Čeřovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čeřovka
Rozhledna Milohlídka na Čeřovce
Rozhledna Milohlídka na Čeřovce

Vrchol 331 m n. m.
Prominence 40 m ↓
Izolace 1,2 km → Zebín
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Jičínská kotlina / Úlibická tabule / Zebínská část[1]
Souřadnice
Čeřovka
Čeřovka
Hornina jílovec, slínovec, čedič, brekcie
Povodí Cidlina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeřovka (331 m n. m.) je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje, ležící při severním okraji města Jičín, v severní části Valdického Předměstí, na katastrálním území Jičín. U vrcholu kopce stojí rozhledna zvaná Milohlídka.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Z minerálů se na lokalitě vyskytuje amfibol, augit, hlízovitý kalcit, magnetit, titanomagnetit, olivín a zeolity jako například natrolit.[2]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Jičínská kotlina, podokrsku Úlibická tabule a Zebínské části.[1]

Mykologie[editovat | editovat zdroj]

Z hub roste na Čeřovce například třepenitka svazčitá, křehutka vodomilná, vláknice. [5]Z jedlých hřib žlutomasý, ucho Jidášovo, pýchavka obecná, pečárka lesní, pečárka ovčí, špička obecná, penízovka sametonohá. [6]

Vzácnější houby zastupuje hřib nachový, hřib satan, hřib plavý nebo muchomůrka stroupkatá.

Květena[editovat | editovat zdroj]

Většinu plochy Čeřovky tvoří les jehož základem je dubohabřina. Hlavními dřevinami jsou dub letní a habr obecný. Na severní straně porost doplňuje buk lesní. Z dalších listnatých dřevin je to lípa malolistá, jasan ztepilý, javor babyka, jilm horský, jilm habrolistý, bříza bělokorá. Jehličnaté dřeviny zastupuje smrk ztepilý a modřín opadavý.

Mezi introdukované dřeviny patří douglaska tisolistá, tsuga kanadská, borovice černá, cypřišek Lawsonův a invazivní trnovník akát.

Keřové patro zastupuje bez černý, pámelník bílý, brslen evropský či břečťan popínavý.

Bylinné patro tvoří sasanka hajní, pitulník žlutý, lipnice hajní, kuklík městský, hrachor černý, hrachor jarní, strdivka nící, kopretina řimbaba, ptačinec hajní či netýkavka malokvětá.

Zvířena[editovat | editovat zdroj]

Na Čeřovce se vyskytuje jedenáct druhů ohrožených živočichů. Z hmyzu čmelák luční, čmelák rokytový, čmelák zemní, pačmelák panenský. Saproxylický hmyz zastupuje vzácný kovařík rezavý.[7]Z ohroženého ptactva na lokalitě hnízdí krutihlav obecný, do prostoru lesoparku zaletuje rorýs obecný. Z plazů byl popsán slepýš křehký. V lesoparku je menší populace veverky obecné.[8]V minulosti byl na lokalitě lesoparku zaznamenán i výr velký, který na Čeřovce již nehnízdí.[9] Na Čeřovce mají v některých dutinových stromech letní kolonie netopýři. Byl nalezen uhynulý jedinec netopýra rezavého. Z dalších, vzácnějších živočichů jmenujme tesaříka pilunu, puštíka obecného, žlunu šedou nebo datla černého. [10]

Lesní hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Les v lesoparku Čeřovka je pozůstatkem starobylého lesního hospodaření - tzv. pařeziny. Jedná se o různověký les s polykormony, dendrotelmami a výstavky. V lese město Jičín zachovává doupné stromy, kterých je v lokalitě 59 a jsou označeny modrým trojúhelníkem. [11][12][13] Pravidelně se v lokalitě odstraňují suché větve a havarijní stromy. Naposledy byl v říjnu 2017 proveden prořez odbornou arboristickou firmou.[14] Pro vzácné brouky jsou v lokalitě zachovávány padlé kmeny stomů, mrtvé dřevo. [15]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V mladší době kamenné (cca 6000 - 2000 př. n. l.) se využívaly porcelanity na Čeřovce jako zdroj štípané industrie.[16][17]

První písemná zmínka o porostlině a háji na Čeřovce z roku 1393. Čeřovku vlastnil Šimon z Čeřova. Od druhé poloviny 15. století má v držení les na Čeřovce město Jičín. Od roku 1844 stojí na temeni kopce Čeřovka rozhledna Milohlídka. Nechal ji vybudovat krajský hejtman Hansgirg.[3]

Pravděpodobně v 50. letech 19. století otevřen na jihozápadním svahu kopce čedičový lom. Těžba byla ukončena do třiceti let.

