[Soubor:Muzeum v Kvildě.jpg|náhled|vpravo|Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.|208x208px]]
* Lyžařská škola

=== Kultura a turismus ===
'''Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny'''[[Soubor:Muzeum v Kvildě.jpg|náhled|vpravo|Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.|208x208px]]
V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované ''Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny''. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ŠumavaNet.CZ|titul=Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny|url=http://www.sumava.net/kvilda/fr.asp?tab=snet&id=2786}}</ref>
V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované ''Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny''. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ŠumavaNet.CZ|titul=Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny|url=http://www.sumava.net/kvilda/fr.asp?tab=snet&id=2786}}</ref>


Řádek 101: Řádek 179:
Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v [[Kašperské Hory|Kašperských Horách]], [[Sušice|Sušici]], [[Vimperk]]u či [[Netolice|Netolicích]], z okresních archívů v [[Prachatice|Prachaticích]] a [[Klatovy|Klatovech]], z vlastivědné sbírky v bavorské obci [[Mauth]] a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.
Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v [[Kašperské Hory|Kašperských Horách]], [[Sušice|Sušici]], [[Vimperk]]u či [[Netolice|Netolicích]], z okresních archívů v [[Prachatice|Prachaticích]] a [[Klatovy|Klatovech]], z vlastivědné sbírky v bavorské obci [[Mauth]] a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.


== Infocentrum Národního parku Šumava ==
'''Infocentrum Národního parku Šumava'''

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]] je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Národní park Šumava|titul=IS Kvilda|url=http://www.npsumava.cz/cz/1092/804/clanek/}}</ref>
Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]] je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Národní park Šumava|titul=IS Kvilda|url=http://www.npsumava.cz/cz/1092/804/clanek/|datum přístupu=2015-11-16|url archivu=https://web.archive.org/web/20151117025415/http://www.npsumava.cz/cz/1092/804/clanek/|datum archivace=2015-11-17|nedostupné=ano}}</ref>

==== Návštěvnické centrum Národního parku Šumava ====
Národní park Šumava má v Kvildě návštěvnické centrum, které je věnováno jelenovitým a rysovi ostrovidovi. U tohoto centra je rozsáhlé parkoviště. Venkovní součástí návštěvnického centra je jelení a rysí výběh. Je umožněn průchod jelením výběhem (rozloha cca 9 hektarů), a to jen s průvodcem. Mimo to je zde naučný okruh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Návštěvnické centrum Kvilda
| periodikum = Národní park Šumava
| url = https://www.npsumava.cz/navstivte-sumavu/navstevnicka-centra/navstevnicke-centrum-kvilda/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2023-05-03
}}</ref>


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Kvilda (23 8 2010) 5.jpg|náhled|Vánoční strom u [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]]]]
[[Soubor:Kvilda (23 8 2010) 5.jpg|náhled|Vánoční strom u kostela sv. Štěpána]]


