Pámelník bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPámelník bílý
alternativní popis obrázku chybí
Větev a plody pámelníku bílého
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď zimolezovité (Caprifoliaceae)
Rod pámelník (Symphoricarpos)
Binomické jméno
Symphoricarpos albus
(L.) S.F.Blake, 1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus) je hustě větvený, robustní, opadavý keř z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae). Vyznačuje se tenkými, vzpřímenými, jemně chlupatými výhony a typickými bílými plody. Pámelník bílý je původem ze Severní Ameriky. V České republice zdomácněl jako hojně vysazovaná okrasná dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pámelník bílý dorůstá výšky až dvou metrů a má tenké, hustě rostoucí větve. Borka je šedohnědá, podélně v pruzích se uvolňující. Listy má vstřícné, uspořádané ve dvou řadách, na vodorovně rostoucích větvičkách celokrajné, na výmladcích laločnaté, dlouhé výjimečně až 7 cm, tmavozelené, vejčitého tvaru.

Bělorůžové květy jsou drobné, trubkovitě zvonkovité, 4-5cípé, v koncových hroznech. Vyrůstají v úžlabí horních listů a jsou velmi bohaté na nektar. Kvetou od června do srpna.

Plody jsou charakteristické kulaté bobule bílé barvy, velké kolem 1 cm. Obsahují dvě semena. Na keři vydrží až do zimy. Obsahují houbovitou dužninu, která je oblíbenou potravou ptáků. Pro člověka jsou však jedovaté – obsahují saponiny a alkaloid chelidonin.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pámelník bílý pochází ze Severní Ameriky. Je rozšířen na většině území od Aljašky a kanadské provincie Severozápadní teritoria na jih po Kalifornii, Nové Mexiko a Severní Karolínu.[1][2]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Doporučuje se do podrostů nebo pro osazení svahů, je vhodný pro krajinářské úpravy i živé ploty.

Je nenáročný, snáší i znečištěné ovzduší. Daří se mu i na chudých půdách, nevadí mu půdy mírně suché ani vlhké. Stanoviště slunné až polostinné.

Primárně se rozmnožuje vegetativně, odnožemi nebo dřevitými i bylinnými řízky. Zároveň se jedná o dřevinu silně samovolně odnožující.

Keřík pámelníku v srpnu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REMEŠOVÁ, Dáša, OSVALD, Zdeněk. Všechno o listnatých keřích. Vyd.2. Praha: Slovart, 2004.
  • HURYCH, Václav. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Vyd. 2. Praha: Květ, nakladatelství ČZS, 2003
  • ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, CHRTEK, Jindřich, KAPLAN, Zdeněk a BATOUŠEK, Petr. Květena České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010.
  • VĚTVIČKA, Václav. Stromy a keře. Praha: Aventinum, 2005.
  • BÄRTELS, Andreas. Dřeviny od A do Z. Vyd.1. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]