Smetanova síň
| Smetanova síň Obecního domu | |
|---|---|
 Smetanova síň Obecního domu, zkouška domovského symfonického orchestru FOK | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekti | Antonín Balšánek a Osvald Polívka |
| Výstavba | 1905–1912 |
| Přestavba | rekonstrukce v letech 1994–1997 |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Pojmenováno po | Bedřich Smetana |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Republiky 1090/5 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′15″ s. š., 14°25′42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11738/1-449 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Obecní dům) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smetanova síň Obecního domu hlavního města Prahy na Náměstí Republiky je secesní koncertní sál pro 1200 diváků, jenž je také hlavním koncertním sálem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Smetanova síň Obecního domu vznikla v letech 1905–1912 podle návrhu architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky a na její výzdobě se podílela řada významných umělců. Slavnostně otevřena byla 5. ledna 1912.[1] V letech 1992–1994 prošla s celou budovou důkladnou rekonstrukcí.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Smetanova síň je umístěna v patře a zabírá téměř celé střední křídlo budovy až do střechy. Vstupuje se do ní několika vchody, hlavní vstup je z ústředního foyer v prvním patře. Sál má zhruba obdélný půdorys s obloukovitě zakončenými kratšími stranami. Nad hlavním vchodem (ze strany Náměstí Republiky) je hlavní balkon, na opačné straně pódium a varhany. Po delších stranách jsou v širokých segmentovitých výklencích lóže, balkony a nahoře galerie, kterým se podle jejich tvaru říká „mušle“. Strop sklenutý plackou na čtyři rohové pilíře má uprostřed velké eliptické okno.[2]
Sochařskou výzdobu tvoří dvě štuková sousoší po stranách pódia, „Vyšehrad“ a „Slovanské tance“ od Ladislava Šalouna. Reliéfy na parapetech balkonů a galerií od Josefa Nováka představují české skladatele. Další plastiky a štuky jsou od Ladislava Kofránka a Josefa Kalvody. Malby na stropě a na stěnách (alegorie Hudby, Tance, Poezie a Drama) jsou od Karla Špillara.[2]
Varhany v opačném čele sálu vyrobila roku 1912 firma Jan Tuček z Kutné Hory. Varhany mají tři manuály, 72 rejstříků a přes 4000 píšťal.
Smetanova síň a celý Obecní dům je pozoruhodně zachovaný celek secesního umění, od architektury, plastik a maleb až po drobná díla uměleckých řemesel vynikající kvality, jako jsou svítidla, lustry nebo mříže. I poslední rekonstrukce pečlivě dbala na to, aby byl sál obnoven přesně v původní podobě i s těmito detaily. Konzervativní, spíše novobarokní architekturu se secesní výzdobou následující generace českých umělců v meziválečné době ostře odmítala, díky nedávnému oživení zájmu o secesi však přitahuje i Smetanova síň množství návštěvníků a turistů.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Smetanova síň -
Varhany -
Smetanova síň, interiér
,_Prague_-_9006.jpg)
Využití[editovat | editovat zdroj]
Obecní dům a Smetanova síň je sídlem Symfonického orchestru FOK, konají se zde ale i koncerty jiných symfonických orchestrů a pěveckých sborů, koncerty populární hudby, plesy i velká slavnostní shromáždění. Bývají zde velké koncerty Pražského jara a další.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.fok.cz/obecni-dum-smetanova-sin
- ↑ a b c Smetanova síň na stránkách Obecního domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
- ↑ P. Vlček, Umělecké památky Prahy. Staré Město", str. 540.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město". Praha 1996, str. 539n.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smetanova síň na Wikimedia Commons - Smetanova síň na stránkách Obecního domu
