Lidice
| Lidice | |
|---|---|
 Nové Lidice, radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 561 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,75 km²[2] |
| Katastrální území | Lidice |
| Nadmořská výška | 343 m n. m. |
| PSČ | 273 54 |
| Počet domů | 197 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | 10. června 1942 161 273 54 Lidice lidice@volny.cz |
| Starostka | Veronika Kellerová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Lidice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532584 |
| Kód části obce | 83704 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lidice (německy Liditz) jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 561[1] obyvatel.
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.
Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[4]
Vyhlazení obce[editovat | editovat zdroj]
Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši. Lidickou tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen, 88 dětí.[5] Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[6]
Zrušení obce po vyhlazení[editovat | editovat zdroj]
Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.
Nové Lidice[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[7]
- 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[7]
- 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[7]
- 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
- 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
- 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
- 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
- 1949 – Pražský kraj, okres Kladno[12]
- 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno[13]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Po hranici katastru obce vede silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).[14]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Coventry, Spojené království (1947) – ve městě je pěší zóna "Lidice Place", pojmenovaná na památku partnerství mezi městy kvůli podobnému osudu za 2. světové války.
Marzabotto, Itálie (1964).[15] V Lidicích se nachází Marzabottská ulice.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Galerie v Lidicích -
-
Nové náměstí -
Předsedkyně MNV v Lidicích L. Prošková odevzdává prezidentu Ho Či Minovi kytici růží ze Sadu přátelství a míru (Hlas revoluce, 1. srpna 1957)
-commons.JPG)
.png)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 734. (česky a německy)
- ↑ Reportéři ČT, V předvečer tragédie, 10.6.2019
- ↑ Historie obce Lidice. www.lidice-memorial.cz [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ Patto di gemellaggio con Stazzema [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (italsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Vyhlazení Lidic
- Památník Lidice
- Pomník dětských obětí války
- Lidická hrušeň
- Ležáky
- Český Malín
- Ploština
- Josef Štemberka
- František Saidl
- Lidický okruh
- Aféra lodi Lidice
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Lidice ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice na Wikimedia Commons - Galerie Lidice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lidice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lidice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Lidice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obce.cz
- Archivní zvukový záznam ze smuteční tryzny v Lidicích (10. června 1945)
|
Kladno | Buštěhrad | Zájezd |
|
| Hřebeč | 
|
Makotřasy | ||
 Lidice 
| ||||
| ||||
| Dolany | Hostouň | Středokluky, Běloky |
