Chorzów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chorzów
Chorzów – znak
znak
Chorzów – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 352 m n. m.
Stát Polsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Chorzów
Administrativní dělení 7 čtvrtí
Chorzów
Red pog.png
Chorzów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,5 km²
Počet obyvatel 113 678 [1] (2008)
Hustota zalidnění 3 420 [1] obyv./km²
Správa
Starosta Andrzej Kotala
Oficiální web http://www.chorzow.um.gov.pl/
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 41-500 až 41-516

Chorzów (výslovnost zvuk [ˈxɔʒuf] IPA), do roku 1934 Królewska Huta [krulevska huta], německy Königshütte, česky též Chořov, dříve Králova Huť) je významné historické město regionu Horní Slezsko v jižním Polsku severozápadně od Katovic. Je součástí katovické aglomerace. Žije zde přibližně 113 000 obyvatel.

Město na severu hraničí s městem Bytom, městem Piekary Śląskie a městem Siemianowice Śląskie, na západě s městem Świętochłowice, na jihozápadě s městem Ruda Śląska a na východě a jihovýchodě s městem Katovice. Městem protéká řeka Rawa.

Těží se zde černé uhlí, zpracovává železo a neželezné kovy, je zde koksárenský a chemický průmysl a těžké strojírenství. Ve městě jsou univerzity a vysoké školy neuniverzitního typu (Uniwersytet Śląski, Wyższa Szkoła Bankowa, Wyższa Szkoła Przedsiębiorczości, Śląska Wyższa Szkoła Informatyki).

Město náleží od roku 1999 ke Slezskému vojvodství, do roku 1999 bylo součástí Katovického vojvodství. Je také součástí Hornoslezské průmyslové aglomerace (Górnośląski Okręg Przemysłowy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Horního Slezska v okolí Katovic a Chorzowa byla osídlena etnickými Slezany na počátku našeho letopočtu. První znamínka o městě pochází z roku 1136. Vládla zde dynastie slezských Piastovců až do dělení Polska v roce 1795. Po slezských povstáních mezi lety 1918 a 1921 se město stalo součástí 2. polské republiky.

Město vzkvétalo díky bohatým zásobám nerostných surovin – zejména černého uhlí. Tento rozvoj byl odstartován průmyslovou revolucí a závisel na těžbě uhlí a ocelářském průmyslu. V posledních letech je však díky ekonomickým reformám patrný posun od těžkého průmyslu ke službám.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Chorzów Miasto
  • 2. Chorzów II
  • 3. Chorzów Stary
  • 4. Chorzów Batory
  • 5. Maciejkowice
  • 6. Klimzowiec
  • 7. Wojewódzki Park Kultury i Wypoczynku (Vojvodský park kultury a oddechu)

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Barbory
Pošta na ulici Wolności
Pěší zóna na ulici Wolności (svobody)

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Vavřince z 16. století
  • Kostel sv. Barbory z 18. století
  • Pošta na ulici Wolności z 19. století
  • Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chorzowě - nejstarší část města, z 18. století

Kina a divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy)
  • Kino „Panorama“

Vojvodský park kultury a oddechu[editovat | editovat zdroj]

  • Stadion Śląski - stadion polské fotbalové reprezentace
  • Planetarium Śląskie - největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna
  • Skansen Śląski (Slezský skanzen)
  • ZOO
  • Śląskie Wesołe miasteczko - největší stálý lunapark ve střední Europě.
  • Lanová dráha „ELKA“ - nejdelší ve Evropě.
  • Rosarium

Sport[editovat | editovat zdroj]

Chorzów je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný největší polský stadion Stadion Śląski. Ve městě působí následující týmy:

Katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Na území Chorzowa se nacházejí objekty společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, pod níž zemřelo 65 lidí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 176. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]