Jie Ťien-jing

Jie Ťien-jing
Jie Ťien-jing
Narození	28. dubna 1897; Jiaying Zhou
Úmrtí	22. října 1986 (ve věku 89 let); Peking
Alma mater	Vojenská akademie Whampoa; Sunjatsenova univerzita pracujících Číny
Povolání	politik a voják
Ocenění	stratég Čínské lidové osvobozenecké armády
Politická strana	Komunistická strana Číny
Choť	Zeng Xianzhi (1927–1937)
Děti	Jie Süan-pching; Ye Xuanning; Ye Xuanlian; Ye Chumei
Příbuzní	Ye Daoying (sourozenec)
Funkce	tajemník kuangtungského provinčního výboru Komunistické strany Číny (1949–1955); starosta Kantonu (1949–1952); člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1985); předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1978–1983); ministr národní obrany Čínské lidové republiky; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jie Ťien-jing (tradiční čínština: 葉劍英; zjednodušená čínština: 叶剑英; pīnyīn: Yè Jiànyīng; 28. dubna 1897, Mej-sien, provincie Kuan-tung – 22. října 1986, Peking) byl čínský komunistický revoluční vůdce a politik, jeden ze zakládajících deseti maršálů Čínské lidové osvobozenecké armády.^[1] Ačkoliv byl v období Kulturní revoluce kritizován, brzy se vrátil do politiky a stal se nástupcem Lin Piaa ve funkci ministra obrany.^[2] Napomohl svrhnutí takzvaného gangu čtyř a následného ukončení Kulturní revoluce.

Jie Ťien-jing se narodil do bohaté obchodní rodiny v okrese Mej-sien v provincii Kuang-tung. V roce 1919 po absolvování Jü-nanské vojenské akademie vstoupil do Kuomitangu. Stal se instruktorem Vojenské akademie Chuang-pchu a v roce 1927 vstoupil do Komunistické strany. Po neúspěšném povstání v Nan-čchangu (1927) uprchl spolu se dvěma dalšími povstaleckými vůdci, Čou En-lajem a Jie Tchingem do Hongkongu, následně studoval v Moskvě.^[3] Po návratu do Číny v roce 1932 sloužil jako náčelník štábu čtvrté frontové armády Čanga Kuo-tchaa. Během Dlouhého pochodu se střetli se skupinou Maa Ce-tunga, kde Jie Ťien-jing vyjádřil souhlas s Maem ohledně dalšího přesunu Rudé armády. Čang trval na přesunu na jih, což se později ukázalo jako katastrofa. Přežil Dlouhý pochod a stal se ředitelem kanceláří, které se spojily s Kuomintangem po roce 1936, nejprve v Si-anu, následně v Nankingu a nakonec v Čchung-čchingu. V této funkci spolupracoval se Čou En-lajem.^[4]

Po založení Čínské lidové republiky byl Jie pověřen vedením Kuan-tungu. Všiml si, že ekonomické podmínky v provincii byly velmi odlišné od zbytku Číny, rozhodl se chránit rolníky. Jeho politika však odporovala obecným směrnicím pozemkové reformy pověřené stranou, která zdůrazňovala třídní boj, byl proto nahrazen Lin Piaem a jeho politická kariéra skončila, zachoval si ovšem své vojenské pozice, v roce 1955 se stal maršálem. Poté, co byl Lin Piao v roce 1971 svržen, Jieův vliv vzrostl a v roce 1975 byl jmenován ministrem obrany.^[5]

Od roku 1973 byl také místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Vedl spiknutí, které svrhlo Gang čtyř. V roce 1977 na Jedenáctém národním kongresu Komunistické strany Číny mu byla potvrzena funkce místopředsedy Strany, ovšem jeho fyzické zdraví už mu nedovolilo funkci plně vykonávat a následně rezignoval. V roce 1978 byl jmenován předsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců a obsadil místo, které nebylo obsazeno od smrti Ču Teho v roce 1976. V roce 1983 z této funkce odešel a v roce 1985 se z politbyra zcela stáhl. O rok později zemřel ve věku 89 let.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
↑ BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: NLN 444 s. ISBN 978-80-7422-596-3. S. 142.
↑ Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
↑ The Long March (1934-1936). North China Daily News Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
↑ JOHNSON, PAUL, 1928-. Dějiny 20. století. V nakl. Leda 2., opr. vyd. vyd. Voznice: Leda 846 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7335-335-3, ISBN 80-7335-335-0. OCLC 897870520
↑ HSU, IMMANUEL C. Y. China without Mao : the Search for a New Order.. New York: Oxford University Press 1 online resource (343 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-802265-7, ISBN 0-19-802265-4. OCLC 437173084

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jie Ťien-jing na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky

[1] Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.

