Kostel svaté Anny (Tisá)

Kostel svaté Anny v Tisé
	Kostel sv. Anny v Tisé
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Ústí nad Labem
Obec	Tisá
Souřadnice	50°47′8,7″ s. š., 14°1′45,4″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	ústecký
Farnost	Tisá
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Tisá
Zasvěcení	svatá Anna
Architektonický popis
Stavební sloh	pozdní baroko
Výstavba	1789
Specifikace
Délka	33,5 metrů
Šířka	13 metrů
Umístění oltáře	na severozápad
Stavební materiál	kámen, zdivo
Další informace
Adresa	Tisá, okres Ústí nad Labem
Kód památky	12563/5-5502 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny v Tisé je sakrální stavbou stojící ve středu obce přímo u silnice II/528 Libouchec-Petrovice. Jedná se o státem chráněnou kulturní památkou. Přímo kolem kostela vede hlavní přístupová cesta ke hřbitovu vzhůru do Tiských stěn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven v roce 1789 v prosté pozdně barokní formě, která byla typická v období josefínských reforem. Kostel po roce 1945 zchátral, nikdy však nepřestal úplně sloužit svému účelu. Po roce 1989 zde probíhají zajišťovací opravy. Kostel byl zabezpečen mřížemi roku 1992, posléze došlo k opravě střechy, věže, fasády a k vymalování. Vyčištěn a obnoven byl i hřbitov.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Tisá.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je pozdně barokní, neorientový, jednolodní, obdélný s užším trojboce uzavřeným presbytářem s boční sakristií a s dřevěnou předsíní před hlavním průčelím. V hlavním průčelí střední rizalit s lizénami, segmentově zakončeným oknem a čtyřbokou vížkou s bočními trojúhelníkovými křídly. Boční fasády a presbytář jsou hladké, pouze s omítkovými pásy a obdélnými segmentově ukončenými okny. Sakristie má zkosené nároží a obdélná okna. V průčelní východní věži se nacházejí dva litinové zvony z roku 1922, které vyrobily chabařovické ocelárny Arnold-Kress, a malý zvon z roku 1859 od Františka Herolda z Litoměřic.

Presbytář má plochý strop. Kouty lodi jsou při něm zaobleny. Obdélná loď je členěna pilastry s volutami a mušlovým dekorem. Loď je kryta stropem s fabionem a obrazem Krista uzdravujícího ženu. Kruchta má dřevěnou poprsnici na dvou pilířích. Sakristie má plochý strop.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Kostel je zařízen různým slohově smíšeným, historizujícím pozdně rokokovým zařízením pocházejícím z 19. století a z roku 1910. Sousoší Ukřižování s barokním krucifixem a sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdalény pochází z počátku 19. století. Jsou zde také čtyři barokní sošky evangelistů, které zřejmě zdobily původní kazatelnu. Varhany byly převezeny z kostela v Rozbělesích. Jedná se o nástroj Heinricha Schiffnera z roku 1888. Varhany v Tisé zůstaly zachovány, ale byly poškozeny. Původní cínové píšťaly prospektu byly zrekvírovány v průběhu I. světové války a nahrazeny zinkovými. K dalšímu poškození došlo na konci 80. let 20. století, když se začal hroutit strop. Píšťaly byly tehdy vyňaty a uskladněny v sakristii. Do varhanního stroje zateklo a napadala suť. V roce 2001 k varhanům přišel student varhanářské školy Ivan Bok, který (za podpory svého bratrance Miloše Boka) provedl první opravy varhan a uvedl je do použitelného stavu. Další rekonstrukce varhan proběhla v roce 2011.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Nad kostelem byl zřízen i obecní hřbitov, ohrazený zdí z místního pískovce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 71.
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 62–63.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]