Piemont
Piemont Regione Piemonte | |
---|---|
Lago Maggiore | |
Geografie | |
Hlavní město | Turín |
Souřadnice | 45°15′ s. š., 7°55′ v. d. |
Rozloha | 25 387,07 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 341 375 (2019) |
Hustota zalidnění | 173,93 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Itálie |
Nadřazený celek | Itálie |
Druh celku | Region |
Podřízené celky | • 8 provincií (Alessandria, Asti, Biella, Cuneo, Novara, Torino, Verbano-Cusio-Ossola, Vercelli) • 1207 obcí |
Vznik | 1970 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | IT-21 |
NUTS | ITC1 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piemont (italsky Piemonte [pjeˈmonte]IPA) je kraj v severozápadní Itálii. Je ohraničen ze tří stran Alpami, v nichž pramení na území Piemontu řeka Pád. Sousedí s Lombardií, Ligurií, Emilií-Romagnou, Valle d'Aosta, Švýcarskem a Francií. Region má rozlohu 25 402 km², 4,4 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií. Hlavním městem je Turín (Torino).[1]
Historie
Nejstaršími známými obyvateli kraje byli Keltové. Okolo roku 222 před K. přišli do Piemontu Římané a založili zde město Augusta Taurinorum, dnešní Turín. Kraj byl úrodný, proto se zde velice rychle rozvíjelo osídlení. V období raného středověku zde vládli Langobardi, později Frankové, následně bylo území rozděleno na řadu malých knížectví. Od 10. st. sílil vliv Turína. V roce 1418 se území stalo součástí Vévodství savojského s centrem ve Francii. V roce 1720 byla k Piemontu připojena Sardinie a vzniklo Sardinské království. Za vlády Napoleona byl Piemont dočasně připojen k Francii, roku 1814 bylo Sardinské království obnoveno a stalo se základem budoucího Italského království.[2] V druhé pol. 19. st. se Itálie začala sjednocovat. Italská královská dynastie byla původem savojská, i proto význam Piemontu rostl. Turín se postupně stal srdcem italské výroby automobilů (FIAT), strojírenství a textilního průmyslu. Migrovalo sem mnoho původních obyvatel jižní Itálie. Piemont se stal centrem letní i zimní turistiky.
Geografie
Povrch regionu je velmi různorodý, nachází se zde nejvyšší evropská horstva, a zároveň významné úrodné nížiny. Největší část zaujímají hory (43,5%), následuje kopcovitý terén (30%) a na roviny a nížiny připadá (26,5%) rozlohy. Na jihozápadě, západě a severu Piemontu se rozkládá část Západních Alp. Na jihozápadě leží podskupina Přímořské Alpy, severně od ní leží Kottické Alpy, nad nimi pak, na západě kraje, Grajské Alpy, na severu se nachází Penninské Alpy. Nejvyšší evropská hora Mont Blanc a slavný Matterhorn leží v malém kraji Údolí Aosty. Na jihovýchod Piemontu zasahují Ligurské Apeniny. Směrem do středu Piemontu přechází Alpy v kopcovitou krajinu a následně v centrální Pádskou nížinu. Výjimku tvoří zvlněná krajina Monferrata, jedna z nejznámějších italských vinařských oblastí. Pádská nížina je důležitou zemědělskou oblastí, pěstuje se zde hlavně obilí, rýže, zelenina a ovoce.
Řeky a jezera
Piemont je velmi bohatý na řeky. Vedle největší italské řeky Pádu jsou zde další významné řeky – Tanaro (276 km), Ticino (248 km), Dora Baltea (160 km), Sesia (140 km), Agogna (140 km), Dora Riparia (125 km), Maira (120 km).
K hlavním Piemontským jezerům náleží Lago Maggiore (212 km²), Lago d'Orta (18 km²) a Lago di Viverone (6 km²).
Administrativní celky
Piemont se skládá z 8 provincií.
- Provincie Alessandria
- Provincie Asti
- Provincie Biella
- Provincie Cuneo
- Provincie Novara
- Provincie Torino
- Provincie Verbano-Cusio-Ossola
- Provincie Vercelli
Turismus - hlavní centra regionu
Odkazy
Reference
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Piemonte, s. 13.
- ↑ PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. S. 47. ISBN 978-80-86236-12-4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piemont na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Piemont v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Regione Piemonte
- Piemonte on line
- Mapa Piemontu