Hromnické jezírko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hromnické jezírko
Pohled na jezírko
Pohled na jezírko
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Zeměpisné souřadnice 49°51′1″ s. š., 13°26′41″ v. d.
Rozměry
Rozloha 2 ha
Délka 190 m
Šířka 130 m
Max. hloubka 18 m
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Hromnické jezírko
Zamrzlé Hromnické jezírko.JPG
Datum vyhlášení 7. března 1975[1]
Kód ÚSOP 619
Lokalita Hromnice (okres Plzeň-sever)
Výška 340 – 384[1] m n. m.
Výměra 12,41 ha
Seznam CHÚ v okrese Plzeň-sever
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Hromnické jezírko
Green pog.svg
Hromnické jezírko

Hromnické jezírko (nebo též Červené jezírko) je přírodní památka u Hromnice nedaleko Třemošné. Jezírko o šířce 130 m, délce 190 m a hloubce až 18 m vzniklo 60 m pod úrovní okolního terénu závalem odvodňovací štoly krátce po zastavení těžby břidlice.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí jezírka jsou šedé haldy, severní a jižní stěna jezera jsou zajímavé pro biology jako extrémní stanoviště. Roku 1975 bylo jezírko s okolím na ploše 12,2 ha vyhlášeno přírodní památkou.

Pohled k západní části jezírka

Výroba vitriolu[editovat | editovat zdroj]

Jezírko je památkou na těžbu břidlice, která je zmiňována již roku 1578. Od středověku sloužila břidlice k výrobě kamence, který byl používán jako bělidlo v textilní výrobě. Na začátku 19. století byla objevena možnost z hromnické břidlice získávat dýmavou kyselinu sírovou, lidově zvanou vitriol a v chemickém průmyslu také oleum.

Od roku 1807 se naplno rozjela výroba olea pod vedením podnikatele J. Davida Starcka, který hlubinnou těžbu nahradil povrchovým lomem. Oleum bylo získáváno drcením vytěžené břidlice na několik centimetrů velké kousky, které byly složeny na 7–20 m vysokých haldách stojících na nepropustném jílovém podkladu. Haldy byly pro urychlení zvětrávání kropeny vodou přiváděnou z lesa Veselce. Voda obsahující síran železitý a hlinitý byla zachytávána do kádí, zbytek se pálil v pecích. Náročný postup se však vyplácel – dýmavá kyselina sírová v té době byla jediným známým rozpouštědlem rostlinného barviva indiga a hromnická výroba byla jediná na světě, na zdejší výrobě byl závislý anglický i německý průmysl. Oleum bylo také používáno k výrobě fosforu a k čištění minerálních olejů. V Anglii však objevili levnější syntetický způsob výroby olea a hromnická výroba začala upadat, až v roce 1896 těžba skončila.

Během 20. století se několikrát uvažovalo, že by opuštěný prostor jezírka posloužil pro skládku odpadu.[2][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PP Hromnické jezírko [online]. AOPK ČR, [cit. 2013-11-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. Voda červeného jezírka u Hromnice má léčivé účinky
  3. KONEČNÝ, Vratislav. Tajemné Hromnické vitriolové jezírko je vodou smrti. novinky.cz [online]. Borgis a. s., 2017-04-19 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]