[2] BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: NLN 444 s. ISBN 978-80-7422-596-3. S. 142.

[3] Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.

[4] The Long March (1934-1936). North China Daily News Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.

[5] JOHNSON, PAUL, 1928-. Dějiny 20. století. V nakl. Leda 2., opr. vyd. vyd. Voznice: Leda 846 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7335-335-3, ISBN 80-7335-335-0. OCLC 897870520

[6] HSU, IMMANUEL C. Y. China without Mao : the Search for a New Order.. New York: Oxford University Press 1 online resource (343 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-802265-7, ISBN 0-19-802265-4. OCLC 437173084

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) Čínské lidové republiky

orgány VSLZ	stálý výbor • předseda stálého výboru • místopředsedové stálého výboru

předsedové stálého výboru VSLZ	Liou Šao-čchi (1954–59) • Ču Te (1959–76, od 1975 hlava státu) • Sung Čching-ling (místopředsedkyně, úřadující hlava státu 1976–78) • Jie Ťien-jing (1978–83, hlava státu) • Pcheng Čen (1983–88) • Wan Li (1988–93) • Čchiao Š’ (1993–98) • Li Pcheng (1998–03) • Wu Pang-kuo (2003–13) • Čang Te-ťiang (2013–18) • Li Čan-šu (2018–2023) • Čao Le-ťi (2023– )

Ústřední lidová vláda Čínské lidové republiky (1949–1954)

předseda	Mao Ce-tung

místopředsedové	Ču Te • Liou Šao-čchi • Sung Čching-ling • Čang Lan • Li Ťi-šen • Kao Kang

generální sekretář	Lin Po-čchü

členové	55 členů (bez předsedy, místopředsedů a generálního sekretáře)

podřízené centrální úřady	Státní administrativní rada (Čou En-laj) • Lidová revoluční vojenská rada (Mao Ce-tung) • Nejvyšší lidový soud (Šen Ťün-žu) • Nejvyšší lidová prokuratura (Luo Žung-chuan) • od listopadu 1952 Státní plánovací komise (Kao Kang)

podřízené regionální úřady	od prosince 1952 Východočínský administrativní výbor (Žao Šu-š’, do dubna 1953) • od ledna 1953 Středojižní administrativní výbor (Lin Piao, od května 1953 úřadující předseda Jie Ťien-jing) • od ledna 1953 Severovýchodní administrativní výbor (Kao Kang, do února 1954) • od ledna 1953 Severozápadní administrativní výbor (Pcheng Te-chuaj) • od února 1953 Severočínský administrativní výbor (Liou Lan-tchao) • od února 1953 Jihozápadní administrativní výbor (Liou Po-čcheng)

Představitelé Pekingu po roce 1949

tajemníci městského výboru KS Číny	Pcheng Čen (1948–1966) • Li Süe-feng (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1971–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Tuan Ťün-i (1981–1984) • Li Si-ming (1984–1992) • Čchen Si-tchung (1992–1995) • Wej Ťien-sing (1995–1997) • Ťia Čching-lin (1997–2002) • Liou Čchi (2002–2012) • Kuo Ťin-lung (2012–2017) • Cchaj Čchi (2017–2022) • Jin Li (od 2022)

předsedové městského lidového shromáždění	Ťia Tching-san (1979–1983) • Čao Pcheng-fej (1983–1993) • Čang Ťien-min (1993–2001) • Jü Ťün-po (2001–2007) • Tu Te-jin (2007–2017) • Li Wej (od 2017)

starostové	Jie Ťien-jing (1948–1949) • Nie Žung-čen (1949–1951) • Pcheng Čen (1951–1966) • Wu Te (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1967–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Ťiao Žuo-jü (1981–1983) • Čchen Si-tchung (1983–1993) • Li Čchi-jen (1993–1996) • Ťia Čching-lin (1996–1999) • Liou Čchi (1999–2003) • Meng Süe-nung (2003) • Wang Čchi-šan (2003–2007) • Kuo Ťin-lung (2007–2012) • Wang An-šun (2012–2016) • Cchaj Čchi (2016–2017) • Čchen Ťi-ning (2017–2022) • Jin Jung (od 2022)

předsedové městského výboru ČLPPS	Liou Žen (1955–1967) • Ting Kuo-jü (1977–1979) • Čao Pcheng-fej (1979–1983) • Liou Tao-šeng (1983–1985) • Fan Ťin (1985–1986) • Paj Ťie-fu (1986–1993) • Wang Ta-ming (1993–1998) • Čchen Kuang-wen (1998–2003) • Čcheng Š’-e (2003–2006) • Jang An-ťiang (2006–2011) • Wang An-šun (2011–2013) • Ťi Lin (2013–2022) • Wej Siao-tung (od 2022)

Představitelé Kuang-tungu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– )

guvernéři	Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– )