Česká národní banka
| Česká národní banka | |
|---|---|
 | |
Logo České národní banky | |
 Budova ČNB v Praze | |
| Zkratka | ČNB |
| Předchůdce | Státní banka československá |
| Vznik | 1993 |
| Sídlo | Česká národní banka, Na Příkopě 28, 115 03, Praha 1 |
| Místo | Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′13″ s. š., 14°25′42″ v. d. |
| Úřední jazyk | čeština |
| Guvernér | Jiří Rusnok (od 1. 7. 2016) |
| Správní rada | Jiří Rusnok, Oldřich Dědek a Marek Mora |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | 8tgaiej |
| IČO | 48136450 (VR) |
| LEI | 549300DS86PEHLIYB473 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky[1] a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi.[1] Česká národní banka je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.[2] Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem, sama ale správním úřadem není. Hospodaří samostatně s vlastním majetkem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.[3]
Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu (dřívější znění Ústavy před tzv. euronovelou uvádělo jako hlavní cíl péči o měnovou stabilitu).[1] Dosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky.[1]
ČNB dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v ČR.
ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince,[4] řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem,[5] pojišťovnictvím,[6] penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.
Úkoly ČNB
Mezi hlavní úkoly České národní banky patří:
Měnová politika
Její deklarovanou úlohou je zajistit stabilitu cenového indexu (což není totožné jako stabilita cen). ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnově politického režimu nazývaného cílování inflace. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb (tedy produkcí peněz) ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, čímž se pokouší dosáhnout předem stanoveného růstu peněžní zásoby a tedy i zvolené inflace. V období před vstupem do eurozóny budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.
Dohled nad finančním trhem
V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.[5]
Emise oběživa a peněžní oběh
Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro podezření z padělání.[4]
Devizová činnost
Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv, operace na devizovém trhu a devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuálně zvyšovat hodnotu devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země. Devizové rezervy se skládají z cenných papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata.
Mediálně nepopulární akcí ČNB v oblasti devizové činnosti se stal prodej více než 50 tun zlata z českého zlatého pokladu. Tento prodej proběhl postupně během let 1997 až 1998. Odůvodněn byl mimo jiné pravděpodobným poklesem hodnoty zlata na světových trzích, s ohledem na zvažovaný prodej zlatých rezerv zeměmi, které měly nově vstoupit do Evropské měnové unie (EMU).
Mezi nejvýznamnější devizové operace na domácích trzích patří devizové intervence, kterými se ČNB v případě potřeby snaží ovlivňovat výši kurzu koruny vůči ostatním měnám. Od listopadu 2013 používá ČNB devizové intervence k oslabení kurzu koruny[7] „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“, jako nástroj místo úrokových sazeb k plnění inflačního cíle. Výsledkem je výrazný vzrůst devizových rezerv.[8]
Platební styk a zúčtování bank
ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů.
ČNB provozuje systém mezibankovního platebního styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů.
ČNB vede účty (ne běžné) a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám.
Banka státu
ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty
- organizačním složkám státu,
- příspěvkovým organizacím zřízeným organizačními složkami státu,
- státním fondům a Národnímu fondu,
- státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
- územním samosprávným celkům (obcím, krajům) a dobrovolným svazkům obcí,
- veřejným výzkumným institucím,
- veřejným vysokým školám,
- zdravotním pojišťovnám a svazům zdravotních pojišťoven[9].
Dále vede účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky nezávislá (její nezávislost garantuje Ústava, zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se dvakrát ročně Poslanecké sněmovně.
Řízení
Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná Bankovní rada. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, dva viceguvernéři a další čtyři členové bankovní rady. Členy bankovní rady na dobu 6 let jmenuje prezident republiky (bez nutnosti kontrasignace nebo souhlasu jiného ústavního orgánu), který je také může odvolat. Odvoláni však mohou být jen pokud přestanou splňovat zákonné podmínky výkonu funkce nebo pokud se dopustí vážného pochybení. Odvolání na rozdíl od jmenování členů bankovní rady probíhá v režimu čl. 62 Ústavy, prezident republiky tedy k platnosti svého rozhodnutí potřebuje spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Podmínkami pro jmenování je svéprávnost, bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání a zkušenosti a uznávanost v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu. Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.[10] Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů, je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
Jménem České národní banky jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér. Guvernér nebo jím určený viceguvernér je oprávněn účastnit se s hlasem poradním schůze vlády. Guvernér také předkládá Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji. V tomto případě je oprávněn účastnit se schůze sněmovny a musí mu být uděleno slovo.
Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Zastoupení ČNB na území ČR se nachází v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě.[11]
Představitelé ČNB a jejích předchůdců od roku 1919
| Jméno | Funkční období | Název funkce | Název banky |
|---|---|---|---|
| Alois Rašín | 6. 3. 1919 – 8. 7. 1919 | předseda bankovního výboru | Bankovní úřad při ministerstvu financí |
| Cyril Horáček | 10. 7. 1919 – 9. 10. 1919 | ||
| Kuneš Sonntag | 9. 10. 1919 – 25. 5. 1920 | ||
| Karel Engliš | 25. 5. 1920 – 19. 3. 1921 | ||
| Vladimír Hanačík | 22. 3. 1921 – 26. 9. 1921 | ||
| Augustin Novák | 3. 10. 1921 – 7. 10. 1922 | ||
| Alois Rašín | 9. 10. 1922 – 5. 1. 1923 | ||
| Bohdan Bečka | 25. 2. 1923 – 15. 11. 1925 | ||
| Karel Engliš | 9. 12. 1925 – 24. 1. 1926 | ||
| Vilém Pospíšil (převzal funkci 1. 4. 1926) |
25. 1. 1926 – 16. 2. 1934 | guvernér | Národní banka Československá |
| Karel Engliš | 23. 2. 1934 – 20. 2. 1939 | ||
| Ladislav František Dvořák | 31. 3. 1939 – 18. 5. 1945 | Národní banka pro Čechy a Moravu | |
| Jaroslav Nebesář | 1. 6. 1945 – 9. 9. 1948 | předseda dočasné správy | Národní banka Československá |
| Jaroslav Nebesář | 9. 9. 1948 – 1. 7. 1950 | guvernér | |
| Otakar Pohl | 1. 7. 1950 – 2. 2. 1954 | generální ředitel | Státní banka československá |
| Jaroslav Kabeš | 20. 2. 1954 – 16. 8. 1957 | ||
| Otakar Pohl | 16. 8. 1957 – 3. 10. 1969 | ||
| Svatopluk Potáč | 3. 10. 1969 – 4. 1. 1971 | ||
| Svatopluk Potáč | 4. 1. 1971 – 18. 6. 1981 | předseda | |
| Jan Stejskal | 18. 6. 1981 – 1. 11. 1988 | ||
| Svatopluk Potáč | 1. 11. 1988 – 29. 12. 1989 | ||
| Josef Tošovský | 29. 12. 1989 – 21. 4. 1992 | ||
| Josef Tošovský | 21. 4. 1992 – 31. 12. 1992 | guvernér | |
| Josef Tošovský | 20. 1. 1993 – 17. 12. 1997 | Česká národní banka | |
| Pavel Kysilka (zástupce guvernéra v plném rozsahu) |
17. 12. 1997 – 22. 7. 1998 | ||
| Josef Tošovský | 22. 7. 1998 – 31. 11. 2000 | ||
| Zdeněk Tůma | 1. 12. 2000 – 30. 6. 2010 | ||
| Miroslav Singer | 1. 7. 2010 – 30. 6. 2016 | ||
| Jiří Rusnok | od 1. 7. 2016 |
Bankovní rada
Členy Bankovní rady jsou:[12]
- Jiří Rusnok (guvernér) – od 1. 3. 2014, jmenován Milošem Zemanem
- Mojmír Hampl (viceguvernér) – od 1. 12. 2006, jmenován Václavem Klausem
- Vladimír Tomšík (viceguvernér) – od 1. 12. 2006, jmenován Václavem Klausem
- Vojtěch Benda – od 1. 7. 2016, jmenován Milošem Zemanem
- Tomáš Nidetzký – od 1. 7. 2016, jmenován Milošem Zemanem
- Oldřich Dědek – od 13. 2. 2017, jmenován Milošem Zemanem
- Marek Mora – od 13. 2. 2017, jmenován Milošem Zemanem
Historické instituce
- Bankovní úřad při ministerstvu financí 1919–26
- Národní banka Československá 1926–39 a 1945–50
- Národní banka pro Čechy a Moravu 1939–45
- Státní banka československá 1950–92
Reference
- ↑ a b c d O ČNB [online]. ČNB [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo ústředí ČNB [online]. ČNB [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Zákon o České národní bance [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-29.{{
- ↑ a b Emise bankovek a mincí [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Dohled nad kapitálovým trhem [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Dohled v pojišťovnictví [online]. [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Intervence ČNB v roce 2017. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-05].
- ↑ Kurzový závazek ČNB cnb.cz
- ↑ ČNB. www.cnb.cz [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Bankovní rada ČNB [online]. Praha: Česká národní banka [cit. 2008-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Zastoupení ČNB v ČR
- ↑ Členové bankovní rady [online]. Česká národní banka [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
Související články
- Centrální registr úvěrů ČNB
- Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
- Seznam členů Bankovní rady České národní banky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká národní banka na Wikimedia Commons - Oficiální stránky banky
