Seznam jazykových rodin
Následující rodiny jsou seřazeny podle zeměpisného hlediska bez ohledu na jejich případnou mezirodinovou příbuznost.
Rodiny Evropy, severní, západní a jižní Asie
[editovat | editovat zdroj]- indoevropské jazyky
- uralské jazyky
- jukagirské jazyky (někdy řazeny k uralským jazykům)
- altajské jazyky (někdy včetně japonských-rjúkských jazyků, korejštiny a Ainštiny)
- severokavkazské jazyky
- jihokavkazské jazyky (kartvelské jazyky)
- dené-jenisejské jazyky (Jazyky na-dené jsou rozšířeny v Americe)
- čukotsko-kamčatské jazyky
- eskymácko-aleutské jazyky
- Eskymácké jazyky (někdy považované za samostatný jazyk)
- Aleutština (někdy považovaná za skupinu jazyků)
- drávidské jazyky
- elamitské jazyky (†) (snad příbuzné drávidským)
- tyrhenské jazyky (†) (snad příbuzné indoevropským a etruštině)
Rodiny východní a jihovýchodní Asie a Pacifiku
[editovat | editovat zdroj]- sinotibetské jazyky
- japonsko-rjúkjúské jazyky (jazyky fuyu; někdy bývají řazeny k altajským jazykům)
- austroasijské jazyky
- austronéské jazyky
- tajsko-kadajské jazyky
- jazyky hmong-mien (miao-jao)
- andamanské jazyky
- velkoandamanské jazyky
- jihoandamanské jazyky (také pod názvem onge-jarawa)
- sentinelština – neprozkoumaný jazyk
Rodiny severní Afriky a jihozápadní Asie
[editovat | editovat zdroj]Rodiny subsaharské Afriky
[editovat | editovat zdroj]- nigerokonžské jazyky (někdy nigerokordofánské či kongo-kordofánské jazyky)
- nilosaharské jazyky
- kojsanské jazyky
- jazyky sandawe a hadza (sv. Afrika)
- jazyky křováků a hotentotů (jižní Afrika)
Rodiny původních obyvatel Ameriky
[editovat | editovat zdroj]Počet rodin indiánských jazyků se obvykle stanovuje přibližně na 86. To je způsobeno hlavně rozdrobeností a různorodostí obyvatelstva. Uvádíme proto pouze základní přehled.
- eskymácko-aleutské jazyky
- indiánské jazyky
- jazyky Severní Ameriky
- dené-jenisejské jazyky
- jazyky na-dené (např. navažština)
- makro-algonkinský kmen
- makro-siuský kmen
- siusko-katóbské jazyky (sújsko-katóbské j., siouxsko-katóbské j.)
- siuské jazyky (např. lakotština)
- irokézské jazyky
- jazyky kaddo
- siusko-katóbské jazyky (sújsko-katóbské j., siouxsko-katóbské j.)
- jazykový kmen hoka
- penutijský kmen
- jazyky sahaptin-nez percé
- aztécko-tanoský kmen
- kajova-tanoské jazyky (j. kiowa-tano) (např. kajovština)
- juto-aztécké jazyky (např. komančština)
- dené-jenisejské jazyky
- mezoamerické jazyky
- penutijský kmen
- aztécko-tanoský kmen
- juto-aztécké jazyky (např. nahuatl (aztéčtina))
- jazykový kmen oto-mangue
- jazyky otomí-pame
- olmécké jazyky (popolocké j.)
- mištécké jazyky (mixtecké j.)
- zapotécké jazyky
- makro-čibčský kmen
- jazyky misumalpa
- jazyky Jižní Ameriky
- makro-čibčský kmen
- žé-pano-karibský kmen
- andsko-ekvatoriální kmen
- kečumaránské jazyky (např. kečuánština, ajmarština)
- jazyky tupí (např. guaraní)
- jazyky Severní Ameriky
Rodiny původních obyvatel Austrálie, Tasmánie, Papuy Nové Guiney a přilehlých ostrovů
[editovat | editovat zdroj]Obvykle se rozlišuje 16 původních australských jazykových rodin a 16 rodin papuánských jazyků. Uvádíme proto pouze základní přehled.
