Beechcraft T-6 Texan II
| T-6 Texan II | |
|---|---|
 T-6A Texan II letectva USA startuje z letecké základny Randolph | |
| Určení | cvičný letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Raytheon Aircraft Company Hawker Beechcraft |
| První let | červenec 1998[1] |
| Zařazeno | 2001 |
| Charakter | v činné službě |
| Uživatel | USA (USAF, US Navy) Kanada, Řecko, Izrael, Irák, Maroko |
| Výroba | 1999- |
| Vyrobeno kusů | téměř 600 (leden 2011)[2] |
| Cena za kus | 4,27 mil. USD[3] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beechcraft T-6 Texan II je jednomotorový turbovrtulový letoun vyráběný společností Raytheon Aircraft Company (později Hawker Beechcraft, v současnosti Beechcraft Corporation).
Letoun T-6 používá USAF a US Navy k základnímu výcviku pilotů. Nahradil letouny T-37B Tweet (u letectva USA) a T-34C Turbo Mentor (u námořnictva USA). Letoun T-6A je rovněž používán k základnímu výcviku pilotů kanadských sil pod označením CT-156 Harvard II a dále v Německu, Řecku, Izraeli, Iráku a Maroku.
Vývoj a popis
Letoun T-6 je vyvinut z letounu Pilatus PC-9, který byl podstatně změněn společností Beechcraft na základě požadavku na tzv. "Společný základní letecký výcvikový systém" (Joint Primary Aircraft Training System (JPATS)) vyhlášený v 90. letech 20. století USAF a US Navy. Podobná dohoda existovala i v 80. letech mezi společnostmi Pilatus a British Aerospace na dodání letounu RAF, ačkoliv tenkrát soutěž vyhrál letoun Short Tucano. Letoun T-6 byl označen dle jednotného systému značení vojenských letounů USA z roku 1962 a pojmenován byl podle letounu T-6 Texan, který sloužil v podobné službě desítky let před ním.
Značka Beechcraft byla zakoupena od společnosti Raytheon společností Onex Corporation, která si ponechala jméno Hawker Beechcraft.
Operační historie
Spojené státy americké
Letoun T-6A byl představen na leteckých základnách Moody a Randolph v letech 2000–2001. Na letecké základně Laughlin začaly letouny T-6 létat v roce 2003, kde nahradily letouny T-37 v základním výcviku. Na letecké základně Vance se přechod od letounů T-37 na letouny T-6 uskutečnil v roce 2006. V tomto roce začalo i přezbrojování na letecké základně Columbus, na této základně vyřadili svůj poslední letoun T-37 v srpnu 2008. Poslední aktivní letouny T-37B v rámci USAF byly vyřazeny na letecké základně Sheppard v létě 2009.
Letouny T-6A také nahradily všechny letouny T-34C na námořní letecké základně Pensacola v rámci US Navy na začátku roku 2005. Letouny T-6B začaly nahrazovat letouny T-34 v roli letounu pro základní výcvik námořních pilotů na námořní letecké základně Station Whiting Field na konci léta 2009 a počítá se, že letouny budou několik let působit společně, než se přejde zcela na typ T-6.[4][5] Na námořní letecké základně v Corpus Christi nadále létají letouny T-34C, přechod na první letouny T-6B je plánován na rok 2012.[4]
Kanada
CT-156 Harvard II je variantou tohoto letounu, který je používán pro výcvik kanadských pilotů na základně Moose Jaw, Saskatchewan.[6] Uspořádáním kokpitu, vystřelovacích sedadel a výkony letounu napodobují cvičný proudový letoun CT-155 Hawk. Letouny vlastní a udržuje společnost Bombardier a jsou Kanadě pronajímány.[7]
Řecko
Řecké vojenské letectvo používá 25 letounů T-6A a 20 letounů T-6A NTA.[8][9]
Izrael
9. června 2008 Defense Security Cooperation Agency (součást Ministerstva obrany USA) odsouhlasil prodej 25 letounů T-6A izraelskému vojenskému letectvu.[10][11] V červenci 2009 Beechcraft dodal první čtyři z dvaceti objednaných letounů Izraeli.[12]
Irák
16. prosince 2009 byly dodány první 4 letouny z 15 objednaných letounů T-6A iráckému letectvu. Kontrakt má hodnotu 210 miliónů dolarů. Cena 14 miliónů dolarů za letoun zahrnuje i podporu a výcvik pilotů. Prvních 8 letounů zaplatila irácká vláda, dalších 7 letounů vláda USA.[13]
Maroko
