Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.
Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).
V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.
V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).
Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.
Současné rekordy – dráha
[editovat | editovat zdroj]| Muži | |||||
| Rekord | Čas (s) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
|---|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | 43,03 | Wayde van Niekerk |  Jižní Afrika |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
| Olympijský rekord | 43,03 | Wayde van Niekerk | Jižní Afrika |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
| Rekord MS | 43,18 | Michael Johnson |  USA |
Sevilla | 26. 8. 1999 |
| Český rekord | 44,79 | Pavel Maslák |  Česko |
Dauhá | 9. 5. 2014 |
| Ženy | |||||
| Rekord | Čas (s) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
|---|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | 47,60 | Marita Kochová |  Východní Německo |
Canberra | 6. 9. 1985 |
| Olympijský rekord | 48,17 | Marileidy Paulinová |  Dominikánská republika |
Paříž | 9. 8. 2024 |
| Rekord MS | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | Československo |
Helsinky | 10. 8. 1983 |
| Český rekord | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | Československo |
Helsinky | 10. 8. 1983 |
Současní světoví rekordmani
[editovat | editovat zdroj]
Současné rekordy podle kontinentů
[editovat | editovat zdroj]| Rekord | Kategorie | Výkon (s) | Atlet | Stát | Město | Datum |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Afrika | Muži | 43,03  |
Wayde van Niekerk | Jižní Afrika |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
| Ženy | 49,10 | Falilat Ogunkoya |  Nigérie |
Atlanta | 29. 7. 1996 | |
| Asie | Muži | 43,93 | Youssef Ahmed Masrahi |  Saúdská Arábie |
Peking | 23. 8. 2015 |
| Ženy | 48,14 | Salvá Ajd Násirová |  Bahrajn |
Dauhá | 3. 10. 2019 | |
| Evropa | Muži | 44,26 | Matthew Hudson-Smith |  Spojené království |
Budapešť | 22. 8. 2023 |
| Ženy | 47,60 |
Marita Kochová | Východní Německo |
Canberra | 6. 9. 1985 | |
| Severní a střední Amerika | Muži | 43,18 | Michael Johnson | USA |
Sevilla | 26. 8. 1999 |
| Ženy | 48,17 | Marileidy Paulinová | Dominikánská republika |
Paříž | 9. 8. 2024 | |
| Oceánie | Muži | 44,38 | Darren Clark |  Austrálie |
Soul | 26. 9. 1988 |
| Ženy | 48,63 | Cathy Freemanová | Austrálie |
Atlanta | 29. 7. 1996 | |
| Jižní Amerika | Muži | 43,93 | Antonín Zambrano |  Kolumbie |
Tokio | 2. 8. 2021 |
| Ženy | 49,64 | Ximena Restrepo | Kolumbie |
Barcelona | 5. 8. 1992 | |
| Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org | ||||||
Současné rekordy – hala
[editovat | editovat zdroj]| Muži | ||||||
| Rekord | Výkon (sec.) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | 44,49 | Morales Williams |  Kanada |
Fayetteville | 24. 2. 2024 | |
| Evropský rekord | 45,05 | Thomas Schönlebe Karsten Warholm |
Východní Německo  Norsko |
Sindelfingen Glasgow |
5. 2. 1988 2. 2. 2019 | |
| Rekord MS | 45,00 | Jereem Richards |  Trinidad a Tobago |
Bělehrad | 2022 | |
| Český rekord | 45,24 | Pavel Maslák | Česko |
Sopoty | 8. 3. 2014 | |
| Muži na iaaf.org | ||||||
| Ženy | ||||||
| Rekord | Výkon (sec.) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Světový rekord | 49,17 | Femke Bolová |  Nizozemsko |
Glasgow | 2. 3. 2024 | |
| Evropský rekord | 49,17 | Femke Bolová | Nizozemsko |
Glasgow | 2. 3. 2024 | |
| Rekord MS | 50,04 | Olesja Forševová |  Rusko |
Moskva | 12. 3. 2006 | |
| Český rekord | 49,59 | Jarmila Kratochvílová | Československo |
Milán | 7. 3. 1982 | |
| Ženy na iaaf.org | ||||||
Současní světoví rekordmani v hale
[editovat | editovat zdroj]
10 nejlepších mužů historie dle časů
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Výkon (sec.) | Atlet | Národnost | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 43,03 | Wayde van Niekerk | Jižní Afrika |
14. srpen 2016 | Rio de Janeiro |
| 2. | 43,18 | Michael Johnson | USA |
26. srpen 1999 | Sevilla |
| 3. | 43,29 | Butch Reynolds | USA |
17. srpen 1988 | Curych |
| 4. | 43,40 | Quincy Hall | USA
|
7. srpna 2024 | Paříž |
| 5. | 43,44 | Matthew Hudson-Smith | Spojené království
