Jílové u Prahy: Porovnání verzí
nový starosta |
+ {{Počet obyvatel}} v úvodu |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=49 |lat_min=53 |lat_sec=42 |lon_deg=14 |lon_min=29 |lon_sec=36 |float=center |caption= |label=Jílové u Prahy}} |
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=49 |lat_min=53 |lat_sec=42 |lon_deg=14 |lon_min=29 |lon_sec=36 |float=center |caption= |label=Jílové u Prahy}} |
||
}} |
}} |
||
'''Jílové u Prahy''' (něm. ''Eule'') je [[město]] v [[Okres Praha-západ|okrese Praha-západ]]. Leží asi 20 km jižně od [[Praha|Prahy]] v kopcovité krajině 3 km od pravého břehu [[Sázava|Sázavy]]. Ve [[středověk]]u zde byly významné [[zlato|zlaté]] doly; dnes je město především centrem sídelní a rekreační oblasti poblíž hlavního města, nachází se na západním okraji [[Přírodní park Hornopožárský les|Hornopožárských lesů]]. |
'''Jílové u Prahy''' (něm. ''Eule'') je [[město]] v [[Okres Praha-západ|okrese Praha-západ]]. Leží asi 20 km jižně od [[Praha|Prahy]] v kopcovité krajině 3 km od pravého břehu [[Sázava|Sázavy]]. Ve [[středověk]]u zde byly významné [[zlato|zlaté]] doly; dnes je město především centrem sídelní a rekreační oblasti poblíž hlavního města, nachází se na západním okraji [[Přírodní park Hornopožárský les|Hornopožárských lesů]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 5. 11. 2017, 09:42
| Jílové u Prahy | |
|---|---|
 Masarykovo náměstí v Jílovém u Prahy s radnicí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jílové u Prahy |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′44″ s. š., 14°29′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 165 (2023)[1] |
| Rozloha | 16,25 km²[2] |
| Nadmořská výška | 381 m n. m. |
| Počet domů | 1 308 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 194 254 01 Jílové u Prahy radnice |
| Starosta | Pavel Pešek |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jílové u Prahy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539333 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jílové u Prahy (něm. Eule) je město v okrese Praha-západ. Leží asi 20 km jižně od Prahy v kopcovité krajině 3 km od pravého břehu Sázavy. Ve středověku zde byly významné zlaté doly; dnes je město především centrem sídelní a rekreační oblasti poblíž hlavního města, nachází se na západním okraji Hornopožárských lesů. Žije zde přibližně 5 200[1] obyvatel.
Historie
První zmínka o Jílovém se vztahuje k roku 1045. První datovaná zpráva o městečku Jílovém, zástavní listina Oldřicha Zajíce z Valdeka (1242-1271)[4], pochází z 13. září 1331. Původně patrně hornická osada ze 13. století s kamenným kostelem, ve 14. století „královské zlatohorní město“, později zastavované různým šlechticům. Privilegiem Karla IV. (kolem roku 1350) bylo potvrzeno Jílové u Pahy jako královské město.[5]
Roku 1992 bylo Jílové u Prahy uznáno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou. Roku 1950 se z obce Jílové u Prahy oddělila nová obec Luka pod Medníkem (s osadami Luka pod Medníkem, Podloučí a Dolní Studené), v obci Jílové u Prahy zůstaly části a osady Jílové u Prahy, Kabáty, Radlík, Horní Studené a Žampach; Dolní Studené a Horní Studené vznikly rozdělením dosavadní osady Studené.[6] Od té doby byla Luka pod Medníkem opět připojena k Jílovému, ale místní část Studené i nadále je rozdělena do dvou katastrálních území.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[7]
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
- 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[8]
- 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[9]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
Ve městě Jílové u Prahy (přísl. Kabáty, Luka, Podloučí, Radlík, Studené, Svatováclavské Lázně, Žampach, 2340 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, společenstvo hostinských, kovářů, krejčí, obchodníků, potravinářů, řezníků a uzenářů, různých živností a truhlářů, 5 cihelen, výrobna chemických přípravků Desina, 2 pily, pivovar, strojírna, továrna na vatu.
- Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodrožky, biograf Sokol, drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, pastevní družstvo, 9 hostinců, 3 hotely (Hrádek, Šidelář, V Lázních), 2 kožišníci, velkoobchod s hospodářskými potřebami Agrosol, lékárna U české koruny, Občanská záložna v Jílovém, Všeobecná záložna v Jílovém, stavitel, 2 velkostatky, vinárna, zubní ateliér.
Pamětihodnosti
- Radnice („Věž“) na Masarykově náměstí, původně věžová tvrz ze 14. století, barokně přestavěná počátkem 18. století
- Dům Mince z roku 1356, původně královský horní úřad, dnes regionální muzeum s expozicemi o těžbě zlata a dalšími (Masarykovo n. č.p. 16). Středověká patrová budova přestavěná 1706.
