Přírodní park Horní Střela
 Horní Střela | |
|---|---|
 Přírodní park Horní Střela | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1978 |
| Rozloha | 9 992 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Plzeň-sever, Karlovy Vary |
| Souřadnice | 50°4′41,16″ s. š., 13°18′3,96″ v. d. |
  Horní Střela | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Střela je přírodní park rozkládající se převážně v severní části okresu Plzeň-sever a na jihovýchodním okraji okresu Karlovy Vary. Chrání meandrovitě budované hluboké údolí řeky Střely s typickými lesními porosty na skalnatých svazích. Bohatá květnatá společenstva termofilního a subxerofilního charakteru prolínají společenstva submontánní vegetace.
V současnosti zaujímá přírodní park plochu 9 991,6 ha a jeho hranici vymezují sídla Štichovice, Česká Doubravice, Brdo, Vysočany, Kotaneč, Radotín, Vladořice, Kolešov, Chyše, Podštěly, Žďárek, Tis u Blatna, Žihle, Hluboká, Kalec, Velká Černá Hať, Strážiště, Mladotice a Křečov. V centru přírodního parku se nachází Rabštejn nad Střelou.
Nejvyšším vrcholem přírodního parku je Vladař (693 m n. m.). Dalšími významnými vrcholy jsou Kanešův kopec (633 m n. m.), Jezerský vrch (589 m n. m.) a Gamberk (538 m n. m.). Nejnižším bodem parku je tok řeky Střely pod Strážištěm (346 m n. m.).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přírodní park Horní Střela byl vyhlášen jako oblast klidu na území okresu Plzeň-sever v roce 1978 na ploše 6 813 ha, v roce 1997 byla vyhlášeno přiléhající území o výměře 3 179 ha v okrese Karlovy Vary.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologie
[editovat | editovat zdroj]
Podloží území tvoří fylitické břidlice, grafitické a kyzové břidlice, fylity, v menším rozsahu dvojslídné svory a granodiority.[1] Značný význam měla v minulosti těžba velmi slabě metamorfovaných fylitických břidlic (tzv. pokrývačských břidlic) v okolí Střely u Rabštejna nad Střelou a Manětína. Tyto břidlice byly použity jako střešní krytiny u řady historických památek například na katedrále sv. Víta v Praze, na hradě Karlštejn, ale i v zahraničí.[2] Do severní části parku zasahují magmatické horniny čistecko-jesenického masivu. V severozápadní části území se nacházejí třetihorní čedičové suky, například vrch Vladař 693 m n. m., výrazná krajinná dominanta s charakteristickým plochým temenem. V území je několik významných tektonických zlomů, zejména Žihelská brázda. Na zlomovém svahu Žihelské brázdy se nacházejí žulová skalní města se sutěmi.
Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Na tektonické zlomy jsou vázány vodní toky. Většina území je odvodňována do Berounky, malá část na severu a severovýchodě do Ohře. Nejvýznamnějším vodním tokem je Střela, která se pod Chyší zařezává do terénu a v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon. Dalšími menšími vodními toky v oblasti jsou Manětínský a Hrádecký potok.
Flóra
[editovat | editovat zdroj]V oblasti převládají hospodářské smrkové a borovicové porosty, na skalnatých okrajích reliktní bory, v potočních nivách olšiny. Lokálně se zachovaly původní listnaté dřeviny, např. javor mléč, javor klen, habr obecný, buk lesní, dub letní a dub zimní, lípa malolistá a lípa velkolistá. Nejcennější suchomilná a teplomilná vegetace se nachází na izolovaných čedičových kupách, kde roste například skalník celokrajný (Cotoneaster integrrimus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a hlaváč fialový (Scabiosa columbaria).[1]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Na území parku se ze savců hojně vyskytuje vysoká zvěř, prase divoké (Sus scrofa) a u Střely vydra říční (Lutra lutra), z obojživelníků a plazů ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Významný je výskyt sov a dravců, například výra velkého (Bubo bubo), sýčka obecného (Athene noctua), puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus).[1]
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Oblast je turisticky hojně navštěvována, v přírodním parku se nacházejí významné kulturní a historické památky, ke kterým patří například zámek v Rabštejně nad Střelou, kostel sv. Martina ve Strážišti nebo hradiště Vladař.
Územím přírodního parku procházejí naučné stezky Cesta za pověstí, Rabštejn-Střela a Sklárna.
Maloplošná chráněná území
[editovat | editovat zdroj]Na území přírodního parku se nachází maloplošná chráněná území:
- přírodní rezervace Střela
- přírodní rezervace Vladař
- přírodní památka Jezerský vrch
- přírodní památka U Báby – U Lomu
Nučická lípa je jediným památným stromem na území přírodního parku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-68-9. S. 208, 368.
- ↑ SVOBODA, Josef, kolektiv. Encyklopedický slovník geologických věd. Svazek 1. Praha: Academia, 1983. S. 393.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Horní Střela na Wikimedia Commons - Koudelková, Petra. Ochrana krajiny s významnými kulturně historickými hodnotami – Přírodní park Horní Střela. Bakalářská práce, 2019.