- austrálské jazyky
- pama-nyunganské jazyky a další
- tasmánské jazyky (†)
- papuánské jazyky
- rodina trans-novoguinejská a další
Izolované jazyky
[editovat | editovat zdroj]Izolované jazyky jsou jazykovými rodinami o jednom jazyku a je jich okolo 88 (bez původních jazyků Ameriky, Austrálie a Papuy pouze zhruba 14, např. burušaski, baskičtina, nehali, kušunda, ainština a některé vymřelé, např. sumerština).
Tradiční, geografické jazykové skupiny a jazykové svazy
[editovat | editovat zdroj]- kavkazské jazyky – severozápadokavkazské jazyky, severovýchodokavkazské jazyky a jihokavkazské jazyky
- paleoasijské (paleosibiřské) jazyky – čukotsko-kamčatské jazyky, jukagirské jazyky, jenisejské jazyky, giljačtina a ainština
Navrhované jazykové nadrodiny
[editovat | editovat zdroj]- uralsko-altajská – uralské jazyky, jukagirština, altajské jazyky a japonština s korejštinou
- pontská – sdružuje indoevropské jazyky a severozápadokavkazské jazyky
- euroasijská – zahrnuje indoevropskou, altajskou, uralskou, eskymo-aleutskou a čukotsko-kamčatskou jazykovou rodinu a (někdy i) některé starověké jazyky Středomoří, jako byla např. etruština.
- nostratická – euroasijské jazyky, kartvelské jazyky, drávidské a vymřelá elamština (někdy), starověká sumerština (někdy) a afroasijské jazyky
- amerindská – indiánské jazyky kromě skupiny na-dené
- dené-kavkazská – sinotibetské jazyky, jazyky na-dené, severokavkazské jazyky, burušaskí, kušunda[nedostupný zdroj], jenisejské jazyky, baskičtina a (někdy) starověká sumerština, churritština či některé starověké jazyky Středomoří, jako byla např. etruština.
- austrická – austroasijské jazyky, austronéské jazyky, tajsko-kadajské jazyky a hmong-mienské jazyky (případně i včetně jazyka nahali a ainštiny)
- indopacifická – zahrnuje papuánské jazyky, andamanské jazyky a vymřelé tasmánské jazyky
- austrálská – rodina pama-nyungan a další jazyky původních austrálců kromě tasmánských
- egejská – skupina vymřelých jazyku Středomoří, zahrnující např. etruštinu a mínojštinu
Kromě výše uvedených jazyků, které vznikly spontánně na základě potřeby dorozumívání se hlasem, existují také jazyky, které byly vytvořeny uměle.
- Mezinárodní pomocné jazyky
- Volapük (první mezinárodní umělý jazyk, vrchol rozvoje 1879–1890).
- Esperanto, (aktivně jej používají asi 2 miliony lidí, stovky lidí jej mají jako rodný)
- Ido reformované esperanto, aktivně ho používá cca 500 lidí.
- Novial sólový projekt reformy ido, autorem byl dánský lingvista Otto Jespersen
- Occidental neboli Interlingue, dnes již neužívaný umělý jazyk, jehož autorem byl Estonec Edgar de Wahl.
- Interlingua
- Basic English je 850 speciálně vybraných anglických slov. Na podobném principu, ne však tak striktním je založena Simple English Wikipedia.
- Slovio je umělý jazyk na základě zobecnění slovanských jazyků, který v roce 1999 vytvořil Mark Hucko.
- Toki pona v roce 2001 prezentovala kanadská lingvistka Sonja Elen Kisa.
- Sci-fi a fantasy jazyky
- Středozemě (z knih J. R. R. Tolkiena)
- Star Trek
- Programovací jazyky
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků, Albatros, Praha, 1989.