=== Rekordy šumavské obce ===
=== Rekordy šumavské obce ===
Šumavská Kvilda se může pochlubit několika [[Seznam zeměpisných rekordů Česka|českými 'nej']]. Jsou jimi nejvýše položená obec<ref name="PT deník"/>, nejstudenější místo v republice<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Agentura Dobrý den Pelhřimov|titul=Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce|datum vydání=2011-12-09|url=http://www.sumavanet.cz/user/2012/01/Nejstudenejsi.pdf Certifikát ]}}</ref>, nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.<ref name="Rekordy">{{citace elektronického periodika|jméno=Jitka|příjmení=Englová|jméno2=David|příjmení2=Nyč|titul=Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty|periodikum=rozhlas.cz|datum vydání=2013-09-20|url=http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/sumavska-kvilda-v-guinnessove-knize-rekordu-ma-dva-svetove-unikaty--1259740}}</ref> Do roku 2013 měla Kvilda také [[Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom v Česku|nejvyšší živý vánoční strom]]. K tomuto účelu slouží 26,5 m<ref name="PT deník"/> vysoký smrk rostoucí u [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]], k jeho výzdobě se používá více než 4 000 světelných [[LED dioda|LED diod]] a řetězy o celkové délce více než 400 m.<ref>{{citace elektronického periodika|jméno=Pavel|příjmení=Pechoušek|titul=Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!|periodikum=npsumava.cz|url=http://www.npsumava.cz/cz/1444/9257/clanek/kvilda-uz-ma-pripraveny-nejvyssi-vanocni-strom-v-ceske-republice-mozna-i-na-svete/|datum přístupu=2014-04-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20140413144254/http://www.npsumava.cz/cz/1444/9257/clanek/kvilda-uz-ma-pripraveny-nejvyssi-vanocni-strom-v-ceske-republice-mozna-i-na-svete/|datum archivace=2014-04-13|nedostupné=ano}}</ref> Ovšem v roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v&nbsp;[[Mladkov]]ě.<ref>{{citace elektronického periodika|autor=(tz, miš)|titul=Rekordní smrk roste v Mladkově|periodikum=denik.cz|datum vydání=2013-12-03|url=http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/rekordni-smrk-roste-v-mladkove-20131202.html}}</ref> Smrk u [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]] byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen.
Šumavská Kvilda se může pochlubit několika [[Seznam zeměpisných rekordů Česka|českými rekordy]]. Jsou jimi nejvýše položená obec<ref name="PT deník"/>, nejstudenější místo v republice<ref>{{citace elektronické monografie|autor=Agentura Dobrý den Pelhřimov|titul=Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce|datum vydání=2011-12-09|url=http://www.sumavanet.cz/user/2012/01/Nejstudenejsi.pdf Certifikát ]}}</ref>, nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.<ref name="Rekordy">{{citace elektronického periodika|jméno=Jitka|příjmení=Englová|jméno2=David|příjmení2=Nyč|titul=Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty|periodikum=rozhlas.cz|datum vydání=2013-09-20|url=http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/sumavska-kvilda-v-guinnessove-knize-rekordu-ma-dva-svetove-unikaty--1259740}}</ref> Do roku 2013 měla Kvilda také [[Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom v Česku|nejvyšší živý vánoční strom]]. K tomuto účelu sloužil 26,5 m<ref name="PT deník"/> vysoký smrk rostoucí u [[Kostel svatého Štěpána (Kvilda)|kostela svatého Štěpána]], k jeho výzdobě se používalo více než 4 000 světelných [[LED dioda|LED diod]] a řetězy o celkové délce více než 400 m.<ref>{{citace elektronického periodika|jméno=Pavel|příjmení=Pechoušek|titul=Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!|periodikum=npsumava.cz|url=http://www.npsumava.cz/cz/1444/9257/clanek/kvilda-uz-ma-pripraveny-nejvyssi-vanocni-strom-v-ceske-republice-mozna-i-na-svete/|datum přístupu=2014-04-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20140413144254/http://www.npsumava.cz/cz/1444/9257/clanek/kvilda-uz-ma-pripraveny-nejvyssi-vanocni-strom-v-ceske-republice-mozna-i-na-svete/|datum archivace=2014-04-13|nedostupné=ano}}</ref> V roce 2013 pak byl tento rekord připsán smrku v orlickoústeckém [[Mladkov]]ě.<ref>{{citace elektronického periodika|autor=(tz, miš)|titul=Rekordní smrk roste v Mladkově|periodikum=denik.cz|datum vydání=2013-12-03|url=http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/rekordni-smrk-roste-v-mladkove-20131202.html}}</ref> Smrk u kostela svatého Štěpána byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Šumavská Kvilda dnes přišla o jeden ze svých symbolů – nejvyšší živý vánoční strom
| periodikum = Události v regionech
| vydavatel = Česká televize
| datum_vydání = 30. 7. 2019
| url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/219411000140730-udalosti-v-regionech/obsah/710743-sumavska-kvilda-dnes-prisla-o-jeden-ze-svych-symbolu-nejvyssi-zivy-vanocni-strom
}}</ref>


=== Kvildské lidové podmalby na skle ===
=== Kvildské lidové podmalby na skle ===
Řádek 114: Řádek 208:
| příjmení = Kafka
| příjmení = Kafka
| jméno = Luboš
| jméno = Luboš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech
| titul = Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech
| vydání =
| vydavatel = Muzeum Šumavy v Sušici
| vydavatel = Muzeum Šumavy v Sušici
| místo =
| rok = 1998
| rok = 1998
| počet stran = 38
| počet stran = 38
| strany =
| isbn =
}}</ref>
}}</ref>


