Rada Evropy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 12386297 uživatele 217.75.213.17 (diskuse) zrušena
krátce založení a původní záměr
Řádek 12: Řádek 12:


[[Soubor:RE zasedaci sal.JPG|thumb|Zasedací sál Parlamentního shromáždění RE]]
[[Soubor:RE zasedaci sal.JPG|thumb|Zasedací sál Parlamentního shromáždění RE]]

== Historie ==
Rada Evropy byla vytvořena 28. ledna 1949 státy, které podepsaly [[Bruselský pakt]]. Dne 7. března se připojilo 5 dalších států a společně byl dojednán nový statut Rady Evropy, slavnostně vyhlášený 5. května 1949. Původním záměrem organizace byla evropská integrace. Tento úkol se nezdařil, časem jej převzala [[Evropská společenství]] a Rada Evropy se zaměřila na problematiku lidských práv a svobod. Oživení její činnosti nastalo po roce 1990 v souvislosti s pádem komunistických režimů ve východní Evropě.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | titul = Dějiny sjednocené Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | počet_stran = 645 | kapitola = 8. Evropa po druhé světové válce | strany = 206–211 | isbn = 80-7106-663-X}}</ref>


== Instituce ==
== Instituce ==

Verze z 6. 9. 2015, 17:36

Tento článek je o mezivládní organizaci. O podobně pojmenovaných orgánech Evropské unie pojednává článek Evropská rada a Rada Evropské unie.
Evropská vlajka – vlajka Rady Evropy a EU

Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání.

Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva.

Pro takzvané „nové země Evropy“ je RE po Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, OSCE) dalším mezinárodním fórem, kde se setkávají s jinými zkušenostmi, zásadami a nároky, než těmi, které jsou běžné doma.

Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních.

Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.

Zasedací sál Parlamentního shromáždění RE

Historie

Rada Evropy byla vytvořena 28. ledna 1949 státy, které podepsaly Bruselský pakt. Dne 7. března se připojilo 5 dalších států a společně byl dojednán nový statut Rady Evropy, slavnostně vyhlášený 5. května 1949. Původním záměrem organizace byla evropská integrace. Tento úkol se nezdařil, časem jej převzala Evropská společenství a Rada Evropy se zaměřila na problematiku lidských práv a svobod. Oživení její činnosti nastalo po roce 1990 v souvislosti s pádem komunistických režimů ve východní Evropě.[1]

Instituce

Sekretariát

  • Sekretariát
  • Generální tajemník
  • Sídlí v Bruselu

Členské státy

V současné době je členem Rady Evropy 47 států (téměř všechny evropské země, výjimkami jsou Bělorusko, Vatikán – ten však má status pozorovatele, Kazachstán² a sporná území/státy Kosovo, Abcházie, Jižní Osetie, Severní Kypr, Náhorní Karabach a Podněstří), při založení 5. května 1949 měla Rada deset členských zemí:

    

Ostatní členské státy (v pořadí podle uvedeného data vstupu):

    

¹ Dřívější členství Československa od roku 1991 nebylo na nově vzniklé státy Českou republiku a Slovenskou republiku účinné. Oba státy tak musely opětovně podstoupit proces přijetí.
² Malá západní část Kazachstánu leží geograficky v Evropě

Status pozorovatele mají zejména tři velké severoamerické státy (Kanada, USA, Mexiko), Japonsko či Vatikán.

Členství v RE:
deset zakladatelů
další členové
pozorovatelé v Parlamentním shromáždění
pozorovatelé ve Výboru ministrů
kandidáti

Zajímavosti

Francouzská poštovní správa pro potřeby Evropské rady zajišťovala vydávání poštovních známek. Od roku 1958 formou přetisků na známkách Francie, s textem CONSEIL DE L´EUROPE, nad nímž byl nadtitulek RÉPUBLIQUE FRANCAISE. Později, ne však každoročně, byly vydány emise speciální, tedy nikoli přetisky, nadále ve francouzské měně[2].

Odkazy

Reference

  1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 8. Evropa po druhé světové válce, s. 206–211. 
  2. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 

Literatura

  • ŠTURMA, Pavel et al. (eds.): Výběr smluv Rady Evropy. Praha: Prospektum, 2001.

Související články

Externí odkazy