Jakovlev UT-2
| Jakovlev UT-2 | |
|---|---|
 Jakovlev UT-2 | |
| Určení | cvičný letoun |
| Původ | Sovětský svaz |
| Výrobce | Jakovlev Rostvertol Progress |
| Šéfkonstruktér | Alexandr Sergejevič Jakovlev |
| První let | 1935 |
| Zařazeno | 1937 |
| Uživatel | Sovětské letectvo Polské letectvo |
| Vyrobeno kusů | 7243 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
UT-2 byl sovětský cvičný letoun používaný ve druhé světové válce.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
První prototyp pod označením AIR-10 vzlétl v červenci 1935 s řadovým čtyřválcovým motorem Renault Bengali 4, druhý poháněl hvězdicový pětiválec M-11 o výkonu 73,5 kW. Během roku 1936 byl důkladně testován a státní komise jej přijala jako standardní školní a cvičný stroj.
Sériová výroba stroje UT-2 (učebnyj-trenirovočnyj = školní, cvičný) začala v roce 1937 a ukázalo se, že se jedná o úspěšný typ. Byly poháněny motory M-11E o výkonu 110,3 kW, nebo M-11.
Na hlavní sériovou variantu UT-2 navázal v roce 1943 prototyp UT-2MV se vztlakovými klapkami, zakrytou kabinou a kapotovaným motorem. Stal se předchůdcem poválečného letounu Jakovlev Jak-18.
Tento dvoumístný školní letoun byl v různých obměnách vyráběn až do roku 1947 a bylo vyrobeno celkem 7243 kusů.
Použití[editovat | editovat zdroj]
UT-2 se dostaly do výzbroje cvičných útvarů sovětského letectva a do vybavení aeroklubů OSOAVIACHIM v roce 1938. Sloužily rovněž u bojových útvarů s určením pro kondiční lety a spojovací službu.
Verze letounu[editovat | editovat zdroj]
- AIR-10 – prototyp školního letadla
- AIR-11 – prototyp třímístného turistického letadla
- AIR-12 – prototyp dvoumístného stroje pro dálkové přelety
- UT-2 – sériová verze
- AIR-16 – prototyp čtyřmístného letounu s motorem Renault o výkonu 161 kW
- AIR-20 – verze letounu AIR-10 s motorem Renault Bengali o výkonu 103 kW
- UT-2M – modernizovaná sériová verze vyráběná od roku 1940
- UT-2MV – modernizovaná verze vyráběná od roku 1943
- UT-2L – modernizovaná verze UT-2MV, vyráběná od roku 1943, stala se podkladem pro letoun Jak-18
- UT-2MB - plán verze lehkého bombardéru s výzbrojí dvou kulometů ŠKAS a možností nést až 200 kg bomb nebo neřízené rakety
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Údaje platí pro verzi s motorem M-11E[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 2
- Rozpětí: 10,18 m
- Délka: 7,08 m
- Výška: 2,10 m
- Plocha křídla: 17,19 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 574 kg
- Vzletová hmotnost: 856 kg
- Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový motor Švecov M-11
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 230 km/h
- Výstup na 3000 m: 19 min
- Dostup: 6500 m
- Dolet: až 750 km
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Jakovlev UT-2. Letectví a kosmonautika. 1975, roč. LI., čís. 8, s. 28
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEČEK, Václav. Jakovlev UT-2. Letectví a kosmonautika. Březen 1975, roč. LI, čís. 8, s. 28.
- KOLMANN, Petr. Jakovlev UT-2. Letectví a kosmonautika. Listopad 2019, čís. 11, s. 48 a 49. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev UT-2 na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu UT-2 Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.
- Fotogalerie letounu UT-2
.jpg)
