Northrop BT
| BT | |
|---|---|
 Letka BT-1 nad Miami | |
| Určení | střemhlavý bombardér |
| Výrobce | Northrop Corporation |
| Šéfkonstruktér | Jack Northrop a Ed Heinemann[1] |
| První let | 19. srpna 1935[2] |
| Zařazeno | 1938 |
| Vyřazeno | 31. října 1944[2] |
| Uživatel | United States Navy |
| Vyrobeno kusů | 55 |
| Vyvinuto z typu | XFT-1 |
| Další vývoj | Douglas SBD Dauntless |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Northrop BT byl dvoumístný jednomotorový dolnoplošný střemhlavý bombardér vyráběný v 30. letech 20. století společností Northrop (v té době filiálkou Douglas Aircraft) pro Námořnictvo Spojených států amerických.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Vývoj původní verze stroje začal v létě 1934. Poháněná byla vzduchem chlazeným dvouhvězdicovým motorem Pratt and Whitney XR-1535-66 o výkonu 700 hp (520 kW) a disponovala hydraulicky ovládanými vztlakovými klapkami, které byly rozevíratelné a současně plnily roli brzdících štítů pro střemhlavý let, a záďovým podvozkem s hlavními nohami zatahovanými do gondol pod křídlo.[1] Během zkoušek prototypu se objevily problémy s aeroelastickým třepetáním ocasních ploch ve střemhlavém letu, které byly po konzultaci s NACA vyřešeny perforováním klapek,[1] v nichž vzniklo celkem 327 malých kulatých otvorů.[2]
Prototyp, označený XBT-1 (BuNo 9745), prošel několika dalšími změnami, zahrnující místní zesílení konstrukce[1] a instalaci motoru R-1535-64 o výkonu 750 hp (560 kW). V září 1936 byla US Navy udělena zakázka na 54 kusů sériových BT-1 (BuNo 0590-0626 a 0628-0643)[3], lišících se od prototypu pohonnou jednotkou Pratt & Whitney R-1535-94 o výkonu 825 hp (615 kW) a instalací trubkové konstrukce do kokpitu mezi stanovišti pilota a střelce, sloužící jako ochrana v případě převrácení stroje.[1]
Jeden exemplář, neoficiálně označený BT-1S (BuNo 0643), byl vybaven pevným příďovým podvozkem, čímž se stal historicky prvním letounem této koncepce schopným přistát na palubě letadlové lodi.
Konečnou variantou se stal prototyp XBT-2 (BuNo 0627), upravený z BT-1,[1] s hlavními podvozkovými nohami zatahovanými do křídla, sloty na náběžné hraně, přepracovanými křidélky[2] a překrytem kokpitu a poháněný hvězdicovým devítiválcem Wright XR-1820-32 o výkonu 800 hp (600 kW). XBT-2 poprvé vzlétl 25. dubna 1938 a po úspěšných zkouškách, které zjistily zlepšení letových vlastností a zvýšení rychlosti,[2] americké námořnictvo objednalo 144 sériových kusů. V té době byla původní firma Northrop plně začleněna do společnosti Douglas, jako Douglas El Segundo Division, a v roce 1939 bylo proto označení strojů změněno na Douglas SBD-1, z nichž posledních 87 bylo dodáno ve vylepšené variantě SBD-2.
Operační historie[editovat | editovat zdroj]
Námořnictvo Spojených států amerických udělilo 18. září 1936 zakázku na 54 sériových BT-1 které převzalo mezi 16. listopadem 1937 a 5. srpnem 1938,[1] a do služby zařadilo v průběhu roku 1938. Hlavními uživateli se staly perutě VB-5 (součást letecké skupiny na palubě USS Yorktown) a VB-6 (USS Enterprise).[1] Typ nebyl ve službě příliš úspěšný vzhledem k obtížnému ovládání, zejména za nízkých rychlostí, což byl u palubního letounu zásadní nedostatek.[4] Typ také trpěl nedostatečnou příčnou stabilitou, a řada strojů byla ztracena při nehodách. Aktivní služba strojů byla relativně krátká, a v průběhu roku 1941 byly BT-1 v prvoliniových jednotkách nahrazeny typem SBD a většinou staženy k pokračovacímu výcviku nebo jiným pomocným rolím. Opotřebované stroje poté sloužily také jako instruktážní draky pro výcvik mechaniků. Poslední BT-1 byly námořnictvem vyřazeny ze služby 31. října 1944.[2]
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
V roce 1941 se Northropy BT-1 v předválečném zbarvení se žlutými křídly objevily v barevném filmu Dive Bomber, v němž hlavní roli ztvárnil Errol Flynn.[2]
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- XBT-1
- Prototyp, postaven 1 kus.
