Borovany: Porovnání verzí
Copyvio část; pozoruhodná směs porušení autorských práv a turistického průvodce |
- šablona copyvio část |
||
| Řádek 93: | Řádek 93: | ||
| datum přístupu = 2020-11-10 |
| datum přístupu = 2020-11-10 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
{{Copyvio část | zdroj = https://www.borovansko.cz/turistika/cyklotrasy, http://tjborovany.cz/?odd=fotbal&pg=history, https://www.borovansko.cz/sport/aktivity}} |
|||
== Průmysl == |
== Průmysl == |
||
Verze z 14. 12. 2020, 20:05
| Borovany | |
|---|---|
 Borovany z dálky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Trhové Sviny |
| Obec s rozšířenou působností | Trhové Sviny (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′55″ s. š., 14°38′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 162 (2023)[1] |
| Rozloha | 42.33 km² |
| Nadmořská výška | 522 m n. m. |
| PSČ | 373 12 |
| Počet domů | 1 175 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Borovany Žižkovo nám. 107 373 12 Borovany sekretariat@borovany-cb.cz |
| Starosta | Ing. Petr Jenkner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Borovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544281 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovany (německy Forbes) jsou město ležící sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, asi osm kilometrů severně od města Trhové Sviny. Mají přibližně 4 200[1] obyvatel a jejich katastrální území měří 4 233 hektarů.
Historie
První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Koncem 13. století vlastnil Borovany rod Vítkovců. Roku 1327 získal vesnici Vilém z Landštejna, jehož syn Vítek ji roku 1359 prodal Rožmberkům, čímž se stala součástí novohradského panství. Ke konci 14. století se v Borovanech vystřídalo několik majitelů, až se ve třicátých letech 15. století Borovany dostaly do majetku Petra z Lindy. Pocházel z Holandska a v Čechách sídlil v Českých Budějovicích. Část borovanského panství si koupil ve snaze dostat se mezi místní drobnou šlechtu. Po smrti jediného syna daroval Petr z Lindy svůj majetek borovanskému klášteru. Tento klášter řádu augustiniánů kanovníků založili Petr z Lindy s manželkou Annou dne 16. října roku 1455 na místě farního kostela ze 14. století pro jednoho převora a šest kanovníků, kteří přišli z Třeboně. Později se jejich počet rozrostl.[3] Jejich kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie.
Po smrti zakladatelů ve čtyřicátých letech 15. století převzal augustiniánský klášter pod svoji ochranu Jan z Rožmberka. V první polovině 16. století klášter začal upadat do dluhů a do sporů se sílící komunitou luteránů. Roku 1557 byl zasažen morovou epidemií, při které zemřel poslední probošt Šimon a v následujícím roce i administrátor Jeroným. Budoucnost řeholníků tak měl zcela ve své moci Vilém z Rožmberka, který dosadil do funkce „svého“ probošta Matěje Kozku z Rynárce a vyjádřil se, že žádné dluhy za klášter již nezaplatí. Nový probošt přestal přijímat nové řeholníky, roku 1564 svou funkci složil a klášter byl zrušen. Roku 1578 byly Borovany, kterých se ujali Rožmberkové, povýšeny na město.
Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili jejich panství včetně Borovan Švamberkové. Avšak ti o svůj majetek přišli za účast na stavovském povstání a borovanské panství připadlo císaři a později zdejšímu klášteru, který byl císařem Ferdinandem II. roku 1630 obnoven. Řád augustiniánů ještě po zavedení církevních reforem Josefa II. věřil v pokračování činnosti, a proto 21. května 1784 zvolil nového probošta, Arnošta Steina. Ten se šesti kanovníky a sedmi laiky musel klášter 14. listopadu roku 1785 opustit.[4] Zrušený klášter koupili Schwarzenbergové, jeho prelaturu přestavěli na zámek, který byl jejich letním sídlem. Roku 1850 se Borovany staly samostatnou obcí a roku 1973 obdržely status města.
Poutavý a zajímavý vhled do historie Borovan nabízí kniha Četnické humoresky z Borovan od autora Václava Šrola, vrchnícho strážmistra, který sepsal své vzpomínky o službě v Borovanech. Dvě z jeho povídek se staly součástí scénáře známých televizních Četnických humoresek.[5]
Členění města
Město se skládá ze sedmi částí, které jsou shodné s katastrálními územími
- Borovany (i název k. ú.)
- Dvorec (k. ú. Dvorec u Třebče)
- Hluboká u Borovan (i název k. ú.)
