Přeskočit na obsah

České Budějovice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
České Budějovice
Pohled na budovu z Nádražní ulice
Pohled na budovu z Nádražní ulice
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MěstoČeské Budějovice
UliceNádražní
Souřadnice48°58′27,42″ s. š., 14°29′17,32″ v. d.
České Budějovice
České Budějovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice732826
TratěPraha – České Budějovice, Plzeň – České Budějovice, České Budějovice – Černý Kříž, České Budějovice – Summerau, České Budějovice – Gmünd
Nadmořská výška395 m n. m.
V provozu od1868
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje12
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy MHD i linkové, trolejbusy MHD
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSměnárnaSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCRestauraceTAXIBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodištěVýtahy
Kód památky106799 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Budějovice jsou hlavní železniční stanice a seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji. Nachází se na křižovatce mezinárodního koridoru vedoucího z Prahy na jih do Lince v Rakousku s několika vnitrostátními tratěmi. Jeho novorenesanční budova, jež byla dokončena v roce 1908, se nachází na Nádražní ulici, kousek na východ od centra města. Stanice rozděluje město, po dlouhou dobu byl podjezd na Rudolfovské třídě skoro jediným spojením části Suché Vrbné s centrem.

Do stanice ústí železniční tratě od Plzně, od Gmündu, od Volar, od Summerau a od Prahy. Většinu osobní dopravy provozují České dráhy, ale některé jsou provozovány společností Arriva vlaky[1] a GW Train Regio.[2] Na území města se nacházejí též železniční zastávky České Budějovice jižní zastávka, České Budějovice severní zastávka a Nové Hodějovice. Součástí stanice je rovněž předsunuté jižní zhlaví Rožnov, dříve se jednalo o samostatnou odbočku.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích začala již v roce 1828 s otevřením koněspřežky do Lince, ale teprve roku 1868 bylo otevřeno nové nádraží pro lokomotivy v blízkosti toho současného.[3] Na začátku 20. století, jak se železnice dále rozšiřovaly, byla na stejných tratích postavena mnohem větší stanice nedaleko na sever od staré. Budovy nádraží navrhl Gustav Kulhavý v neorenesančním stylu se secesními prvky a postavila je firma J. M. Kohler a syn.[3] Otevřeny byly v roce 1908 a první vlak, jenž na nádraží zastavil, byl vlak z Terstu do Prahy dne 17. prosince stejného roku.[3] V současnosti je budova chráněna jako kulturní památka.

Při náletu na město bylo na jaře roku 1945 těžce poškozeno jižní křídlo nádražní budovy. Opraveno bylo po konci druhé světové války.[4]

V roce 2016 stanici převzala do správy organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která hned nato plánovala rekonstrukci stanice v hodnotě přibližně 150 milionů Kč se začátkem v roce 2018.[5] Ta byla nakonec zahájena v červenci 2020 s rozpočtem 689 milionů Kč a plánovaným koncem v druhé polovině roku 2022.[4] Kromě nutných oprav fasády a vylepšení provozních prostorů patřily mezi plánované změny posunutí hlavního vchodu naproti Lannově třídě nebo rozšíření obchodní zóny. Cestující měli během celého období přestavby k dispozici jak pokladny, tak toalety.[6] Podle aktualizace údajů ze srpna 2022 by rekonstrukce budovy měla skončit až v prosinci 2023 a její cena byla kvůli vícepracím navýšena na 755 milionů korun.[7]

Služby

[editovat | editovat zdroj]

Stanice je obsluhována jednou rychlostní trasou a třemi dálkovými trasami provozovanými Českými drahami[8] a linkou do Volar provozovanou společností GW Train Regio. Stanice má vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážku, ČD centrum, k dispozici jsou samoobslužné ukládací skříňky. Ve stanici je směnárna, restaurace, bufet, rychlé občerstvení i obchody.[9] Přímo před nádražím je zastávka MHD Nádraží.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Nástupiště s označením stanice
    Nástupiště s označením stanice
  • Hlavní hala
    Hlavní hala
  • Nástupiště a podchod
    Nástupiště a podchod
  • Lávka nad kolejemi
    Lávka nad kolejemi
  • Pohled na dráhy z lávky
    Pohled na dráhy z lávky
  • Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy
    Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy
  • Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022
    Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku České Budějovice railway station na anglické Wikipedii.

  1. ↑ České Budějovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 201 [online]. Zelpage.cz [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Šumava [online]. GW Train Regio [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c VONDRA, Václav; KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: NEBE, c1998-2017 Dostupné online. Kapitola nádraží (železniční). 
  4. ↑ a b mld. Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-17 [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAREK, Lukáš. Budějovice mají nejhorší nádraží, s novým vlastníkem je šance na opravu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-27 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ V budově budějovického nádraží přibydou po rekonstrukci obchody, změní se hlavní vchod. České Budějovice [online]. 2020-07-17 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rekonstrukce nádraží vyjde minimálně na 755 milionů korun. Hotová bude v prosinci 2023. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Schéma linek dálkových vlaků ČD [online]. České dráhy [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Detail stanice [online]. České dráhy [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať Praha – České Budějovice
Praha hlavní nádraží – Praha-Královské Vinohrady – Praha-Vršovice < > Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – Mrač – Benešov u Prahy – Bystřice u Benešova – Tomice – Olbramovice – Votice < > Sudoměřice u Tábora – Chotoviny – Tábor obvod Čekanice – Tábor – Tábor-Čápův Dvůr – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí < > Soběslav – Řípec-Dráchov – Veselí nad Lužnicí – Veselí nad Lužnicí zastávka – Horusice – Dynín – Dynín zastávka – Neplachov – Ševětín – Chotýčany – Odb Dobřejovice – Hluboká nad Vltavou-Zámostí – Hosín – Hrdějovice – Výh Nemanice I – České Budějovice severní zastávka – České Budějovice
Železniční trať Plzeň – České Budějovice
Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
Železniční trať České Budějovice – Summerau
Železniční trať České Budějovice – Gmünd
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=České_Budějovice_(nádraží)&oldid=24159775“