Nový rybník (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Nový rybník
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Rybník a umělý mokřad zbudovaný v místě propadliny po zaniklých dolech. Uměle vytvořené hnízdní ostrůvky.
Rybník a umělý mokřad zbudovaný v místě propadliny po zaniklých dolech. Uměle vytvořené hnízdní ostrůvky.
Základní informace
Vyhlášení2. ledna 2007
VyhlásilKrajský úřad Plzeňského kraje
Nadm. výška330 m n. m.
Rozloha12,85 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPlzeň-sever
UmístěníÚherce
Souřadnice
Nový Rybník
Nový Rybník
Další informace
Kód3374
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Nový rybník je přírodní rezervace vyhlášená krajským úřadem Plzeňského kraje 2. ledna 2007 vyhláškou číslo 6/2006. Nachází se v katastrálním území obce Úherce u Nýřan. Geomorfologicky leží v Plaské pahorkatině. Důvodem ochrany jsou hnízdiště a migrační stanoviště vodních ptáků a mokřadní ekosystém.

Historie lokality[editovat | editovat zdroj]

Původně zde byl rybník vytvořený v propadlině po zaniklých dolech. Díky intenzivnímu zemědělskému hospodaření na okolních pozemcích byla celá lokalita meliorovaná. Poloha lokality v mělkém údolí kam se stéká povrchová voda ale i podzemní vodní zdroj nedovolily plné zemědělské využití. Díky tomu byl mělký, částečně rákosím zarostlý mokřad, založen lidovými myslivci jednoduše tak, že byla plechovou záslepkou ucpána roura mostního propustku. Tak byla vytvořena jakási hráz která způsobila zaplavení podmáčených luk mělkého údolí. V průběhu let se tento mokřad stal významným hnízdištěm vodního ptactva a zejména racků chechtavých. Mimo racků zde hnízdí například i potápky černokrké, kachny divoké, poláci velcí, lysky černé, labutě velké, motáci pochopi a v rákosinách desítky menších druhů ptactva. Na podzim a z jara zde lze na tahu vidět například divoké husy, lžičáky pestré, čírky obecné i modré, volavky bílé či popelavé, nespočet bahňáků či orlovce říčního, orla mořského a kormorány. Přirozená skladba ryb, vegetační kryt, dostatek potravy a atraktivní mělčiny s otevřenou vodní hladinou jsou útočištěm pro několik desítek vzácných i běžných druhů živočichů.

Příprava a vznik rezervace[editovat | editovat zdroj]

Rezervaci vznikla na popud Odboru ochrany životního prostředí Plzeňského kraje a za vydatné pomoci občanského sdružení DES OP. Dobrovolníci nejprve vyčistili vodní hladinu, rákosiny i přilehlé pozemky. Další akcí byla oprava provizorního přepadu mokřadu a nejzajímavější aktivitou bylo vybudování dvou umělých hnízdních ostrůvků.

Hráz a regulace hladiny[editovat | editovat zdroj]

Požadavek na zachování relativně stálé hladiny a možnost její přiměřené regulace byl jedním ze stěžejních požadavků pro celý ekosystém. Bylo tedy nezbytné opravit hráz, odtok a vybudovat bezpečností přepad. Bezpečnostní přepad na hrázi mokřadu byl technicky nejnáročnější částí. Na stávající rouru mostního propustku byl nainstalován 280kilogramový pozinkovaný trychtýř s možností regulace výšky vodní hladiny. Instalace se musela obejít bez vypuštění mokřadu. Proto byla po dobu výstavby hladina udržována provizorní sypanou hrází která byla po dokončení prací odstraněna.

Umělé hnízdní ostrůvky[editovat | editovat zdroj]

Ostrůvky o rozměrech 3 × 2 m byly vybudovány na akátových kůlech zatlučených do dna mokřadu. Vlastní hnízdní plochu tvoří dřevěné hranoly a trámky posypané jemnými křemínky. K vodní hladině jsou ostrůvky přiblíženy pevně ukotvenými náběhovými plochami. Okolí ostrůvků je osázeno nízkými drny vodní trávy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]