- Radostice (k. ú. Radostice u Trocnova)
- Trocnov (i název k. ú.)
- Třebeč (i název k. ú.)
- Vrcov, včetně ZSJ Chrastí (i název k. ú.)
Starostové
V letech 1990–2014 byl starostou PhDr. Stanislav Malík. Od roku 2014 je jím Ing. Petr Jenkner.[6]
Kultura
Tradiční akcí města je Borůvkobraní. Slavnosti borůvek probíhají tradičně v areálu kláštera. Na nádvoří je obvykle možné shlédnout řemeslné jarmarky, ukázky výroby rukodělných výrobků a další kulturní program. Součástí bývá také vystoupení písničkářů, kejklířů a folklórních souborů. Především jde ale o svátek borůvek. Na místě se lze dozvědět informace o pěstování borůvek, džemování a podobně. První ročník borůvkobraní proběhl v roce 2006.
Spolky
Loutkářský soubor Jiskra byl založen v roce 1955 místní organizací Československé požární ochrany (ČSPO), proto zprvu nesl název Hasičský loutkářský soubor. Název Jiskra používá od roku 1976. První pohádka byla uvedena 25. prosince 1955 na zámku v Malovaném sále. Později se hrála představení v přízemí, až soubor nastálo usídlil v nové budově vystavěné pro tyto účely mezi lety 1968 až 1970 s u místní hasičárny, kde funguje dodnes.[7][8]
Průmysl
Na severním okraji katastru na hranicích s Ledenicemi se nachází ložisko křemeliny a keramických jílů,[9] největší v Čechách.[10] Od roku 1909 zde prováděl těžbu a zpracování podnik Calofrig,[10] od roku 2003 dceřiná společnost firmy Lasselsberger.[11] Rozvoj těžby proběhl zejména po první a poté i druhé světové válce a v sedmdesátých letech 20. století.[12]
Doprava
Městem prochází dvě silnice druhé třídy. Jsou to od Českých Budějovic na Trhové Sviny silnice II/157 a od Třeboně na Římov silnice II/155. V jižní části města ze nachází železniční nádraží Borovany na trati č.199, založená již v roce 1869, spojující České Budějovice s rakouským městem Gmünd. Trať byla v roce 2009 elektrifikována.
Pamětihodnosti
- bývalý augustiniánský klášter
- kostel Navštívení Panny Marie s farou
- kamenný most přes Stropnici
- radnice na Žižkově náměstí
- pranýř
- sousoší svatého Jana Nepomuckého s anděly
Rodáci
- Theodor Wagner (1818–1892), třeboňský archivář a historik[13]
- Václav Havelka (1885–), operní pěvec[13]
- Stanislava Kautmanová (1902–1982), autorka knih pro mládež[13]
Galerie
-
Radnice na náměstí v Borovanech -
Kostel Navštívení Panny Marie -
Socha Jana Žižky z Trocnova v parku na náměstí -
Kamenný pranýř na náměstí -
Zámek -
Nádvoří kláštera
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 49–61. (německy) Dále jen Röhrig (1994).
- ↑ Röhrig (1994), s. 56.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Četnické humoresky z Borovan - Václav Šrol | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Ustavující zastupitelstvo v Borovanech zvolilo nového starostu
- ↑ SOLDÁNOVÁ, Helena. Loutkáři slaví 65 let činnosti. Borovanský zpravodaj. Listopad, roč. 2020, s. 11.
- ↑ Borovany: Jiskra, loutkové divadlo ČSPO / SDH Borovany (od 1955). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Exkurzní lokalita Borovany. pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Borovany - Jiří Guth Jarkovský. guth.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Ondřej. Calofrig Borovany se stane dceřinou společností Lasselsbergeru. Hospodářské noviny. 2003-06-23. Dostupné online [cit. 2018-04-09].
- ↑ BOROVANSKO. Historie Borovan a osad. www.borovansko.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Kraj trojí tváře. [s.l.]: Sdružení obcí a OkÚ České Budějovice 54 s. S. 6.
Literatura
- Borovany 1186–1986. Vlastivědný sborník k 800. výročí prvé zprávy o obci Borovany. Borovany: Městský národní výbor Borovany, 1986.
- ČERNÝ, Jiří. K ikonografii Škapulířové kaple v Borovanech. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 2004, roč. 41, čís. 2, s. 89–101. ISSN 1212-0596.
- Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Příprava vydání Floridus Röhrig. Klosterneuburg-Wien: Verlag Mayer & Comp., 1994. ISBN 3-901025-34-0. S. 119–127. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Borovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Borovany na webu Selské baroko
