Šternberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šternberk
Horní náměstí
Horní náměstí
Znak města ŠternberkVlajka města Šternberk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŠternberk
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel13 239 (2023)[1]
Rozloha48,79 km²[2]
Nadmořská výška268 m n. m.
Počet domů2 574 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.6
Kontakt
Adresa městského úřaduHorní náměstí 78/16
Šternberk
785 01 Šternberk 1
podatelna@sternberk.cz
StarostaIng. Stanislav Orság (ODS)
Oficiální web: www.sternberk.eu
Šternberk
Šternberk
Další údaje
Kód obce505188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Šternberk (rozcestník).

Šternberk (německy Sternberg[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce a na úpatí Nízkého Jeseníku. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Šternberka.
1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
12531262 založení hradu Šternberka
1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Alberta ze Šternberka
1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
1784 zrušen augustiniánský klášter
1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
1872 zřízení státní tabákové továrny
1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
1935 otevření českého reálného gymnázia
1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistickéTřetí říši
1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Památky, kultura a sport

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času.

Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentují zejména hokejový klub HC TJ Šternberk hrající krajskou ligu a fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Každý rok je také v areálu hradu pořádán rockový festival Šternberský kopec. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i ostatní návštěvníky.

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Šternberka.

V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[5] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[6][7] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014. Radu města tvoří zástupci ODS, hnutí SNK a ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL. V opozici je KSČM, sdružení Otevřená radnice a TOP 09.[8]

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[9]

Části města

Katastrální území Šternberka

Šternberk se člení na pět částí:[10]

Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[11]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[13]
13 509 14 243 15 395 15 220 14 482 12 925 12 608 8 989 11 220 12 554 16 342 14 916 14 144 13 574

Rodáci

Slavnou osobností Šternberka byl i naivní malíř Libor Vojkůvka.

Partnerská města

Spolupráce:

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605. 
  5. Zastupitelé města rozhodli: starostou je Stanislav Orság [online]. Město Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  6. Životopis Mgr. Jaromíra Sedláka [online]. Základní škola Svatoplukova 7, Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  7. Zemětřesení na šternberské radnici: končí starosta i první místostarosta. Olomouc.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  8. Šternberk dál vede Orság, vítěz voleb Stonawský zůstává místostarostou. Olomoucký deník [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  9. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154006016355661&id=224337820660
  10. Části obcí. Obec Šternberk [online]. Územně identifikační registr [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  13. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy