Přeskočit na obsah

Oslavany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oslavany
Zámek v Oslavanech
Zámek v Oslavanech
Znak města OslavanyVlajka města Oslavany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 871 (2024)[1]
Rozloha18,71 km²
Nadmořská výška230 m n. m.
PSČ664 12
Počet domů1 345 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduNám. 13. prosince 2
664 12 Oslavany
oslavany@mboxr.cz
StarostaVít Aldorf
Oficiální web: www.oslavany-mesto.cz
Oslavany
Oslavany
Další údaje
Kód obce583588
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oslavany (německy Oslawan) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy. Žije zde přibližně 4 900[1] obyvatel. Částí města je též vesnice Padochov. Město Oslavany je členským městem Mikroregionu Ivančicko a sousedí s obcemi Čučice, Zakřany, Lukovany, Ivančice, Neslovice, Zbýšov a Nová Ves.

Historie

Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu (hradiště Dvorek a Náporky). První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.[3]

V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila klášter Vallis sanctae Mariae, první ženský klášter na Moravě.

Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 17831973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, pod ním ústí u řeky Oslavy Dědičná štola.

V letech 19131993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.

Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.

V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu politických vězňů - odpůrců komunistického režimu, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[4]

V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.

Znak a vlajka

Znak byl vytvořen na základě obecní pečeti z roku 1622. Základ tvoří zeleno-černý vodorovně dělený štít ze zlatého vršku vyrůstá zlatý vinný keř s jedním hroznem, třemi listy a dvěma úponky. Přes prut je vodorovně přiložen stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí. Znak odkazuje na původní zemědělský a vinařský charakter obce - réva a vinařský nůž a dolování černého uhlí - tinktury štítu. Vlajka sestává ze tří pruhů zalený, černý a tenký zlatý. Ze zlatého vyrůstá v levé části vlajky réva shodného popisu jako u znaku.

Obyvatelstvo

Na začátku 17. století měla obec 71 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 37. V roce 1790 měla obec 142 domů a 784 obyvatel, v roce 1834 pak 192 domů a 1162 obyvatel.[5]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
2 832 3 001 3 134 3 481 4 073 4 669 4 719 4 553 5 262 5 285 4 893 4 445 4 544 4 619

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Oslavanech.

Galerie

Městský úřad

Náměstí

Náměstí 13. prosince

Náměstí 13. prosince se nachází v centru Oslavan. Nachází se zde městský úřad a v sousedství několik málo obchodů. Na protější straně kdysi taktéž bývaly domy, ty však byly kvůli zbourání starého a výstavbě nového mostu zdemolovány. Dnes je zde nová část náměstí, na jehož území stojí obchod s potravinami, který byl postaven na začátku 21. století. Naproti němu vyrostly ve stejné době tři bytové domy, v jejichž přízemí jsou obchody. Na náměstí se nachází také socha.

Náměstí Republiky

Náměstí Republiky se nachází poblíž zámku. Na náměstí, které je tvořeno činžovními domy postavenými po polovině 20. století, se nachází večerka, řeznictví, pekárna a hotel Horník.

Farnost

Kostel svatého Mikuláše

Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.

Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.

Příroda

Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.

Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.

Osobnosti

  • Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
  • Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
  • Karel Kunka (1913 - 1940), československý letec, příslušník 311. bombardovací perutě RAF, který padl v bitvě o Británii. [7][8]
  • 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.

Samospráva

Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[9] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).

Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Dostupné online.
  3. Historie Oslavan: Oslavany. www.oslavany-mesto.cz [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 
  4. Historie Oslavan. OKNO. 1994, čís. 8, s. 5–8. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 208. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  7. ARMYWEB.CZ. 75 let od začátku Bitvy o Británii, 75 let od vzniku většiny československých perutí v RAF. www.armyweb.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  8. Sergeant Karel Kunka (1913-1940) - Find A Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 

Související články

Externí odkazy