Přeskočit na obsah

Česká Wikipedie

Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ikona Wikipedie Česká Wikipedie
Logo
Hlavní strana české Wikipedie
Hlavní strana české Wikipedie
Charakter stránkyinternetová encyklopedie
V jazycečeština
MajitelWikimedia Foundation
URLcs.wikipedia.org
Komerčníne
Registracenepovinná
Počet uživatelů677 611 registrovaných, 2 233 aktivních[1]
Licence obsahuCC-BY-SA 3.0 Unported
Datum spuštění3. květen 2002
Aktuální stav555 822 článků[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Obsahuje 555 822 článků.

Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation, založená podle zákonů státu Florida (USA).[2] Na tvorbě české Wikipedie se přibližně 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu a žijící mimo Česko.[3] Česká verze je podle počtu článků (zpracovaných hesel) 28. v pořadí z více než 300 existujících jazykových verzí.[4] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbské). V roce 2023 na ni denně přicházelo v průměru 2 397 271 dotazů.

Vznik

Miroslav Malovec (vlevo) a Chuck Smith (vpravo) stáli u zrodu české Wikipedie.

Wikipedie v anglickém jazyce vznikla jako první 15. ledna 2001, českojazyčná verze byla spuštěna 3. května 2002.[5] V té době však Wikipedie používala software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je založení Hlavní strany, a to jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu 2002.[6] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.[7]

Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002[8] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,[9] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.[10]

„ „Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“ “
— Miroslav Malovec pro časopis Wikimedium v roce 2011[11]

Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista“[12] (původně „wikipediista“, podle esperantského „vikipediisto“[13]). Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) dal český název „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[10] což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[14]

Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, proto byl 9. března 2004 jmenován druhým správcem a byrokratem Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003[15] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna 2005 se konalo setkání U Frgála.[16]

Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org získala česká Wikipedie v červnu 2004 též doménu wikipedia.cz a v únoru 2006 doménu wikipedie.cz. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a bylo kompletně přeloženo uživatelské rozhraní používaného softwaru MediaWiki.

V březnu 2008 byl za účelem propagace a podpory české Wikipedie založen spolek Wikimedia Česká republika, který navázal spolupráci s Wikimedia Foundation. V roce 2009 spolek poprvé uspořádal Wikikonferenci – výroční setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.[17] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.[18][19][17]

Rozsah projektu

Růst počtu článků
české Wikipedie[20]
Datum Počet článků
14. 11. 2002 0
18. 11. 2006 50 000
19. 6. 2008 100 000
17. 2. 2010 150 000
6. 7. 2011 200 000
13. 12. 2012 250 000
24. 7. 2014 300 000
2. 4. 2016 350 000
10. 2. 2018 400 000
3. 4. 2020 450 000
16. 3. 2022 500 000
20. 7. 2024 550 000

Počet a objem článků

Graf vývoje počtu článků od roku 2002

Ke dni 4. listopadu 2024 má česká Wikipedie 555 822 článků.

Získat první tisícovku jí však trvalo téměř rok (této mety bylo dosaženo 20. října 2003) a v září 2004, kdy celkový počet článků ve všech jazykových verzích Wikipedie překonal hranici jednoho milionu, obsahovala česká Wikipedie pouze 3 tisíce článků. Nárůst se začal zrychlovat v roce 2005, kdy přibylo hned 16 tisíc nových hesel. V průběhu následujícího roku 2006 se přírůstek ustálil na počtu 70–100 nových článků denně a na této úrovni pak setrvával po dalších jedenáct let. Růst se poněkud zpomalil v letech 2018–2019 a to na 60–70 článků denně.

Stotisícím článkem české Wikipedie se v červnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tisíc článků bylo dosaženo v červenci 2011 a česká Wikipedie tak s konečnou platností překonala dosud největší českou encyklopedii, tzn. Ottův slovník naučný.[21] Tří set tisíc článků dosáhla česká Wikipedie v červenci 2014, čtyřstý tisící článek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamenán v únoru 2018 a pětistý tisící v březnu 2022.

Za rok 2021 bylo na české Wikipedii vytvořeno 25 071 článků, tj. v průměru 2 089 článků měsíčně, či 69 hesel denně.[22]

V listopadu 2019 byl celkový objem encyklopedického textu ve 439 tisících článků české Wikipedie odhadnut na 153 milionů slov (24 milionů vět),[23] tedy asi 612 tisíc normostran. Pro srovnání: Český překlad Bible má přibližně 0,6 milionu slov,[24] má tedy asi 255× méně textu.