Mezi lety 1887 – 1889 mění místní okrašlovací spolek, jehož členkou byla i dcera Boženy Němcové – Theodora, prostor Čeřovky na městský přírodní park.

Roku 1889 byl na Čeřovce odhalen pomník spisovatele a novináře Antonína Štraucha.[18]

Na začátku 20. století, roku 1908, vybudován pod Milohlídkou vodojem. Dnes zásobuje vodou přilehlou zástavbu a okresní nemocnici. [19][20]

Roku 1915 byla k jezírku na Čeřovce umístěna socha Neptuna s trojzubcem. Po válce se ztratila neznámo kam.[4]

Za druhé světové války byl do prostoru kolem rozhledny zakázán vstup a na vrcholu Milohlídky byl namontován triangulační stožár. Vojáci Wehrmachtu koncem války sledovali z rozhledny letecký provoz spojenců. Po válce byla vybudována na okraji Čeřovky tzv. Ruská mohyla, hrob padlých osvoboditelů.[5]

V roce 1959 byla k stému výročí narození instalována na Čeřovku busta hudebního skladatele J. B. Foerstera.[6][21]

Od roku 2015 probíhá v na Čeřovce každý rok hudební festival Propadák a cyklokrosový závod Toi Toi Cup.[22][23]

Červenec 2017. U vstupu do prostoru bývalého lomu byla umístěna informační tabule o geologii, mykologii, květeně, zvířeně a historii lokality.

Rozhledna Milohlídka[editovat | editovat zdroj]

Na temeni nejmenšího kopce v okolí města Jičína se vypíná nejstarší rozhledna v Českém ráji. Podle profesora Úlehly byla rozhledna Milohlídka postavena roku 1844 (nikoliv 1843) z darů jičínských občanů uprostřed obecního lesa na vrchu Čeřovka.[24] Podnět k jejímu postavení dal tehdejší krajský hejtman Josef Hansgirg a na stavbě pracovali ti nejchudší lidé. Její výstavba tak měla i sociální rozměr. Rozhledna je postavena v novogotickém stavebním slohu. V 19. století sloužila rozhledna jako cíl romantických vycházek místních občanů, protože tehdy byl ještě vrch Čeřovka mimo zástavbu města. Kolem Čeřovky se rozprostírala pole, louky a vojenské cvičiště. Dnes již dosahuje zástavba Jičína vrchu Čeřovka a stromy rozhlednu přerostly. [25]

Milohlídka má pouhých 8 m a na vrcholovou plošinu vede 60 schodů. [26] To má svůj důvod. V prostoru Čeřovky se rozprostíral obecní pařezinový les, který měl podobu nízkého křovinatého lesa. Z těchto důvodů bylo z rozhledny vidět do okolí města. V průběhu let se změnil status obecního lesa na lesopark, stromy vyrostly a dnes je výhled již pouze jihozápadním směrem. Z rozhledny lze spatřit rybník Kníže, Holínské předměstí města Jičína, zříceninu hradu Veliš s triangulačním bodem, obec Šlikova Ves s barokní sýpkou s bílou střechou, obec Březina, táhlý Velišský hřbet, obec Ostružno s dvouvěžovým kostelem Povýšení svatého Kříže, zalesněný vrch a současně Přírodní památku Svatá Anna, obec Holín a Prachovské skály.

Rozhledna Milohlídka je i předmětem diskuzí a sporů. S železnou pravidelností několika let se v Jičíně obnovuje diskuze a vedou se spory o výhled z rozhledny. Jedni dávají přednost výhledu z rozhledny, druzí lesoparku. Faktem ale zůstává, že rozhledna i lesopark vytváří funkční celek. Milohlídka je cílem turistů, lesopark místem relaxace a oddychu. Stavba Milohlídky připomínající zříceninu hradu, vystupující mezi stromy, při pohledu z bývalého lomu působí zvlášť impozantním dojmem. Rozhledna bez lesoparku a lesopark bez rozhledny by ztratily své neopakovatelné kouzlo. [27][28][29]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Automobilem se dá přijet přímo pod kopec a odtud pěšky po modré turistické značce až na vrchol k rozhledně, nebo využít jičínskou MHD, vystoupit ve Foersterově ulici na zastávce Jičín, Čeřovka a zbylých 250 m k Čeřovce dojít .[7][8][30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. Čeřovka [online]. Geopark Český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. 
  3. [1]
  4. [2]
  5. [3]
  6. [4]
  7. Rozhledna Milohlídka - Čeřovka [online]. www.jicin.org – Turistický portál Jičín [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  8. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.