=== Král Šumavy ===
=== Film Král Šumavy ===
V roce 1959 režisér [[Karel Kachyňa]] se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film ''[[Král Šumavy (film)|Král Šumavy]]'', v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>{{citace elektronické monografie|autor=filmová místa.cz|titul=Král Šumavy|url=http://www.filmovamista.cz/485-Kral-Sumavy}}</ref> Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky [[Křemelná|Křemelné]] v [[Zaniklé sídlo|zaniklé osadě]] [[Šerlův dvůr]] v&nbsp;[[Okres Klatovy|okrese Klatovy]].<ref>{{citace elektronické monografie|autor=CSFD.cz|titul=Král Šumavy|url=http://www.csfd.cz/film/4955-kral-sumavy/prehled/ Česko-slovenská filmová databáze]}}</ref>
V roce 1959 režisér [[Karel Kachyňa]] se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film ''[[Král Šumavy (film)|Král Šumavy]]'', v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>{{citace elektronické monografie|autor=filmová místa.cz|titul=Král Šumavy|url=http://www.filmovamista.cz/485-Kral-Sumavy}}</ref> Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu, však byly natočeny u říčky [[Křemelná|Křemelné]] v [[Zaniklé sídlo|zaniklé osadě]] [[Šerlův dvůr]] v&nbsp;[[Okres Klatovy|okrese Klatovy]].<ref>{{citace elektronické monografie|autor=ČSFD|titul=Král Šumavy|url=http://www.csfd.cz/film/4955-kral-sumavy/prehled/}}</ref>


{{Clear}}
<gallery caption="Kvilda na dobových fotografiích (kolem roku 1930) zveřejněných na informačních tabulích" perrow="3" heights="200" widths="200">
<gallery caption="Kvilda na dobových fotografiích (kolem roku 1930) zveřejněných na informačních tabulích" class="center">
File:Info.Tabule.3.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na severní část obce (větší vzdálenost)
File:Info.Tabule.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na severní část obce (bližší vzdálenost)
Info.Tabule.3.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na severní část obce (větší vzdálenost)
File:Info.Tabule.2.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na jižní část obce
Info.Tabule.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na severní část obce (bližší vzdálenost)
Info.Tabule.2.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.jpg|Pohled na jižní část obce
</gallery>
</gallery>


<gallery caption="Kvilda na dobových fotografiích" perrow="3" heights="200" widths="200">
<gallery caption="Kvilda na dobových fotografiích" class="center">
File:Strunzova.Pila.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.gif|Strunzova pila (mezi léty 1930 až 1945)
Strunzova.Pila.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.gif|Strunzova pila (mezi léty 1930 až 1945)
File:Dum.Polovalbova.Strecha.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.gif|Horský dům s polovalbovou střechou(mezi léty 1930 až 1945)
Dum.Polovalbova.Strecha.Kvilda.Sumava.Cechy.1930.gif|Horský dům s polovalbovou střechou(mezi léty 1930 až 1945)
File:Kaple.Sv.Stepana.Kvilda.Sumava.1930.gif|Kaple svatého Štěpána (Mariánská, Trömlova) (kolem roku 1930)
Kaple.Sv.Stepana.Kvilda.Sumava.1930.gif|Kaple svatého Štěpána (Mariánská, Trömlova) (kolem roku 1930)
</gallery>
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
{{Poznámky|group=p.}}
<references group="p"></references>

