Vladislav I. Opolský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladislavova jezdecká pečeť.
Příbuzenstvo
otec Kazimír I. Opolský
matka Viola
manželka Eufemie Velkopolská
syn Boleslav I. Opolský
syn Kazimír Bytomský
syn Měšek I. Těšínský
syn Přemysl Ratibořský

Vladislav I. Opolský († 12. srpen 1281/82[P 1]) byl opolsko-ratibořský kníže z rozrodu slezských Piastovců. Vládl od roku 1246 až do své smrti.

Byl druhým synem knížete Kazimíra I. a jeho ženy Violy. Vládu nad opolsko-ratibořským knížectvím získal po smrti svého bratra Měška Otylého. V roce 1253 jakožto spojenec uherského krále Bély IV. v boji proti českému králi Přemyslu Otakarovi II. vpadl s krakovským knížetem Boleslavem V. Stydlivým, ruským knížetem Danielem Haličským a jeho synem Lvem na Opavsko, kde se neúspěšně pokusil dobýt Opavu a Hlubčice, načež poplenil okolí a vrátil se zpět.[1] V rozhodující bitvě sporu u Kressenbrunnu roku 1260 však již stál na Přemyslově straně.[2] Sblížení s Přemyslovcem se odrazilo i na účasti opolského knížete na slavnostní korunovaci českého krále v prosinci 1261.[2] Roku 1258 založil cisterciácký klášter v Rudách.[3]

Po jeho smrti 12. srpna roku 1281 či 1282 si Opolsko-Ratibořsko rozdělili jeho synové.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravděpodobněji se jeví datum 1281.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. Dále jen Dějiny Slezska v datech. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 47.  
  2. a b Dějiny Slezska v datech, s. 48
  3. Dějiny Slezska v datech, s. 47

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOMINIAK, Wojciech. Ostatni władca Górnego Śląska : Władysław I, pan na Opolu i Raciborzu (1225-1281). Racibórz : WAW, 2009. 352 s. ISBN 978-83-89802-80-4. (polsky) 
  • MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz : Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s. ISBN 83-912030-3-6.  


Předchůdce:
Měšek II. Otylý
Znak z doby nástupu Kníže opolsko-ratibořský
12461281/1282
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav (Opolsko)
Přemysl (Ratibořsko)
Měšek (Těšínsko)
Kazimír (Bytomsko-Kozelsko)