Pýchavka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPýchavka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Pýchavka obecná
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď pýchavkovité (Lycoperdaceae)
Rod pýchavka (Lycoperdon)
Druh pýchavka obecná
Binomické jméno
Lycoperdon perlatum
Pers., 1796
Poddruhy
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[3][4] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[3] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[5] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[3] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[5] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[3]

V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[6]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[3][4][5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[6] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[7]

Etymologie slova[editovat | editovat zdroj]

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. Tento oblak na nás v podstatě foukne.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.

  1. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.  
  2. Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.  
  4. a b KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.  
  5. a b c Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online].  [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.  
  6. a b ERHARTOVI, J. A M.. Houbařský atlas. [s.l.] : Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.  
  7. Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525-526. Dostupné online.  
  8. Pýchavka. Martina Bímová. . Dostupné online.