Chorzów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chorzów
Chorzów – znak
znak
Chorzów – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 352 m n. m.
stát: Polsko Polsko
Vojvodství: Slezské
Okres: Chorzów
administrativní dělení: 7 čtvrtí
Chorzów
Red pog.png
Chorzów
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 33,5 km²
počet obyvatel: 113 678 [1] (2008)
hustota zalidnění: 3 420 [1] obyv. / km²
správa
starosta: Andrzej Kotala
oficiální web: http://www.chorzow.um.gov.pl/
telefonní předvolba: +48 32
PSČ: 41-500 až 41-516

Chořov (polsky Chorzów (výslovnost zvuk [ˈxɔʒuf] IPA), do roku 1934 Królewska Huta [krulevska huta], německy Königshütte, dříve česky Králova Huť) je významné historické město regionu Horní Slezsko v jižním Polsku severozápadně od Katovic. Je součástí katovické aglomerace.

Město na severu hraničí s městem Bytom, městem Piekary Śląskie a městem Siemianowice Śląskie, na západě s městem Świętochłowice, na jihozápadě s městem Ruda Śląska a na východě a jihovýchodě s městem Katovice. Městem protéká řeka Rawa.

Těží se zde černé uhlí, zpracovává železo a neželezné kovy, je zde koksárenský a chemický průmysl a těžké strojírenství. Ve městě jsou univerzity a vysoké školy neuniverzitního typu (Uniwersytet Śląski, Wyższa Szkoła Bankowa, Wyższa Szkoła Przedsiębiorczości, Śląska Wyższa Szkoła Informatyki).

Chořov je městem v Slezského vojvodství, do roku 1999 bylo správním centrem Katovického vojvodství. Je také součástí Hornoslezské průmyslové aglomerace (Górnośląski Okręg Przemysłowy).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Horního Slezska v okolí Katovic a Chořova byla osídlena etnickými Slezany na počátku našeho letopočtu. Vládla zde dynastie slezských Piastovců až do dělení Polska v roce 1795.

První znamínka o Chořově pochází z roku 1136. Po slezských povstáních mezi lety 1918 a 1921 se město stalo součástí Druhá Polská republika.

Město vzkvétalo díky bohatým zásobám nerostných surovin – zejména černého uhlí. Tento rozvoj byl odstartován průmyslovou revolucí a závisel na těžbě uhlí a ocelářském průmyslu. V posledních letech je však díky ekonomickým reformám patrný posun od těžkého průmyslu ke službám.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Chorzów Miasto
  • 2. Chorzów II
  • 3. Chorzów Stary
  • 4. Chorzów Batory
  • 5. Maciejkowice
  • 6. Klimzowiec
  • 7. Wojewódzki Park Kultury i Wypoczynku (Vojvodský park kultury a oddechu)

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Barbory
Pošta na ulici Wolności
Pěší zóna na ulici Wolności (svobody)

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Vavřince z 16. století
  • Kostel sv. Barbory z 18. století
  • Pošta na ulici Wolności z 19. století
  • Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chořově - nejstarší část Chořova, z 18. století

Kina a divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy)
  • Kino „Panorama“

Vojvodský park kultury a oddechu[editovat | editovat zdroj]

  • Stadion Śląski - stadion polské fotbalové reprezentace
  • Planetarium Śląskie - největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna
  • Skansen Śląski (Slezský skanzen)
  • ZOO
  • Śląskie Wesołe miasteczko - největší stálý lunapark ve střední Europě.
  • Lanová dráha „ELKA“ - nejdelší ve Evropě.
  • Rosarium

Sport[editovat | editovat zdroj]

Chořov je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný největší polský stadion Stadion Śląski. V Chořově jsou také:

Katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Na území Chořova se nacházejí objekty společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, při které zemřelo 65 lidí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 176. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Chorzów ve Wikimedia Commons