=== Reference ===
=== Reference ===
<references>
<references>
<ref name="sklarny.muzeum.kvilda">Text „Sklářství“ na tabulce na stěně expozice muzea ve Kvildě stručně shrnující historii skláren v těsném okolí Kvildy.</ref>
<ref name="KrajinaNPsumava101">{{Citace monografie
<ref name="KrajinaNPsumava101">{{Citace monografie
| příjmení = Jablonská
| příjmení = Jablonská
| jméno = Laura
| jméno = Laura
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Löw
| příjmení2 = Löw
| jméno2 = Jiří
| jméno2 = Jiří
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Novák
| příjmení3 = Novák
| jméno3 = Jaroslav
| jméno3 = Jaroslav
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| příjmení4 = Dohnal
| příjmení4 = Dohnal
| jméno4 = Tomáš
| jméno4 = Tomáš
| autor4 =
| odkaz na autora4 =
| příjmení5 = Zimová
| příjmení5 = Zimová
| jméno5 = Eliška
| jméno5 = Eliška
| autor5 =
| odkaz na autora5 =
| příjmení6 =
| jméno6 =
| autor6 =
| odkaz na autora6 =
| příjmení7 =
| jméno7 =
| autor7 =
| odkaz na autora7 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj
| titul = Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj
| url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006472222&local_base=SKC
| odkaz na titul =
| editoři = (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.
| url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006472222&local_base=SKC
| ilustrátoři = (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.
| titul původní =
| dostupnost =
| editoři = (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři = (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
| vydavatel = Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
| místo = Vimperk
| místo = Vimperk
| rok vydání = 2011
| rok vydání = 2011
| měsíc vydání =
| den vydání =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu = 2011
| rok copyrightu = 2011
| počet svazků =
| počet stran = 270
| počet stran = 270
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola = Kvilda
| kapitola = Kvilda
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany = 101
| strany = 101
| svazek =
| isbn = 978-80-87257-33-3
| poznámka = Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3
| typ svazku =
| isbn = 978–80–87257–33–3
| isbn2 =
| doi =
| oclc =
| id =
| poznámka = Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978–80–87257–33–3
| jazyk =
| ref =
| typ refu =
| url archivu =
| datum archivace =
| nedostupné =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="Vilemov">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Vilemov">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = hamerské domky Kvilda – Vilémov
| titul = hamerské domky Kvilda – Vilémov
| url = http://www.sumava.cz/objekt_az/1764-hamerske-domky-vilemov-kvilda/
| url = http://www.sumava.cz/objekt_az/1764-hamerske-domky-vilemov-kvilda/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2019-08-05
| datum přístupu = 2019-08-05
| poznámka = lokalita: kvildsko; dřevěné hamerské domky (ukázka šumavské lidové architektury) se nachází v nejzachovalejší části Kvildy s názvem Vilémov
| vydavatel =
| poznámka = lokalita: kvildsko; dřevěné hamerské domky (ukázka šumavské lidové architektury) se nachází v nejzachovalejší části Kvildy s názvem Vilémov; GPS: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E)
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="infoPanelKvildaOkoli">Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.</ref>
<ref name="infoPanelKvildaOkoli">Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.</ref>
<ref name="mapaKCT65">Turistická mapa [[Klub českých turistů|KČT]] "Šumava Povydří" (číslo 65).</ref>
<ref name="mapaKCT65">Turistická mapa [[Klub českých turistů|KČT]] "Šumava Povydří" (číslo 65).</ref>
<ref name="3kvildskeTisicovky">{{Citace elektronické monografie
<ref name="3kvildskeTisicovky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| odkaz na autora2 =
| titul = Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky
| titul = Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky
| url = http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/vychazka-zavede-v-patek-turisty-na-tri-kvildske-tisicovky/
| url = http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/vychazka-zavede-v-patek-turisty-na-tri-kvildske-tisicovky/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2017-07-27
| datum přístupu = 2017-07-27
| vydavatel = www region plzeň
| vydavatel = Region Plzeň
| místo =
| poznámka = Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin
| poznámka = Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="info.prehled.meteo">Informační přehled naměřených meteo–hodnot vyvěšený v nejvyšším patře vyhlídkové věže u Jezerní slati</ref>
</references>
</references>


=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Zlatá stezka]]
* [[Kvildské pláně]]
* [[Vltava]]
* [[Muzeum rekordů a kuriozit]]
* [[Muzeum rekordů a kuriozit]]
* [[Seznam zaniklých sídel v Česku]]
* [[Seznam zaniklých sídel v Česku]]
* [[Zlatá stezka]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Kvilda}}
* {{Commonscat|Kvilda}}
* {{ÚIR}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.sumava.net/kvilda/ Oficiální stránky obce]
* {{Oficiální web}}
* {{YouTube|id=4SfcHOdaFXw|popisek=Celkový pohled na zasněženou Kvildu}} – Datum: 31. leden 2021; Stopáž: 00:30
* [http://sumava.net/ipkvilda/ Informační středisko NP Šumava]


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}
Řádek 282: Řádek 304:
[[Kategorie:Mikroregion Šumava - západ]]
[[Kategorie:Mikroregion Šumava - západ]]
[[Kategorie:Místní akční skupina LAG Centrální Šumava]]
[[Kategorie:Místní akční skupina LAG Centrální Šumava]]
[[Kategorie:Guinessovy rekordy]]
[[Kategorie:Guinnessovy rekordy]]
[[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]]
[[Kategorie:Sídla v Národním parku Šumava]]
[[Kategorie:Lyžařská střediska v Česku]]

