Přeskočit na obsah

Siřejovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Siřejovice
Pohled na ves ze západu
Pohled na ves ze západu
Znak obce SiřejoviceVlajka obce Siřejovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLovosice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel276 (2024)[1]
Rozloha6,16 km²[2]
Katastrální územíSiřejovice
Nadmořská výška185 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů101 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSiřejovice 37
410 02 Lovosice 2
ousirejovice@email.cz
StarostkaLenka Feiklová
Oficiální web: www.sirejovice.cz
Siřejovice na mapě
Siřejovice
Siřejovice
Další údaje
Kód obce565598
Kód části obce147834
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Siřejovice (německy Schirschowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Lovosic. Žije v ní 276[1] obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 247.

První písemná zmínka o vsi (Scirewici) pochází z roku 1227, kdy se Siřejovice uvádějí ve výčtu držav svatojiřského kláštera v litoměřickém kraji.

V roce 1925 byli do obce Siřejovice repatriování potomci českých exulantů z doby pobělohorské, jednalo se o tři rodiny ze Zelova, tři rodiny z Friedrichova Hradce a jednu rodinu z Volyně.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Siřejovice[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 363 376 345 373 422 413 515 356 332 318 280 252 276 267
Domy 46 53 52 51 58 63 87 91 82 80 84 90 101 94

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Windsor je zřícenina původně větrného mlýna holandského typu[7] postaveného pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století, ale jistě před rokem 1833, kdy je poprvé zmiňován písemně. Mlynářem zde byl v roce 1843 Ignaz Bertoni, který měl v Siřejovicích také dům.[8] Mlýn míval jedno složení a mlelo se zde pro potřeby okolních obcí Siřejovice, Vrbičany a Keblice až do roku 1870, kdy jej poslední mlynář Kunze opustil a prodal průmyslníkům – bratrům Tschinkelovým z Lovosic. Noví majitelé nechali mlýn zrušit a budovu přestavět na novogotický lovecký zámeček v anglickém stylu (odtud pojmenování Windsor). Měl typickou kruhovou středovou část postavenou ze světlé opuky a cihel, jakousi věž s cimbuřím a s 22 okny a dvě symetrická křídla, postavená z cihel. Nedlouho po přestavbě však průmyslníci zbankrotovali a zámeček byl roku 1886 prodán ve veřejné dražbě. Majitelé zámečku se střídali a stavba rychle chátrala. V období první světové války zde přespávali příležitostní zemědělští dělníci. Poslední doložené obydlení se týkalo sklepních prostor kolem roku 1930.[9]

K mlýnu se váže historka z prusko-rakouské války v roce 1866. Zdejší mlynář Kunz byl tehdy udán, že signalizuje přesuny rakouských vojsk Prusům, když nastavuje lopaty mlýna proti větru. Byl uvězněn v Terezíně, dokud pruské vojsko z kraje neodtáhlo a neprokázala se jeho nevina.

Bývalý mlýn stojí východně od obce, na mírné vyvýšenině nad silnicí do Keblic a dálnicí D8. Trojpodlažní věž o výšce 12 m a průměru 8,7 m má 22 zaklenutých okenních otvorů. Ve stylizované podobě, spolu se svatojiřským křížem, je Windsor vyobrazen na znaku a vlajce Siřejovic.

Další pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Bartoloměje poprvé zmiňovaný roku 1384, v nynější podobě z roku 1846
  • Socha Odpočívajícího Krista (Ecce homo) z roku 1751. Podstavec je zdoben reliéfem svatého Antonína Paduánského.
  • Socha svaté Anny z roku 1746? na podstavci s reliéfem svatého Václava.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců: z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 165, 175–178. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  7. Historie mlynářství, Hranická historická knihovna, dostupné online: http://www.historie.hranet.cz/pdf/mlyny-blok.pdf
  8. Petr Veselý, Siřejovice, Povětrník, vydáno dne 17. 1. 2006, dostupné online: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006011702 Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine.
  9. Historie obce Siřejovice, vydáno Obecním úřade Siřejovice dne 3. 1. 2006, dostupné online: http://www.sirejovice.cz/view.php?cisloclanku=2006010302 Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]