|
7. srpna 2024 | Paříž |
| 6. | 43,45 | Jeremy Wariner | USA |
31. srpen 2007 | Ósaka |
| 6. | 43,45 | Michael Norman | USA |
20. duben 2019 | Torrance |
| 8. | 43,48 | Steven Gardiner |  Bahamy |
4. říjen 2019 | Dauhá |
| 9. | 43,50 | Quincy Watts | USA |
5. srpen 1992 | Barcelona |
| 10. | 43,64 | Fred Kerley | USA |
27. červenec 2019 | Des Moines |
| Muži na iaaf.org | |||||
10 nejlepších žen historie dle časů
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Výkon (sec.) | Atletka | Národnost | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 47,60 | Marita Kochová | Východní Německo |
6. říjen 1985 | Canberra |
| 2. | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | Československo |
10. srpen 1983 | Helsinky |
| 3. | 48,14 | Salvá Ajd Násirová | Bahrajn |
3. říjen 2019 | Dauhá |
| 4. | 48,17 | Marileidy Paulinová | Dominikánská republika |
9. srpna 2024 | Paříž |
| 5. | 48,25 | Marie-José Pérecová |  Francie
|
29. července 1996 | Atlanta |
| 6. | 48,27 | Olga Bryzginová |  Sovětský svaz |
6. říjen 1985 | Canberra |
| 7. | 48,36 | Shaunae Millerová | Bahamy |
6. srpen 2021 | Tokio |
| 8. | 48,57 | Nickisha Pryceová |  Jamajka
|
20. červenec 2024 | Londýn |
| 9. | 48,59 | Taťána Kocembová | Československo |
10. srpen 1983 | Helsinky |
| 10. | 48,63 | Cathy Freemanová | Austrálie |
29. červenec 1996 | Atlanta |
| Ženy na iaaf.org | |||||
Vývoj světového rekordu
[editovat | editovat zdroj]Muži
[editovat | editovat zdroj]- 47,8 Maxie Long (USA) New York 29. 9. 1900
- 47,7 Ted Meredith (USA) Cambridge,US 27. 5. 1916
- 47,0 Emerson Spencer (USA) Palo Alto 12. 5. 1928
- 46,4 Ben Eastman (USA) Palo Alto 26. 3. 1932
- 46,2 Bill Carr (USA) Los Angeles 05. 8. 1932
- 46,1 Archie Williams (USA) Chicago 19. 6. 1936
- 46,0 Rudolf Harbig (Německo) Frankfurt 12. 8. 1939
- 46,0 Grover Klemmer (USA) Filadelfie 29. 6. 1941
- 46,0 Herb McKenley (Jamajka) Berkeley, USA 5. 6. 1948
- 45,9 Herb McKenley (Jamajka) Milwaukee 2. 7. 1948
- 45,8 George Rhoden (Jamajka) Eskilstuna 22. 8. 1950
- 45,4 Lou Jones (USA) Ciudad de México 18. 3. 1955
- 45,2 Lou Jones (USA Los Angeles 30. 6. 1956
- 44,9 Otis Davis (USA) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Carl Kaufmann (Německo) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Adolph Plummer (USA) Tempe 25. 5. 1963
- 44,9 Mike Larrabee (USA) Los Angeles 12. 9. 1964
- 44,5 Tommie Smith (USA) San José 20. 5. 1967
- 44,1 Larry James (USA) Echo Summit 14. 9. 1968
- 43,8 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,86 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,29 Butch Reynolds (USA) Curych 17. 8. 1988
- 43,18 Michael Johnson (USA) Sevilla 26. 8. 1999
- 43,03 Wayde van Niekerk (Jihoafrická republika) Rio de Janeiro 14. 8. 2016[1]
Ženy
[editovat | editovat zdroj]- 51,02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23. 7. 1970
- 50,98 Jelica Pavličićová (Jugoslávie) 3. 8. 1974
- 50,78 Riitta Salinová (Finsko) 17. 8. 1974
- 50,14 Riitta Salinová (Finsko) Řím 4. 9. 1974
- 49,77 Christina Brehmerová (Německo) Drážďany 9. 5. 1976
- 49,75 Irena Szewińská (Polsko) Bydhošť 22. 6. 1976
- 49,28 Irena Szewińská (Polsko) Montréal 29. 7. 1976
- 49,19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 2. 7. 1978
- 49,03 Marita Kochová (NDR) Postupim 19. 8. 1978
- 48,94 Marita Kochová (NDR) Praha 31. 8. 1978
- 48,89 Marita Kochová (NDR) Postupim 29. 7. 1979
- 48,60 Marita Kochová (NDR) Turín 4. 8. 1979
- 48,16 Marita Kochová (NDR) Athény 8. 9. 1982
- 47,99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinky 10. 8. 1983
- 47,60 Marita Kochová (NDR) Canberra 6. 10. 1985
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Průměrná rychlost běhu světového rekordmana van Niekerka (při rekordním čase 43,03 s.) činí téměř 9,30 m/s (33,47 km/h), v průměru tak zvládl každý stometrový úsek trati za necelých 10,76 s. Ženská světová rekordmanka Kochová při zaběhnutí času 47,60 s. běžela průměrnou rychlostí 8,40 m/s (30,25 km/h) a každý stometrový úsek zvládla průměrně za 11,90 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy v běhu na 400 m
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu běh na 400 m na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)