Aktuální verze z 11. 10. 2023, 21:38

Kvilda
Celkový pohled na Kvildu
Celkový pohled na Kvildu
Znak obce KvildaVlajka obce Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVimperk
Obec s rozšířenou působnostíVimperk
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°1′10″ s. š., 13°34′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel133 (2023)[1]
Rozloha45,18 km²[2]
Nadmořská výška1 065 m n. m.
PSČ384 93
Počet domů142 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKvilda 17
384 93 Kvilda
ou.kvilda@sumavanet.cz
StarostaRadek Thér
Oficiální web: www.sumava.net/kvilda/
Úřední web: www.sumava.net/oukvilda/
Kvilda
Kvilda
Další údaje
Kód obce550337
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvilda (německy Außergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m[4] se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela[5] jedná o nejvýše položenou obec v České republice.[6][7] Nachází se 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok. Území obce leží na česko-německé státní hranici. Na turistické stezce Bučina - Finsterau je určené místo pro přechod do Německa.[8] Žije zde 133[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sjezdovky u Kvildy

Vznik názvu a počátky osidlování[editovat | editovat zdroj]

První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století. Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve. Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století, neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569. Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny. Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.[9]

První polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1938 Kvilda byla v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši (žilo zde 1128 obyvatel).[10]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce. Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války [p. 1] a následný vznik pohraničního pásma.[9]

Po sametové revoluci[editovat | editovat zdroj]

Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[11] Od roku 2015 zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj.[9] Kvilda je především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících k zimní i letní rekreaci.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Katastrální výměra Kvildy činí 45,17 km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce Modrava, na severozápadě je sousední obcí Horská Kvilda, na východě Nové Hutě a Borová Lada a na jihu je sousedním územím Národní park Bavorský les.

V kvildském správním území, které celé náleží do národního parku Šumava, je vyhlášeno celkem pět maloplošných zvláště chráněných území; poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať a dále jsou to: Kvilda – Pod políčky, Olšinka, Tetřevská slať a Vltavské stráně. Přírodní památka Pramen Vltavy byla roku 2017 zrušena.

Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol Černé hory (1 316 m), z šumavských třináctistovek leží na kvildském katastru ještě Stráž. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina Teplé Vltavy pod Františkovem s 947 m.

Kvildské tisícovky[editovat | editovat zdroj]

Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora Lapka (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch Tetřev (1258 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: „je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou“). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1316 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka Vltava) a Stráž (1308 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: Stolovou horou (1256 m) a Vysokým stolcem (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1160 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch Orel (1181 m) a Hůrka (1159 m).[12][13][14]

Meteorologická měření na Kvildsku[editovat | editovat zdroj]

Od ledna roku 1999 spolupracuje informační středisko Národního parku Šumava s Českým hydrometeorologickým ústavem v Českých Budějovicích.[15] Měření se zde ale prováděla již během druhé světové války.[15] Po odsunu německého obyvatelstva v něm pokračoval od roku 1946 pan Emanuel Sláma s chotí.[15] Stejně jako v předchozích letech se zaznamenávají denní úhrny srážek a celková výška sněhové pokrývky.[15] Jednou týdně se eviduje i vodní hodnota celkové sněhové pokrývky.[15] Kromě toho provádí od roku 1985 na Jezerní slati pan Antonín Vojvodík měření denních teplot.[15] [p. 2]

Přehled vybraných údajů na Kvildsku[editovat | editovat zdroj]

Teplotní údaje jsou porovnávané v rozmezí let 1986 až 2010,[15] srážkové údaje jsou porovnávány v rozmezí let 1961 až 2010,[15] průměrný roční úhrn srážek je určován za léta 1981 až 2010 a průměrné hodnoty mrazových a ledových dnů [p. 3] pak za roky 1990 až 2010.[15]

  • Průměrná teplota na Jezerní slati činí 2 °C;[15]
  • minimální denní teplota -41,6 °C byla naměřena dne 30. ledna 1987 na Jezerní slati;[15]
  • maximální denní teplota 31,3 °C byla naměřena v červenci roku 2005 na Jezerní slati;[15]
  • roční maximální úhrn srážek činil 1538 mm v roce 1995 na Kvildě;[15]
  • roční minimální úhrn srážek činil 700 mm v roce 1971 na Kvildě;[15]
  • průměrný roční úhrn srážek na Kvildě byl 1165 mm;[15]
  • denní maximální úhrn srážek byl zaznamenán dne 15. června 1969 na Kvildě (hodnota 103 mm);[15]
  • maximální výška sněhu 225 cm byla zjištěna na Kvildě v březnu roku 1988;[15]
  • průměrný počet mrazových dnů na Horské Kvildě byl 224.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Štěpána[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed vesnice stojí kamenný novogotický kostel sv. Štěpána, vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.[9]

