Hřib bronzový: Porovnání verzí
+Údolí Kunratického potoka |
m linkfix |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| řád = [[hřibotvaré]] (Boletales) |
| řád = [[hřibotvaré]] (Boletales) |
||
| čeleď = [[hřibovité]] (Boletaceae ) |
| čeleď = [[hřibovité]] (Boletaceae ) |
||
| rod = [[Hřib]] (''Boletus'') |
| rod = [[Hřib (Boletus)|hřib]] (''Boletus'') |
||
| binomické jméno = Boletus aereus |
| binomické jméno = Boletus aereus |
||
| druh popsal = Sow.: Fr. |
| druh popsal = Sow.: Fr. |
Verze z 7. 12. 2012, 18:59
Hřib bronzový | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae ) |
Rod | hřib (Boletus) |
Binomické jméno | |
Boletus aereus Sow.: Fr. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib bronzový (Boletus aereus Bull. ex Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.
Synonyma
- Boletus edulis f., subsp. (Fries) Konrad and Maublanc[zdroj?]
- Boletus vaccinus Pers.
- Dictyopus aereus
- Tubiporus aereus (Fries) Karsten
- Tubiporus edulis ssp. aereus
Rozšíření
Hřib bronzový patří společně s hřibem smrkovým, dubovým a borovým mezi takzvané pravé hřiby. Vyskytuje se především ve střední a jižní Evropě (nejvíce Itálie, Francie a státy bývalé Jugoslávie), vzácně i v chladnějších podnebích. V Česku je tento hřib již vzácný a je v červeném seznamu ohrožených druhů. Patří mezi několik málo zákonem chráněných[zdroj?] hub u nás, za jejichž sebrání hrozí peněžní pokuta[zdroj?] až 50 000 Kč. Je to teplomilný druh. U nás je možno jej nalézt roztroušeně na jižní Moravě (především okolí Uherského Hradiště), dále v jižních Čechách (Třeboňsko) a v polabí (například utajená lokalita u Chlumce nad Cidlinou). Můžeme ho nalézt v létě a na podzim. Ještě za první republiky patřil mezi běžné hřiby našich dubových lesů. Společně s hřibem královským a muchomůrkou císařkou se však po druhé světové válce pomalu z Českých a Moravskách dubin začal ztrácet. Ještě v 60. letech minulého století však patřil společně s dalšími jmenovanými druhy na území ČSSR mezi zákonem povolené houby k prodeji na trhu. Dnes je hojnější na jižním Slovensku a v Maďarsku. Roste převážně pod duby, habry a kaštanovníky na vápencovém podkladě. V Itálii jej sbírají mimo les v odlehlých křovinách.
V rámci chráněných území České republiky byl hřib bronzový popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
- Karlštejn[2] (okres Beroun)
- Kulivá hora[3] (okres Praha-západ)
- Žernov[4] (okres Pardubice)
- Údolí Kunratického potoka[5] (Praha)
Použití
Hřib bronzový je dobře znám pro své využití v gastronomii, někdy je dokonce oceňovanější než hřib borový. Údajně je ze všech pravých hřibů nejlahodnější. Doporučuje se však nasbírané plodnice nakrájet na tenké plátky a usušit. Vůně a posléze chuť v jídle se tak ještě zvýrazní. Na území ČR je však zakázáno jej sbírat pro kuchyňské použití.[zdroj?] Na problémy se zákonem narážejí i mykologové, kteří jednou do roka vyloupnou jednu plodnici třeba pro účely houbařské výstavy a podobně.[zdroj?]
Nežádoucí účinky
Vykazuje nesnášenlivost s alkoholem, kávou a čajem, projevující se podobnými příznaky, jaké byly popsány u hnojníků (BUDMIGER a KOCHER 1982).
Galerie
-
skupina
-
starší plodnice
-
houbařův úlovek
-
houbařův úlovek
-
na poštovní známce
Odkazy
Reference
- ↑ a b c SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178 - 185.
- ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. NPR Karlštejn [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo životního prostředí České republiky. PR Kulivá hora [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
- ↑ MIKESKA, Miroslav, Romana Prausová, Světlana Vránová, Lukáš Řádek. Plán péče pro přírodní rezervaci Žernov na období 2010 - 2019 [online]. pardubickykraj.cz, 2004-10-30, rev. 2010-02-23 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online.
- ↑ JILEČKOVÁ, Vladimíra. Plán péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice pro období 2011–2015 [online]. praha-kunratice.cz, 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné online.
Literatura
- SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.