- BT-1
- Sériové provedení vzniklé v počtu 54 kusů.
- BT-1S
- Jeden exemplář upravený ze sériového stroje a vybavený pevným příďovým podvozkem.
- Douglas DB-19
- Bývalý BT-1S, po nehodě při přistání na letišti Mines Field odkoupený výrobcem, upravený zpět na provedení odpovídající sériovému, a později vyvezený do Japonska, kde jej Japonské císařské námořnictvo podrobilo zkouškám pod označením „námořní experimentální útočný letoun typ D“ (DXD1).[1]
- XBT-2
- Jeden kus přestavěný ze sériového BT-1 s plně zatažitelným podvozkem, motorem Wright R-1820 a dalšími modifikacemi.
- BT-2
- Sériové provedení XBT-2 objednané v počtu 144 kusů, dodávaných již pod označením Douglas SBD.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Specifikace (BT-1)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 2 (pilot a střelec)
- Délka: 9,65 m (31 stop a 8 palců)
- Rozpětí : 12,65 m (41 stop a 6 palců)
- Výška: 3,02 m (9 stop a 11 palců)
- Nosná plocha: 29,6 m² (319 čtverečních stop)
- Hmotnost prázdného stroje: 2 094 kg (4 606 lb)
- Maximální vzletová hmotnost: 3 271 kg (7 0197 lb)
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec Pratt & Whitney R-1535 Twin Wasp Junior
- Výkon pohonné jednotky: 825 hp (615 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 357 km/h (193 uzlů, 222 mph) ve výši 5 200 m (17 000 stop)
- Cestovní rychlost: 309 km/h (167 uzlů, 192 mph)
- Dolet: 1 852 km (1 000 námořních mil, 1 150 mil)
- Praktický dostup: 7 710 m (25 300 stop)
- Stoupavost: 6,5 m/s (1 270 stop za minutu)
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1 × synchronizovaný kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm
- 1 × pohyblivý kulomet Browning ráže 7,62 mm
- 1 × 545kg (1 000lb) puma na výklopné vidlici pod trupem
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northrop BT na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRAZELTON, David. The Douglas SBD Dauntless. Leatherhead, Surrey: Profile Publications, 1967. (Aircraft in Profile; sv. 196). (anglicky)
- DRENDEL, Lou. U.S. Navy Carrier Bombers of World War II. Carrollton, TX: Squadron/Signal Publications, Inc, 1987. Dostupné online. ISBN 0-89747-195-4. (anglicky)
- FRANCILLON, René J. McDonnell Douglas Aircraft since 1920: Volume I. 2. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1988. ISBN 0-87021-428-4. Kapitola Northrop BT-1, s. 209–214. (anglicky)
- GUNSTON, Bill. The Illustrated History of McDonnell Douglas Aircraft: From Cloudster to Boeing. London: Osprey Publishing, 1990. ISBN 1-85532-924-7. (anglicky)
- KINZEY, Bert. Dauntless in Detail & Scale. Carrollton, TX: Squadron/Signal Publications, Inc, 1996. (Detail & Scale; sv. 48). ISBN 1-888974-01-X. (anglicky)
- LISTERMANN, Phil. Northrop BT-1. France: www.raf-in-combat.com, 2008. (Allied Wings; sv. 3). ISBN 2-9526381-7-9. (anglicky)
- SWANBOROUGH, Gordon; BOWERS, Peter M. United States Navy Aircraft since 1911. London: Putnam, 1990. ISBN 0-85177-838-0. Kapitola Northrop BT, s. 397–398. (anglicky)
- ŠNAJDR, Miroslav. Northrop BT-1. Historie a plastikové modelářství. Prosinec 2006, roč. XVI, čís. 12, s. 2–12. ISSN 1210-1427.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Související vývoj
- Letadla podobného určení, konfigurace a období
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Northrop BT na Wikimedia Commons - (česky) Northrop BT-1 na www.valka.cz
- (anglicky) The Douglas SBD Dauntless & Curtiss SB2C Helldiver na www.vectorsite.net
- (anglicky) Northrop BT-1 na www.historyofwar.org
- (anglicky) Fotografie DB-19 v časopisu Flight (archiv Flightglobal) PDF (0,5 MB)
