Přeskočit na obsah

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z OSCE)
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
     členské státy      partnerské státy pro spolupráci
     členské státy
     partnerské státy pro spolupráci
ZkratkaOBSE
Vznik1995
SídloVídeň, Rakousko
Generální tajemníkHelga Schmid
OceněníCena Ewalda von Kleist (2015)
Cena cisára Otta
Oficiální webwww.osce.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference). OBSE sdružuje převážně evropské státy. Členem je 57 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.

Organizace

[editovat | editovat zdroj]
Zasedání Stálé rady OBSE
  • Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)
  • Summit
  • Ministerská rada
  • Vysoká rada; ekonomické fórum (jednou ročně)
  • Stálá rada
  • Fórum pro bezpečnostní spolupráci
  • Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země
  • Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni)
  • Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě)
  • Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu)
  • OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů

Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

[editovat | editovat zdroj]

Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE) v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla přípravná konference v Helsinkách v listopadu 1972, které se účastnili diplomatičtí zastupitelé. Následná konference ministrů zahraničních věcí v Helsinkách byla uskutečněna v červenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání, byla stanovena pevná pravidla pro proces KBSE. Od září 1973 do června 1975 následovala konference expertů v Ženevě.

V období do července 1975 probíhala jednání o podobě Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE.

Závěrečný akt KBSE byl složen z pěti částí:

  • otázky bezpečnosti v Evropě
  • spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a techniky
  • bezpečnost a spolupráce států při Středozemním moři
  • spolupráce v oblasti humanitární ad.
  • pokračování procesu KBSE, vč. dohody o uskutečnění Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977

Proces KBSE pokračoval následnými schůzkami v Bělehradě (4. října 19778. března 1978), v Madridu (11. listopadu 19809. září 1983) a ve Vídni (4. listopadu 198619. ledna 1989).

Celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok, KBSE jako taková znamenala významný mezník ve vývoji studené války, a to nejen v Evropě a ve Středozemním moři. Vliv KBSE zasáhl i do vnitropolitické situace zúčastněných států, v Československu byla produktem odezvy KBSE např. Charta 77. V této souvislosti je nutno zmínit (a vyzdvihnout tak jejich význam) množství jednotlivců i nevládních organizací, kteří si vytkli za cíl sledovat dodržování Helsinských dohod v jednotlivých signatářských zemích, nezřídka za cenu vysokých osobních obětí, viz např. Český helsinský výbor.

V souvislosti s kolapsem komunistických režimů ve státech východního bloku byla patrná potřeba změn i v rámci KBSE. Dne 21. listopadu 1990 byla podepsána pařížská smlouva, která započala s proměnou KBSE, ta byla ukončena dne 1. ledna 1995 transformací KBSE na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Česká republika v OBSE

[editovat | editovat zdroj]

Česká republika je – stejně jako další členské státy – zastoupena v Parlamentním shromáždění OBSE poslanci a senátory Parlamentu ČR. Současným vedoucím české delegace je poslanec Jan Bauer (ODS).

Americká Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

[editovat | editovat zdroj]

Známá také jako U.S. Helsinki Commission je nezávislá agentura Federální vlády USA. Jejími členy je devět senátorů, devět členů Sněmovny reprezentantů a po jednom členu z ministerstev Zahraničí, Obrany a Obchodu. Komise sleduje dodržování Helsinských dohod v 57 zemích a dbá o zvyšování mezinárodní bezpečnosti podporou dodržování lidských práv a demokracie a vzájemnou spoluprací v oblasti obchodu, ochrany životního prostředí a vojenské obrany.

Zúčastněné státy OBSE

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]