Porovnání rozsahu s jinojazyčnými verzemi

V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 28. místě (k lednu 2023).[25] Slovenská verze je asi 2× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 13× menší než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou cebuánská, německá, švédská, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (Asi 30 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,9 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořily 11 % z celkového počtu článků.

Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2023). V těchto jazycích je napsáno přes 7 843 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská a srbská. Česká verze obsahuje 6,6 % článků na všech Wikipediích psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují srbochorvatská, bulharská a slovenská.[26]

Ke dni 14. listopadu 2023 připadalo na 1 000 mluvčích českého jazyka 40 článků české Wikipedie.[27]

Návštěvnost

V roce 2023 bylo zobrazeno celkem přes 875 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 397 271 a měsíční 72 916 998 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (88 450 481), nejméně v září (63 649 046). Dlouhodobě je nejnižší návštěvnost během letních měsíců. V průběhu týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v neděli (15,1 %), nejméně v pátek (13,4 %). Nejvíce dotazů za den přišlo v neděli 15. ledna (3 232 779), nejméně v pátek 30. června (1 793 227).

  • Návštěvnost v procentech podle dnů v týdnu (2022)
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
  • Návštěvnost v procentech podle měsíců (2022)
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Počet dotazů
Rok Počet dotazů Navýšení / pokles
2016 792 724 398 –
2017 794 590 748 +0,24 %
2018 789 045 399 −0,70 %
2019 820 092 046 +3,93 %
2020 942 719 212 +14,95 %
2021 944 778 195 +0,22 %
2022 850 114 929 −10,02 %
2023 875 003 987 +2,93 %

V letech 2017–2023 celoroční návštěvnost v průměru zvolna stoupala. Výjimkou byl rok 2020, kdy patrně vlivem pandemie covidu-19 a s ní související karantény stoupla návštěvnost ve srovnání s předchozím rokem o 15 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu 2020, kdy návštěvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se navýšil také počet editací.[28] Naopak v roce 2022 návštěvnost zaznamenala 10% pokles.

Své čtenáře si česká Wikipedie nachází zejména v Česku (86 % dotazů), na Slovensku (3,8 % dotazů), ve Spojených státech amerických (2,6 % dotazů), v Německu (1,9 % dotazů), ve Spojeném království (0,7 % dotazů) a dále v Polsku, Francii, Nizozemsku a Rakousku (po 0,4 % dotazů).[29]

V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % tamějších dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).[30]

Počet správců a editorů

Graf vývoje počtu velmi aktivních editorů (alespoň 100 editací měsíčně) od roku 2003

4. listopadu 2024 měla česká Wikipedie 33 správců.[31] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.

V září 2020 bylo zaregistrováno přes 508 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté),[1] z nichž asi 129 000 přispělo do projektu alespoň jednou editací a přibližně 27 000 z nich udělalo editací alespoň deset.[32] Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje jen asi stovka lidí – velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém počet editorů narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se dlouhodobě pohybuje okolo 700[33] a alespoň jednu editaci za měsíc udělá asi 2 100 uživatelů.[1] Asi 11 % editací provádějí neregistrovaní přispěvatelé.[34]

V roce 2012 provedli 91,6 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky, 2,4 % uživatelé ze Slovenska a 0,8 % uživatelé z Německa. Z České republiky bylo také editováno 6,9 % článků esperantské Wikipedie.[35]

Kvalita

Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie, publikované v časopise Nature, kde byla srovnávána anglická Wikipedie a Britannica.

Projekty

Na české Wikipedii běží různé projekty, například Studenti píší Wikipedii, v rámci kterého píší vysokoškolští studenti své seminární práce formou článku na Wikipedii,[36] a Senioři píší Wikipedii, jenž je zaměřen na seniory, kteří se v kurzech učí editovat Wikipedii, aby následně dokázali samostatně rozšiřovat encyklopedické články.[37]

Spory a kritika

Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali méně obvyklý, archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí značné části ostatních editorů.[38]

Konstruktivní spolupráce, spory a hádky jsou součástí běžného života tvůrců Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i tzv. revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. To se děje např. ve specifickém českém sporu o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo sporu o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.[39]

Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.[40] Kritici[kdo?] se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky nakládání s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné encyklopedické významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší, likvidována nejsou. Medializovaným příkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smazání hesla o litevském potoku Ošupis, do kterého se zapojilo šestatřicet wikipedistů a skončil konstatováním, že encyklopedická významnost tématu byla doložena.[41][42][43]

Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty, porušující autorská práva, odstranit. Celkově to snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.[44] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků, porušujících autorská práva, pohyboval maximálně v řádu desítek.

