Morava (řeka): Porovnání verzí
- nts |
m mapa |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Dunaj]] |
| povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Dunaj]] |
||
| hčp = 4-10-01-001 |
| hčp = 4-10-01-001 |
||
| mapa = |
| mapa = OsmMorava3.png |
||
}} |
}} |
||
'''Morava ''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''March''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Morva''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Morawa''}}) je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] v [[Česko|Česku]] a po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[České země|historické zemské]] hranice Moravy a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Českem a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 [[kilometr|km]] (z toho 284 km na českém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26 658 [[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380 km. |
'''Morava ''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''March''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Morva''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Morawa''}}) je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] v [[Česko|Česku]] a po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[České země|historické zemské]] hranice Moravy a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Českem a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 [[kilometr|km]] (z toho 284 km na českém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26 658 [[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380 km. |
Verze z 19. 4. 2016, 15:39
Šablona:Infobox - řeka Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku a po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na českém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.
Název
Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.
Průběh toku
Horní tok
Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva příjímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.
Sídla
Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.
Větší přítoky
- Malá Morava (L)
- Krupá (L)
- Branná (L)
- Desná (L)
- Moravská Sázava (P)
- Mírovka (P)
- Rohelnice (L)
- Třebůvka (P)
- Oskava (L)
- Trusovický potok (L)
- Bystřice (L)
- Týnečka (L)
- Bečva (L)
- Blata (P)
- Valová (P)
- Haná (P)
- Moštěnka (L)
- Rusava (L)
- Dřevnice (L)
- Březnice (L)
- Salaška (P)
- Olšava (L)
- Dlouhá řeka (P)
- Syrovinka (P)
- Velička (L)
- Myjava (L)
- Dyje (P)
- Zaya (P)
- Rudava (L)
- Malina (L)
U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička
Vodní režim
Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí [km²] |
průměrný průtok (Qa) [m³/s] |
stoletá voda (Q100) [m³/s] |
---|---|---|---|---|
Vlaské (Malá Morava) | 331,20 | 96,55 | 1,88 | 72,5 |
Raškov (Bohdíkov) | 322,80 | 349,79 | 6,29 | 189,0 |
Moravičany | 272,80 | 1561,19 | 17,10 | 394,0 |
Hynkov (Příkazy) | 251,14 | 2250,46 | 20,80 | 483,0 |
Olomouc - Nové Sady | 232,30 | 3323,59 | 26,40 | 551,0 |
Kroměříž | 193,70 | 7030,31 | 51,20 | 860,0 |
Spytihněv | 169,20 | 7891,12 | 55,60 | 817,0 |
Strážnice | 133,50 | 9145,84 | 59,30 | 790,0 |
Lanžhot | 79,00 | 9721,81 | 61,10 | 791,0 |
ústí | 0,00 | 26658,00 | 120,00 |
Povodně 1997
Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Zajímavosti
Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.[6]
Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
- ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
- ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
- ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
- ↑ Black River [online]. [cit. 2015-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Morava (řeka) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Morava (řeka) na OpenStreetMap
- ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce – Hlásné profily povodňové služby
- VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
- Vodácká putování. S Lukášem Pollertem. 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. – video on-line v archivu ČT
- Mezinárodní řeky v Evropě
- Řeky v Pardubickém kraji
- Vodstvo okresu Ústí nad Orlicí
- Řeky v Králickém Sněžníku
- Řeky v Olomouckém kraji
- Vodstvo okresu Šumperk
- Vodstvo okresu Olomouc
- Řeky ve Zlínském kraji
- Vodstvo okresu Kroměříž
- Vodstvo okresu Zlín
- Vodstvo okresu Uherské Hradiště
- Řeky v Jihomoravském kraji
- Vodstvo okresu Hodonín
- Vodstvo okresu Břeclav
- Řeky v Trnavském kraji
- Okres Skalica
- Okres Senica
- Řeky v Bratislavském kraji
- Okres Malacky
- Okres Bratislava IV
- Řeky v Dolních Rakousích
- Povodí Moravy
- Přítoky Dunaje
- Vodstvo tvořící česko-slovenskou státní hranici
- Vodstvo Olomouce