Hřbitov a jeho historie[editovat | editovat zdroj]

Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen i hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[16]

Sklárny a jejich historie[editovat | editovat zdroj]

Zřízení prvních sklářských hutí mělo pro šumavskou krajinu kolem Kvildy zásadní důsledky. Byli to řemeslně zdatní skláři a zcestovalí, světaznalí obchodníci, kteří objevili potenciál nevyužitých pustin Šumavy: lesy plné dřeva, horniny bohaté na křemen a horské potoky celoročně oplývající vodou.[17]

  • V roce 1796 byla na západním svahu Stolové hory (1256 m) založena Tobiasem Rafaelem Adlerem Tobiášova huť. Huť produkovala duté sklo; zaměstnávala dvojici malířů skla a jednoho brusiče a její výrobky byly určeny převážně na export.[17]
  • V roce 1801 byla na levém břehu Lesního potoka (pravostranný přítok Teplé Vltavy) založena Františkem hrabětem ze Sickingenu (v katastru Kvildy nazvaném Hraběcí Huť) sklárna označovaná jako „Graffenhütte am der Moldau“ (Hraběcí Huť nad Vltavou). Huť produkovala broušené zrcadlové sklo a také duté sklo.[17]
  • Další sklárna byla založena v roce 1802 v údolí na levém břehu horního toku Vltavy tehdejším majitelem panství Velký Zdíkov Františkem hrabětem ze Sickingenu. Sklářská huť se jmenovala „Biertopfhütte“ (sklárna U Pivního hrnce) podle skalního útvaru zvaného Pivní hrnec u obchodní stezky.[18] Sklárna produkovala jak tabulové, tak i duté sklo a páteříky. Majitel panství hrabě Franz Thun-Hohenstein v roce 1852 na místě této sklárny nebo v jejím blízkém okolí vystavěl novou sklářskou huť. Ta se po něm jmenovala „Franzenshütte“ a z názvu sklárny pak pochází i jméno „Franzenstahl“, dnes Františkov – část obce Kvilda.[17][18]
  • Dřevěná vyřezávaná socha na lesní mýtině v místech Tobiášovy sklářské huti
    Dřevěná vyřezávaná socha na lesní mýtině v místech Tobiášovy sklářské huti
  • Odstřihy skla nalezené na místě zaniklé „Graffenhütte am der Moldau“ (Hraběcí Huti nad Vltavou)
    Odstřihy skla nalezené na místě zaniklé „Graffenhütte am der Moldau“ (Hraběcí Huti nad Vltavou)
  • Skalní útvar zvaný Pivní hrnec
    Skalní útvar zvaný Pivní hrnec
  • Kolekce páteříků vyráběných a nalezených v okolí Kvildy
    Kolekce páteříků vyráběných a nalezených v okolí Kvildy

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Adam a Eva v ráji. (Podmalba na skle – Kvilda, 19. století)

Jako první byla osídlena vlastní („centrální“) Kvilda. Později v souvislosti s rozvojem hamrů a skláren vznikly části obce Hamerské Domky, Svatý Jan a Hraběcí Huť. Nejmladší osídlení je v částech obce Lesní Chalupy a Vilémov. Počet místních obyvatel kulminoval ve druhé polovině 19. století a potom s několika dílčími výkyvy (v roce 1900 a v roce 1920) zvolna jejich počet klesal.[9]

Významný pokles počtu obyvatel způsobil odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války a následné nedostatečné dosídlování osadníky z vnitrozemí. To bylo příčinou úplného zániku osídlení v částech obce Hraběcí Huť a Lesní Chalupy. Až do konce 50. let dvacátého století přicházeli noví osadníci, díky nimž se počet obyvatel mírně navyšoval. Zhruba od 60. let dvacátého století ale počet obyvatel zvolna klesal. V roce 2011 byl počet obyvatel mnohem nižší než v minulosti, hustota obyvatel v okrajových částech obce byla nižší na rozdíl od středu obce Kvilda, kde byla hustota obyvatel naopak vyšší než v minulosti.[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Peter (1858–1935), německý učitel, básník a spisovatel, narodil se v Bučině.
  • Franz Reinisch (1903–1942), na Kvildě působící německý kněz, který byl popraven kvůli tomu, že odmítl přísahat věrnost Adolfu Hitlerovi.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec Bučina byla 16. února 1952 připojena k obci Kvilda.[19] K 1. lednu 1955 je obec / osada Bučina vedena jako zaniklá.[20]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Vilémov[editovat | editovat zdroj]

