Tisá
| Tisá | |
|---|---|
 Tisá – pohled z Tiských stěn | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Libouchec |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°47′4″ s. š., 14°1′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 005 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,86 km²[2] |
| Nadmořská výška | 548 m n. m. |
| PSČ | 403 36 |
| Počet domů | 283 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tisá 205 403 36 Tisá podatelna@tisa.cz |
| Starosta | Jiří Turek |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Tisá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568309 |
| Kód části obce | 167118 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tisá (německy Tissa) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se na rozhraní Krušných hor a Děčínské vrchoviny v blízkosti česko-německé státní hranice, asi šest kilometrů západně od Děčína a třináct kilometrů severně od krajského města Ústí nad Labem. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen pomocí přípony -a(ja) ze slova tis. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Tiesza (1653), Tisa (1654), Tißa (1787) nebo Tyssa (1833).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1653.[5]
Předchůdcem Tisé byla ves Šenštein (Schönstein) s tvrzí, která se nacházela na východním úbočí vrchu Tisá. Byla založena Vartenberky během jejich vlastnictví děčínského panství. Za vlastnictví panství rytíři z Bünau zde Günter z Bünau po roce 1554 vystavěl nový dvůr a zámek. Za třicetileté války byl zámek s dvorem a vsí v roce 1631 vypálen a nebyl již obnoven. Novým střediskem osídlení se pak stala osada Tisá.[6]
Od roku 1783 zde vzniklo postupně dvanáct větších a patnáct menších manufaktur na výrobu kovových knoflíků. K nejznámějším patřily výrobky firmy Tyssa.[7] Na začátku 20. století si zde výrobou knoflíků vydělávalo nebo přivydělávalo kolem 3000 lidi[7].
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologická stavba, reliéf a půdy
[editovat | editovat zdroj]Podloží pod většinou zástavby a směrem ke státním hranicím tvoří druhohorní horniny. Na zbytku území jde o ortoruly, granulity a velice pokročilé migmatity.
Z geomorfologického hlediska je Tisá součástí Krušnohorské subprovincie, konkrétně Děčínské vrchoviny a jejího podcelku Děčínské stěny, v jejichž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Sněžnická hornatina.[8] Jižní část vesnice a jihozápadní cíp správního území se nachází v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Nakléřovská hornatina.[9]
Podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP) se v Tisé vyskytují kambizemě, podzoly a gleje. V jižní části území se jedná o půdní typ kambizem dystrická, na severu o podzol arenický, zatímco v údolích potoků lze nalézt gleje.[10]
Podnebí a vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Tisá se dle Quittovy klimatické klasifikace řadí do chladné oblasti CH7 (malý cíp na jihovýchodě náleží do mírně teplé oblasti MT2).[11] Pro oblast CH7 jsou typická krátká, mírně chladná a vlhká léta. Jara a podzimy jsou dlouhé s velkým podílem srážek, a dlouhé jsou i zimy, během nichž je po značnou část zem pokryta sněhovou pokrývkou.[12]
Oblast Tisé spadá hydrologicky do povodí řeky Labe. Konkrétně náleží do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, v jehož rámci je součástí povodí vodních útvarů „Petrovická potok/Bahra od pramene po státní hranici“ a „Jílovský potok od pramene po ústí do Labe“. Tisou protéká stejnojmenný potok. Část obce zasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Česká křída.
Flora a fauna
[editovat | editovat zdroj]Dle biogeografického členění ČR náleží oblast Tisé do hercynské podprovincie, respektive do jejího Děčínského bioregionu. Z botanického hlediska je součástí fytogeografického obvodu mezofytika, kde leží na pomezí Děčínského Sněžníku (46a) a Krušnohorského podhůří vlastního (25a).[13] Potenciální přirozenou vegetaci tvoří bikové bučiny (Luzelo Fagetum).
Ochrana životního prostředí
[editovat | editovat zdroj]Na území obce zasahují celkem tři zvláště chráněná území. Z velkoplošných se jedná o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce. Maloplošné reprezentuje přírodní památka Tiské stěny a přírodní rezervace Rájecká rašeliniště. Z dalších chráněných území se jedná o pět lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Konkrétně jde o tři evropsky významné lokality, a to Libouchecké bučiny, Olšový potok a Východní Krušnohoří, a dvě ptačí oblasti v podobě Labských pískovců a Východních Krušných hor. V Rájci kromě toho rostou památné stromy lípy malolisté (Tilia cordata).
