Přeskočit na obsah

Ekonomická integrace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Celní unie)
Ekvádorští indiáni v roce 2002 protestují proti panamerické zóně volného obchodu FTAA
Obyvatelé Barcelony v roce 2014 protestují proti chystané zóně volného obchodu TTIP mezi EU a USA

Ekonomická integrace znamená, že se ekonomiky rozdílných zemí navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu. Ekonomická integrace má tedy za cíl podporu vzájemného obchodu a tím zlepšování životní úrovně obyvatel.

Podle uznávaných ekonomických teorií D. Ricarda a dalších znamená obchod mezi jednotlivými zeměmi přínos pro všechny zapojené země (tzv. princip komparativních výhod). Kritici však poukazují mj. na to, že v případě propojení ekonomik s výrazně odlišnou silou ta slabší je udržována v postavení dodavatele levných surovin, služeb a lidské prac. síly, zatímco zároveň celé sektory její ekonomiky (typicky zemědělství) prohrávají na trhu boj s výrobky ekonomiky silnější, protože ta si může dovolit masovou racionalizaci výroby a uplatňování drahých technologických inovací. Navíc, prohlubování ekon. integrace vede ke stírání národních i kulturních specifik a ke splývání do té doby svébytných států do vyšších celků, což může být pociťováno jako ztráta samostatnosti. Z těchto důvodů se tedy tento proces nesetkává vždy s kladným přijetím ze strany obyvatel dotčených zemí.

Stupně ekonomické integrace

[editovat | editovat zdroj]

Stupně ekonomické integrace se rozlišují na (od nejnižšího po největší):

  1. Zóna volného obchodu
  2. Celní unie
  3. Společný trh
  4. Hospodářská a měnová unie

Zóna volného obchodu

[editovat | editovat zdroj]

Zóna volného obchodu je nejnižším stupněm ekonomické integrace. V praxi to znamená, že se dvě a více zemí dohodne, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na některé výrobky (převážně z oblasti průmyslové výroby, daleko méně často na zemědělské výrobky).

Příklady zón volného obchodu (členské státy k 28. 11. 2020)

Celní unie

[editovat | editovat zdroj]

Celní unie je sdružení států, které se dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím (tzv. společný celní sazebník).

Příklady celních unií

Společný trh

[editovat | editovat zdroj]

Společný trh znamená již vysoký stupeň ekonomické integrace. Členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník vůči třetím zemím a je mezi nimi zabezpečen volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu.

Příklady společných trhů

Jednotný vnitřní trh je vyšší stádium společného trhu – státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již prakticky neexistují. Pojem vznikl na konci 80. let Jednotným evropským aktem. Příkladem je Evropská unie od 1. 1. 1993.

Hospodářská a měnová unie

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomiky zemí v hospodářské unii jsou již plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu, a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (ty mohou například spolurozhodovat o obchodní politice, sociální sféře nebo rozpočtových deficitech členských zemí). Měnová unie znamená, že členské státy navíc používají společnou měnu jako zákonné platidlo.

Příklady hosp. nebo hosp.-měnových unií

Úplná ekonomická a politická integrace

[editovat | editovat zdroj]

Vrcholem ekonomické integrace je úplná ekonomická a politická integrace, kdy původně samostatné státy splynuly v nový celek, který je řízený z jednoho centra. Příkladem je znovusjednocení Německa (NSR a NDR) v roce 1990.

Související články

[editovat | editovat zdroj]