V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.[45] Server Lupa.cz zveřejnil článek, týkající se sporů na české Wikipedii.[46] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006[47] a v srpnu 2008.[48] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server iDNES.cz.[49] Kritiku hesla Brno, zejména toho na anglické Wikipedii, přinesl Brněnský deník.[50] Sexuolog Radim Uzel neshledal v roce 2016 v základních sexuálních informacích poskytovaných českou Wikipedií žádné zásadní dezinformace, které by nebyly v souladu s poznatky moderní medicínské vědy.[51] Na stranění ruskému výkladu událostí v souvislosti s fake news a dezinformacemi poukázal v lednu 2021 týdeník Respekt na příkladu článku o Krymu.[52]

Význam a ohlasy

Související informace naleznete také v článku Wikipedie:Ohlasy v médiích.
Diplom a kolekce dárků, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2008.
Diplom a čokoládový notebook, které obdržela česká Wikipedie za své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt roku ankety Czech Open Source 2010.

Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. I díky tomu se tato encyklopedie postupně stala obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.[53] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se v roce 2006 zmínil počítačový novinář Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex.[47] V květnu 2006 začal portál Seznam.cz přebírat obsah české Wikipedie do dnes již zaniklé Encyklopedie Seznamu.[54]

Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.[55] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.[56] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.[57] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.[58] Významným propagátorem Wikipedie byl od roku 2013 až do své smrti v roce 2021 filozof a prezidentský kandidát Jan Sokol, který na projektu sám po několik let aktivně působil.[59][60][61]

V roce 2016 získala česká Wikipedie cenu Slovník roku.[62]

Dne 18. února 2023 se česká Wikipedie stala námětem dílu pořadu České televize Historie.cs. Jedním z hostů byl i správce Martin Urbanec. Byla připomenuta i jeho spolupráce s Janem Sokolem. Účastníci hovořili o mechanismech Wikipedie a byla připomenuta její historie. Promluvil zde také Jan Groh, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Dalšími hosty byli Eduard Petiška, výzkumník v oblasti informací (Univerzita Karlova), a Michal Černý, informační vědec z Masarykovy univerzity. Byl zde také představen projekt dětské Wikipedie, dostupné na některých jazykových verzích.[63]

O historii Wikipedie informoval 15. ledna 2024 Český rozhlas v pořadu Příběhy z kalendáře.[64] V říjnu téhož roku zařadil server Lupa.cz vznik české Wikipedie mezi vybrané Příběhy z historie českého internetu v podobě půlhodinového audiopořadu.[65] Oba jmenované zdroje čerpaly z publikace Jak se zrodila česká Wikipedie od wikipedisty Marka Blahuše, kterou v prosinci 2023 k sedmdesátinám Miroslava Malovce vydal spolek Wikimedia Česká republika.[66]

Protest proti změně autorského práva v Evropské unii

Podrobnější informace naleznete v článku Vypnutí Wikipedií 21. března 2019.

V pondělí 18. března 2019 se komunita české Wikipedie dohodla na jednodenním vypnutí české Wikipedie, z důvodu nové reformy autorského práva Evropské unie. Komunitě české Wikipedie se nelíbí především články 11 a 13, které jsou součástí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Česká Wikipedie byla vypnuta 21. března 2019. K protestu se přidala také slovenská, dánská a německá Wikipedie.[67][68]