Vilémov je část obce Kvilda. Nachází se na levém břehu Teplé Vltavy, v jihovýchodní části Kvildy, asi 800 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Vilémov se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 1050 m a je situován zhruba na jižním úpatí jedné z kvildských tisícovek (vrch Orel 1182 m). Vilémov patří k nejzachovalejším částem obce, nachází se zde tzv. hamerské domky – ukázka šumavské lidové architektury.[21][p. 4]

  • Pohledy na kvildské tisícovky z horního konce Vilémova
  • Na obzoru jsou: Stanová hora, Vysoký stolec a Stolová hora
    Na obzoru jsou: Stanová hora, Vysoký stolec a Stolová hora
  • Na obzoru jsou: Stráž a Černá hora
    Na obzoru jsou: Stráž a Černá hora

Hamerské Domky[editovat | editovat zdroj]

Hamerské Domky je místní část vsi Kvilda. Nachází se na pravém břehu Teplé Vltavy, v jižní části Kvildy, asi 600 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Hamerské Domky se rozkládají v nadmořské výšce přibližně 1050 m a nacházejí se v pomyslném trojúhelníku tvořeném dvěma silnicemi: silnicí Kvilda – Borová Lada a silnicí Kvilda – Bučina.[9]

  • Pohledy
  • Kvilda – Vilémov (dolní část)
    Kvilda – Vilémov (dolní část)
  • Kvilda – Vilémov (horní část)
    Kvilda – Vilémov (horní část)
  • Kvilda – Hamerské Domky
    Kvilda – Hamerské Domky

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Lyžařská škola

Kultura a turismus[editovat | editovat zdroj]

Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny

Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.

V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[22]

Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.

Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.

Infocentrum Národního parku Šumava

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[23]

Návštěvnické centrum Národního parku Šumava[editovat | editovat zdroj]

Národní park Šumava má v Kvildě návštěvnické centrum, které je věnováno jelenovitým a rysovi ostrovidovi. U tohoto centra je rozsáhlé parkoviště. Venkovní součástí návštěvnického centra je jelení a rysí výběh. Je umožněn průchod jelením výběhem (rozloha cca 9 hektarů), a to jen s průvodcem. Mimo to je zde naučný okruh.[24]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vánoční strom u kostela sv. Štěpána

Rekordy šumavské obce[editovat | editovat zdroj]

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými rekordy. Jsou jimi nejvýše položená obec[5], nejstudenější místo v republice[25], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[26] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu sloužil 26,5 m[5] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používalo více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[27] V roce 2013 pak byl tento rekord připsán smrku v orlickoústeckém Mladkově.[28] Smrk u kostela svatého Štěpána byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen.[29]

Kvildské lidové podmalby na skle[editovat | editovat zdroj]

Koncem 18. století vznikla na Kvildě jedna z nejznámějších dílen na výrobu lidových podmaleb na skle. Zakladateli byli tři malíři původem z Raimundsreutu – bratři Johann a Bernhard Peterhanslovi a Kaspar Hilgart z Kreuzbergu. Postupně se tvorba na Kvildě začala odlišovat od Raimundsreutských obrázků. Pro kvildské práce jsou typickým rozlišovacím znakem hnědo-červené kontury tělových partií zobrazovaných postav.[30]

Film Král Šumavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení druhé světové války.[31] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu, však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůr v okrese Klatovy.[32]