V říjnu 2009 společnost Hawker Beechcraft oznámila prodej 24 letounů T-6C Marockému královskému letectvu.[14]
Letecké nehody
- 28. listopadu 2007 – Ve 12:47 se v blízkosti letecké základny Columbus srazily dva letouny T-6 Texan II. Všichni čtyři členové posádek se bezpečně katapultovali.[15] Vyšetřování ukázalo, že za nehodou byla chyba pilota.[16]
- 11. července 2009 – T-6A z letecké základny Columbus během pádu těsně minul dům. Pilot se bezpečně katapultoval.[3]
- 15. července 2010 – Letoun T-6A Izraelského letectva sjel z přistávací dráhy během přistání na letecké základně Hatserim. Letoun byl pilotován kadetkou, která prováděla svůj první samostatný let. Pilotka se musela katapultovat a utrpěla jen lehká zranění. Letoun se zastavil krátce poté, byl však značně poškozen.[17]
- 24. září 2010 – Posádka letounu T-6A z letecké základny Laughlin se musela katapultovat poté, co letounu selhal motor. Letoun dopadl asi 40 km východně od letecké základny Laughlin poblíž města Spofford v Texasu. Nikdo nebyl zraněn. Byla to první nehoda letounu T-6 amerického letectva v roce 2010 a celkově šestá od jeho zavedení do služby.[18]
Varianty
T-6A Texan II
- Standardní verze pro USAF, US Navy a Řecké vojenské letectvo.
T-6A NTA Texan II
- Ozbrojená verze letounu T-6A pro řecké letectvo. T-6A NTA může nést na závěsnících rakety, kulomety, přídavné palivové nádrže a bomby.[9]
T-6B Texan II
- Vylepšená verze letounu T-6A s digitalizovaným kokpitem, což zahrnovalo průhledový displej (HUD), šest multifunkčních displejů (MFD) a systém HOTAS (umístění ovládacích prvků na řídicí a plynovou páku). (HOTAS).[19]
AT-6B Texan II
- Ozbrojená verze T-6B pro základní zbraňový výcvik nebo pro lehké útočné akce. Má stejný digitální kokpit, ale má vylepšené některé funkce a zabudované elektronické a optické senzory k ovládání zbraní.[9] Výkon motoru byl zvýšen na 1 600 hp a konstrukce byla zesílena.[20]
T-6C Texan II
- Vylepšená verze letounu T-6B se závěsníky pod křídly.
CT-156 Harvard II
- Verze letounu T-6A pro Kanadské ozbrojené síly (Canadian Forces).[6] Uspořádání kokpitu je založeno na letounu CT-155 Hawk.
Specifikace (T-6A)
Data pocházejí z „Fact File“ na stránkách US Navy[1] a z údajů na stránkách výrobce.[21]
Technické údaje
- Posádka: 2 (instruktor a student)
- Rozpětí: 10,18 m
- Délka: 10,12 m
- Výška: 3,29 m
- Nosná plocha: 16,29 m²[22]
- Plošné zatížení: 181 kg/m²
- Prázdná hmotnost: 2 268 kg
- Max. vzletová hmotnost : 2 948 kg
- Pohonná jednotka: 1× turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-68
- Výkon pohonné jednotky: 1 100 k (820 kW)
Výkony
- Cestovní rychlost: 500 km/h (270 uzlů, 311 mph) ve výšce 305 m (1 000 stop)
- Maximální rychlost: 585 km/h (316 uzlů, 364 mph) ve výšce ? m
- Dolet: 1 368 km (850 námořních mil)
- Dostup: 9 450 m (31 000 stop)
- Stoupavost: 23 m/s (1 372 m/min) (pozn. neověřený údaj z anglické wikipedie)
Uživatelé
.jpg)
- Argentinské letectvo – objednáno 12 letounů, první 4 dodány v říjnu 2017.[23]
- Irácké letectvo – objednáno 15 letounů T-6A[24]
- Marocké královské letectvo – objednáno 24 letounů T-6C[14]
- Kanadské síly (Canadian Forces)[6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beechcraft T-6 Texan II na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Fact File, US Navy, 18. února 2009, citováno: 30. ledna 2011 (anglicky)
- ↑ Cvičné vojenské letouny Archivováno 23. 6. 2011 na Wayback Machine. na stránkách výrobce T-6 Texan II, citováno: 6. února 2011 (anglicky)
- ↑ a b Zpráva o havárii letounu T-6 Texan II "No deaths in CAFB plane crash, but a near miss for a neighbor", 11. července 2009, citováno 6.2.2011. (anglicky)
- ↑ First Student Takes Flight in T-6 na webu GlobalSecurity.org, citováno: 6.2.2011 (anglicky)
- ↑ a b c DEPARTMENT OF NATIONAL DEFENCE PUBLIC AFFAIRS. CT-156 Harvard II [online]. 2007 [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-12-2010.
