Blatnice pod Svatým Antonínkem
| Blatnice pod Svatým Antonínkem | |
|---|---|
 Hlavní ulice s farou a kostelem svatého Ondřeje v srpnu 2023 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Veselí nad Moravou |
| Obec s rozšířenou působností | Veselí nad Moravou (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′48″ s. š., 17°27′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 926 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,91 km²[2] |
| Katastrální území | Blatnice pod Svatým Antonínkem |
| Nadmořská výška | 214 m n. m. |
| PSČ | 696 71 |
| Počet domů | 821 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Blatnice pod Svatým Antonínkem 28 696 71 Blatnice p. Sv. Antonínkem starosta@obecblatnice.cz |
| Starosta | Petr Buzík |
| Oficiální web: www | |
  Blatnice pod Svatým Antonínkem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586048 |
| Kód části obce | 5312 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatnice pod Svatým Antonínkem (dříve také Velká Blatnice nebo Hrubá Blatnice, německy Groß Blatnitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 14 km jižně od Uherského Hradiště a 27 km severovýchodně od Hodonína.[4] Leží na Slovácku na úpatí Bílých Karpat, pod vrcholy Svatý Antonínek, Střečkův kopec a Roháč na hranici s okresem Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Obcí protéká potok Svodnice. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Blatnici pochází z roku 1046. Jedná se o zakládací listinu staroboleslavské kapituly, kde je Blatnice darována knížetem Břetislavem I. právě této nové kapitule. Blatnice ale byla založena pravděpodobně již dříve, a to už v 9. století.
Ve 13. století se v Blatnici začala pěstovat vinná réva a v 14. století byla díky příznivým klimatickým a půdním podmínkám vyhlášena vinařskou vesnicí, jejíž víno se vyváželo až do Prahy.
V 18. století sem přibylo hned několik soch svatých, které byly rozestavěny na několik míst v obci. Jsou to většinou patroni, mezi něž patří například svatý František Xaverský a svatý Jan Nepomucký.
V roce 1907 byla Blatnice císařským rozhodnutím a výnosem moravského místodržitelství povýšena na městys. Tento status přestal být v Československu používán okolo roku 1950.[5] Od jeho opětovného zavedení v roce 2006 obec Blatnice dosud o návrat tohoto statusu nepožádala.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 žilo v obci přes 2 000 obyvatel. Dle sčítání lidu v roce 2011 se z 2 014 obyvatel Blatnice hlásilo 837 (41,64 %) k české národnosti, 677 (33,6 %) k moravské, 14 (0,7 %) ke slovenské a 4 k ukrajinské. 370 obyvatel (18,4 %) svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 1 230 (61,1 %) obyvatel označilo za věřící. 1 060 (52,6 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, dále zde bylo 7 (0,3 %) evangelíků. 182 (9 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 602 (29,9 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Blatnická farnost s kostelem sv. Ondřeje je součástí děkanátu Veselí nad Moravou.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Blatnice má svébytnou kulturu a historii. Mezi nejvýznamnější události patří pouť u Svatého Antonínka, která se každoročně uskutečňuje v červnu první neděli po svátku sv. Antonína. Na konci srpna se koná děkovná pouť, při níž věřící děkují za úrodu. Menší poutě jsou při dalších příležitostech. Místní krojované hody se konají na sv. Kateřinu, tedy poslední víkend před adventním obdobím.
Obec je také proslulá svým vínem, které má bohatou tradici. Má i vlastní značku vína Blatnický Roháč. Vinaři v obci zpracovávají značnou část úrody hroznů tradičním způsobem ve vinných sklepech, z nichž nejstarší pocházejí z konce 16. a počátku 17. století.
Blatnice je součástí Slovácké vinařské oblasti. Výrobou a prodejem révového vína se zde zabývají jak drobní pěstitelé, tak vinařské firmy. Písemně je doloženo, že v obci, ve viniční trati Plachty, vlastnil vinohrad Jan Ámos Komenský, který měl v Blatnici příbuzné.
