Brdo (Manětín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brdo
Frantův vodní mlýn
Frantův vodní mlýn
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 (2021)[1]
Katastrální územíBrdo u Manětína (3,88 km²)
Nadmořská výška450 m n. m.
PSČ331 01
Počet domů17 (2021)[2]
Brdo
Brdo
Další údaje
Kód části obce91456
Kód k. ú.691453
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brdo (německy Brdo) je vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá 388,42 hektaru.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původně pomístní jméno brdo ve staročeštině označovalo vrch, který míval skalnatý hřeben. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „de Birda“ (1321), „de Berd“ (1325) a brdo (1546).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1321.[4]

V devatenáctém století vesnice patřila ke křečovské faře a od roku 1859 k manětínské farnosti. Do Manětína také docházely děti z Brda do školy, s výjimkou let 1935–1938, kdy chodily do Hrádku, v němž tehdy fungovala česká menšinová obecní škola.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se nachází na strmém svahu nad Hrádeckým potokem, tři kilometry severovýchodně od Manětína v nadmořské výšce 450 metrů. Leží na západním okraji přírodního parku Horní Střela. Brdo sousedí na severu s Hrádkem, na jihovýchodě s osadou Kocanda, na jihozápadě s Vuršovým Mlýnem a Manětínem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 86 obyvatel (z toho 36 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a dva cizinci. Kromě jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 83 obyvatel: 82 Čechoslováků a jednoho Němce. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale ve vsi žili také dva evangelíci, sedm členů církve československé a jeden člověk bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 116 112 85 72 86 86 83 48 44 33 29 30 27 27 18
Počet domů 15 15 14 15 15 16 16 19 19 11 11 9 13 17 17

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se vesnice v roce 1850 stala osadou obce Česká Doubravice. Roku 1878 se Brdo stalo samostatnou obcí, jejíž obecní úřad ukončil činnost 10. května 1945, kdy jej nahradil místní národní výbor.[5] Od roku 1960 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever.[10]

Starosty obce byli:[5]

  • Josef Malec (1878–1881)
  • Josef Hanzlíček (188–1884)
  • Josef Malec (1885–1889)
  • Vojtěch Jícha (1890–1895)
  • Jan Korsa (1896–1898)
  • Josef Hanzlíček (1899–1901)
  • Martin Bušek (1902)
  • František Pešek (1903–1904)
  • Josef Soukup (1905–1908)
  • Martin Bulín (1908–1911)
  • Josef Soukup (1911–1914)
  • Jan Korsa (1914–1919)
  • Václav Číže (1919–1921)
  • Matěj Maxa (1922–1932)
  • Josef Bulín (1932–1938)
  • Jan Havlík (1938–1941)
  • Josef Bulín (1942–1945)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dům čp. 11[11]
  • Frantův mlýn v údolí Manětínského potoka[12]
  • Eneolitické hradiště a zaniklý hrad Brdo na hranici katastrálního území mezi Brdem a Hrádkem
  • Kaple na návsi z roku 1894[13]
  • U silnice do Manětína stojí dvě kaple ze druhé poloviny devatenáctého století. Uvnitř jedné z nich stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1773 na soklu, který je o padesát let starší.[13]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Brdo u Manětína [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brdo, s. 172. 
  5. a b c NOVÁ, Kateřina; HUBKA, Petr; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Brdo (1830) 1850–1945 [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2009 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 36. Dostupné online. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-13]. Identifikátor záznamu 156654 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-13]. Identifikátor záznamu 181244515 : Frantův vodní mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  13. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Manětín, s. 510. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]