Sedliště (okres Frýdek-Místek)
| Sedliště | |
|---|---|
 Kostel Všech svatých | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Frýdek-Místek |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′6″ s. š., 18°22′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 694 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,91 km²[2] |
| Katastrální území | Sedliště ve Slezsku |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 739 36 |
| Počet domů | 504 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sedliště 271 739 36 Sedliště obec@obecsedliste.cz |
| Starosta | Ing. Jaromír Krejčok |
| Oficiální web: www | |
  Sedliště | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598674 |
| Kód části obce | 146986 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Sedliště (německy Sedlischt, polsky Siedliszcze) se nachází 4 km severně od města Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Sedliště jsou součástí regionu Slezská brána. Obec leží v Podbeskydské pahorkatině, konkrétně k její části označované jako Těšínská pahorkatina. Katastrem obce protéká potok Ostravická Datyňka. V obci se nachází pošta, základní a mateřská škola, ordinace praktického lékaře, dřevěný kostel Všech svatých, restaurace Nová lašská jizba, obecní knihovna a muzeum Lašská jizba. Znakem obce je zlaté sedlo se třmenem v modrém štítě. Nejvyšším bodem území obce je kopec Černá zem s nadmořskou výškou 374 m.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky vzniku obce nejsou písemně zaznamenány, avšak je známo, že její zakladatelé přišli do oblasti někdy ve 13. století až z dalekých Lužic. Jednalo se o příslušníky lužického šlechtického rodu Barutů, kteří s sebou přivedli i své krajany. První písemná zmínka o Sedlištích je z roku 1305, kdy je název obce uveden v seznamu desátků vratislavského biskupství. Až v písemnosti z roku 1580 nacházíme podrobnější informace o obci. V té době měly Sedliště 27 obyvatel, což v tehdejších poměrech frýdeckého panství znamenalo velkou obec. Sedliště měly i vlastní mlýn a rybník, v roce 1636 dokonce soustavu 7 panských rybníků pro chov ryb a stál zde i panský dvůr.
Obec se dále rozrůstala a o pár let později, a sice v roce 1624, došlo k postavení dřevěného kostela namísto dřevěné kaple. Ten byl o čtrnáct let později na popud majitele panství Jiřího z Oppersdorfu přestavěn do podoby, která se velmi blíží té dnešní. Historikové si však datem výstavby nového kostela nejsou úplně jistí. Jelikož stavba kostela byla velmi náročná a neobešla by se bez finanční podpory majitele panství, domnívají se, že v roce 1624 byla pouze opravena původní kaplička a až v roce 1638 byl vystaven kostel Všech svatých.
Poslední úprava vnější podoby kostela proběhla v roce 1862, kdy původní věž byla nahrazena zadní pavlačí a novou věží s dvouramenným cyrilometodějským křížem. Kostel Všech svatých, kterému vévodí kvadratická věž s bání, je největší chlouba obce. Obklopuje ho historický hřbitov s mnoha pozoruhodnými litinovými kříži.
Na konci 18. století byly Sedliště již druhou největší obcí frýdeckého panství, v polovině 19. století měla obec přes 780 obyvatel a bylo zde 15 selských gruntů. Sedliště velmi ovlivnilo české národní hnutí a traduje se, že první knihovna zde byla založena již v roce 1865. V této době zde také působil Joža Vochala, slezský národopisný pracovník a lidový spisovatel, díky němuž vzniklo národopisné sdružení Sedlišťané. Toto sdružení se zabývalo obnovou lašských tradic, jako jsou kroje, lašské zvyklosti, písně a tradice.
Přelom 19. a 20. století byl ve znamení spolčování, a také v Sedlištích vzniklo několik spolků. Dva z nich jsou v obci stále aktiviní – Sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1891, a Hornicko-hutnický spolek Rozkvět, jež byl založený v roce 1901. V tomto období obec procházela velkými změnami – došlo k přestavbě dřevěných domů na zděné a lidé opouštějí práci v zemědělství a hledají si zaměstnání v rozvíjejících se průmyslových podnicích. Mezi první zděné budovy se řadí stará škola, ve které dnes sídlí obecní knihovna, pošta a Lašské muzeum. Ve 20. letech 20. století byla v Sedlištích zřízena pošta, zavedena autobusová doprava a v roce 1931 elektřina.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
-
Věková struktura obyvatel obce Sedliště roku 2011
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Jan Polach (1852 – 1928)[editovat | editovat zdroj]
Jan Polach pocházel z malorolnického gruntu v Sedlištích. Byl horlivým čtenářem českých knih a také vlastnil velkou knihovnu, jako jeden z prvních ve vsi odebíral české noviny a časopisy. Byl velmi vzdělaný, zapálený pro věc a měl organizační schopnosti, proto byl dvakrát zvolen do funkce starosty obce (1895 – 1901 a 1905 – 1914). Jakožto vlastenec podporoval český jazyk a úřední obsílky psané německy vracel s tím, že je starostou české obce.
Polach byl také zakladatelem prvních spolků v obci. V roce 1891 spoluzakládal Rolnicko-občanskou besedu, jíž byl dlouhodobě starostou, dále se přičinil na založení nového hřbitova v roce 1905 a v roce 1909 byl jedním ze spoluzakladatelů místního spořitelního spolku Kampelička.
Jeho největším počinem bylo založení Dobrovolného hasičského sboru v roce 1891, který také 20 let vedl. Mimo to jako první člen Sedlišť zastával funkce i v krajských a tehdejších zemských úřadech. Byl starostou Okresního českého starostenského sboru pro frýdecký okres, zasedal v dozorčí radě Občanské záložny ve Frýdku a také byl členem Ústřední hospodářské společnosti pro Těšínské Slezsko.
Jeho dalším přínosem pro obec bylo psaní obecní kroniky od 20. let 20. století, a také propagování ovocnářství v okrese formou přednášek. Polach patřil mezi první zemědělce v obci, kteří vlastnili zemědělské stroje a používali umělá hnojiva.
Polachovým největším přáním bylo vymanění Čechů z rakouské poroby, což se mu splnilo vytvořením samostatného Československého státu v roce 1918. Za mimořádný přínos pro obec mu bylo dne 20. 3. 2006 in memoriam uděleno čestné občanství.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŇ, Josef. Čtení o Sedlištích. První. vyd. Sedliště: Obecní úřad Sedliště, 2005.
- ↑ ADAMEC, Tomáš. Region Slezská brána. Šenov: Region Slezská brána, 2011. ISBN 978-80-903902-4-9.
- ↑ CICHOŇ, Václav. Sedliště – Sbor dobrovolných hasičů, 115. výročí založení. [s.l.]: SDH Sedliště, 2006.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedliště na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sedliště v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Sedliště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