Odkazy na Wikipedii

Jak vypadala česká Wikipedie v minulosti

Pramenem je zejména archive.org

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Speciální:Statistika
  2. ↑ Wikimedia Foundation – Frequently Asked Questions Archivováno 22. 12. 2010 na Wayback Machine., často kladené otázky na webu Wikimedia Foundation, anglicky
  3. ↑ Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language – Breakdown, oficiální statistiky Wikimedia Foundation, navštíveno 18. 4. 2013
  4. ↑ WikiStats – List of Wikipedias, oficiální statistiky Wikimedia Foundation
  5. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Česká Wikipedie slaví 50 000 [online]. Root.cz, 2006-11-20 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hlavní strana, česká Wikipedie, 14. 11. 2002
  7. ↑ Wikipedia contributors. Wikipedia:Usemod article histories [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2011-07-29 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ VŠETEČKA, Roman. Wikipedie slaví 10 let. Česká verze vznikla díky esperantu. iDNES.cz [online]. 18.01.2011 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Promoting the Esperanto Wikipedia (Part 4 of 4)
  10. ↑ a b Hlavní strana, Česká Wikipedie, 17. 11. 2002
  11. ↑ Wikimedium/Číslo 1 – 2011 – Nikde se nedají opravit chyby tak snadno jako na Wikipedii (rozhovor s M. Malovcem)
  12. ↑ Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/01 [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, rev. 2012-12-31 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Jmenný prostor Wikipedista. Dostupné online. 
  13. ↑ Diskuse k Wikipedii:Wikipedisté. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 4079. 
  14. ↑ Wikipedia contributors. Wikipedia:Slogans [online]. Wikipedia, the free encyclopedia, rev. 2013-05-01 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ [1]
  16. ↑ Wikipedie:Pod reálnou lípou/U frgála, Praha, 19. ledna 2005, česká Wikipedie, stránka založena 13. 2. 2005
  17. ↑ a b 15 faktů o české Wikipedii, která dnes slaví 15 let
  18. ↑ Wikipedie:Pod reálnou lípou
  19. ↑ KUBOVÁ, Barbora. Svobodné informace jsou pro každého / Pro získání základního vhledu je nenahraditelná, říká mladík o Wikipedii. Brněnský deník. 15. 9. 2015, čís. 216, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1802-0887. 
  20. ↑ Kronika české Wikipedie
  21. ↑ MIL. Česká Wikipedie má už 200 tisíc článků. Překonala Ottův slovník naučný. Hospodářské noviny [online]. 2011-07-07 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Wikipedie:Kronika
  23. ↑ BLAHUŠ, Marek. Wikipedie z pohledu korpusové lingvistiky [online]. Pardubice: SlidesLive, 23. listopadu 2019 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ Bible(CZE), Constructed in accordance to CES standards
  25. ↑ meta:List of Wikipedias
  26. ↑ Přehled verzí Wikipedie podle jazykových skupin
  27. ↑ Seznam verzí Wikipedie podle počtu uživatelů jazyka na článek
  28. ↑ Wikipedie zažívá rozmach díky pandemii. Každý měsíc na ní přibude deset milionů úprav. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-20 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Page view by country (Feb 2020)
  30. ↑ Wikipedia pageviews 8.4.2019
  31. ↑ Seznam všech uživatelů, skupina Správci, česká Wikipedie, automaticky generovaný seznam
  32. ↑ Number of cswiki users in ranges of edit count
  33. ↑ Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Active Editors (All Time)
  34. ↑ Wikimedia Statistics: Wikipedia – Čeština: Edits (Split by editor type: Anonymous, User)
  35. ↑ Wikimedia Traffic Analysis Report – Page Edits Per Wikipedia Language, citováno 10. října 2012
  36. ↑ HRONOVÁ, Markéta. Wikipedie ve školách už nemusí být zakázaným zdrojem, žáci se s ní učí pracovat [online]. Aktualne.cz, 2016-09-08 [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. 
  37. ↑ KVAPILOVÁ, Barbora. Jsou v důchodu a píšou Wikipedii. ‚Ověřuju, jezdím na místo, fotím,‘ popisuje autorka středočeských hesel [online]. Irozhlas.cz, 2023-10-07 [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. 
  38. ↑ Wikipedie:Spor o pravopis, česká Wikipedie, stránka založena 12. 8. 2004
  39. ↑ LAUSCHMANN, Jindřich. Nejkontroverznější hesla na Wikipedii? U Čechů jasně homosexualita [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ Jan Lipšanský: Neobjektivní Wikipedie? aneb „Pravidlo určující významnost“ Archivováno 12. 1. 2008 na Wayback Machine., DSL.cz, 4. 10. 2007
