Václav Zítek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Zítek
Pro nápovědu klikněte
Václav Zítek
Narození 24. března 1932
Tisá, Československo
Úmrtí 20. prosince 2011 (ve věku 79 let)
Praha, Česká republika
Národnost česká
Povolání operní pěvec
Zaměstnavatel Národní divadlo
Titul Národní umělec
Ocenění Grammy Awards, Thálie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Zítek (24. března 1932, Tisá u Ústí nad Labem - 20. prosince 2011, Praha) byl český operní pěvec – barytonista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Benešově. Začal studovat Vysokou školu chemicko–technologickou, ale po prvním semestru studia zanechal a věnoval se již pouze zpěvu [1]. Zpěv studoval soukromě u E. Matouškové, M. Linky, D. Levytského a Z.Otavy. V letech 1952 až 1955 účinkoval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v období 19551959 byl členem sboru Národního divadla v Praze (zpíval i epizodní role), v sezóně 1959/1960 byl sólistou v ostravské opeře. V letech 19601969 byl sólistou opery v Ústí nad Labem. Po pohostinských vystoupeních v opeře Národního divadla v Praze byl angažován v srpnu roku 1969 Jaroslavem Krombholcem jako sólista opery a setrval zde až do roku 1991, kdy ze zdravotních důvodů musel ukončit svoji uměleckou činnost.

Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších českých pěvců poválečné generace. Jeho ušlechtile znějící krásný lyrický baryton měl velký tónový rozsah, jeho repertoár obsáhl jak role pro vysoký baryton (např. Figaro - Rossinni: Lazebník sevillský), lyrický baryton (např. Evžen Oněgin, smetanovské postavy) tak i pro dramatický baryton (např. Macbeth, Rigoletto) a zpíval i basový part Borise Godunova. Jeho ztvárnění rolí bylo charakteristické nejen krásným tónem, ale i vynikajícím hereckým projevem.

Disponuje bohatou diskografií, která obsahuje mnoho záznamů z rozhlasu a televize. Často hostoval v Německu, Rusku, Itálii, Francii, Švýcarsku, spolupracoval s mnoha světovými dirigenty (např. C. Abbadem, Sirem Charlesem Mackerrasem). Své bohaté umělecké zkušenosti předával mladé generaci nejprve na Pražské konzervatoři, od roku 1977 pak i na HAMU a Pardubické konzervatoři. Dlouhá léta působil jako hlasový poradce Opery Národního divadla v Praze.

Při výročí 100 let Národního divadla v Praze vystoupil ve slavnostní opeře Libuše Bedřicha Smetany jako Přemysl po boku Gabriely Beňačkové (kněžna Libuše).

Poslední rozloučení s ním proběhlo 27.prosince 2011 v Národním divadle.

K výročí jeho nedožitých 80. narozenin se uskutečnil dne 24. března 2012 slavnostní koncert v Sále Martinů Akademie múzických umění v Praze, kde vystoupila řada jeho studentů (Vratislav Kříž, Vanda Šípová, Pavel Klečka, Zdeněk Harvánek, Michal Lieberzeit).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Role[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo v Praze[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 593

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1134–1135.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 764.  
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 593–4
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 816.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 570.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]