- ↑ DEPARTMENT OF NATIONAL DEFENCE PUBLIC AFFAIRS. CT-156 Harvard II Specs [online]. 2007 [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-06.
- ↑ ΑΜΥΝΑ & ΔΙΠΛΩΜΑΤΙΑ 18. Εκπαιδευτικά αεροσκάφη Archivováno 29. 8. 2009 na Wayback Machine., 24.10.2009 (řecky)
- ↑ a b c BERTORELLI, Paul. NBAA 2009 Video Series: Hawker Beechcraft's Turboprop Attack Aircraft [online]. 2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupné online.
- ↑ T-6A Texan II for the IAF? na webu defense-update.com, citováno: 6.2.2011 (anglicky)
- ↑ Oficiální zpráva Defense Security Cooperation Agency, 9.6.2008 (anglicky)
- ↑ Egozi, Arie. "Israel receives first four T-6A 'Efroni' trainers". Flight International, 13.7.2009 (anglicky).
- ↑ The Penny Drops: Iraq Chooses its Training & COIN Aircraft Defense Industry Daily, citováno: 6.2.2011 (anglicky)
- ↑ a b Hawker Beechcraft sells 24 trainers to Morocco na webu kansas.com, 12.10.2009, citováno: 6.2.2011 (anglicky)
- ↑ AIR FORCE LINK. T-6 Texan IIs collide [online]. 2007 [cit. 2007-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-25.
- ↑ USAF. Executive Summary Accident Investigation Board T-6A [online]. Undated [cit. 2009-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-17.
- ↑ "Female air cadet injured after ejecting" Ha'aretz Newspaper, 16.7.2010 (anglicky)
- ↑ T-6A Texan crashes near Laughlin airforcetimes.com, 27.9.2010 (anglicky)
- ↑ CMC Electronics Cockpit 4000 for Turboprop and Jet Trainers článek na webu www.cmcelectronics.ca (anglicky)
- ↑ Light Attack – Affordable. Capable. Sustainable Archivováno 2. 10. 2010 na Wayback Machine. na stránkách výrobce letounu. (anglicky)
- ↑ T-6 B/C,hawkerbeechcraft.com, ve formátu pdf, citováno: 30. ledna 2011 (anglicky)
- ↑ a b T-6 Texan II, www.luftwaffe.de, 21.9.2010 (německy)
- ↑ CICALESI, Juan Carlos. First Texan IIs delivered to Argentina. AirForces Monthly. Listopad 2017, čís. 356, s. 20. (anglicky)
- ↑ The Penny Drops: Iraq Chooses its COIN Aircraft. Defense Industry Daily. 12.8.2009. Dostupné online [cit. 6.12.2011].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beechcraft T-6 Texan II na Wikimedia Commons - Galerie Beechcraft T-6 Texan II na Wikimedia Commons
- Hawker Beechcraft T-6 information page (anglicky)
- United States Air Force T-6 Texan II fact sheet (anglicky)
- United States Navy T-6 Texan II fact sheet (anglicky)
- Canadian Forces Air Command CT-156 page (anglicky)
- Informační materiál vydávaný výrobcem letounu (anglicky)