  • Kvilda na dobových fotografiích (kolem roku 1930) zveřejněných na informačních tabulích
  • Pohled na severní část obce (větší vzdálenost)
    Pohled na severní část obce (větší vzdálenost)
  • Pohled na severní část obce (bližší vzdálenost)
    Pohled na severní část obce (bližší vzdálenost)
  • Pohled na jižní část obce
    Pohled na jižní část obce
  • Kvilda na dobových fotografiích
  • Strunzova pila (mezi léty 1930 až 1945)
    Strunzova pila (mezi léty 1930 až 1945)
  • Horský dům s polovalbovou střechou(mezi léty 1930 až 1945)
    Horský dům s polovalbovou střechou(mezi léty 1930 až 1945)
  • Kaple svatého Štěpána (Mariánská, Trömlova) (kolem roku 1930)
    Kaple svatého Štěpána (Mariánská, Trömlova) (kolem roku 1930)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Obyvatelstvo Kvildy bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.
  2. ↑ Meteorologická stanice Perla v mrazové kotlině na Jezerní slati je součástí rozsáhlé sítě měřicích meteo–stanic, kterou obsluhuje pan Antonín Vojvodík spolu se svými dobrovolnými spolupracovníky.[15]
  3. ↑ Mrazový den je takový, kdy denní minimální teplota klesne pod 0 °C. Ledový den je takový, kdy denní maximální teplota klesne pod 0 °C.[15]
  4. ↑ GPS souřadnice Vilémova: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 63. 
  5. ↑ a b c redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ Agentura Dobrý den. Nejvýše položená obec [online]. 2011. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda. Základní údaje [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Kvilda, s. 101. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3. 
  10. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 12. 
  11. ↑ FRÖHLICHOVÁ, Leona. Dveře se zabouchly, školy musely skončit. denik.cz [online]. 29-05-2013. Dostupné online. 
  12. ↑ Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.
  13. ↑ Turistická mapa KČT "Šumava Povydří" (číslo 65).
  14. ↑ Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. Region Plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Informační přehled naměřených meteo–hodnot vyvěšený v nejvyšším patře vyhlídkové věže u Jezerní slati
  16. ↑ ŠumavaNet.CZ. Kostel sv. Štěpána a hřbitov [online]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d Text „Sklářství“ na tabulce na stěně expozice muzea ve Kvildě stručně shrnující historii skláren v těsném okolí Kvildy.
  18. ↑ a b BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte. 1. [s.l.]: [s.n.] 298 s. ISBN 978-3-87553-206-7. S. 35. 
  19. ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  20. ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 562. 
  21. ↑ hamerské domky Kvilda – Vilémov [online]. [cit. 2019-08-05]. Lokalita: kvildsko; dřevěné hamerské domky (ukázka šumavské lidové architektury) se nachází v nejzachovalejší části Kvildy s názvem Vilémov. Dostupné online. 
  22. ↑ ŠumavaNet.CZ. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ Národní park Šumava. IS Kvilda [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  24. ↑ Návštěvnické centrum Kvilda. Národní park Šumava [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  25. ↑ Agentura Dobrý den Pelhřimov. Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce [online]. 2011-12-09. Certifikát Dostupné online]. 
  26. ↑ ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. rozhlas.cz [online]. 2013-09-20. Dostupné online. 
  27. ↑ PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13. 
  28. ↑ (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online. 
  29. ↑ Šumavská Kvilda dnes přišla o jeden ze svých symbolů – nejvyšší živý vánoční strom. Události v regionech [online]. Česká televize, 30. 7. 2019. Dostupné online. 
  30. ↑ KAFKA, Luboš. Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech. [s.l.]: Muzeum Šumavy v Sušici, 1998. 38 s. 
  31. ↑ filmová místa.cz. Král Šumavy [online]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČSFD. Král Šumavy [online]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části obce Kvilda
Části obce
Města, městyse a obce okresu Prachatice
Babice • Bohumilice • Bohunice • Borová Lada • Bošice • Budkov • Buk • Bušanovice • Čkyně • Drslavice • Dub • Dvory • Horní Vltavice • Hracholusky • Husinec • Chlumany • Chroboly • Chvalovice • Kratušín • Křišťanov • Ktiš • Kubova Huť • Kvilda • Lažiště • Lčovice • Lenora • Lhenice • Lipovice • Lužice • Mahouš • Malovice • Mičovice • Nebahovy • Němčice • Netolice • Nicov • Nová Pec • Nové Hutě • Olšovice • Pěčnov • Prachatice • Radhostice • Stachy • Stožec • Strážný • Strunkovice nad Blanicí • Svatá Maří • Šumavské Hoštice • Těšovice • Tvrzice • Újezdec • Vacov • Vimperk • Vitějovice • Vlachovo Březí • Volary • Vrbice • Záblatí • Zábrdí • Zálezly • Zbytiny • Zdíkov • Žárovná • Želnava • Žernovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kvilda&oldid=23260925“