Německý celní spolek

Německý celní spolek (německy Deutscher Zollverein) známý pod německým názvem Zollverein (česky: celní spolek) byla celní unie vzniklá v roce 1834 na území dnešního Německa (tehdy Německého spolku).^[1] Před vznikem Zollvereinu nesčetné množství celních bariér omezovalo obchod a rozvoj průmyslu, ale vládci států nebyli ochotni vzdát se příjmů z cel. Vznik této celní unie přispěl k vytvoření volného obchodu, což se stalo důležitým krokem k sjednocení Německa.^[2]

Cílem tohoto celního spolku byla snaha odstranit rakouský vliv na Německo, zlepšení hospodářství a posílení Německa proti možnému francouzskému vlivu a zároveň snížit ekonomickou závislost menších států. Zatímco se snažili odstranit celní bariéry mezi členskými státy, zboží ze států, jež nebyly členy unie, bylo zatíženo dovozním clem.^[2]

Historie

Počátky celního spolku sahají k vytvoření Německého spolku po roce 1815. Tři roky poté v roce 1818 schválilo Prusko celní předpis, který zrušil všechny vnitřní celní poplatky a ustanovilo Pruský celní prostor.^[2] Zároveň oznámilo, že je ochotno zavést volný obchod se sousedními státy. Během dvacátých let 19. století došlo k vytvoření pruského, bavorsko-württemberského a středoněmeckého celního spolku. Na základě pruské iniciativy byly v roce 1833 uzavřeny dohody, které vedly ke sjednocení do jednoho celního prostoru v roce 1834. V roce 1866, kdy skončila válka mezi Pruskem a Rakouskem, se původní celní spolek rozpadl, aby byl následujícího roku obnoven, poté co se k tomuto spolku připojilo několik malých německých států. Roku 1871 došlo ke sjednocení v jeden stát, kdy jediným členem Zollvereinu, který nebyl součástí sjednoceného Německa zůstalo Lucembursko, které ve spolku setrvalo až do roku 1919.^[2]

Vývoj

1818: Vznikla Pruská celní unie (prostor), zahrnující Pruské království a Hohenzollernská knížectví
1819: Bádensko neúspěšně prosazuje vznik celního spolku v rámci Německého spolku. Schwarzburg-Sondershausen (enkláva v Prusku) se připojuje k pruskému celnímu spolku
1821: Anhaltsko (enkláva v Prusku) se připojuje k pruskému celnímu spolku
1826: Meklenbursko-Zvěřínsko se připojuje k pruskému celnímu spolku
1828: Bavorsko a Württembersko vytváří Bavorsko-württemberskou celní unii. Prusko a Hesensko-Darmstadtsko utváří Prusko-hesenský celní spolek, jehož součástí jsou i členové pruského celního spolku. Smlouvou z Kasselu utváří několik středoněmeckých a severoněmeckých státu Středoněmecký celní spolek. Jeho členy jsou: Sasko, Hannoversko, Hesensko-Kasselsko, Sasko-Výmarsko-Eisenašsko, Sasko-Altenbursko, Sasko-Kobursko-Gotha, Nasavsko, Schwarzburg-Rudolstadt, Frankfurt nad Mohanem, Sasko-Meiningensko, Brunšvicko, Schwarzburg-Sondershausen, Reuss, Brémy, Oldenbursko a Hesensko-Hombursko.
1831: Hesensko-Kasselsko a Sasko se připojují k Prusko-hesenskému celnímu spolku. Königsberg (exkláva Saska-Koburku) a Ostheim (exkláva Saska-Výmaru) se připojují k Bavorsko-württemberské celní unii
1833: Z pruské iniciativy jsou ujednány smlouvy o jednotném Německém celním spolku (Zollverein). Dle smluv dojde ke spojení Prusko-hesenského celního spolku, Bavorsko-württemberské celní unie a Středoněmeckého celního spolku.^[1]
1834: Smlouvy o Německém celním spolku vstupují v platnost a oficiálně vzniká Německý celní spolek.
1835: Hesensko-Hombursko, Bádensko a Nasavsko se připojují k Německému celnímu spolku.
1836: Městský stát Frankfurt nad Mohanem se připojuje k Německému celnímu spolku.
1838 Je podepsána Drážďanská měnová dohoda, která vede ke sjednocení kurzu mincí obíhajících v Německém celním spolku (1 tolar = 1,75 guldenu).
1841: Brunšvicko se připojuje.
1842: Lucembursko se připojuje.
1851: Hannoversko se stává členem Německému celnímu spolku.
1852: Oldenbursko se stává členem Německému celnímu spolku.
1857 Je podepsána Vídeňská měnová dohoda mezi státy Německého celního spolku a Rakouskem a Lichtenštejnskem, vedoucí k dalšímu sjednocení kurzů oběživa a zavedení Spolkového tolaru, společné mince stříbrného standardu (Vereinsthaler).
1864: Prusko a Rakousko získávají ve válce s Dánskem vévodství Šlesvicko a Holštýnsko a Sasko-Lauenbursko, které byly součástí dánského celního prostoru.
1865: Švédsko-norská unie podepisuje se státy Německého celního spolku dohodu o volném obchodu.
1868: Šlesvicko-Holštýnsko (součást Pruska), Sasko-Lauenbursko (součást Pruska) a Meklenbursko-Střelicko se připojují k Německému celnímu spolku.
1871: Vznik Německého císařství; jeho součástí je i Alsasko-Lotrinsko, které se díky tomu stává součástí Německému celnímu spolku.
1873: Zlatá marka jako nová měna Německého císařství na zlatém standardu nahrazuje Spolkový tolar.
1888: Německé městské státy Hamburk a Brémy se připojují k Německému celnímu spolku jako poslední části Německého císařství.
1919: Lucembursko vystupuje z Německého celního spolku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zollverein na anglické Wikipedii.

1 2 LUŇÁK, Petr; PEČENKA, Marek, a kol. Encyklopedie moderní historie. 3. vyd. Praha: Libri, 1999. 655 s. ISBN 80-85983-95-8. S. 459.
1 2 3 4 KACHYŇOVÁ, Barbora. Měnové unie ve světě. Brno, 2013 [cit. 2026-02-21]. 30 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Petr Mrkývka. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Německý celní spolek na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[honzak_459-1] 1 2 LUŇÁK, Petr; PEČENKA, Marek, a kol. Encyklopedie moderní historie. 3. vyd. Praha: Libri, 1999. 655 s. ISBN 80-85983-95-8. S. 459.

[kachynova-2] 1 2 3 4 KACHYŇOVÁ, Barbora. Měnové unie ve světě. Brno, 2013 [cit. 2026-02-21]. 30 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Petr Mrkývka. Dostupné online.

[1]

[2]