  41. ↑ Velké diskuze se vedly o potoku v Litvě, říká 18letý správce české Wikipedie. Zamykal i článek o Babišovi. Lidovky.cz [online]. 2019-08-11 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  42. ↑ Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie:Diskuse o smazání/Ošupis (2) [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2014-02-14, rev. 2014-03-05 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  43. ↑ Přispěvatelé Wikipedie. Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání/Ošupis (2) [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2014-05-21, rev. 2019-11-01 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  44. ↑ Wikipedie:Archiv porušení práv/Zp, česká Wikipedie, stránka založena 11. 1. 2008
  45. ↑ Patrick Zandl: Česká Wikipedie je někdy zvláštní (a proč by se mi líbil Knol) Archivováno 31. 5. 2013 na Wayback Machine., Marigold.cz, 20. 8. 2008
  46. ↑ David Antoš: Spory na Wikipedii aneb válka o "h", Lupa.cz, 21. 7. 2006
  47. ↑ a b Miloš Čermák: http://www.reflex.cz/Clanek23522.html Archivováno 23. 1. 2009 na Wayback Machine., Reflex č. 16/2006, Reflex.cz, 20. dubna 2006, on-line verze již bez přihlášení není přístupná
  48. ↑ Jan A. Novák: Moje srážka s českou Wikipedií Archivováno 21. 8. 2008 na Wayback Machine., Reflex č. 22/2008, str. 59, Reflex.cz, 14. srpna 2008, článek v on-line verzi již bez přihlášení není přístupný
  49. ↑ Adam B. Bartoš: Dokonalý Bém a mlátička Vondruška aneb politici na Wikipedii, iDnes.cz, 13. 7. 2008
  50. ↑ Kateřina Slámová, Barbora Fialová: Brno na Wikipedii: místo divadel porno, Brněnský deník, 26. 6. 2008
  51. ↑ UZEL, Radim. Pohlavní styk podle Wikipedie. In: Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu. 7. moravský regionální kongres k sexuální výchově: Sborník referátů. Olomouc: Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, 2016. ISBN 978-80-905696-3-8. S. 71–73.
  52. ↑ BROLÍK, Tomáš. Jak česká wikipedie okupovala Krym. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  53. ↑ Daniel Satra: "Wikipedia ist ein Netz im Netz", Český rozhlas, 16. 4. 2004, rozhovor s Patrickem Zörnerem
  54. ↑ Co nevíte, najdete nyní v Encyklopedii Seznamu. Blog Seznam.cz [online]. 2006-06-12 [cit. 2024-10-31]. Dostupné online. 
  55. ↑ Česká Wikipedie se stala vítězem ankety Czech Open Source 2007 Root.cz, 16. 5. 2007, redakce
  56. ↑ Vítězem ankety Czech Open Source 2008 je LinuxExpo, Root.cz, 11. 6. 2008, redakce
  57. ↑ Petr Krčmář: Vítězem ankety je software FreeRapid Downloader, Root.cz, 8. 6. 2010
  58. ↑ Archivovaná kopie. Dotyk [online]. 2015-07-24 [cit. 2015-08-19]. Roč. 2015, čís. 30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-13. 
  59. ↑ Wikipedie už dávno není hračka, říká filozof Jan Sokol | Byznys. Lidovky.cz [online]. 2015-03-20 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  60. ↑ I60.CZ. i60.cz: Profesor Jan Sokol: Wikipedie je ideální poslání pro seniory. www.i60.cz [online]. [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  61. ↑ Filosof a netrpělivý učitel Jan Sokol: Správcem svých vědomostí. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-07-27]. Dostupné online. 
  62. ↑ JTP – Slovník roku 2016 udělen. www.jtpunion.org [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-06. 
  63. ↑ Wikipedie, dvacetiletý vševěd : Historie.cs na webu České televize
  64. ↑ Wikipedia. Známe ji všichni, ale málokdo ví o její historii a vzniku : mujRozhlas.cz
  65. ↑ SLÍŽEK, David. Příběhy z historie českého internetu: Česká Wikipedie vznikla v Brně a jen díky esperantu. Lupa.cz [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  66. ↑ BLAHUŠ, Marek. Jak se zrodila česká Wikipedie. 1. vyd. Praha: Wikimedia Česká republika, 2023. iv, 42 s. Dostupné online. ISBN 978-80-909009-2-9. 
  67. ↑ Česká Wikipedie plánuje „stávku“ na protest proti plánované směrnici EU. iDNES.cz [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  68. ↑ ŽIVÉ.SK. Slovenská Wikipedia chystá protest, na deň prestane fungovať. Živé.sk [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

České encyklopedie
Všeobecné encyklopedie
Před 1918
1918–1948
1948–1989
Po 1989
Biografické a vlastivědné
encyklopedie
Encyklopedie
dostupné na webu
Encyklopedisté
Související
Jazykové verze Wikipedie podle počtu článků
5 000 000+
2 000 000+
1 000 000+
ruská (ru:) • španělská (es:) • italská (it:) • egyptsko arabská (arz:) • polská (pl:) • čínská (zh:) • japonská (ja:) • ukrajinská (uk:) • vietnamská (vi:) • warajská (war:) • arabská (ar:) • portugalská (pt:) • perská (fa:)
750 000+
500 000+
indonéská (id:) • srbská (sr:) • korejská (ko:) • norská (bokmål) (no:) • turecká (tr:) • čečenská (ce:) • finská (fi:) • česká (cs:) • maďarská (hu:) • tatarská (tt:)
250 000+
100 000+
75 000+
Stav k 1. červenci 2024 • Seznam všech jazykových verzí Wikipedie s aktuální statistikou
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_Wikipedie&oldid=24356079“