V obci se nachází chráněná památková rezervace [7] „Pod Starýma horama“, kde v jedné ulici stojí několik desítek búd.
Vesnice je také známá výrobou kraslic, které mají daná pravidla zdobení a typické prvky, obdobně jako např. místní kroj. Charakteristické pro místní kraslice je barevné zdobení na černém podkladě.
V obci je kostel, základní škola a další občanské vybavení.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejvýznamnější blatnické pamětihodnosti patří poutní místo s kaplí sv. Antonína Paduánského zvané Svatý Antonínek. Rovněž samotný blatnický kostel svatého Ondřeje s přináležející farou. Kromě drobnější sakrální architektury, sochy sv. Františka Xaverského a sloupu se sochou P. Marie Immaculaty, je to dále téměř třicítka zachovalých historických vinných sklepů.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mariánský sloup -
Fara -
Vinné sklepy -
Poutní kaple sv. Antonína Paduánského -
Blatnické kroje -
-
Železniční stanice -
Radnice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Jihozápadně od obce vede železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom. Provoz na trati byl zahájen 8. prosince 1927. V zastávce Blatnice pod Svatým Antonínkem zastavují osobní vlaky a zajišťují přímé spojení s okresním městem Hodonín.
Obcí procházejí silnice I/54, I/71 a III/4991. Podle celostátního sčítání dopravy přijelo po silnici I/54 od Veselí nad Moravou v roce 2010 v průměru 3 202 vozidel denně (z toho 2 779 osobních, 414 těžkých nákladních a 9 jednostopých motorových vozidel).[8]
Vesnici obsluhují vlakové spoje linky S91 a autobusové spoje linky 932 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[9]
Průmysl v obci
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází provozovna společnosti Italat, kde se vyrábějí sýry italského typu. Dále v obci fungují továrny firem SEIKO nebo Siempelkamp na výrobu průmyslových strojů, pekařství Bachan, zelinářství Němeček a také vinařství Blatel.
Samospráva
[editovat | editovat zdroj]V letech 2010 až 2014 byl starostou Vladimír Hanák. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Lenka Fojtíková (KDU-ČSL). [10] Obec je členem mikroregionu Ostrožsko. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Kamenice, Antonínek, Stará hora, Floriánky, Rybníčky, Nadhájčí, Dílce, Roháče, Humna).
Sousedními obcemi sídla jsou Ostrožská Lhota, Uherský Ostroh, Hluk, Lipov, Blatnička, Louka a Veselí nad Moravou.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Machala (14. prosince 1877 v Blatnici pod Svatým Antonínkem – 6. dubna 1937 v Praze) byl středoškolský profesor, překladatele z řečtiny, vychovatel jediného syna Albína Bráfa
- František Hána a jeho syn Josef („pantáta maléř“) – lidoví malíři
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mikroregion OSTROŽSKO - Ostrožsko - Blatnice pod Svatým Antonínkem. www.ostrozsko.cz [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23.
- ↑ SMÉKAL, Josef. Z dějin poutní kaple Sv. Antonína Paduánského nad Blatnicí. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. III, čís. 5, s. 4–6.
- ↑ Kyjov - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-27]. Dostupné online.
- ↑ http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html. web.mvcr.cz [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-15.
- ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-05-27]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Plan-site-jihovychod. IDSJMK [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
- ↑ VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOLEKTIV AUTORŮ. Blatnice. Praha: [s.n.], 1981. 231 s. 54-011-81.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatnice pod Svatým Antonínkem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Blatnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Blatnice pod Svatým Antonínkem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Blatnice pod Svatým Antonínkem
- Neoficiální internetové stránky o Blatnici Archivováno 12. 9. 2009 na Wayback Machine. – historie, tradice atd.
- Blatnické nezávislé novny Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine. – aktuální informace o životě v Blatnici