V rámci územního systému ekologické stability se na území obce nachází regionální biocentrum, jímž jsou Tiské stěny.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 856 obyvatel (z toho 804 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 1 818 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 25 cizinců. Většina obyvatel (1 799 lidí) byla římskými katolíky, ale dále ve vsi žilo 26 evangelíků, sedm členů církve československé, jeden žid, jeden člen dalších nezjišťovaných církví a 22 lidí bez vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 867 obyvatel: 25 Čechoslováků, 1 802 Němců, tři příslušníky jiné národnosti a 37 cizinců. Stále převažovali římští katolíci (1 492 osob), počet lidí bez vyznání vzrostl na 317 a kromě nich v Tisé žilo 42 evangelíků, jeden člen církve československé, dva židé a třináct příslušníků nezjišťovaných církví.[15]
Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 918 obyvatel, z toho 473 mužů a 445 žen, jejichž průměrný věk činil 39 let.[16] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 859 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (17 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 18,2 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 9,3 %. Z celkem 703 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (32,4 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Podíl vysokoškoláků dosahoval 11,9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,3 % obyvatel.[17]
Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 416 ekonomicky aktivních občanů (48,4 %). Dohromady 88,2 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 72,2 % patřilo mezi zaměstnance, 7,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,6 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[17]
Během sčítání lidu se 68,2 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly německá (0,6 %), polská (0,3 %), slovenská (0,2 %) a moravská (0,1 %). Celých 29,7 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[17]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 259 | 2 759 | 2 875 | 2 917 | 3 078 | 2 465 | 2 427 | 1 083 | 1 076 | 885 | 783 | 600 | 674 | 674 | 988 |
| Počet domů | 378 | 438 | 471 | 469 | 496 | 506 | 526 | 487 | 250 | 220 | 172 | 164 | 158 | 241 | 283 |
Náboženský život
[editovat | editovat zdroj]Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[20][21] Na území farnosti se nachází kostel svaté Anny, kde se konají pravidelné bohoslužby vždy první neděli v měsíci.[22]
.JPG)
Při censu prováděném v roce 2011 se 9,5 % obyvatel Tisé označilo za věřící, z toho 4,3 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (2,8 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, okrajově též bylo zastoupeno Pravoslaví, Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská. Plných 48 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 42,4 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[17]
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Tisá se nečlení na části, ale skládá se ze dvou katastrálních území: Tisé a Ostrova u Tisé. Základními sídelními jednotkami jsou:
Infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Tisá je vybavena veřejným osvětlením, vodovodem a kanalizací. Chybí plynofikace.[23] V obci je stanice Horské služby (fungující pouze v létě).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
V Tisé se nachází velké množství přírodních a kulturně-historických památek. Místní kulturně-historické památky reprezentuje dvanáct kulturních památek. Pět z nich je v části Ostrov, čtyři v Rájci a tři ve vlastní Tisé. Patří mezi ně mimo jiné:
- Kostel svaté Anny z roku 1789 stojí ve středu obce. V průčelní východní věži se nachází dva litinové zvony z roku 1922, vyrobené chabařovickými ocelárnami Arnold-Kress, a malý zvon z roku 1859 od Františka Herolda z Litoměřic.
- Vila čp. 349
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Václav Zítek (1932–2011), operní pěvec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tisá, s. 336–337.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ http://www.tisa.cz/historie-obce/d-107989/p1=3622
- ↑ a b KNORR, Ivan. Obec pod bludištěm. Země světa. 2022-05-03, roč. 21, čís. 5, s. 32–37. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 71.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Klasifikace půdních typů podle TKSP [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Komplexní geografický výzkum krajiny III. na mapách a fotografiích severozápadních Čech. s. 68
- ↑ QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1977. 73 s.
- ↑ HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 1. Praha: Academia, 1997. 558 s. ISBN 80-200-0643-5.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 46.
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 104 s. Dostupné online. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 55. Archivováno 12. 10. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d Petrovice – obec/město (okr. Ústí nad Labem) [online]. Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35–36.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Anny, Tisá [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Vybavenost obci – kanalizace, plynofikace [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Ivo Šťastný, Ing. František Jedlička, Milan Lašťovka. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Tisá na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tisá na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Tisá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- LANG, Thomas. Tyssa (Tisá) [online]. boehmisches-erzgebirge.cz [cit. 2014-02-02]. Historické fotografie a pohlednice. Dostupné online. (německy)