- Gotický kostel sv. Vojtěcha na jižní straně Masarykova náměstí ze 13. století, ve 14. století přistavěn vysoký presbytář a v 18. století kostel barokně upraven. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží mezi lodí a presbytářem. Presbytář s gotickými okny sklenut křížovou klenbou. Cenný křídlový oltář (archa, kolem 1500) později rozebrán, některé části jsou v Národní galerii. Krucifix z počátku 15. století, cínová křtitelnice z roku 1542.
- Hřbitovní kostel Božího Těla, gotický, barokně upravený.
- Barokní kaple sv. Václava z roku 1763 a pramen sv. Václava v bývalých Svatováclavských lázních
- Včelní hrádek na ostrohu nad místní částí Kabáty, barokní patrový zámeček z roku 1786 na místě bývalé tvrze.[16]
Významnou technickou památkou je 43 m vysoký kamenný Žampašský most. Leží na posázavské trati v údolí Kocour směřujícím k Sázavě. O něco výše v témž údolí jsou dvě zlatokopecké štoly sv. Josef a sv. Antonín Paduánský, přístupné s průvodci regionálního muzea z Jílového. Třetí zpřístupněnou štolou je štola Halíře pod stejnojmenným vrchem kousek od železniční stanice Jílové u Prahy.
Zaniklé památky
V Jílovém byl roku 1621 založen klášter s kostelem Panny Marie Loretánské, do kterého byli uvedeni minorité od sv. Jakuba v Praze. Klášter se nacházel mezi ulicemi Čs. armády a Pod Mincovnou, při kostele byla zřízena Loretánská kaple. Celý poutní areál zanikl po josefínských reformách, kdy byl přestavěn na obytné domy.[17][18]
Části města
Město Jílové u Prahy se skládá ze sedmi částí na třech katastrálncíh územích:
- Jílové u Prahy (i název k. ú.) včetně lokalit Svatováclavské Lázně a Kamenná Vrata v západní části
- Radlík (leží v k. ú. Jílové u Prahy)
- Kabáty (leží v k. ú. Jílové u Prahy) v Kabátech u hranic s Borkem leží i nádraží Jílové u Prahy)
- Studené (Horní Studené leží v k. ú. Jílové u Prahy, Dolní Studené v k. ú. Luka pod Medníkem)
- Žampach (leží v k. ú. Jílové u Prahy) pravobřežní část Žampachu včetně lokality Včelní Hrádek; levobřežní část Žampachu patří do k. ú. Hostěradice obce Kamenný Přívoz)
- Borek (k. ú. Borek nad Sázavou)
- Luka pod Medníkem (i název k. ú.) zahrnuje lokality Podloučí a Dolní Studené; v tomto k. ú. se nachází železniční stanice Luka pod Medníkem
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Ve městě končí silnice II/104 Davle - Jílové u Prahy. Městem prochází silnice II/105 Praha - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany.
- Železnice – Územím města prochází železniční Trať 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Jílové u Prahy - Čerčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Skochovice - Jílové u Prahy zahájena roku 1900, v úseku Jílové u Prahy - Čerčany roku 1897. Železniční stanice se však nenachází přímo v Jílovém, ale asi 1,5 km na jih od náměstí směrem k řece Sázavě.
Veřejná doprava 2013
- Autobusová doprava – Hlavní přepravní zátěž ve směru do Prahy představují autobusy, zahrnuté do systému pražské integrované dopravy (linka 332 aj.). Z města dále vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Davle, Kamenice, Krhanice, Neveklov, Týnec nad Sázavou.
- Železniční doprava – Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Železniční stanicí Jílové u Prahy a železniční zastávkou Luka pod Medníkem jezdilo denně 12 párů osobních vlaků.
Partnerská města
Osobnosti
- Edward Kelly, alchymista Rudolfa II., vlastnil koncem 16. století dům Mince
- Narodil se zde F. B. Batovec (1846–1909), velkoobchodník a tiskař, čestný občan města
- Žili zde na své chatě spisovatelé duchovní literatury a přední čeští učitelé jógy JUDr. Eduard Tomáš a RNDr. Míla Tomášová. Po část roku zde dnes žije jejich syn, také spisovatel, ing. Miloš Tomáš.
- Václav Vaněček (1905–1985), historik, právník, profesor, akademik
- František Chvalkovský (1885–1945), politik, ministr zahraničí, místní rodák
Fotogalerie
-
Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí k severu -
Jílové u Prahy - kostel svatého Vojtěcha -
Jílové u Prahy, kostel sv. Vojtěcha od severu -
Jílové u Prahy, radnice - středověká Věž -
Jílové, historický dům Mince, dnes muzeum, od východu -
Nádraží Jílové u Prahy
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Oldřich Zajíc z Valdeka [online]. 2017 Geni.com [cit. 2017-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Město Jílové u Prahy [online]. Město Jílové u Prahy: 2017 Geni.com, rev. 23.9.2017 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
- ↑ Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
- ↑ Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 506. (česky a německy)
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I., str. 600.
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 146.
- ↑ Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. S. 97.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém : Politický okres Vinohradský. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1908. Dostupné online. - kapitola Jílové, s. 35-58.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jílové u Prahy na Wikimedia Commons 
Jíloví ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Statistické údaje obce Jílové u Prahy
- Oficiální stránky města Jílové u Prahy
