Bělá u Jevíčka
| Bělá u Jevíčka | |
|---|---|
 Obecní úřad, dříve základní škola | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jevíčko |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′22″ s. š., 16°38′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 357 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,69 km²[2] |
| Nadmořská výška | 396 m n. m. |
| PSČ | 569 43 |
| Počet domů | 190 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bělá u Jevíčka 7 569 43 Bělá u Jevíčka oubela@iol.cz |
| Starosta | Petr Nárožný |
| Oficiální web: www | |
  Bělá u Jevíčka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505391 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělá u Jevíčka (německy Albendorf)[4] je obec ležící v okrese Svitavy. Žije zde 357[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 12 km jihozápadně leží město Letovice, 13 km severně město Moravská Třebová, 17 km jižně město Boskovice a 18 km západně město Svitavy.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemný doklad (1258) má německé jméno Alberndorf - "Alberova ves" (Alber byla domácká podoba jmen Adalbero, Adalbrecht). V pozdějších staletích se jméno zjednodušilo na Albendorf. České jméno Bělá je poprvé doloženo z roku 1408. S největší pravděpodobností vyjadřovalo průzračnost potoční nebo říční vody. Přívlastek u Jevíčka se užívá od roku 1960.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Znak se třemi srdci s snopem obilí dokládá, že to byla slovanská zemědělská ves a tedy pravděpodobně byla založena Slovany. První zmínka o obci je z roku 1258, se soudní pravomoc stahuje pod město Jevíčko. V roce 1396 byla prodána Augustiniánskému klášteru v Jevíčku Sulíkem z Radkova, který se téhož roku stal jejím držitelem. Berthold z Lípy v roce 1530 obnovil rychtáři privilegium na jeho svobodný lán v Bělé. Roku 1784 se zrušil jevíčský klášter a za pět let náboženský fond prodal ves se Skočovou Lhotou a Roudkou borotínskému panství.
Od 1. ledna 1976 do 28. února 1990 byla vesnice spolu se svou částí Smolná součástí města Jevíčko a od 1. března 1990 se stala samostatnou obcí.[6]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 828 | 768 | 848 | 854 | 881 | 892 | 852 | 630 | 642 | 560 | 476 | 395 | 380 | 355 | 331 |
| Počet domů | 128 | 125 | 142 | 138 | 143 | 144 | 163 | 174 | 167 | 165 | 146 | 141 | 177 | 185 | 190 |
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Malonínský potok tvoří přirozenou hranici všech tří osad - Bělé, Malonína a Smolné - a v jeho údolí se obec rozkládá. Osada na levém břehu dostala jméno podle prvního osadníka Maloň. Poslední osada se nazývá Smolná, jelikož kolem ní se v okolních lesích sbírala smola.[10]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2010–2014 byl starostou Zdeněk Dražil, od roku 2014 funkci vykonává Petr Nárožný.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Socha sv. Jana -
Památník padlým v I. světové válce -
První škola v obci -
Hasičská zbrojnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 543.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Bělá u Jevíčka, s. 58, 59.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bělá u Jevíčka [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Článek na webu obce Bělá u Jevíčka
- ↑ Bělá u Jevíčka na webu risy.cz
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá u Jevíčka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bělá u Jevíčka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Bělá u Jevíčka-Města, obce a vesnice v ČR Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
